Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni [částka] spolu se zákonnými úroky z prodlení ve výši 8,25 % ročně od 21. 8. 2020 do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části o zaplacení [částka] spolu s úrokem ve výši 21,55 % ročně z částky [částka] od 26. 9. 2020 do zaplacení a spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] ve výši 8,25 % od 26. 9. 2020 do zaplacení, zamítá.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši [částka] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám [titul]. [jméno] [příjmení], advokáta se sídlem v [obec], [ulice a číslo].
Odůvodnění
1. Žalobkyně se u zdejšího soudu domáhala po žalované zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila zejména tím, že dne [datum] uzavřela s žalovanou smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na jejímž základě žalované poskytla žalované peněžní prostředky ve výši [částka] tak, že dne [datum] převedla na účet žalované částku [částka] a částku [částka] téhož dne převedla na účet zprostředkovatele jako jeho provizi. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr vrátit společně s poplatkem, tj. v celkové výši [částka] v 25 měsíčních splátkách po [částka], první splátka byla splatná dne 20. 4. 2020. Žalobkyně k 25. 9. 2020 poskytnut úvěr zesplatnila, přičemž neuhrazená jistina činila částku [částka] a dluh na splátkách ke dni zesplatnění činil částku [částka]. Do zesplatnění úvěru uhradila žalovaná celkem částku [částka], po zesplatnění úvěru žalovaná uhradila ještě částku [částka]. Ke dni podání žaloby tak žalovaná dlužila na splátkách částku [částka] Žalobkyně a žalovaná si ve smlouvě o spotřebitelském úvěru sjednaly v čl. I smluvní úrok ve výši 21,55 % ročně. Žalobkyně se tak domáhá uhrazení smluvního úroku ve výši 21,55 % ročně z částky [částka] ode dne následujícího po dni zesplatnění úvěru. Podle čl. IV. Bod 2 písm. c) smlouvy o spotřebitelském úvěru se žalobkyně domáhá zaplacení smluvní pokuty za prodlení žalované do dne zesplatnění úvěru v celkové výši [částka], a dále se domáhá zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z neuhrazeného zůstatku úvěru ode dne zesplatnění úvěru. Do podání žaloby, tj., v celkové výši [částka]. Žalované byla dne 25. 9. 2020 odeslána předžalobní výzva k úhradě dluhu s tím, že žalovaná již na svůj dluh ničeho neuhradila.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. K jednání soudu se pak žalovaná bez omluvy nedostavila, ačkoliv byla k jednání řádně předvolána. Soud proto ve smyslu § 101 odst. 3 o.s.ř. jednal v nepřítomnosti žalované, vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů. Žalobkyně se z jednání řádně omluvila a vyjádřila souhlas s rozhodnutím soudu ve věci v její nepřítomnosti.
3. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne [datum] má soud prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena smlouva, na základě se žalobkyně a žalované dohodly na poskytnutí finančních prostředků žalované ve výši [částka], s tím, že provize pro zprostředkovatele činila částku [částka]. Žalovaná uvedla pro vyplacení úvěru č. účtu [bankovní účet]. Žalovaná se zavázala poskytnuté finanční prostředky vrátit ve 25 měsíčních splátkách po [částka], tj. v celkové výši [částka]. Roční zápůjční úroková sazba byla sjednána ve výši 21,55 % Součástí smlouvy je i příloha [číslo] úvěrové podmínky, z nichž soud zjistil, že podrobně upravuje podmínky poskytnutí spotřebitelského úvěru.
4. Z přehledu splátek ke smlouvě [číslo] má soud za prokázané, že stanovuje celkem 25 splátek po [částka] s tím, že u každé splátky je uvedeno datum splatnosti a rozpis, v jakém je splátka započítána na úrok a na jistinu.
5. Z čestného prohlášení o výdajích a příjmech žalované ze dne 5. 3. 2020 má soud za prokázané, že žalované v kategorii výdajů uvedla měsíční výdaje na bydlení a výdaje související s bydlením částku [částka], v ostatních položkách (splátky úvěru, pravidelné platby penzijního připojištění, pravidelné platby ze všech pojistných smluv, výživné a další běžné pravidelné měsíční výdaje), uvedla částku [částka]. V kategorii příjmů uvedla měsíční příjmy ve výši [částka], jiné příjmy neuvedla.
6. Z čestného prohlášení o závazcích žalované ze dne 5. 3. 2020 má soud za prokázané, že žalovaná neuvedla v seznamu závazků, dluhů žádné údaje a kolonky proškrtla.
