Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 29 491,32 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 29 491,32 Kč od [datum] do zaplacení, a to vše do 60 dnů od právní moci rozsudku.
II. Návrh, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci smluvní úrok z prodlení ve výši 28 202,74 Kč, se zamítá.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 3 121,81 Kč do 60 dnů od právní moci rozsudku.
IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradu nákladů řízení částku 1 579 Kč do 60 dnů od právní moci rozsudku, k rukám zástupce žalobce.
Odůvodnění
1. Žalobce podal návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, kterým se domáhal zaplacení dluhu ze smlouvy o revolvingovém úvěru. Žalobce svůj nárok odůvodnil tím, že pohledávka vznikla na základě smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. [hodnota] uzavřené mezi žalobcem a žalovanou dne [datum] distančním způsobem na adrese [Anonymizováno] ˇUvěrový rámec byl sjednán na částku 61 200 Kč s možností postupného čerpání. Žalobce se zavázal poskytnout žalované spotřebitelský úvěr jiný než na bydlení, žalovaná se zavázala poskytnuté finanční prostředky vrátit žalobci spolu s příslušenstvím v pravidelných denních splátkách. První splátka byla splatná dne [datum] a konec kreditového rámce měl nastat dne [datum]. Žalovaná požádala o poskytnutí úvěru vyplněním žádosti a poskytla údaje, na základě kterých žalobce posoudil její úvěruschopnost. Za tímto účelem si žalobce vyžádal informace o osobních, rodinných a majetkových poměrech žalované. Úvěr byl žalované vyplácen na bankovní účet prostřednictvím bezhotovostního převodu z bankovního účtu žalobce v období od 13. 12. 2023 do 20. 6. 2024. Žalovaná si při sjednávání smlouvy zvolila volitelné služby, konkrétně službu [Anonymizováno] za poplatek ve výši 4 950 Kč.
2. Žalovaná splatila na jistinu celkem [hodnota] Kč. Zaplacené částky byly započítávány v rámci jednotlivé denní splátky nejprve na úhradu úroku, následně poplatků a poté na úhradu jistiny. Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou pravidelných denních splátek, proto žalobce vypověděl smlouvu, o čemž žalovanou informoval emailem ze dne [datum], přičemž k výpovědi došlo téhož dne. Žalovaná se tak prokazatelně dostala do prodlení úhradou celého úvěru dne [datum]. 2024. Žalovaná má ve vztahu k žalobci nesplacený dluh v celkové výši 57 694,06 Kč, přičemž žalovaná částka se skládá z jistiny 27 964 Kč, z poplatku za vyplacení tranší úvěru 549,94 Kč a ze smluvního úroku 28 202,74 Kč, poplatku za službu [Anonymizováno] v částce 976,68 Kč. Poplatek za vyplacení tranší úvěru činí výši 1,99 % z vyplacené tranše. Žalovaná se zavázala zaplatit žalobci smluvní úrok ve výši 1,02 % denně z nesplacené části jistiny. Žalobce je oprávněn požadovat v případě prodlení žalované smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, ohledně níž je žalovaná v prodlení. Žalovaná se dostala do prodlení se splácením denní splátky splatné dne [datum]. Žalobce proto požaduje smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně v určeném 90denním období od 27. 7. 2024 do 25. 10. 2024, tedy smluvní pokutu v částce 3 121,81 Kč.
3. Žalovaná se k žalobě vyjádřila, podala odpor proti platebnímu rozkazu, namítala nemravnou výši smluvního úroku a neplatnost smlouvy ohledně sjednaného úroku. Uvedla, že žalobce nebyl ochoten jednat o splátkovém kalendáři. Žalovaná úvěr nesplácela, neboť přišla o zaměstnání.
4. Soud nařídil jednání, ke kterému se žalobce nedostavil, nepřítomnost omluvil. Soud žalobu projednal, provedl důkazy listinami. Soud neshledal důvod pro odročení jednání, žalobce má právo se jednání účastnit, ale není to jeho povinnost. Nepřítomností se zbavuje možnosti reagovat na tvrzení žalované. Žalovaná neuvedla v zásadě žádné jiné skutečnosti než to, co tvrdila v písemném vyjádření.
