Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci rozsudku částku 40 428,59 Kč.
II. Žaloba se zamítá co do zákonného úroku z prodlení ve výši 12,75 % z částky 40 428,59 Kč od [datum] do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 326,75 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 16 655,92 Kč a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 217 Kč, co do částky 808,57 Kč.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci rozsudku náklady řízení 3 828 Kč, k rukám zástupce žalobce.
Odůvodnění
1. Žalobce se podanou žalobou domáhal po žalované zaplacení částky 29 050 Kč s příslušenstvím. V žalobě uvedl, že dne [datum] uzavřela žalovaná s právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba] [IČO] IČO, , smlouvu o úvěru č. [hodnota], jejíž nedílnou součástí byly i obchodní podmínky. Na základě Smlouvy poskytla společnost [Anonymizováno] žalované úvěr ve výši 42 500 Kč, který se žalovaná zavázala splatit formou 12 pravidelných měsíčních splátek splatných vždy k 11. dni příslušného měsíce. Celková měsíční splátka byla sjednána ve výši 6 028,16 Kč. Žalovaná se spolu s jistinou úvěru zavázala splatit i smluvní kapitalizovaný úrok ve výši 29 837,92 Kč, celkově tedy částku 72 337,92 Kč. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím webových stránek [Anonymizováno] žalovaná svoji vůli smlouvu uzavřít projevila tzv. verifikační platbou ze svého účtu na účet [Anonymizováno]. Žalovaná čerpala úvěr bezhotovostně, převodem na svůj účet, ze kterého dříve odeslala verifikační platbu. Žalovaná na internetových stránkách vyplnila požadované registrační údaje, při dokončení žádosti obdržela předsmluvní informace o půjčce a následně společnost [Anonymizováno] zahájila schvalovací proces, jehož součástí je nahlížení do registrů a prověřování bonity. Žádost o půjčku byla žalované následně schválena a byla jí poskytnuta částka jistiny ve výši 42 500 Kč. Dne [datum] uzavřela žalovaná se společností [právnická osoba] druhou smlouvu o úvěru téhož čísla, která je však technicky dodatkem shora uvedené smlouvy ze dne [datum]. Na základě dodatku byl předchozí závazek upraven tak, že jistina úvěru nově činila částku 40 428,59 Kč. Žalovaná se úvěr zavázala splatit formou 11 pravidelných měsíčních splátek splatných vždy k 12. dni příslušného měsíce. Celková měsíční splátka byla sjednána ve výši 6 028,16 Kč. Žalovaná se spolu s jistinou úvěru zavázala splatit i smluvní kapitalizovaný úrok ve výši 25 881,17 Kč, celkově tedy částku 66 309,76 Kč, a to nejpozději ke dni splatnosti poslední splátky úvěru, tedy ke dni [datum]. Žalovaná však nedodržela sjednaný rozpis měsíčních splátek, když splátky úvěru nehradila řádně a včas. Společnost [Anonymizováno] zaslala žalované předžalobní výzvu k okamžité úhradě dluhu, kterou žalovanou informovala, že úvěr byl ke dni [datum] zesplatněn. V důsledku zesplatnění úvěru vznikla žalované povinnost zaplatit společnosti [Anonymizováno] smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny, a to za každý den prodlení (celkem tedy [hodnota] Kč), a zaplatit paušální náhradu výdajů spojených s upomínáním. Dne [datum] byla mezi společností [Anonymizováno] a žalobcem uzavřena rámcová smlouva o postoupení pohledávek, pohledávka za žalovanou byla na žalobce postoupena ke dni [datum]. Celková hodnota pohledávky činila ke dni postoupení 58 507,55 Kč a skládala se z nesplacené jistiny ve výši 40 428,59 Kč, nesplaceného úroku ve výši 16 505,92 Kč, nesplacené smluvní pokuty ve výši 1 423,04 Kč, neuhrazené paušální náhrady nákladů na upomínání ve výši 150 Kč. Žalobce dále požaduje kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 326,75 Kč od 1. dne prodlení po dni zesplatnění úvěru, tj. od 13. 7. 2024 do 2. 8. 