Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 19 629,18 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 18 758,23 Kč od [datum] do zaplacení, a to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradu nákladů řízení částku 2 252 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku, k rukám zástupce žalobce.
Odůvodnění
1. Žalobce se domáhá zaplacení částek uvedených ve výroku rozsudku.[právnická osoba] odůvodnění návrhu uvedl tyto skutečnosti. Právní předchůdce žalobce [právnická osoba]. uzavřel se žalovaným smlouvu o úvěru [Anonymizováno] číslo [Anonymizováno]. Nedílnou součástí této Smlouvy byly obchodní podmínky banky a sazebník.3. Před uzavřením smlouvy posuzovala banka s odbornou péčí schopnost žalovaného úvěr získat a splácet. Vyhodnotila osobní údaje žadatele, informace o rodinných, majetkových, pracovních a jiných poměrech žalovaného. Tyto údaje zaznamenala do Žádosti o poskytnutí [Anonymizováno] nebo v jejím doplnění. Informace ověřila oproti dokladům vyžádaným od žalovaného a oproti informacím získaných z veřejných registrů a od [jméno FO].4. Žalovanému byl poskytnut bezhotovostní úvěr ve výši 20 000 Kč. Za poskytnutí úvěru se žalovaný zavázal hradit úroky z úvěru s úrokovou sazbou ve výši 10,39 % ročně, sjednanou ve Smlouvě a dále sjednané příslušenství. Žalovaný se zavázal splácet úvěr ve sjednaných 60ti pravidelných měsíčních splátkách, vždy k 20.dni kalendářního měsíce.5. Žalovaný sjednané splátky úvěru a úroků a poplatky nesplácel řádně a včas. Poskytovatel úvěru tento úvěr zesplatnil, a žádal uhrazení celého dluhu upomínkou ze dne [datum]. Dnem [datum] se žalovaný dostal do prodlení s úhradou dlužné částky.6. Pohledávka za žalovaným vyplývající z výše uvedené smlouvy o úvěru, včetně jejího příslušenství a práv s pohledávkou spojených, byla ze strany banky postoupena žalobci na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum].7. Za období od postoupení pohledávky ke dni sepisu žaloby neuhradil žalovaný žádnou částku.8. Žalobce požaduje zaplacení jistiny ve výši 18 758,23 Kč, smluvní úroky ve výši 870,95 Kč a zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny ode dne následujícího po zesplatnění dluhu. Žalovanému byla zaslána předžalobní výzva.9. Žalobce navrhoval rozhodnutí věci bez nařízení jednání, na základě předložených listin. Žalobce ani přes opakované tři urgence nedoložil aktivní legitimaci pro daný spor (nedoložil smlouvu o postoupení pohledávek). Soud tedy nařídil jednání. Následně žalobce svoji aktivní legitimaci pro dané řízení smlouvou doložil a z nařízeného jednání se omluvil. Žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil.10. Soud provedl důkazy předložené v listinné podobě. Učinil následující skutková zjištění: Návrh smlouvy o úvěru [Anonymizováno] “ [Anonymizováno] listina [Anonymizováno] uvedené [Anonymizováno] ze dne [datum] dokládají smluvní vztah mezi žalovaným a poskytovatelem úvěru [Anonymizováno] [jméno FO] [Anonymizováno] Žalovanému byl poskytnut bezhotovostní úvěr ve výši 20 000 Kč. Smluvený úrok byl ve výši 10,39 % ročně ode dne čerpání do dne konečné splatnosti. Celková částka, kterou měl žalovaný uhradit byla ve výši 25 819,48 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr splácet v pravidelných měsíčních splátkách v počtu 60 a to částkou ve výši 429 Kč měsíčně, se splatností vždy k 20. dni kalendářního měsíce. Smluvní strany se zavázaly dodržovat Všeobecné obchodní podmínky poskytovatele úvěru a ceník, které jsou nedílnou součástí smlouvy o úvěru.11. Poskytnutí úvěru prokazuje výpis z úvěru, sjednaná částka byla žalovanému poskytnuta dne [datum].12. Dluh žalovaného prokazuje další výpis z úvěru číslo výpisu 10 z roku 2023, výpis ze dne [datum].13. Zesplatnění úvěru ke dni [datum] je prokázáno rozhodnutím [jméno FO] z téhož dne. Zesplatnění bylo žalovanému oznámeno písemně.14. Žalobce uvedl, jakým způsobem byla zkoumána úvěruschopnost žalovaného. [jméno FO] měla informaci o výši příjmů, o pracovním poměru, o rodinných poměrech žadatele o úvěr. [jméno FO] ověřila osobu žadatele o úvěr ve veřejných registrech. [jméno FO] vyhodnotila, že úvěr lze poskytnout.15. Žalobce doložil aktivní legitimaci, doložil smlouvu o postoupení pohledávek, pohledávka za žalovaným byla postoupena pod číslem [hodnota]. Žalobce doložil kopii dopisu ze dne [datum], kterým bylo žalovanému oznámeno postoupení pohledávky.16. Právní poměry mezi žalobcem (jeho právním předchůdcem) a žalovaným se řídí ustanovením § 2395 a následující zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen o.z.), podle něhož se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.17. Podle § 86 odst. 1 z.