Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 5.497,02 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 12 % z této částky od 27. 1. 2025 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se co do částky 7.470,19 Kč, úroku z prodlení v zákonné výši z částky 5.925,38 Kč od 12. 10. 2024 do 26. 1. 2025 a z částky 428,36 Kč od 27. 1. 2025 do zaplacení, zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Předmětem žaloby byl požadavek žalobkyně na zaplacení částky 12.967,21 Kč, zahrnující částku jistiny ve výši [částka], částku smluvních poplatků ve výši [částka], a částku [částka] jako smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky [částka] od [datum] do [datum], a to z titulu nesplněných povinností žalované podle smlouvy o úvěru č. [hodnota] ze dne [datum].
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
3. Smlouvou o úvěru ze dne [datum] ve spojení s autorizací ověření totožnosti prostřednictvím bankovní identity bylo prokázáno, že se žalobkyně písemně dohodla se žalovanou o závazku žalobkyně poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši [částka] formou postupného čerpání a o závazku žalované tyto vrátit ve splátkách spolu s úrokem ve výši 2309,93 % ročně.
4. Posouzením úvěruschopnosti, ověřením příjmu a výpisem identifikovaných příjmů bylo prokázáno, že žalobkyně před poskytnutím úvěru žalované disponovala údaji o příjmu žalované ve výši [částka] čistého měsíčně, výdajích na půjčky ve výši [částka] měsíčně, výdajích na bydlení ve výši [částka] měsíčně a ostatních nezbytných výdajích 2.000 Kč měsíčně. Žalobkyně zjištěné údaje o příjmech a pravidelně se opakujících výdajích žalované ověřila výpisy z účtu za období od ledna do března 2024. Další ověření poměrů žalované, jejích pravidelně se opakujících výdajů žalobkyně neprokázala a k jednání konanému dne [datum] se nedostavila, přestože byla k jednání řádně a včas předvolána. Soud proto nemohl žalobkyni poskytnout poučení ve smyslu ustanovení § 118a odst. 3 o. s. ř. o potřebě doplnit ke svým tvrzením důkazy a zároveň ji poučit o následcích nesplnění této povinnosti.
5. Výpisy z účtu bylo prokázáno, že žalobkyně dne [datum] převedla žalované na účet č. [č. účtu] peněžní prostředky v částce [částka].
6. Předžalobní upomínkou ze dne [datum] a podacím lístkem bylo prokázáno, že zástupce žalobkyně žalovanou vyzval k plnění s upozorněním na podání žaloby dopisem ze dne [datum] odeslaným prostřednictvím držitele poštovní licence téhož dne, a stanovil lhůtu k plnění do 3 dnů.
7. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
8. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v platném znění, (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
9. Podle § 86 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. (1) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. (2).
10. Podle § 87 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. (1) Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možnosti spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. (2)
11. Podle ust. § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
12. Na základě shora provedeného dokazování dospěl soud dále k závěru, že mezi žalovanou jako úvěrovaným a žalobkyní jako úvěrujícím byla uzavřena smlouva o úvěru. Současně se jedná o spotřebitelský úvěr ve smyslu zákona o spotřebitelském úvěru a o spotřebitelskou smlouvu ve smyslu § 1810 a následující o. z. Za rozhodující pro právní posouzení této věci soud považoval skutečnost, zda žalobkyně řádně splnila svou povinnost posoudit úvěruschopnost žalované tak, jak jí to pod sankcí neplatnosti ukládá zákon o spotřebitelském úvěru. V projednávané věci pak soud uzavřel, že žalobkyně při posuzování úvěruschopnosti žalované nepostupovala s řádnou péčí odborníka, když spolehlivě nezjistila, zda žalovaná bude schopna dostát svým závazkům, tj. poskytnutý úvěr řádně splácet. Žalobkyně zcela rezignovala na opatření úplných informací od žalované o jejích poměrech, když žádným způsobem neověřila zjištěné údaje o výdajích žalované, nezjistila, zda jí například nehrozí skončení pracovního poměru a zda je vlastníkem domu či bytu, a ani její osobní poměry (např. počet vyživovacích povinnosti). Na základě toho nemohl být učiněn kvalifikovaný závěr o schopnosti žalované sjednaný úvěr splácet bez důvodných pochybností. S ohledem na uvedené nezbylo soudu než dospět k závěru, že uzavřená smlouva je dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru neplatná, když žalobkyně poskytla žalované úvěr, přestože ve smyslu § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru nesplnila svou zákonnou povinnost řádně posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací, ani povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru na základě porovnání příjmů a výdajů.
13. Na základě shora uvedených skutkových zjištění o tom, že žalobkyně žalované poskytla na základě neplatné smlouvy o úvěru peněžní prostředky v částce [částka] a žalovaná z této částky uhradila pouze částku [částka], dospěl soud k závěru, že se žalované dostalo plnění, které je ve smyslu ust. § 2993 o. z. povinna žalobkyni vydat, a to ve výši [částka] Jelikož doba plnění nebyla mezi účastníky dohodnuta, měla žalovaná povinnost splnit dluh bez zbytečného odkladu poté, kdy byla věřitelkou o plnění požádána, tedy dne [datum] (následující den po uplynutí lhůty 3 dnů od doručení výzvy). Soud tedy dospěl k závěru, že prodlení žalované nastalo teprve dne [datum] Ze všech uvedených důvodů soud žalobě vyhověl co do částky [částka] a v souladu s ust. § 1970 o. z. přiznal žalobkyni rovněž právo na zaplacení úroku z prodlení ve výši stanovené dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to ode dne, kdy se žalovaná ocitla v prodlení. Ve zbytku požadovaného peněžitého plnění, smluvního úroku a úroku z prodlení soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.
14. Jelikož žalovaná neuplatnila žádné okolnosti, na základě kterých by mohl soud stanovit lhůtu k plnění přiměřenou jejím možnostem, určil soud lhůtu k plnění dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.
15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř., když žalobkyně byla úspěšná co do částky [částka] a neúspěšná ohledně částky [částka]. Ve vztahu k celkové žalované částce ve výši [částka] byla žalovaná tedy v řízení úspěšnější a měla by proto právo na náhradu poměrné části svých nákladů. Žalované však v řízení žádné náklady na její obranu nevznikly. Proto soud rozhodl, jak je uvedeno ve výroku II.