Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci 128.278,50 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 7.250,79 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 3.234,21 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 128.278,5 Kč od [datum] do zaplacení a s úrokem ve výši 7,9 % ročně z částky 126.178,5 Kč od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradu nákladů řízení 29.126,30 Kč, a to k rukám zástupce žalobce do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobce se žalobou podanou u soudu dne [datum] domáhal vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit mu částku 128.278,50 Kč s příslušenstvím. Žalobce žalobu odůvodnil tím, že dne [datum] byla mezi žalovanou a právním předchůdcem žalobce společností [právnická osoba]. (dále též jen jako „Banka“) uzavřena smlouva o spotřebitelském splátkovém revolvingovém úvěru – [Anonymizováno]. Nedílnou součástí této smlouvy byly všeobecné obchodní a produktové podmínky Banky. Na základě této smlouvy byl žalované poskytnut úvěr ve výši 200.000 Kč, který se žalovaná zavázala vrátit se sjednanou úrokovou sazbou ve výši 7,9 % ročně prostřednictvím splátek. Žalovaná porušila závazky ze Smlouvy tím, že byla opakovaně v prodlení s úhradou sjednaných měsíčních splátek úvěru a úroků a vyčíslených poplatků. Banka proto využila svého práva sjednaného v čl. 13 produktových podmínek, ve spojení se Závěrečnými ustanoveními Smlouvy, a dopisem ze dne [datum] ukončila poskytování úvěru a úvěr zesplatnila ke dni [datum] a v souladu s ujednáním v čl. III. Smlouvy Banka uplatnila právo na úhradu smluvní pokuty ve výši 20 % z celkové částky všech splátek splatných po dni prohlášení úvěru za splatný s tím, že dlužnou částku včetně úroků, poplatků a smluvní pokuty ve výši 136.722,98 Kč byla žalovaná povinna neprodleně uhradit. Žalobce tvrdil, že na základě smlouvy o postoupení pohledávek z [datum] právní předchůdce žalobce pohledávku za žalovanou postoupil na žalobce, o čemž byla žalovaná vyrozuměna dopisem z [datum]. Žalovaná však na svůj dluh přes opakované výzvy dosud ničeho neuhradila.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, k jednání se bez řádné a včasné omluvy nedostavila.
3. Smlouvou o spotřebitelském splátkovém revolvingovém úvěru [právnická osoba] ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalovaná uzavřela s právním předchůdcem žalobce společností [právnická osoba]. smlouvu o úvěru, na základě které byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 200.000 Kč čerpané bankovním převodem na účet žalované. Smluvní strany si dále sjednaly úrokovou sazbu ve výši 7,9 % ročně. Ve smlouvě se žalovaná zavázala, že úvěr spolu s úrokem právnímu předchůdci žalobce vrátí, a to v pravidelných měsíčních splátkách po 2.373,14 Kč.
4. Oznámením o prohlášení úvěru za splatný z [datum] má soud za prokázané, že poskytnutý úvěr byl ke dni [datum] prohlášen za splatný a žalovaná byla vyzvána k úhradě dluhu v celkové výši 136.722,98 Kč do [datum].
5. Z platební historie soud zjistil, že žalovaná dne [datum] úvěr vyčerpala a řádně splácela do [datum], přičemž poslední splátku uhradila [datum], kdy na jistinu zbývalo uhradit 132.364,37 Kč.
6. Z žádosti o úvěr a z vyjádření k procesu posouzení úvěruschopnosti soud zjistil, že žalovaná byla ke dni žádosti o úvěr svobodná, bydlela ve vlastním bytě, její čistý příjem u zaměstnavatele [Anonymizováno] činil 13.848 Kč, neměla vyživovací povinnost, její dosavadní úvěrové splátky činily 2.018 Kč.
7. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] a seznamem postupovaných pohledávek má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobce postoupil na žalobce mimo jiné i pohledávku za žalovanou z výše uvedené smlouvy o úvěru.