7. Z formuláře posouzení úvěruschopnosti zákazníka má soud za prokázané, že při ověřování úvěruschopnosti žalované žalobkyně zjistila příjem žalované ze starobního důchodu u normativních nákladů na bydlení započítala částku [částka], dále počítala životní minimum v částce [částka] a nezabavitelnou částku vč. vyživovaných osob v částce [částka].
8. Z oznámení [obec] správy sociálního zabezpečení ze dne 17. 12. 2019 má soud za prokázané, že byla žalovaná vyrozuměna o navýšení důchodu na částku [částka].
9. Ze tří ústřižků od složenek nazvaných„ důchodový – výplatní doklad“ má soud za prokázané, že byl žalované za období prosinec 2019 vyplacen důchod ve výši [částka] a za leden a únor 2020 vždy ve výši [částka].
10. Z výpisu společnosti [právnická osoba] má soud za prokázané, že k době lustrace tj. k 5. 3. 2020 neměla žalovaná evidovanou žádnou exekuci.
11. Z výpisu z insolvenčního rejstříku k datu 5. 3. 2020 nebylo s žalovanou vedeno žádné insolvenční řízení.
12. Z částečného výpisu z účtu č. [bankovní účet] má soud za prokázané, že byl tento účet veden na jméno žalované a zachycoval pohyb na účtu za období 2020, přičemž„ obrat kredit“ činil [částka] a obrat debet činil - [částka]. Tento výpis je neúplný a zachycuje toliko jednu stranu, na které je zobrazeno 6 pohybů na účtu, z toho k 21. 1. 2020 je evidována platba na protiúčet [právnická osoba] [anonymizováno] ve výši [částka] a dne [datum] byla žalované připsána platba s popiskem„ [anonymizováno]“ ve výši [částka].
13. Z informace o pozemku parc. č. st. [anonymizováno], stavební objekt [adresa] v ulici [ulice], [anonymizováno], má soud za prokázané, že vlastnické právo svědčilo žalované.
14. Z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru má soud za prokázané, že byla žalovaná před podpisem smlouvy o spotřebitelském úvěru seznámena s podmínkami čerpání úvěru.
15. Z potvrzení o provedení transakce ze dne 10. 3. 2020 má soud za prokázané, že byla částka [částka] převedena na účet [bankovní účet], uvedená transakce byla označena variabilním symbolem [číslo].
16. Z potvrzení o provedení transakce ze dne 10. 3. 2020 má soud za prokázané, že byla částka ve výši [částka] převedena na účet [bankovní účet], uvedená transakce byla označena variabilním symbolem [číslo].
17. Z upomínky ze dne 21. 7. 2020 pro smlouvu [číslo] čestného prohlášení o odeslání upomínek ze dne 21. 7. 2020 vč. seznamu osob má soud za prokázané, že dne 21. 7. 2020 byla žalované odeslána upomínka k úhradě dluhu do 30 dnů od odeslání výzvy, a to na adresu [adresa žalované] (řádek [číslo] seznamu osob).
18. Z upomínky ze dne 25. 8. 2020 pro smlouvu [číslo] čestného prohlášení o odeslání upomínek ze dne 25. 8. 2020 vč. seznamu osob má soud za prokázané, že dne 25. 8. 2020 byla žalované odeslána upomínka k úhradě dluhu do 30 dnů od odeslání výzvy, a to na adresu [adresa žalované] (řádek [číslo] seznamu osob)
19. Z bonity smlouvy (přehledu plateb) [číslo] má soud za prokázané, že žalovaná na poskytnutý úvěr zaplatila ve dnech 20. 4. 2020, 22. 5. 2020, 19. 6. 2020 a 10. 11. 2020 částky [částka], celkově částku [částka].
20. Z výpisu ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu soud zjistil, že žalobkyně je registrována u [obec] národní banky jako nebankovní poskytovatel spotřebitelského úvěru s oprávněním k poskytování spotřebitelského úvěru jiného než na bydlení.
21. Ze statistiky rodinných účtů má soud za prokázané, že obsahuje statistické údaje o domácnostech bez vyživovaných dětí podle počtu členů.
22. Z výdajů na konečnou spotřebu domácnosti podle účelu má soud za prokázané, že osahuje statistické údaje spotřeby domácnosti za potraviny, nealkoholické nápoje, alkoholické nápoje, tabák, odívání a obuv, bydlení, vodu, energie, paliva, bytové vybavení domácnosti, zdraví, dopravu, poštu a telekomunikaci, rekreaci, kulturu a sport, vzdělávání, stravovací, ubytovací služby, ostatní zboží a služby, s tím, že jde o souhrnné informace v mil. Kč.
23. Z výše normativních nákladů na bydlení 2020 má soud za prokázané, že žalobkyně stanovovala výši normativních nákladů na bydlení 2020 s rozlišením velikosti obce a počtu osob v domácnosti.