5. Ze smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru, z informací pro spotřebitele a ze všeobecných obchodních podmínek má soud prokázaný vznik a obsah závazku. Obsah závazku je podpůrně prokazován i předpisem denních splátek. Z uvedených důkazů má soud za prokázané, že žalobce se zavázal žalované poskytnout spotřebitelský úvěr jiný než na bydlení, žalovaná se zavázala poskytnuté finanční prostředky vrátit žalobci spolu s příslušenstvím v pravidelných denních splátkách. Poplatek za vyplacení tranší úvěru činí 1,99 % z vyplacené tranše, smluvní úrok činí 1,02 % denně z nesplacené části jistiny. V případě prodlení žalované je smluvní pokuta stanovena ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, ohledně níž je žalovaná v prodlení.
6. Z přehledu bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli má soud za prokázané, že úvěr žalovaná čerpala v časovém období uvedeném výše. Celkem čerpala úvěr v částce 104 499 Kč.
7. Z e-mailu žalobce má soud za prokázané, že žalovaná byla v prodlení se splácením, a proto ke dni [datum] došlo k výpovědi smlouvy o úvěru s okamžitou platností, čímž se stala dlužná částka k uvedenému dni splatnou v plné výši.
8. Z obecných principů posuzování, z výpisu identifikovaných příjmů a z výpisu o posouzení úvěruschopnosti má soud za prokázané, že žalobce se zabýval schopností žalované splácet. Žalobce zkoumal rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry žalované, ověřil informace poskytnuté žalovanou oproti dokladům vyžádaným od žalované. Žalované byly řádně vysvětleny všechny předsmluvní informace, byly jí vysvětleny důsledky prodlení se splácením dlužné částky.
9. Z podacího lístku a výzvy k úhradě má soud za prokázané, že žalobce zaslal žalované výzvu k plnění před podáním žaloby.
10. Provedené důkazy jsou ve vzájemném souladu a vyznačují se vysokým stupněm věrohodnosti, v řízení nebyly nijak relevantně zpochybněny. Soud v této situaci hodnotí důkazy jako dostatečné a pokládá skutkový stav za jednoznačně zjištěný, odpovídající žalobním tvrzením.
11. Na základě uvedených důkazů dospěl soud k následujícímu skutkovému závěru. Žalobce s žalovanou uzavřeli smlouvou o revolvingovém spotřebitelském úvěru, na základě které se žalobce zavázal žalované poskytnout spotřebitelský úvěr jiný než na bydlení, žalovaná se zavázala poskytnuté finanční prostředky vrátit žalobci spolu s příslušenstvím v pravidelných denních splátkách. Poplatek za vyplacení tranší úvěru byl sjednán jako 1,99 % z vyplacené tranše, smluvní úrok činil 1,02 % denně z nesplacené části jistiny. V případě prodlení žalované byla smluvní pokuta stanovena ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, ohledně níž je žalovaná v prodlení. Žalobce žalované vyplatil jistinu v celkové částce 104 499 Kč, žalovaná však dluh nesplácena řádně a včas, a proto ke dni [datum] došlo k výpovědi smlouvy o úvěru s okamžitou platností, čímž se stala dlužná částka k uvedenému dni splatnou v plné výši.
12. Právní poměry mezi žalobkyní a žalovanou se řídí § 2395 a následujícími zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z“), podle něhož se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
13. Podle § 1813 odst. 1 o.z. zneužívající jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem poctivosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o hlavním předmětu závazku ani pro posouzení přiměřenosti vzájemného plnění, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.
14. Podle § 1815 o.z. ke zneužívajícímu ujednání se nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá.
15. Podle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.
16. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále též jen jako „zákon o s. ú.“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
17. Podle § 86 odst. 2 zákona o s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
18. Podle § 122 odst. 3 zákona o s. ú. souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla [hodnota] a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však 200 000 Kč.
19. Podle § 1970 o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
20. Podle § 2 nařízení vlády 351/2013 Sb. v platném znění, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro poslední den kalendářního pololetí, které předchází kalendářnímu pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.
