Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

RozsudekČástečně vyhověno

Spisová značka

12 C 70/2024

Soud: Okresní soud v NymburceDatum rozhodnutí: 20. 6. 2024Č. j.: 12 C 70/2024-71Samosoudkyně: Mgr. Blanka JirsákováAgenda: Civilní (sporné) (C)Zveřejněno: 2. 9. 2024Předmět řízení: <nezadán>ECLI:CZ:OSNB:2024:12.C.70.2024.1
neplatnost právního jednánívzájemné plněnísmlouva o úvěru
Poznámka k výběru rozhodnutí: Rozhodnutí okresních, krajských a vrchních soudů přebíráme z veřejné databáze rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti (rozhodnuti.justice.cz, otevřená data). Soudy do databáze vkládají jen vybraná rozhodnutí: od prosince 2020 hlavně pravomocná odůvodněná rozhodnutí z civilních věcí v prvním stupni, rozhodnutí vrchních soudů od konce roku 2025. Nepatří sem například platební rozkazy, rozsudky pro zmeškání nebo pro uznání, schválené smíry a většina trestních věcí. Výběr proto nelze zobecňovat na všechna řízení. K 20. 11. 2026 máme 605 451 z 616 245 rozhodnutí zveřejněných v databázi.

Použité předpisy

Označená místa (42) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 253.081,02 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % z této částky od [datum] do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se co do částky 89.769,19 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 28.172,78 Kč od [datum] do [datum], kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 42.401,06 Kč od [datum] do [datum], úroku ve výši 9,9 % ročně z částky 340.960,21 Kč od [datum] do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 15 % z částky 340.960,21 Kč od [datum] do [datum] a z částky 82.879,19 Kč od [datum] do zaplacení, se zamítáIII. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši 28.359,56 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám [tituly před jménem] [jméno FO], advokátky se sídlem [adresa].

Odůvodnění

1. Žalobkyně se jako právní nástupkyně společnosti [právnická osoba].[IČO] IČO, (dále jen „Věřitelka“) po žalovaném domáhala zaplacení pohledávky ve výši 347.850,21 Kč s kapitalizovaným úrokem za období od [datum] do [datum] ve výši 28.172,78 Kč, kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 42.401,06 Kč za období od [datum] do [datum], zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,9 % ročně z částky 340.960,21 Kč od [datum] do zaplacení a úrokem ve výši 15 % ročně z částky 340.960,21 Kč od [datum] do zaplacení. Uplatněný nárok žalobkyně odůvodnila tím, že Věřitelka se žalovaným dne [datum] uzavřela Smlouvu o úvěru, z jejíhož titulu poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 400.000 Kč, které žalovaný měl i s úroky vrátit ve splátkách. Žalovaný opakovaně porušil své závazky, když řádně a včas úvěr nesplácel a Věřitelka proto prohlásila úvěr za splatný ke dni [datum] s tím, že žalovaný na jistině zůstal dlužen částku 340.960,21 Kč, na smluvních poplatcích a pokutách částku 6.890 Kč, a na úrocích z prodlení splatných k tomuto dni částku 42.401,06 Kč a na úrocích z úvěru částku 28.172,78 Kč. Žalobkyně tvrdila, že úvěruschopnost žalovaného Věřitelka posuzovala na základě údajů poskytnutých žalovaným v žádosti o úvěr, nahlédnutím do interních a externích databází a z výpisu z běžného účtu. Dále žalobkyně tvrdila, že pohledávka jí byla Věřitelkou postoupena a žalovanému to bylo oznámeno. Žalovaný ani po výzvě k plnění s upozorněním na podání žaloby nic dalšího neuhradil.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Ze smlouvy o úvěru ze dne [datum] má soud za prokázané, že mezi Věřitelkou a žalovaným bylo písemně dohodnuto, že žalobkyně poskytne žalovanému peněžní prostředky ve výši 400.000 Kč, které se žalovaný zavázal vrátit i s úroky ve výši 9,9 % ročně ve 120 splátkách po 6.647,52 Kč měsíčně.