24. Z listiny nazvané životní minimum 2020 do 31. 3. 2020 má soud za prokázané, že žalobkyně evidovala výměry životního a existenčního minima pro rok 2020.
25. Z předžalobní výzvy k plnění ze dne 25. 9. 2020 a podacího lístku k této výzvě má soud prokázáno, že žalovaná byla výzvou zaslanou dne 25. 9. 2020 na adresu [adresa žalované], vyzvána k úhradě dlužné částky ve výši [částka], smluvní pokuty ve výši [částka] a nákladů na upomínky ve výši [částka] do 10 dnů od odeslání výzvy.
26. Shora uvedená skutková zjištění jsou dostatečná pro právní posouzení této věci.
27. Podle § 580 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen„ o. z.“), neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
28. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
29. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v platném znění, (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“) spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
30. Podle § 86 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. (1) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. (2).
31. Podle § 87 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. (1) Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možnosti spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. (2)
32. V souzené věci soud na podkladě provedeného dokazování uzavřel, že žalobkyně při posuzování úvěruschopnosti žalované nepostupovala s řádnou péčí odborníka a nebylo spolehlivě zjištěno, že bude žalovaná schopna dostát svým závazkům, tj. na poskytnutý úvěr ve výši [částka], resp. [částka] zaplatit částku [částka], a to v měsíčních splátkách po [částka]. Žalobkyně sice ověřila příjem žalované, který žalovaná měla jakožto starobní důchodkyně, ovšem žalobkyně žádným způsobem neověřovala nezbytné výdaje žalované. Spokojila se toliko s informací uvedenou v čestném prohlášení o tom, že žalovaná vynakládá měsíčně na bydlení částku [částka]. Žalobkyně sice tuto částku následně porovnala s normativními náklady na bydlení dle nařízení vlády č. 349/2019 Sb., ve kterém zjistila částku [částka], přesto netrvala na doložení listin, ze kterých by bylo patrné, jaké jsou skutečné výdaje žalované na bydlení. Je třeba uvést, že bylo prokázáno, že žalovaná bydlela ve vlastním domě, ovšem nebylo vůbec prokázáno, jaké jsou pravidelné platby za elektřinu (případně i plyn) a jiné služby. Není možné akceptovat při ověřování úvěruschopnosti žadatele o úvěr, aby věřitel vycházel toliko ze statisticky zprůměrovaných výdajů. Žádosti žadatelů mají být posuzovány individuálně. Poskytovatel úvěru má povinnost porovnat příjmy a výdaje žadatele o úvěr a případně způsob dosavadního plnění dluhů. Zároveň, jak je patrné i z pouhé jedné strany výpisu z účtu, který měla žalobkyně k dispozici, žalovaná do žádosti neuvedla ani žádné splátky úvěrů, přičemž zjevně úvěr (y) splácela, konkrétně od společnosti„ [anonymizováno]“ a zároveň jí byla poskytnuta další„ [anonymizováno]“. Žalobkyně přesto, že jí žalovaná poskytla listinu, která zjevně svědčila o tom, že nebyly informace o výdajích žalované uvedeny úplným způsobem, netrvala ani na poskytnutí relevantních prokazatelných nezbytných výdajů žalované spojených s bydlením. Žalobkyně tak bez zjištění nezbytných výdajů žalované nemohla s odbornou péčí dospět k závěru, že bude žalovaná schopna poskytnutý úvěr řádně a včas splácet. Při posuzování úvěruschopnosti dlužníka nelze vycházet ze zobecněných statistických údajů. Statistické údaje jsou jakýmsi průměrem, nelze z nich zjistit, zda právě i žalovaná vynakládala na bydlení toliko částku necelých [částka], anebo částku jinou. Dále nelze při zohledňování výdajů žadatelů o úvěr vycházet z částky životního minima. Uvedená částka je již dle svého pojmenování životním minimem a nelze mít za to, že běžný občan a spotřebitel běžně hospodaří a uspokojuje své potřeby na hranici životního minima. Závěrem je třeba poukázat i na to, že žalovaná do čestného prohlášení nemohla v žádném případě uvést údaje relevantní, když i do kolonky další běžné výdaje uvedla částku [částka]. Žalobkyně tak nepostupovala s odbornou péčí, když se spokojila s údaji uvedenými v čestném prohlášení o příjmech a výdajích žalované, aniž by si vyžádala dokumenty, ze kterých musela mít jasně prokázané, jaké jsou relevantní měsíční výdaje žalované. Žalovaná navíc uvedla informace zjevně neúplné, když i v kolonce běžné pravidelné měsíční výdaje uvedla částku [částka].
