Výrok
I. Žaloba se v plném rozsahu zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobce se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) podanou u soudu dne [datum] domáhal vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci částku 38.109,18 Kč s příslušenstvím. Žalobce žalobu odůvodnil tím, že dne [datum] byla mezi účastníky prostředky komunikace na dálku uzavřena smlouva o úvěru č. [hodnota], na základě které byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 40.000 Kč. Žalobce tvrdil, že žalovaný nedodržel splátkový kalendář a dostal se do prodlení se splátkou, jež byla splatná dne [datum]. Tvrdil, že na základě porušení smluvních povinností zaslal žalobce žalovanému první písemnou upomínku ze dne [datum], kde vyzval žalovaného k úhradě dlužné splátky. Žalovaný však vůči žalobci své splatné závazky neuhradil. Žalobce dále zaslal žalovanému druhou písemnou upomínku ze dne [datum], kde vyzval žalovaného k úhradě dlužné splátky. Jelikož žalovaný přes zaslání několika písemných upomínek ze strany žalobce nadále nehradil dohodnuté splátky, když nebyla řádně uhrazena pravidelná měsíční splátka splatná dne [datum], byl žalovaný v poslední zasílané písemné upomínce upozorněn na skutečnost, že při nezaplacení celé dlužné částky může dojít k zesplatnění jistiny úvěru a naúčtování veškerých sankcí a nároků vyplývajících ze smlouvy o úvěru a ze souběžně uzavřené smlouvy o inkasní službě. Jelikož na tuto výzvu nebylo žalovaným reagováno, žalobce přistoupil k zesplatnění úvěru dne [datum].
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobce nikterak nerozporoval. K jednání soudu se bez omluvy nedostavil.
3. Smlouvou o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. [hodnota] ze dne [datum] předsmluvní informací má soud za prokázané, že žalovaný uzavřel s žalobcem prostřednictvím prostředků komunikace na dálku smlouvu o úvěru, na základě které se žalobce zavázal poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr ve výši 40.000 Kč s tím, že část úvěru ve výši 11.136 Kč bude vyplacena na bankovní účet žalovaného č. [č. účtu], část úvěru ve výši 20.864 Kč bude vyplacena na úhradu předchozího závazku vyplývajícího ze smlouvy č. [hodnota] ze dne [datum] a část úvěru ve výši 8.000 Kč bude započtena na náklady poskytovatele úvěru. Úvěr byl sjednán na dobu určitou v délce 72 měsíců při splátce 1.760 Kč s úrokovou sazbou 23,85 % ročně. Z přílohy č. [hodnota] „Posouzení úvěruschopnosti spotřebitele“ osud zjistil, že žalobce v rámci prověření úvěruschopnosti žalovaného zjistil, že je svobodný, nemá vyživovací povinnost, má příjem 17.293 Kč, náklady na bydlení 3.000 Kč a nemá pravidelné finanční závazky.
4. Výpisem z bankovního účtu žalobce má soud za prokázané, že dne [datum] byla na bankovní účet žalobce č. [č. účtu] připsána z bankovního účtu žalovaného č. [č. účtu] částka 1 Kč a dne [datum] byla z bankovního účtu žalobce č. [č. účtu] zaslána na bankovní účet žalovaného č. [č. účtu] částka 11.136 Kč s názvem platby „doplatek úvěru“ a na bankovní účet žalobce č. [č. účtu] částka 20.864 Kč s variabilním symbolem č. [var. symbol].
5. Upomínkou č. [hodnota] z [datum] má soud za prokázané, že žalobce vyzval žalovaného k úhradě dlužné splátky splatné dne [datum] ve výši 1.730 Kč a sankce za zaslání 1. upomínky ve výši 500 Kč.
6. Upomínkou č. [hodnota] z [datum] má soud za prokázané, že žalobce vyzval žalovaného k úhradě dlužné splátky ve výši 1.730 Kč, sankce za zaslání 1. upomínky ve výši 500 Kč a sankce za zaslání 2. upomínky ve výši 500 Kč.
7. Zesplatněním úvěru a předžalobní výzvou z [datum] a podacím lístkem z [datum] má soud za prokázané, že žalobce oznámil žalovanému zesplatnění úvěru a vyzval žalovaného k úhradě dlužné pohledávky ze smlouvy o úvěru ve výši 49.355,99 Kč a současně upozornil žalovaného na připravenost vymáhání nároku soudní cestou.