4. Ze žádosti o úvěr, posouzení úvěruschopnosti klienta a z výpisu z běžného účtu soud zjistil, že Věřitelka dne [datum] v souvislosti se žádostí o úvěr o poměrech žalovaného zjistila výši příjmu 17.010 Kč, kterou ověřila výpisem z běžného účtu vedeného pro žalovaného. Dále z interních databází Věřitelka zjistila, že žalovaný v době žádosti o úvěr měl u ní úvěrový závazek se zůstatkem 324.735,51 Kč, který splácel částkou 5.286,71 Kč měsíčně a další závazek se zůstatkem ve výši 10.000 Kč, který splácí částkou 200 Kč měsíčně. Nezbytné měsíční výdaje žalovaný v žádosti vyčíslil částkou 0 Kč s tím, že bydlí v pronajatém bytě, je ženatý a čistý měsíční příjem jejich domácnosti je 40.000 Kč z 1 zdroje příjmů. Dále žalovaný uvedl, že má 1 vyživovací povinnosti.

5. Z výpisu z úvěrového účtu a platební historie soud zjistil, že Věřitelka dne [datum] na úhradu závazků, které měl žalovaný u žalobkyně, žalovanému poskytla peněžní prostředky v částce 324.735,51 Kč a prostředky v částce 75.264, 49 Kč převedla na běžný účet žalovaného. Žalovaný uhradil splátky v celkové výši 146.918,98 Kč.

6. Z oznámení o prohlášení úvěru za splatný ze dne [datum] a podacího archu ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalovanému bylo dne [datum] Věřitelkou odesláno oznámení o prohlášení úvěru za splatný a žalovaný byl vyzván k úhradě do [datum].

7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], potvrzení o úplatě a seznamu postoupených pohledávek má soud prokázáno, že mezi Věřitelkou a společností [Anonymizováno]. bylo písemně dohodnuto postoupení pohledávek vyplývajících ze smlouvy o úvěru ze dne [datum] uzavřené Věřitelkou a žalovanou.

8. Z oznámení o postoupení pohledávek ze dne [datum] a podacího lístku má soud prokázáno, že žalovaný byl dne [datum] vyrozuměn o postoupení pohledávek.

9. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] a seznamu postoupených pohledávek má soud prokázáno, že mezi žalobkyní a společností [Anonymizováno]. bylo písemně dohodnuto postoupení pohledávek vyplývajících ze smlouvy o úvěru ze dne [datum] uzavřené Věřitelkou a žalovanou.

10. Z oznámení o postoupení pohledávek ze dne [datum] a podacího lístku má soud prokázáno, že žalovaný byl dne [datum] vyrozuměn o postoupení pohledávek.

11. Z předžalobní upomínky ze dne [datum] a podacího archu má soud za prokázané, že žalovaný byl před podáním žaloby vyzván zástupcem žalobkyně k úhradě žalované pohledávky s upozorněním na podání žaloby.

12. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

13. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v platném znění, (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

14. Podle § 86 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. (1) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. (2).

15. Podle § 87 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. (2) Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.

16. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

17. Podle § 588 o z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

18. Podle ust. § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

19. Podle ust. § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

20. Podle ust. § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

21. Na základě shora uvedeného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že mezi žalovaným jako úvěrovanou a Věřitelkou jako úvěrujícím byla uzavřena smlouva o úvěru dle § 2395 o. z. Současně se jedná o spotřebitelský úvěr ve smyslu zákona o spotřebitelském úvěru a o spotřebitelskou smlouvu ve smyslu § 1810 a následující o. z. Za rozhodující pro právní posouzení této věci soud považoval skutečnost, zda Věřitelka řádně splnila svou povinnost posoudit úvěruschopnost žalované tak, jak jí to pod sankcí neplatnosti ukládá zákon o spotřebitelském úvěru. Věřitel smí úvěr poskytnout jen tehdy, pokud nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

