Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 22.367,76 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % z této částky od 13. 2. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se co do částky 16.374,68 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 1.981,79 Kč, úroku ve výši 12,9 % ročně z částky 37.744,44 Kč od 13. 2. 2024 do zaplacení, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 65,19 Kč, úroku z prodlení ve výši 15 % z částky 15.376,68 Kč od 13. 2. 2024 do zaplacení zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se jako právní nástupkyně společnosti [právnická osoba].[IČO] IČO, (dále jen „Věřitelka“) po žalovaném domáhala zaplacení pohledávky ve výši [částka] s kapitalizovaným úrokem za období od [datum] do [datum] ve výši [částka], kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši [částka] za období od [datum] do [datum], úrokem ve výši 12,9 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a úrokem ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení. Uplatněný nárok žalobkyně odůvodnila tím, že Věřitelka se žalovaným dne [datum] uzavřela Smlouvu o úvěru, z jejíhož titulu poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši [částka], které žalovaný měl i s úroky vrátit ve splátkách. Žalovaný opakovaně porušil své závazky, když řádně a včas úvěr nesplácel a Věřitelka proto prohlásila úvěr za splatný ke dni [datum] s tím, že žalovaný na jistině zůstal dlužen částku [částka], na smluvních poplatcích a pokutách částku [částka], a na úrocích z prodlení splatných k tomuto dni částku [částka] a na úrocích z úvěru částku [částka]. Žalobkyně tvrdila, že úvěruschopnost žalovaného Věřitelka posuzovala úvěruschopnost na základě zjištění, které učinila z interních a externích databází a z výpisu z běžného účtu. Dále žalobkyně tvrdila, že žalovaný uhradil celkem částku [částka] a pohledávka jí byla Věřitelkou postoupena a žalovanému to bylo oznámeno. Žalovaný ani po výzvě k plnění s upozorněním na podání žaloby nic dalšího neuhradil.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Ze smlouvy o úvěru ze dne [datum], akceptace smlouvy a rámcové smlouvy o poskytování bankovních a platebních služeb ze den [datum] má soud za prokázané, že mezi Věřitelkou a žalovaným bylo v souvislosti s vedením běžného účtu č. [hodnota] prostřednictvím mobilního bankovnictví dohodnuto, že Věřitelka poskytne žalovanému peněžní prostředky ve výši [částka], které se žalovaný zavázal vrátit i s úroky ve výši 12,9 % ročně ve 96 splátkách po [částka] měsíčně.
4. Z výpisu z běžného účtu soud zjistil, že na běžném účtu č. [hodnota] žalovaného ke dni [datum] činil zůstatek částku [částka] a že Věřitelka dne [datum] žalovanému bezhotovostním převodem poskytla peněžní prostředky ve výši [částka].
5. Z výpisu z úvěrového účtu a platební historie soud zjistil, že Věřitelka v souvislosti se smlouvou o úvěru ze dne [datum] evidovala úhrady žalovaného v celkové výši [částka].
6. Z oznámení o prohlášení úvěru za splatný ze dne [datum] a podacího archu ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalovanému bylo dne [datum] Věřitelkou odesláno oznámení o prohlášení úvěru za splatný a žalovaný byl vyzván k okamžité úhradě.
7. Ze rámcové smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], přílohy č. [hodnota] a potvrzení o úplatě má soud prokázáno, že mezi Věřitelkou a [Anonymizováno], [Anonymizováno] bylo písemně dohodnuto postoupení pohledávek vyplývajících ze smlouvy o úvěru ze dne [datum] uzavřené Věřitelkou a žalovaným.
8. Z oznámení o postoupení pohledávek ze dne [datum] a podacího archu má soud prokázáno, že žalovaný byl dopisem ze dne [datum] vyrozuměn o postoupení pohledávek vyplývajících ze smlouvy o úvěru ze dne [datum] uzavřené Věřitelkou a žalovanou.
9. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] a Přílohy - seznam postoupených pohledávek má soud prokázáno, že mezi žalobkyní a společností [Anonymizováno]. bylo písemně dohodnuto postoupení pohledávek vyplývajících ze smlouvy o úvěru ze dne [datum] uzavřené Věřitelkou a žalovanou.
10. Z oznámení o postoupení pohledávek ze dne [datum] a podacího archu má soud prokázáno, že žalovaný byl dopisem ze dne [datum] odeslaným dne [datum] vyrozuměn o postoupení pohledávek vyplývajících ze smlouvy o úvěru ze dne [datum] uzavřené Věřitelkou a žalovanou.
11. Z předžalobní upomínky ze dne [datum] a podacího archu má soud za prokázané, že žalovaný byl dopisem ze dne [datum] odeslaným prostřednictvím držitele poštovní licence vyzván zástupcem žalobkyně k úhradě žalované pohledávky ve lhůtě 7 dnů od odeslání dopisu a zároveň byl upozorněn na možnost podání žaloby.
12. Z Mimořádného výpisu z běžného účtu soud zjistil, že se jedná o výpis z účtu žalovaného účtu č. [hodnota] za období od [datum] do [datum]. Tvrzení, že Věřitelka zkoumala úvěruschopnost žalovaného prostřednictvím informací zjištěných z interních a externích databází, insolvenčního rejstříku a databáze MVČR a z běžného účtu, který pro žalovaného vedla nebyla prokázána. Žalobkyně se nedostavila k nařízenému jednání a sama se tak vzdala možnosti být soudem poučena o potřebě navrhnout k prokázání tohoto tvrzení důkazy ve smyslu ust. § 118a odst. 3 o. s. ř.
13. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
14. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v platném znění, (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
15. Podle § 86 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. (1) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. (2).
16. Podle § 87 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. (2) Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.
17. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
18. Podle § 588 o z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
19. Podle ust. § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
20. Podle ust. § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
21. Podle ust. § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.
22. Na základě shora uvedeného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že mezi žalovaným jako úvěrovaným a Věřitelkou jako úvěrujícím byla uzavřena smlouva o úvěru dle § 2395 o. z. Současně se jedná o spotřebitelský úvěr ve smyslu zákona o spotřebitelském úvěru a o spotřebitelskou smlouvu ve smyslu § 1810 a následující o. z. Za rozhodující pro právní posouzení této věci soud považoval skutečnost, zda Věřitelka řádně splnila svou povinnost posoudit úvěruschopnost žalovaného tak, jak jí to pod sankcí neplatnosti ukládá zákon o spotřebitelském úvěru. Věřitel smí úvěr poskytnout jen tehdy, pokud nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
23. Na základě zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že pohledávky Věřitelky vyplývající ze smlouvy o úvěru ze dne [datum] byly žalobkyni smlouvami o postoupení pohledávek uzavřenými v souladu s ustanovením § 1879 a násl. o. z. Žalobkyni tedy v tomto řízení svědčí aktivní věcná legitimace. Dále soud na podkladě provedeného dokazování uzavřel, že Věřitelka při posuzování úvěruschopnosti žalovaného nepostupovala s řádnou péčí odborníka, když spolehlivě nezjistila, zda žalovaný bude schopen dostát svým závazkům, tj. poskytnutý úvěr řádně splácet. Věřitelka žalovanému úvěr poskytla, aniž by si opatřila úplné informace od žalovaného o jeho poměrech, a to zejména o jeho běžných a pravidelně se opakujících výdajích. Žalobkyně sice měla možnost z běžného účtu, který sama žalovanému vedla, zjistit informace o pohybech na účtu, to však samo o sobě neznamená, že disponovala údaji zejména o skutečné výši výdajů žalovaného. Věřitelka zcela před uzavřením smlouvy úvěru rezignovala na zjištění údajů o případných úvěrových splátkách, nákladů na vyživovací povinnosti a bydlení atp. Na základě toho Věřitelka nemohla učinit kvalifikovaný závěr o schopnosti žalovaného sjednaný úvěr splácet. S ohledem na uvedené nebylo možné, než dospět k závěru, že uzavřená smlouva je dle § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru ve spojení s § 580 odst. 1 o. z. neplatná, když Věřitelka poskytla žalovanému úvěr, přestože ve smyslu § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru nesplnila svou zákonnou povinnost řádně posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací, ani povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru na základě porovnání příjmů a výdajů. Povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele pak chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně též společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů (k tomu srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]). Poskytnutí úvěru tak v daném případě nejen odporuje zákonu, ale též zjevně narušuje veřejný pořádek, a proto je smlouva uzavřené mezi žalovaným a žalobkyní ve smyslu § 588 o. z. absolutně neplatná. K absolutní neplatnosti soud přihlíží z úřední povinnosti, tedy i bez námitky dotčených stran.
24. Na základě shora uvedených skutkových zjištění dospěl soud k závěru, že Věřitelka žalovanému poskytla na základě neplatné smlouvy o úvěru částku [částka]. Žalovaný je ve smyslu ust. § 2993 o. z. povinen poskytnuté plnění vrátit žalobkyni, jako právní nástupkyni Věřitelky. Žalovaný z titulu smlouvu o úvěru již uhradil částku [částka]. Soud proto dospěl k závěru, že žalobkyně má právo na zaplacení částky [částka], kterou žalovaný dosud žalobkyni (resp. Věřitelce) neuhradil. Jelikož doba plnění nebyla mezi účastníky platně dohodnuta, měl žalovaný povinnost splnit dluh bez zbytečného odkladu poté, kdy byl Věřitelkou poprvé o plnění požádán. V řízení bylo prokázáno, že poprvé Věřitelka žalovaného o plnění požádala na základě oznámení o zesplatnění úvěru odeslaného dne [datum]. Soud dospěl k závěru, že do prodlení se žalovaný dostal dne [datum], když Věřitelka žalovaného požádala o okamžitou úhradu. Dne [datum] tedy uplynula lhůta k plnění ve smyslu ust. § 1958 o. z., když výzva k plnění se dostala do dispozice žalovaného ve smyslu ust. § 573 o. z. dne [datum]. Ze všech uvedených důvodů soud žalobě vyhověl co do částky [částka] a v souladu s ust. § 1970 o. z. přiznal žalobkyni rovněž právo na zaplacení úroku z prodlení ve výši stanovené dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to ode dne, kdy se žalovaný ocitl v prodlení. Ve zbytku požadovaného peněžitého plnění, smluvního úroku a úroku z prodlení soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.
25. Lhůta k plnění byla určena podle § 160 odst. 1 o. s. ř.
26. O nákladech řízení bylo dále rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř., když oba účastníci měli ve věci úspěch jen částečný, přičemž poměr úspěchu i neúspěchu obou účastníků (poměřováno včetně příslušenství) byl obdobný