8. Po provedeném dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu věci.Dne [datum] účastníci uzavřeli smlouvu o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. [hodnota], a to prostředky komunikace na dálku (prostřednictvím klientské zóny), na základě které se žalobce zavázal žalovanému poskytnutou úvěr ve výši 40.000 Kč, který se žalovaný zavázal vrátit společně s úrokem ve výši 23,85 % ročně prostřednictvím 72 měsíčních splátek po 1.730 Kč. Část poskytnutého úvěru ve výši 11.136 Kč byla dne [datum] vyplacena na bankovní účet žalovaného č. [č. účtu], část úvěru ve výši 20.864 Kč byla vyplacena na bankovní účet žalobce č. [č. účtu] a zbývající část ve výši 8.000 Kč si žalobce započetl na náklady vynaložené na vyřizování úvěru. Žalovaný nedodržel splátkový kalendář a dostal se do prodlení se splátkou splatnou dne [datum], když splátku v celkové výši 1.730 Kč neuhradil. Žalobce zaslal žalovanému první písemnou upomínku ze dne [datum], kde vyzval žalovaného k úhradě dlužné splátky a zároveň ho vyzval k úhradě sankce za zaslání upomínky č. [hodnota] ve výši 500 Kč, žalovaný však ani poté své splatné závazky neuhradil. Žalobce dále zaslal žalovanému druhou písemnou upomínku ze dne [datum], kde vyzval žalovaného k úhradě dlužné splátky, k úhradě sankce za zaslání upomínky č. [hodnota] ve výši 500 Kč a zároveň ho vyzval k úhradě sankce za zaslání upomínky č. [hodnota] ve výši 500 Kč. Současně upozornil žalovaného na to, že pokud nevyrovná své splatné závazky vůči žalobci, dojde k zesplatnění celého úvěru a k uplatnění dohodnuté smluvní pokuty. Žalovaný však přes zaslání písemných upomínek nehradil dohodnuté splátky, když řádně neuhradil další měsíční splátky. Dne [datum] žalobce přistoupil k zesplatnění úvěru, a vyzval žalovaného k úhradě nároku, který byl vyčíslen na částku v celkové výši 49.355,99 Kč. Žalovaný ani poté na svůj dluh ničeho neuhradil.
9. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními posoudil soud věc po právní stránce takto:
10. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrované poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
11. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
12. Podle § 1970 o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
13. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. v platném znění, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro poslední den kalendářního pololetí, které předchází kalendářnímu pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.
14. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, (dále též jen jako „s. ú.“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
15. Podle § 86 odst. 2 s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
16. Podle § 87 odst. 1 s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
17. Po provedeném řízení soud dospěl k závěru, že nárok žalobce je důvodný pouze částečně. Pro své rozhodnutí soud považoval za významné zodpovězení otázky, zda se v případě smlouvy o úvěru, která byla mezi účastníky uzavřena, jedná o platný smluvní závazek.
18. V daném případě nelze smlouvu o úvěru považovat za platnou vzhledem k tomu, že žalobce neprokázal, že před uzavřením smlouvy provedl řádné posouzení schopnosti žalovaného spotřebitelský úvěr splácet, když žalobce vycházel pouze z údajů, které mu poskytl žalovaný, aniž si tyto údaje jakkoliv ověřil. Je tedy zřejmé, že žalobce nemohl nemít v době uzavírání úvěru důvodné pochybnosti o tom, že žalovaný je schopen spotřebitelský úvěr splácet.
19. Pokud právní předchůdce žalobce přes shora uvedená zjištění poskytl žalovanému spotřebitelský úvěr, byla smlouva od počátku neplatná ve smyslu § 87 odst. 1 z. s. ú. Neplatnost smlouvy jakožto důsledek porušení povinnosti poskytovatele (řádně a s odbornou péčí) posoudit schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je nutno vykládat za použití § 588 o. z. jako neplatnost absolutní vzhledem k tomu, že dané porušení povinnosti poskytovatele odporuje zákonu a současně zjevně porušuje veřejný pořádek, neboť v případě porušení povinnosti posouzení úvěruschopnosti spotřebitele není neplatnost uzavřené úvěrové smlouvy stanovena jen na ochranu úvěru neschopného spotřebitele, ale také společnosti jako celku, jelikož předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů. Soud je proto povinen zabývat se uvedenou otázkou i bez návrhu žalovaného.
20. Dle smlouvy o úvěru č. [hodnota] právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému bankovním převodem částku 11.136 Kč (částku 20.864 Kč žalobce zaslal na svůj vlastní bankovní účet a částku 8.000 Kč do zbývající výše úvěru 40.000 Kč si žalobce ponechal na náklady za sjednání úvěru), na kterou žalovaný i na veškeré související poplatky dle právně významných tvrzení žalobce vrátil 12.110 Kč, kdy soud vychází z toho, že žalovaný řádně žalobci uhradil prvních 7 splátek po 1.730 Kč, neboť dle tvrzení žalobce se žalovaný do prodlení se splácením úvěru dostal až se zaplacením osmé splátky splatné dne [datum]. Jelikož žalovaný žalobci poskytnuté peněžní prostředky z neplatné smlouvy o úvěru v plné výši vrátil, na úkor žalobce se bezdůvodně neobohatil (§ 2991 o. z.). Soud proto o návrhu žalobce rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku a žalobu jako zcela nedůvodnou zamítl.
21. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že v řízení úspěšný žalovaný má proti žalobci právo na náhradu nákladů řízení, jelikož však žalovanému žádné náklady řízení nevznikly, soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.