Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 11 610 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně jdoucím z částky 11 310 Kč od 4. 8. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobkyně [tituly před jménem] [jméno FO].
Odůvodnění
1. Žalobkyně se, jako právnická osoba, která je příjemcem příspěvku placeného vlastníkem, popř. provozovatelem vozidla, jež je provozováno bez pojištění odpovědnosti, cestou žaloby ze dne [datum], vůči žalovanému domáhala zaplacení částky [částka] spolu s úrokem z prodlení v zákonné výši, jak je tento uveden ve výroku I. rozsudku. V rámci takto podané žaloby žalobkyně uplatnila níže vymezený nárok. Žalovaný byl evidován jako vlastník, resp. provozovatel osobního automobilu RZ [SPZ] se zdvihovým objemem válců nad 1850 cm3 do 2500 cm3, který byl v období od [datum] do [datum] veden jako provozovaný bez sjednání pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Sazba příspěvku činila u tohoto vozidla [částka] za den, tj. za 174 dní částku [částka], splatnou nejpozději k datu [datum]. K této částce žalobkyně dále připočetla paušální náhradu nákladů mimosoudního vymáhání ve výši [částka], neboť byl žalovaný k úhradě nárokovaného plnění vyzýván, avšak přesto nezaplatil ničeho.
2. Oba účastníci souhlasili s vyřízením věci bez nařízení jednání, žalobkyně výslovně, žalovaný formou fikce, ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř., neboť se ve stanovené lhůtě nevyjádřil, zda s vyřízením věci bez nařízení jednání souhlasí. Soud proto dle §115a o. s. ř. rozhodoval na základě účastníky předložených listin. Žaloba byla žalovanému doručena spolu s výzvou ke sdělení, zda souhlasí vyřízením věci bez jednání, dne [datum], a to poté, co uplynula 10 denní lhůta k vyzvednutí.
3. V souvislosti se zjišťováním skutkového stavu soud, ve smyslu § 132 o. s. ř., vycházel z důkazů označených níže, hodnocených jednotlivě i ve vzájemných souvislostech:
4. Dokumentem označeným jako „Výzva k úhradě příspěvku do garančního fondu [Anonymizováno] “, datovaným k [datum], vzal soud za prokázané, že žalobkyně, za současného stanovení 60 denní lhůty k plnění plynoucí od doručení předmětného dokumentu, vyzvala žalovaného k úhradě částky [částka], zahrnující položku označenou jako „příspěvek“ sestávající z celkem [hodnota] denních sazeb po [částka]. Pro případ, kdyby žalovaný takto vypočtené plnění nezaplatil po zaslání této výzvy, také žalobkyně žalovaného upozornila, že bude nárokovat též náklady mimosoudního vymáhání v paušální výši [částka]. Stran nároku na vyplacení částky představované položkou „příspěvek“ žalobkyně žalovanému dále sdělila, že vlastní, resp. provozuje vozidlo RZ [SPZ], osobní automobil se zdvihovým objemem válců nad 1850 cm3 do 2500 cm3, jehož provoz nebyl v období od [datum] do [datum] kryt pojištěním odpovědnosti z provozu vozidla. Jako vlastník, resp. provozovatel předmětného vozidla (osobního automobilu tov. zn. [jméno FO] [jméno FO]) byl, dle sdělení [právnická osoba] v [adresa], t. č. v registru vozidel veden právě žalovaný. Uvedená výzva k plnění byla žalovanému, dle výpisu z elektronického systému státního podniku [právnická osoba], doručována cestou zásilky evidované pod podacím číslem [Anonymizováno], doručené konkrétně k [datum]. Naposledy, po vystavení jedné další, soudu taktéž předložené upomínky, žalovaného k úhradě zde vymezeného plnění vyzvala zástupkyně žalobkyně, a to prostřednictvím dokumentu označeného jako „Předžalobní upomínka“, datovaného k [datum], doloženého mj. spolu s poštovním podacím archem, dle něhož byla zásilka obsahující „Předžalobní upomínku“ k poštovní přepravě podána ještě dne [datum].