č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.18. Podle § 86 ods.t 2 z.č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.19. Podle ustanovení § 1970 o.z. může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.20. Podle ustanovení § 2 nařízení vlády 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů.21. Soud na shora uvedený zjištěný skutkový stav aplikoval citované právní normy, když dospěl k závěru, že jednáním právního předchůdce žalobce a žalovaného došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru ve smyslu výše citovaného ustanovení § 2395 a násl. o. z. Žalobce plnil svou povinnost ze zmíněné smlouvy poskytnutím peněžních prostředků ve výši 20 000 Kč a žalovanému tak vznikla povinnost tyto peněžité prostředky žalobci vrátit a zaplatit dohodnutý obchodní úrok, případný úrok z prodlení.22. Vzhledem k tomu, že předmětem sporu bylo zaplacení dluhu (pohledávky) z úvěru, měl žalobce jako věřitel dle hmotněprávní normy břemeno tvrzení a důkazní pouze o tom, že je aktivně legitimován pro daný spor, což doložil smlouvou o postoupení pohledávky a dále že s žalovaným jako dlužníkem byla uzavřena smlouva o úvěru a že na základě této smlouvy dlužníku byly poskytnuty finanční prostředky a že dlužník dluh řádně neuhradil. Z tohoto břemene tvrzení pak vyplývá pro žalobce břemeno důkazní jen ohledně prokázání tvrzení, že smlouva byla uzavřena a že na jejím základě byly žalovanému jako dlužníku poskytnuty finanční prostředky (srov. např. komentář Bureš, J., Drápal, L., Krčmář, Z. a kol. Občanský soudní řád. Komentář. I. díl. 7. vydání. [adresa]: [právnická osoba].Beck, 2006, str. 569). Pokud jde o požadavek žalobce na úhradu jistiny a smluveného úroku, pak bylo na žalovaném, aby tvrdil a současně důkazně prokázal, že úvěrovému věřiteli nebo žalobci uhradil další splátky nad rámec tvrzený žalobcem. Tato skutečnost tvrzena nebyla a důkazně ji soud za osvědčenou nemá. Poskytnutí úvěrových prostředků má soud z důkazních prostředků předložených a označených žalobcem za prokázané, žalovaný ostatně tuto skutečnost ani nerozporoval.23. O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142/1o.s.ř., neboť účastníku, který měl ve věci plný úspěch přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobce 800 Kč, náhradu nákladů za zastoupení advokátem, když odměna je vypočtena podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. Podle § 14b odst. 1 cit. vyhl. je odměna advokáta za tři úkony po 300 Kč, tedy 900 Kč, náhrada nákladů – režijní paušál podle § 14b odst.5 je za tři úkony po 100 Kč, tedy 300 Kč a dále 21% DPH z odměny a náhrady nákladů advokáta. Celkem jsou tedy náklady řízení, které je žalovaný povinen zaplatit, ve výši 2 252 Kč. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. uložil soud žalovanému povinnost zaplatit náklady řízení k rukám zástupce žalobce.24. Soud přiznal odměnu podle § 14b vyhl. č. 177/96 Sb. z následujících důvodů: Žaloba je považována za žalobu “formulářovou“, neboť žalobce podává obdobné žaloby opakovaně, na formulářovém ustáleném vzoru, ve kterém uvádí shodná skutková tvrzení, lišící se pouze konkrétními údaji o žalované osobě, údajích o uzavřené smlouvě, výši dlužných částek. Žaloby se týkají právně obdobných věcí. Tarifní hodnota nepřevyšuje částku 50 000 Kč. Nejedná se o žalobu, která by byla individuálně koncipovaným návrhem vždy novým pro konkrétní právně a skutkově odlišnou věc. Použití uvedeného ustanovení citované vyhlášky nevede ve svých důsledcích k porušení listiny základních práv a svobod a není rozporu s ústavou garantovaným právem na právní pomoc.