2024, kdy základem pro výpočet zákonného úroku z prodlení byla postoupená jistina pohledávky ve výši 40 428,59 Kč. Žalobce dále požaduje zákonný úrok z prodlení ve výši určené datem splatnosti pohledávky od následujícího dne po účinnosti postoupení pohledávky, tj. od [datum] z jistiny ve výši 40 428,59 Kč a náhradu za účelně vynaložené náklady mimosoudního vymáhání ve výši 217 Kč.[právnická osoba] návrhu žalobce byl vydán elektronický platební rozkaz, který se však nepodařilo žalované řádným způsobem doručit, a proto byl platební rozkaz soudem zrušen.3. Ve věci bylo soudem nařízeno ústní jednání na den [datum], ke kterému se žalovaná nedostavila. Předvolání a žalobu má soud za doručené s odkazem na usnesení Ústavního soudu ČR sp. zn. II. ÚS 1308/10. Předvolání k jednání i žaloba byly doručeny do vlastních rukou. Doručováno bylo do místa trvalého bydliště. Je věcí žalované, zda si zajistí vyzvedávání zásilek a fakticky se seznámí s obsahem písemností, které jí jsou doručovány. Zásilky se dostaly do sféry vlivu žalované a jsou považovány za doručené. Soud při jednání rozhodl na základě předložených důkazů.4. Žalovaná se k věci nevyjádřila, zůstala nečinná.5. Ze smlouvy o úvěru ze dne [datum] a z obchodních podmínek má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobce se zavázal poskytnout žalované částku 42 500 Kč, a žalovaná se zavázala uvedenou částku včetně úroku vrátit ve 12ti měsíčních splátkách ve výši 6 028,16 Kč, přičemž poslední splátka byla splatná dne [datum]. Ze smlouvy o úvěru ze dne [datum] má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobce se zavázal poskytnout žalované částku 40 428,59 Kč a žalovaná se zavázala vrátit uvedenou částku včetně úroku v 11ti měsíčních splátkách ve výši 6 028,18 Kč, přičemž poslední splátka byla splatná dne [datum]. Z obsahu smlouvy o úvěru ze dne [datum] je zřejmé, že se jedná o dodatek původní smlouvy, neboť obsah závazků je totožný, přičemž jistina byla ponížena o první splátku a splatnost jednotlivých splátek byla oddálena o jeden měsíc. Jak je dále zřejmé z obchodních podmínek i z obou smluv o úvěru, součástí ujednání byl i závazek uhradit sjednané poplatky a smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny, a to za každý den prodlení. Z výpisů z běžného účtu má soud za prokázané, že žalovaná dne [datum] provedla tzv. verifikační platbu a že žalobce dne [datum] poskytl žalované částku 42 500 Kč. Z upomínek a z předžalobní výzvy má soud za prokázané, že žalovaná nehradila splátky řádně a včas, a proto byl úvěr ke dni [datum] v souladu s obchodními podmínkami zesplatněn. Ze smlouvy o postoupení pohledávek a ze společného prohlášení smluvních stran soud zjistil, že pohledávka za žalovanou včetně jejího příslušenství byla postoupena žalobci. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dne [datum]. Žalovaná zůstala nečinná. K žalobnímu tvrzení se nevyjádřila, netvrdila žádné skutečnosti na obranu proti uplatněnému nároku, ačkoliv byla soudem k vyjádření vyzvána. Listiny se dostaly do sféry vlivu žalované, byly doručovány na adresu jejího trvalého bydliště.6. Provedené důkazy jsou ve vzájemném souladu a vyznačují se vysokým stupněm věrohodnosti, v řízení nebyly nijak relevantně zpochybněny.7. Po provedeném dokazování dospěl soud k tomuto skutkovému závěru. Žalovaná prostřednictvím internetových stránek [Anonymizováno] uzavřela po provedení verifikační platby s původním věřitelem smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytl původní věřitel žalované úvěr v celkové výši 42 500 Kč. Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou pravidelných měsíčních splátek. Právní předchůdce žalobce poskytnutí úvěru schválil, aniž provedl posouzení úvěruschopnosti žalované jako spotřebitele a bankovním převodem poskytl na účet žalované peněžní prostředky v celkové výši 42 500 Kč. Žalovaná se po prodlužování splatnosti (druhou smlouvou o úvěru ze dne [datum]) zavázala zbylou část poskytnutého úvěru (konkrétně částku 40 428,59 Kč) vrátit do [datum], a to spolu s poplatky. Žalovaná však v době splatnosti ani poté na dlužnou pohledávku žalobci nic neuhradila. