Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 22 844,42 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1 841,29 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 1 860,53 Kč, úrokem ve výši 22,99 % ročně jdoucí z částky 19 599,42 Kč od 2. 7. 2023 do zaplacení a zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně jdoucím z částky 22 844,42 Kč od 23. 2. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni, k rukám jejího právního zástupce [tituly před jménem] [Anonymizováno] [Anonymizováno], [tituly za jménem], náhradu nákladů řízení ve výši [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
Žalobou, podanou ke zdejšímu soudu dne [datum], ve znění doplnění ze dne [datum], se žalobkyně vůči žalovanému domáhala zaplacení částky [částka] s příslušenstvím vymezeným ve výroku I. tohoto rozsudku, s tím, že tento nárok vznikl z titulu nesplacení [Anonymizováno] úvěru č. [hodnota], který byl žalovanému vyplácen společností [právnická osoba]., přičemž žalobkyně nárok na vymáhání nedoplatku z předmětného [Anonymizováno] úvěru nabyla z titulu smlouvy o postoupení pohledávek datované k [datum].Ve věci bylo soudem nařízeno jednání na den [datum]. Žalovanému bylo dne [datum] do vlastních rukou doručeno předvolání k tomuto jednání, jehož součástí bylo i poučení o skutečnosti, že pokud se k jednání bez důvodné a řádné omluvy nedostaví a navrhne-li to na jednání strana žalující, bude soud pokládat tvrzení obsažená v žalobě o skutkových okolnostech, týkajících se sporu, za nesporná a na tomto základě může o žalobě rozhodnout rozsudkem pro zmeškání.Podle § 153b odst. 1, 3 o. s. ř. zmešká-li žalovaný, kterému byly řádně doručeny do jeho vlastních rukou (§ 49) žaloba a předvolání k jednání nejméně deset dnů přede dnem, kdy se jednání má konat, a který byl o následcích nedostavení se poučen, bez důvodné a včasné omluvy první jednání, které se ve věci konalo, a navrhne-li to žalobce, který se dostavil k jednání, pokládají se tvrzení žalobce obsažená v žalobě o skutkových okolnostech, týkající se sporu, za nesporná a na tomto základě může soud rozhodnout o žalobě rozsudkem pro zmeškání. (3) Rozsudek pro zmeškání nelze vydat ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2), došlo-li by takovým rozsudkem ke vzniku, změně nebo zrušení právního poměru mezi účastníky nebo je-li žalovaným ke dni zahájení řízení nebo ke dni vstupu do řízení nezletilý, který nenabyl plné svéprávnosti.Ustanovení § 153b o. s. ř. stanoví podmínky, za nichž lze ve věci rozhodnout rozsudkem pro zmeškání. Jednak musí být žalovanému doručena žaloba a předvolání k jednání do vlastních rukou nejméně 10 dnů přede dnem, kdy se jednání má konat, žalobce musí tento postup soudu navrhnout, a dále se nesmí jednat o věc, v níž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2 o.s.ř.), nebo došlo-li by takovým rozsudkem ke vzniku, změně nebo zrušení právního poměru mezi účastníky. Žalovanému byly žaloba i předvolání k jednání spolu s poučením o možných následcích nedostavení se doručeny do vlastních rukou ke dnům [datum], resp. [datum], podmínka doručení těchto dokumentů minimálně 10 dnů přede dnem jednání tak byla splněna. Při jednání zástupkyně žalobkyně soudu navrhla rozhodnout rozsudkem pro zmeškání. V posuzované věci se jedná o spor z nároku založeného postoupeným závazkem, předmětem řízení jsou tedy subjektivní majetková práva, jimiž mohou účastníci (jejich nositelé) podle jejich povahy i podle příslušných zákonných předpisů volně nakládat (kogentní povinnost zajistit přezkum tzv. úvěruschopnosti postupitel – banka, vedoucí účet žalovaného a takto disponující i informacemi o jeho příjmech, splnila). Tedy taková práva, o nichž se rozhoduje ve sporném řízení, v jehož rámci účastníci mohou uzavřít smír (viz např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka]). V projednávané věci pak rozhodnutí soudu nemá konstitutivní povahu, neboť soud právně závazným způsobem toliko deklaruje povinnosti žalovaného, jež mu již vnikly ze shora uvedeného titulu.Žalovaný se i přes poučení uvedené v předvolání bez omluvy nedostavil k jednání, při němž zástupkyně žalobkyně navrhla soudu rozhodnout rozsudkem pro zmeškání. Soud proto vyšel z tvrzení uvedených v žalobě, jako z tvrzení nesporných, a na jejich základě rozhodl v souladu s žalobním návrhem, neboť se nejedná o věc, ve které by nebylo možné uzavřít a schválit smír dle § 99 odst. 1 o. s. ř., a nárok žalobkyně uplatněný žalobou není v rozporu s žádnou kogentní občanskoprávní normou, především s právní úpravou spotřebitelského úvěrování.Podle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142a odst. 1 o.s.ř. přiznal soud procesně úspěšné žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení vůči žalovanému, představovanou částkou [částka] za zaplacený soudní poplatek a částkou náhrady za odměnu za zastoupení v řízení zahájeném na návrh podaný na ustáleném vzoru, uplatňovaném žalobkyní (specializovanou inkasní agenturou zaměřenou na vymáhání pohledávek) opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech, po [částka] za 1 úkon právní služby dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. advokátní tarif, ve znění účinném k datu podání žaloby, resp. ve znění účinném k datu [datum] pro úkony právní služby uskutečněné po uvedeném datu (dále jen a. t.), za celkem [hodnota] úkony právní služby (sepis žaloby a předžalobní kvalifikované výzvy, převzetí věci) provedené do podání žaloby, jakož i za 1 úkon právní služby po [částka] (účast na soudním jednání) uskutečněný po datu podání žaloby, jehož tarifní hodnotu soud určil s odkazem na § 7 a. t., náhradou hotových výdajů za shora uvedené 3 úkony právní služby po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t., resp. za 1 jeden úkon právní služby po [částka], ve smyslu § 13 odst. 4 a. t., to vše zvýšené o náhradu za daň z přidané hodnoty ve výši 21 %, kterou je zástupce žalobkyně z odměny a náhrad povinen odvést dle zvláštního právního předpisu, ve smyslu § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř., v částce [částka]. Celkem tedy jde o [částka].Podle § 157 odst. 3 o. s. ř. je tento rozsudek zjednodušeně odůvodněn, neboť v odůvodnění rozsudku pro uznání nebo rozsudku pro zmeškání uvede soud pouze předmět řízení a stručně vyloží důvody, pro které rozhodl rozsudkem pro uznání nebo rozsudkem pro zmeškání.