33. Bylo na žalobkyni, aby prokázala, že řádně zkoumala úvěruschopnost žalované. Žalobkyně se však nezúčastnila jednání, omluvila se, a proto ji soud nemohl k doplnění tvrzení, jakož i k předložení důkazů k prokázání zkoumání úvěruschopnosti žalované při jednání vyzvat a poučit ji podle § 118a odst. 1,3 o.s.ř. Taková výzva a poučení je soudem činěna zásadně při ústním jednání a nedostatečná tvrzení nebo neprokázání tvrzených skutečností není důvodem k odročení jednání, a to ani za situace, kdy o to žalobkyně, aniž by se k jednání dostavila, požádá. Zároveň soud uvádí, že žalobkyni vyzýval k doplnění tvrzení a označení důkazů ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalované usnesením ze dne 30. 3. 2021, č. j. 10 C 65/2021-15, přičemž již v této výzvě žalobkyni upozornil na to, že ničím nepoložené údaje nejsou s ohledem na závěry rozsudku Soudního dvora ve věci OPR-Finance C -679/18 dostatečné. Žalobkyně i přes toto poučení soudu předložila dokumenty zachycující statistické údaje o nákladech spotřebitelů, nepředložila žádnou listinu, kterou by prokazovala, že individuálně zjišťovala a ověřovala výdaje žalované. Přičemž jak soud zhodnotil výše, z údajů uvedených v čestném prohlášení, které bylo zjevně neúplné a z obecných statistických údajů zveřejňovaných ČSÚ, nemohla mít žalobkyně bez důvodných pochybností za to, že bude žalovaná schopna poskytnutý úvěr řádně splácet.
34. Jelikož žalobkyně nesplnila svou předsmluvní povinnosti, která je nezbytnou podmínkou pro poskytnutí spotřebitelského úvěru, a neposoudila úvěruschopnost žalované, má toto pochybení žalobkyně za následek absolutní neplatnost úvěrové smlouvy ve smyslu § 588 o.z., neboť toto porušení povinnosti odporuje zákonu a současně zjevně narušuje veřejný pořádek. Soud přitom zkoumá splnění této povinnosti věřitelem i z moci úřední, neboť se jedná o povinnost věřitele, která přispívá k udržování veřejného pořádku a k ochraně spotřebitele před tzv. zneužívajícími klauzulemi (srov. závěry rozsudku Soudního dvora Evropské Unie ve věci„ OPR-Finance“ C -679/18 ze dne 5. 3. 2020). Jelikož je důsledkem výše uvedeného nesplnění zákonné povinnosti absolutní neplatnost úvěrové smlouvy, má žalobkyně podle § 87 odst. 1 věta třetí zákona o spotřebitelském úvěru omezený nárok vůči žalované na vrácení toliko zůstatku jistiny spotřebitelského úvěru. Jelikož žalovaná na svůj dluh uhradila toliko částku [částka] a poskytnutá jistina činila částku [částka], rozhodl soud tak, že je žalovaná povinna vrátit zbývající část nesplacené jistiny v celkové částce [částka], která se stala splatnou ke dni 20. 8. 2020, což byl poslední den lhůty pro zaplacení dlužné částky, která byla uvedena ve výzvě ze dne 21. 7. 2020. Soud proto přiznal žalobkyni zákonný úrok z prodlení od 21. 8. 2020, což byl den následující po uplynutí lhůty pro zaplacení dlužné částky. Stanovená výše (8,25 %) zákonného úroku z prodlení odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb. (výrok I)
35. Jelikož mezi stranami nebyl spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem žalované vrátit poskytnutou jistinu (žalovaná nikterak nereagovala na předžalobní výzvu žalobkyně a soudu nebyly předloženy rozdílné návrhy stran na určení přiměřené doby plnění ve smyslu § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru), byla žalované uložena povinnost vrátit poskytnutou jistiny podle § 160 o.s.ř.
36. Za situace, kdy soud dospěl k závěru, že smlouva o spotřebitelském úvěru je neplatná, nezbylo než žalobu ve zbývající části zamítnout, neboť nároky žalobou uplatněné se odvíjí od této smlouvy. Proto nemohl být žalobkyni přiznán nárok na část požadované jistiny, požadovaný smluvní a zákonný úrok ani na smluvní pokuty. V rozsahu, v jakém soud shledal žalobu nedůvodnou, rozhodl o jejím zamítnutí včetně požadovaného příslušenství. (výrok II).
37. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení částečně úspěšná, konkrétně ze 65 %, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka]. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka]. Soud snížil, náhradu nákladů ve vypočítané částce [částka] o hodnotu neúspěchu (35 %) a přiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení poníženou na 30 % celkové výše nákladů řízení, tedy v částce [částka].