8. Oznámením o postoupení pohledávky z [datum] a podacím lístkem má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobce vyrozuměl žalovanou, že pohledávka z titulu smlouvy o úvěru byla postoupena na žalobce.
9. Po provedeném dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu věci.Dne [datum] uzavřela žalovaná s právním předchůdcem žalobce společností [právnická osoba]. smlouvu o úvěru, na základě které byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 200.000 Kč na bankovní účet žalované. Smluvní strany si sjednaly úrokovou sazbu ve výši 7,9 % ročně. Ve smlouvě se žalovaná zavázala, že úvěr spolu s úrokem právnímu předchůdci žalobce vrátí, a to v pravidelných měsíčních splátkách po 2.373,14 Kč. Žalovaná dluh řádně nesplácela, když ke dni prohlášení úvěru za splatný dlužila žalobci na jistinu 126.178,50 Kč a na dlužné poplatky 2.100 Kč. Právní předchůdce žalobce postoupil pohledávku ze smlouvy o úvěru na žalobce. Žalobce následně vyzval žalovanou k úhradě částky 147.826,09 Kč, žalovaná však žalobci dosud ničeho neuhradila. Před uzavřením smlouvy o úvěru právní předchůdce žalobce provedl šetření úvěruschopnosti žalované, během kterého zjistil, že žalovaná dosáhla za poslední čtyři měsíce průměrného čistého měsíčního příjmu u zaměstnavatele společnosti [Anonymizováno] ve výši 13.848 Kč, byla svobodná, neměla vyživovací povinnost, její dosavadní úvěrové splátky činily 2.018 Kč.
10. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními posoudil soud věc po právní stránce takto:
11. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále též jen jako „o.z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
12. Podle ustanovení § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
13. Podle ust. § 2 nař. vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.
14. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále též jen jako „s. ú.“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
15. Podle § 86 odst. 2 s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
16. Po provedeném řízení dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána po právu, a proto jí v celém rozsahu vyhověl. Soud vzal za prokázané, že právní předchůdce žalobce jako věřitel poskytl žalované finanční prostředky na základě smlouvy o úvěru. Žalovaná úvěr ani poplatek právnímu předchůdci žalobce řádně nevrátila, čímž nesplnila svůj závazek ze smlouvy o úvěru. Soud proto rozhodl tak, že žalovaná je povinna žalobci zaplatit dlužnou částku poskytnutého úvěru 126.178,50 Kč, dlužné poplatky 2.100 Kč a smluvní úrok z nezaplacené jistiny ve výši 7,9 % ročně ve smyslu čl. II. bod 5 smlouvy o úvěru. Jelikož je žalovaný v prodlení s úhradou jistiny ze smlouvy o úvěru ve výši 128.278,50 Kč, vznikl žalobci rovněž nárok na úrok z prodlení v zákonné výši, kdy žalobce za dobu od [datum], kdy žalobci vzniklo právo na zaplacení celé zbývající částky, do [datum], kdy došlo k postoupení, vyčíslil úrok z prodlení částkou 7.250,79 Kč.
17. Výrok soudu ohledně náhrady nákladů řízení má oporu v ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., neboť žalobce byl v řízení úspěšný a soud mu tedy vůči žalované přiznal právo na náhradu nákladů řízení ve výši 29.126,30 Kč, které spočívají v zaplaceném soudním poplatku ve výši 5.132 Kč a v nákladech za zastoupení advokátem. Náklady advokáta tvoří jeho odměna ve výši 18.780 Kč za tři úkony právní služby po 6.260 Kč (tj. převzetí a příprava zastoupení, výzva k úhradě před podáním žaloby, písemné podání ve věci samé (žaloba)), dále 3 paušální náhrady hotových výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb. v celkové výši 1.050 Kč, to vše navýšené o 21 % DPH ve výši 4.164,30 Kč, kde základ daně tvoří částka 19.830 Kč dle § 137 odst. 3 o. s. ř, neboť advokát žalobce osvědčil, že je plátcem této daně.
18. Lhůty k plnění soud určil podle ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. jako třídenní.