Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 10 710 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 1 530 Kč od 15. 6. 2022 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 1 530 Kč od 5. 5. 2022 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 1 530 Kč od 12. 5. 2023 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 1 530 Kč od 26. 5. 2023 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 1 530 Kč od 16. 5. 2023 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 1 530 Kč od 29. 8. 2023 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 1 530 Kč od 24. 8. 2023, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám [tituly před jménem] [Anonymizováno], [tituly za jménem] se sídlem [adresa], [adresa].
Odůvodnění
1. Předmětem řízení bylo zaplacení peněžitého plnění v částce [částka] s příslušenstvím uvedeným ve výroku I. tohoto rozsudku, představující dlužné jízdné ve výši [částka] za jízdu žalovaného dne [datum] autobusem linkou č. [hodnota], dne [datum] autobusem linkou č. [hodnota], dne [datum] metrem linkou B, dne [datum] autobusem linkou č. [hodnota], dne [datum] metrem linkou B, dne [datum] autobusem linkou č. [hodnota], dne [datum] autobusem linkou č. [hodnota] a dlužné přirážky po [částka], celkem ve výši [částka] za porušení přepravních podmínek, a to za všechny výše uvedené jízdy bez platného jízdního dokladu linkou městské hromadné dopravy provozované žalobkyní.
2. Soud ve věci postupoval podle ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně s tímto postupem souhlasila výslovně již ve svém návrhu, žalovaný souhlasil postupem dle ust. § 101 odst. 4 o. s. ř., když výzva k vyjádření se, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání, mu byla doručena spolu se žalobou do vlastních rukou postupem dle ust. § 50m o. s. ř. dne [datum]. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Listinnými důkazy předložených žalobkyně bylo prokázáno, že žalovaný cestoval dne [datum] autobusem linkou č. [hodnota], dne [datum] autobusem linkou č. [hodnota], dne [datum] metrem linkou B, dne [datum] autobusem linkou č. [hodnota], dne [datum] metrem linkou B, dne [datum] autobusem linkou č. [hodnota], dne [datum] autobusem linkou č. [hodnota], přičemž při kontrolách učiněných v rámci výše uvedených jízd se neprokázal jízdním dokladem. Totožnost žalovaného byla ve všech uvedených případech ověřena revizorem dopravního podniku z občanského průkazu žalovaného, a kromě zápisů o provedené přepravní kontrole ze dne [datum] a [datum], které žalovaný odmítl podepsat, byly všechny zápisy o provedené přepravní kontrole žalovaným vlastnoručně podepsány. K neuhrazenému jízdnému byla žalovanému vždy vyměřena přirážka ve výši [částka] v souladu s přepravními podmínkami žalobkyně. Vyměřené přirážky ani jízdné následně nebyly uhrazeny. Žalovaný byl k úhradě dlužné částky naposledy vyzván dopisem právního zástupce žalobkyně ze dne [datum] a [datum].
4. Soud dospěl na základě shora uvedených skutkových zjištění k závěru, že žaloba je důvodná, neboť účastníci uzavřeli úplatnou smlouvu o přepravě osob podle § 2550 a násl. občanského zákoníku. Podrobnější úpravu stanoví podle § 2579 občanského zákoníku přepravní řády a tarify. Podle § 7 odst. 6 zákona č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční dopravu, v platném znění se cestující, který je přepravován bez platné jízdenky, považuje za cestujícího, který se z příčin na své straně neprokázal platným jízdním dokladem. Povinnost cestujícího předložit na výzvu cestovní doklad vyplývá z ust. § 18a odst. 2, písm. c) zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, z ust. § 37 zák. č. 266/1994 Sb., o drahách, vyhlášky Ministerstva dopravy a spojů č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční dopravu, Přepravního řádu, Smluvních přepravních podmínek a Tarifu pražské integrované dopravy. Podle citovaného ustanovení je cestující, který se z příčin na své straně neprokázal cestovním dokladem, povinen zaplatit jízdné a přirážku k jízdnému. Žalovaný použil v uvedených případech k jízdě prostředek městské hromadné dopravy provozovaný žalobkyní, přičemž se neprokázal platným jízdním dokladem. Žalovaný tak svým jednáním porušil ustanovení shora citovaných právních předpisů, proto je povinen zaplatit žalobkyni dlužné jízdné v částce [částka] a přirážky k jízdnému dle smluvních přepravních podmínek a tarifu pražské integrované dopravy ve výši [částka], a to spolu s úrokem z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši odpovídající nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ode dne prodlení, tj. ode dne následujícího po kontrole. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl.
5. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka]. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka].