Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 32 580,36 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 31 380,36 Kč od [datum] do zaplacení, vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradu nákladů řízení částku 4 533,50 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku, k rukám zástupce žalobce.
Odůvodnění
1. Žalobce se domáhal zaplacení dluhu ze smlouvy o úvěru. V žalobním tvrzení uvedl následující skutečnosti. Žalobce uzavřel se žalovaným dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru. Součástí smlouvy byly Všeobecné obchodní podmínky [Jméno žalobce]., Ceník a Podmínky pro používání [právnická osoba] karty. Žalovanému byl poskytnut revolvingový úvěr s úvěrovým rámcem 30 000 Kč. K čerpání úvěru docházelo platbami za zboží a služby na vybraných e-shopech formou [právnická osoba] platby nebo bezhotovostními platbami za zboží a služby a výběry hotovosti z bankomatů prostřednictvím [právnická osoba] karty. Dle Smlouvy se na úvěrový účet žalovaného připisovaly rovněž veškeré poplatky, a to ve výši dle platného Ceníku. Žalovaný se zavázal vyčerpané finanční prostředky žalobci splatit vždy do 20.dne měsíce následujícího po měsíci, v němž došlo k jejich vyčerpání, a to na základě vyúčtování vystaveného žalobcem. V případě neuhrazení splátky řádně a včas byl žalovaný zavázán uhradit náklady za vymáhání pohledávky ve výši dle Ceníku. Žalovaný splátky řádně neplnil, byl mu účtován poplatek za každou upomínku. Neuhrazená částka se stala splatnou dne [datum], žalobce odstoupil od Smlouvy, o čemž žalovaného informoval dopisem odeslaným [datum] a současně jej vyzval k úhradě celé dlužné částky nejpozději do osmi kalendářních dní ode dne odeslání výzvy.
2. Dlužná částka ve výši 34 241,96 Kč se skládá z vyčerpaných finančních prostředků a neuhrazených poplatků za vedení účtu v souhrnné výši 31 380,36 Kč a poplatků ve výši 1 200 Kč. Žalobou se domáhá žalobce zaplacení částky v nižší výši a to 32 580,36 Kč.
3. Žalobce posoudil úvěruschopnost žalovaného. Příjmy žalovaného ověřit prostřednictvím obchodní společnosti [právnická osoba]. Dle transakční historie na účtu žalovaného za období od [datum] do [datum] zjistil příjmy žalovaného v celkové výši 653 791 Kč. Z provedených transakcí vyvodil závěr, že žalovaný je schopen hradit své běžné výdaje. Dotazem u bankovního i nebankovního registru zjistil žalobce, že u žalovaného nebyla evidovány aktuální závazky po splatnosti. Žalobce poskytl žalovanému bezúročný spotřebitelský úvěr, žalovaný byl povinen hradit jen částku, která mu byla poskytnuta, bez dodatečných poplatků a úroků. Žalovaný celkem vyčerpal částku 136 052,87 Kč, naúčtované poplatky byly v souhrnné výši v částce 2 852 Kč. Žalovaný na své závazky uhradil celkem částku 107 524,51 Kč.
4. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobce nikterak nerozporoval. Konkludentně souhlasil s rozhodnutím věci na základě předložených listin.
5. Soud učinil ve věci následující skutková zjištění:
6. Smlouva o spotřebitelském úvěru označená v žalobě prokazuje smluvní vztah mezi žalovaným a poskytovatelem úvěru. Dle smlouvy byl sjednán revolvingový úvěr s úvěrovým rámcem 30 000 Kč. Úvěr byl bezúročný. Žalovaný měl hradit poplatky, pokud neuhradí splátky úvěru řádně a včas, a to poplatky za upomínky.
7. Z listiny zesplatnění dluhu a odstoupení od smlouvy z [datum] má soud za prokázané, že žalovanému byl úvěr z důvodů nehrazení splátek zesplatněn, a byly mu vyúčtovány poplatky za upomínky. Vše v celkové výši 31 080,36 Kč. Dle dalšího vyúčtování činí dlužná částka celkem [hodnota] Kč a skládá se z vyúčtování ze října 2025 v dlužné výši 1 500 Kč, vyúčtování ze září 2025 dlužná částka 6 094,49 Kč, vyúčtování ze srpna 2025 dlužná částka 24 985,87 Kč.
8. Poskytnutí úvěru prokazuje přehled transakcí výpis z účtu [právnická osoba].
9. Zkoumání úvěruschopnosti dokládá zpráva o posouzení úvěruschopnosti a karta zákazníka vyplněná při žádosti o úvěr.
10. Předžalobní upomínka je ze dne [datum] a její odeslání dokládá podací lístek z [datum].
11. Provedené důkazy jsou ve vzájemném souladu a vyznačují se vysokým stupněm věrohodnosti, v řízení nebyly nijak relevantně zpochybněny. Soud v této situaci hodnotí důkazy jako dostatečné a pokládá skutkový stav za jednoznačně zjištěný, odpovídající žalobním tvrzením12. Po právní stránce posuzuje soud žalobu podle následujících ustanovení:13. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.14. Podle § 2399 o. z. vrátí úvěrovaný úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.15. Podle § 1931 o. z. bylo-li ujednáno plnění ve splátkách a nesplnil-li dlužník některou splátku, má věřitel právo na vyrovnání celé pohledávky, pokud si to strany ujednaly. Toto právo může věřitel uplatnit nejpozději do splatnosti nejblíže příští splátky16. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.17. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění platném a účinném od [datum], Výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.18. Podle § 122 odst. 4 z. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od [datum] (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), u dluhu ze spotřebitelského úvěru, s jehož plněním je spotřebitel v prodlení delším než 90 dnů, vzniká věřiteli právo pouze na úrok, který odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší.19. Vzhledem k tomu, že předmětem sporu bylo zaplacení dluhu (pohledávky) z úvěru, měl žalobce jako věřitel (respektive právní nástupce věřitele) dle hmotněprávní normy břemeno tvrzení a důkazní pouze o tom, že se žalovaným jako dlužníkem byla uzavřena smlouva o úvěru a že na základě této smlouvy dlužníku byly poskytnuty finanční prostředky a že dlužník dluh řádně neuhradil. Z tohoto břemene tvrzení pak vyplývá pro žalobce břemeno důkazní jen ohledně prokázání tvrzení, že smlouva byla uzavřena a že na jejím základě byly žalovanému jako dlužníku poskytnuty finanční prostředky (srov. např. komentář Bureš, J., Drápal, L., Krčmář, Z. a kol. Občanský soudní řád. Komentář. I. díl. 7. vydání. [adresa]: [právnická osoba].Beck, 2006, str. 569). Pokud jde o požadavek žalobce na úhradu dlužných částek, pak bylo na žalovaném, aby tvrdil a současně důkazně prokázal, že úvěrovému věřiteli uhradil další splátky nad rámec tvrzený žalobcem. Tato skutečnost tvrzena nebyla a důkazně ji soud za osvědčenou nemá. Poskytnutí úvěrových prostředků má soud z důkazních prostředků předložených a označených žalobkyní za prokázané, žalovaný ostatně tuto skutečnost ani nerozporoval.20. Na základě provedených důkazů považuje soud žalobu za důvodnou. Žalobce prokázal svá tvrzení důkazy shora uvedenými. Žalobce zkoumal úvěruschopnost žalovaného a uzavřel, že žalovaný je schopen úvěr splácet. Poskytovatel úvěru posuzoval schopnost úvěr splácet prověřením