21. Žaloba je důvodná pouze částečně. Žalobce uzavřel se žalovanou smlouvu o úvěru a poskytl jí peněžní prostředky a žalovaná se zavázala tyto prostředky a sjednané poplatky vrátit ve sjednané lhůtě. Pro případ porušení této povinnosti byla sjednána smluvní pokuta. Žalobní tvrzení je v souladu s předloženými listinnými důkazy, vzájemně tvoří logický celek. Žalobce prokázal svá tvrzení důkazy shora uvedenými, zejména smlouvou o revolvingovém spotřebitelském úvěru včetně všeobecných obchodních podmínek, a informací pro spotřebitele. Poskytnutí finanční částky žalobcem žalované je prokázáno přehledem bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli. O podmínkách smlouvy byla žalovaná náležitě poučena a informována. Soud žalobě vyhověl ohledně požadavku na zaplacení dlužné jistiny, sjednaných poplatků i ohledně požadavku na zaplacení smluvní pokuty, neboť její výše respektuje zákonné omezení dané v zákoně č. 257/2016 Sb. Žalovaná dluh nesplnila, je tedy povinna uhradit dlužnou částku jistiny včetně smluvně sjednaných poplatků, smluvní pokutu ve sjednané výši za období od 27. 7. 2024 do 25. 10. 2024 (dle žalobního žádání) a zákonný úrok z prodlení ve výši sazby platné v okamžiku prodlení. Ve vztahu ke smluvní pokutě se žalovaná dostala do prodlení se splácením denní splátky splatné dne [datum], je tedy povinna uhradit smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně za období vymezené žalobcem (výrok II. rozsudku). Ve vztahu k úrokům z prodlení je žalovaná prokazatelně v prodlení ode dne následujícího po splatnosti závazku, konkrétně tedy ode dne [datum], neboť ke dni [datum] došlo k výpovědi smlouvy o úvěru s okamžitou platností, čímž se stala dlužná částka splatnou v plné výši.
22. Soud se zabýval námitkou žalované ohledně nemravnosti výše smluvního úroku. Smluvní úrok byl sjednaná v denní sazbě 1,02%, což je 372,3%. Obvyklý úrok bank v době poskytnutí úvěru byl ke dni uzavření smlouvy dle přehledu ČNB ve výši 20,4% ročně. Sjednaný úrok tuto částku mnohonásobně překračuje, konkrétně více jak 18x. Takové ujednání hodnotí soud jako neplatné (odkaz na § 1815 o.z.). Žalovaná neplatnost namítla. Žalovaná jako spotřebitel je slabší smluvní stranou a žalobce nemůže jednat v rozporu s platnými předpisy a žádat úrok mnohonásobně vyšší, než byl běžný bankovní úrok. Takové ujednání považuje soud zneuživající, sjednaný úrok lze považovat za lichevní. Soud tedy k ujednání o výši smluveného úroku nepřihlíží, a proto žalobu v části, kde se žalobce domáhá zaplacení smluveného úroku zamítl. Smlouva je v souladu § 2395 o. z. a násl. a § 122 a násl. zákona o spotřebitelském úvěru.
23. Náklady řízení jsou přiznány žalobci v poměrné části podle § 142/2 o.s.ř. Z původně podané žaloby, pokud by měl žalobce plný úspěch, tak by mu náležely náklady za 4 úkony po 3 540 Kč podle § 7 vyhl. č. 177/96 Sb., tj. 14 160 Kč, 4 režijní paušály po 450 Kč, tedy 1 800Kč, 21 % DPH a částka za zaplacený SOP 2 433 Kč, tedy celkem [hodnota] Kč.
24. Žalobce měl úspěch ve věci v 53,63 %, v 46,37 % úspěšný nebyl, neboť žalobu soud částečně zamítl. Žalobci tedy náleží na náhradu nákladů řízení 7,26 % z celkových nákladů, které by při plném úspěchu ve věci byly přiznány (53,638 – 46,37 = 7,26). Žalobci náleží na náhradu nákladů řízení částka 1 579 Kč.
25. Lhůty k plnění stanovil soud delší, tak aby žalovaná byla schopna uvedené částky včas uhradit. Lhůta byla stanovena s ohledem na výdělkové poměry žalované, když žalovaná sama uvedla, že v dané lhůtě je schopná uvedené částky zaplatit.