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek se stal věřitelem žalované žalobce.8. Právní poměry mezi žalobcem a žalovaným se řídí ustanovením § 2395 a následujícími zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“)., podle něhož se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.9. Podle § 2991 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.10. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále též jen jako „zákon o s. ú.“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.11. Podle § 86 odst. 2 zákona o s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.12. Podle § 87 odst. 1 zákona o s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.13. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).14. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.15. V souzeném případě se žalobce po žalované domáhá vrácení poskytnutého úvěru a poplatků, které se podle smlouvy o úvěru zavázala žalovaná zaplatit, a to včetně zákonného úroku z prodlení. Žaloba je pouze částečně důvodná. V řízení nebylo prokázáno, že ze strany právního předchůdce žalobce došlo k pečlivému posouzení schopnosti úvěr splácet, když žalobce v tomto směru soudu nepředložil žádné důkazy. Soud zhodnotil smlouvu o úvěru podle shora uvedených ustanovení a dospěl k názoru, že je neplatná, neboť právní předchůdce žalobce neprovedl šetření úvěruschopnosti žalovaného dle § 86 odst. 1 zákona o s. ú. Neplatnost smlouvy je důsledkem porušení povinnosti poskytovatele (řádně a s odbornou péčí) posoudit schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Neplatnost je nutno vykládat za použití § 588 o. z. jako neplatnost absolutní vzhledem k tomu, že dané porušení povinnosti poskytovatele odporuje zákonu a současně zjevně porušuje veřejný pořádek. V případě porušení povinnosti posouzení úvěruschopnosti spotřebitele není neplatnost uzavřené úvěrové smlouvy stanovena jen na ochranu úvěru neschopného spotřebitele, ale také společnosti jako celku, jelikož předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě a narušení rodinných a sociálních vztahů. Soud je proto povinen zabývat se uvedenou otázkou i bez návrhu žalovaného.16. Právní předchůdce žalobce na základě neplatných smluv o úvěru žalované poskytl částku 42 500 Kč, respektive po zohlednění znění smlouvy o úvěru ze dne [datum], posuzované jako dodatek ke smlouvě o úvěru ze dne [datum], částku 40 428,59 Kč. Žalovaná právnímu předchůdci žalobce poskytnuté peněžní prostředky nevrátila, čímž se na úkor právního předchůdce žalobce bezdůvodně obohatila. Pohledávku z titulu bezdůvodného obohacení převzal na základě smlouvy o postoupení pohledávek žalobce. Soud proto žalované dle § 1970 o. z. uložil povinnost vrátit žalobci jistinu ve výši 40 428,59 Kč představující bezdůvodné obohacení.17. S ohledem na shora uvedené závěry o neplatnosti smlouvy o úvěru soud uplatněný nárok žalobce ve zbývajícím rozsahu zamítl. Žalobce z důvodu neplatnosti smlouvy nemá nárok na zaplacení poplatků za poskytnutí úvěru (smluvních úroků), nákladů spojených s uplatněním pohledávky ani na zaplacení smluvní pokuty. Z důvodu neplatnosti smlouvy soud žalobci nepřiznal ani úroky z prodlení s ohledem na to, že splatnost zbývající části jistiny na základě dohody stran (§ 87 odst. 1 s.ú), ani na základě rozhodnutí soudu ještě nenastala, zatím nemohl vzniknout nárok žalobce na zákonné úroky z prodlení (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu 33 Cdo 3675/2021). Ve zbývajícím rozsahu žalobou uplatněný nárok soud zamítl.18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení neúspěšný jen v poměrně nepatrné části, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 828 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 650 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 41 237,16 Kč sestávající z částky 500 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 800 Kč ve výši 378 Kč.