příjmů v transakční historii na účtu žalovaného za období tří měsíců. Zjistil příjmy ve výši 653 791 Kč. Z realizovaných transakcí dovodil, že žalovaný je schopen úvěr splácet. Úvěr byl poskytnut formou možnosti realizace plateb kartou za zboží a služby a bezhotovostními platbami a výběry z bankomatu a to do výše sjednaného limitu. Po sjednanou dobu nebyl úvěr úročen. Sjednané úroky i RPSN jsou v obvyklé výši, nelze je hodnotit jako lichevní. Odpovídají úrokům poskytovaným bankovními společnostmi, respektive převyšují je jen o přiměřenou výši. Sjednané poplatky za upomínky jsou v běžné výši poplatků od jiných bankovních společností. Žalobní tvrzení je v souladu s předloženými listinnými důkazy, vzájemně tvoří logický celek. O podmínkách smlouvy byl žalovaný náležitě poučen a informován. Soud neshledává ve smlouvě žádná nepřiměřená ujednání. Smluvený úrok odpovídá sazbám jiných poskytovatelů zápůjček nebo úvěrů. Podmínky úvěru byly žalovanému řádně a srozumitelně oznámeny – jsou obsaženy ve smlouvě. Žalovaný uhradil dluh jen částečně, jak je zřejmé z tabulky umoření. Žalovaný zůstal zcela nečinný. Smlouva je podle § 2395, § 2399, § 1931 a § 1970 o. z. Žalovaný dluh nesplnil, je tedy povinen uhradit dlužnou částku včetně smluvně sjednaných úhrad a dále smluvní úrok ve sjednané výši, a zákonné úroky z prodlení. Lhůta k plnění je dle § 160/1 o.s.ř.21. O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142/1o.s.ř., neboť účastníku, který měl ve věci plný úspěch přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobce byl ve sporu úspěšný, má právo na náhradu nákladů řízení a to zaplacený SOP 1 629,50 Kč a náhradu nákladů za zastoupení advokátem, když odměna je vypočtena podle vyhl.č. 177/1996 Sb. Podle § 14b odst. 1 cit. vyhl. je odměna advokáta za tři úkony po 700 Kč, tedy 2 100 Kč, , náhrada nákladů – režijní paušál podle § 14b odst.5 je za tři úkony po 100 Kč, tedy 300 Kč a dále 21% DPH z odměny a náhrady nákladů advokáta. Celkem jsou tedy náklady řízení, které je žalovaný povinen zaplatit ve výši 4 533,50 Kč. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. uložil soud žalovanému povinnost zaplatit náklady řízení k rukám zástupce žalobce.22. Soud přiznal odměnu podle § 14b vyhl. č. 177/96 Sb. z následujících důvodů: Žaloba je považována za žalobu “formulářovou“, neboť žalobce podává obdobné žaloby opakovaně, na formulářovém ustáleném vzoru, ve kterém uvádí shodná skutková tvrzení, lišící se pouze konkrétními údaji o osobě žalovaného, údajích o uzavřené smlouvě (termínu uzavření) a dlužném období. Žaloby se týkají právně obdobných věcí. Tarifní hodnota nepřevyšuje částku 50 000 Kč. Nejedná se o žalobu, která by byla individuálně koncipovaným návrhem vždy novým pro konkrétní právně a skutkově odlišnou věc. Použití uvedeného ustanovení citované vyhlášky nevede ve svých důsledcích k porušení listiny základních práv a svobod a není rozporu s ústavou garantovaným právem na právní pomoc.23. Za další úkon, písemné podání ze dne [datum] a [datum] soud žalobci náhradu nákladů řízení nepřiznal, neboť se nejedná o účelně vynaložené náklady řízení. Žalobce je povinen učinit úplná skutková tvrzení hned v žalobě. Pokud žalobní tvrzení nebo návrhy důkazů doplní až na výzvu soudu, nelze toto považovat za účelně vynaložené náklady řízení. Nelze připustit, aby si žalobce navyšoval náhradu nákladů řízení tím, že učiní jen část tvrzení a tato tvrzení doplní dalším písemným podáním na výzvu soudu a žádá za tento úkon náhradu nákladů řízení.