5. Podle § 1 odst. 2 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZPOPV“), nestanoví-li tento zákon jinak musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené6. Podle § 4 odst. 1, 2, 3 a 4 ZPOPV (1) vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen „osoba povinná k zaplacení příspěvku“) jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit [Anonymizováno] příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. (2) Při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku se má za to, že a) osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla a b) osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je provozovatelem vozidla. (3) Výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla. (4) Osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit [Anonymizováno] náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek.7. Podle § 2 odst. 1 písm. h) a v) vyhlášky č. 205/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vyhláška č. 205/1999 Sb.“), denní sazba příspěvku pro jednotlivé druhy tuzemských vozidel podle § 4 odst. 5 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla se stanoví pro (h) osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3 včetně ve výši [částka].8. Podle § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. výše nákladů [právnická osoba] spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla činí [částka].9. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.10. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.11. Výše úroků z prodlení je stanovena nařízením vlády č. 351/2013 Sb.12. Na základě skutkových zjištění shora uvedených soud shledal uplatněný nárok jako důvodný. Žalovaný v období zahrnujícím celkem [hodnota] dnů vlastnil, resp. provozoval vozidlo, přičemž se jednalo o osobní automobil se zdvihovým objemem motoru nad 1850 cm3 do 2500 cm3. [adresa] tohoto vozidla pak ve výše vymezeném období nebyl kryt pojištěním odpovědnosti z provozu vozidla. Z titulu porušení zákonné povinnosti sjednat pojištění odpovědnosti z provozu vozidla tak žalobkyni, ve smyslu § 1 odst. 2 písm. a) ve spojení s § 4 odst. 1 ZPOPV, vůči žalovanému vzniklo právo na úhradu paušální denní sazby ve výši [částka], ve smyslu § 2 odst. 1 písm. h) vyhlášky č. 205/1999 Sb. ve spojení s § 4 odst. 3 ZPOPV, a to za jeden každý den, kdy nebyl provoz žalovaným vlastněných, resp. provozovaných vozidel kryt pojištěním odpovědnosti z provozu vozidla, celkem tedy [hodnota] x [částka], tj. [částka]. Žalobkyně pak uvedené plnění vůči žalovanému nejprve vymáhala mimosoudně, cestou zaslané výzvy k plnění a upomínky, v důsledku čehož jí, ve smyslu § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. ve spojení s § 4 odst. 4 ZPOPV, vzniklo právo na paušálně stanovenou úhradu úkonů souvisejících s mimosoudním vymáháním, ve výši [částka]. Žalovaný totiž na výzvu k uhrazení dlužného plnění nereagoval, a proto se s jeho plněním, od prvého data následujícího po datu splatnosti, tj. po uplynutí 60denní lhůty, dostal do prodlení, ve smyslu § 1968 o. z. V souvislosti se vznikem prodlení na straně žalovaného tak žalobkyni, ve smyslu § 1970 o. z., vzniklo též právo nárokovat zákonný úrok prodlení. Žalobkyně nicméně právo na úhradu úroku z prodlení uplatnila až od data pozdějšího (kdy o své vůli jako datum doručení výzvy vyhodnotila až 15. den po odeslání, oproti zákonné domněnce zakotvené v § 573 o. z.), a proto soud žalobkyni přiznal právo na úhradu zákonného úroku z prodlení až od jí uvedeného data, v rozsahu vymezeném ve výroku I. tohoto rozsudku.13. O nákladech řízení rozhodl soud s odkazem na § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žalobkyně, která byla se svou žalobou v plném rozsahu úspěšná, a která před podáním žaloby, ve smyslu § 142a odst. 1 o. s. ř., vyzvala žalovaného k dobrovolnému plnění, má právo na náhradu nákladů řízení. Náhradu tvoří dílčí náhrada za zaplacený soudní poplatek ve výši [částka] a dílčí náhrada za odměnu zástupkyně žalobkyně. Odměna za zastupování zahrnuje částku 3 x [částka] za 3 úkony právní služby učiněné do podání žaloby (předžalobní výzva, převzetí právního zastoupení a podání žaloby), ve smyslu § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů (dále a. t.), a paušální náhrady ve výši 3 x [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. Výše takto vypočtené odměny zástupkyně žalobkyně se pak, ve smyslu § 137 odst. 3 písm. a) o. s ř., zvyšuje o náhradu za DPH ve výši 21%, tj. o [částka]. Celkem tedy jde o částku [částka].14. Lhůta k plnění soud ve výrocích I. a II. určil dle § 160 odst. 1 o. s. ř. jako zákonnou, třídenní. Náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen zaplatit k rukám zástupkyně žalobkyně, ve smyslu § 149 odst. 1 o. s. ř.