22. Na základě zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že Věřitelka uzavřela s žalobkyní smlouvu o postoupení pohledávek podle ustanovení § 1879 a násl. o. z., na základě, níž Věřitelka postoupila žalobou uplatněnou pohledávku žalobkyni, které tedy v tomto řízení svědčí aktivní věcná legitimace. Dále soud na podkladě provedeného dokazování uzavřel, že Věřitelka při posuzování úvěruschopnosti žalovaného nepostupovala s řádnou péčí odborníka, když spolehlivě nezjistila, zda žalovaný bude schopen dostát svým závazkům, tj. poskytnutý úvěr řádně splácet. Věřitelka žalovanému úvěr poskytla, aniž by si opatřila úplné informace od žalovaného o jeho poměrech, a to zejména o jeho běžných a pravidelně se opakujících výdajích. Žalobkyně z běžného účtu, který sama žalovanému vedla, ověřila pouze příjem žalovaného. Žádným způsobem se však věřitelka nezabývala tím, v jaké skutečné výši má žalovaný i jiné výdaje, kromě úvěrových splátek, například v souvislosti s bydlením atp. Žalovaný v žádosti o úvěr uvedl nulové výdaje, přitom uvedl bydlení v nájemním bytě a jednu vyživovací povinnost. Příjmy v jeho domácnosti uvedl ve výši 40.000 Kč z 1 zdroje příjmů a jeho mzda evidentně činila pouze cca 17.000 Kč měsíčně. Tyto údaje musely u Věřitelky vzbudit takové pochybnosti o schopnosti žalovaného úvěr splácet. Na základě toho Věřitelka nemohla učinit kvalifikovaný závěr o schopnosti žalovaného sjednaný úvěr splácet. Na tento závěr dle názoru soudu nemá vliv skutečnost, že se jednalo o konsolidaci dřívějších úvěrových závazků žalovaného. S ohledem na uvedené nebylo možné, než dospět k závěru, že uzavřená smlouva je dle § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru ve spojení s § 580 odst. 1 o. z. neplatná, když Věřitelka poskytla žalovanému úvěr, přestože ve smyslu § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru nesplnila svou zákonnou povinnost řádně posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací, ani povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru na základě porovnání příjmů a výdajů. Povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele pak chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně též společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů (k tomu srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018). Poskytnutí úvěru tak v daném případě nejen odporuje zákonu, ale též zjevně narušuje veřejný pořádek, a proto je smlouva uzavřené mezi žalovaným a žalobkyní ve smyslu § 588 o. z. absolutně neplatná. K absolutní neplatnosti soud přihlíží z úřední povinnosti, tedy i bez námitky dotčených stran.

23. Na základě shora uvedených skutkových zjištění dospěl soud k závěru, že Věřitelka žalovanému poskytla na základě neplatné smlouvy o úvěru částku 400.000 Kč, a žalovaný je ve smyslu ust. § 2993 o. z. povinen poskytnuté plnění vrátit žalobkyni, jako právní nástupkyni Věřitelky. Žalovaný z titulu smlouvu o úvěru již uhradil částku 146.918,98 Kč. Soud proto dospěl k závěru, že žalobkyně má právo na zaplacení částky 253.081,02 Kč, kterou žalovaný dosud žalobkyni (resp. Věřitelce) neuhradil. Jelikož doba plnění nebyla mezi účastníky platně dohodnuta, měl žalovaný povinnost splnit dluh bez zbytečného odkladu poté, kdy byl Věřitelkou poprvé o plnění požádán. V řízení bylo prokázáno, že poprvé Věřitelka žalovaného o plnění požádala na základě oznámení o zesplatnění úvěru ze dne [datum]. Soud dospěl k závěru, že do prodlení se žalovaný dostal teprve dne [datum], kdy uplynula lhůta, kterou mu Věřitelka k plnění poskytla. Ze všech uvedených důvodů soud žalobě vyhověl co do částky 253.081,02 Kč a v souladu s ust. § 1970 o. z. přiznal žalobkyni rovněž právo na zaplacení úroku z prodlení ve výši stanovené dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to ode dne, kdy se žalovaný ocitl v prodlení. Ve zbytku požadovaného peněžitého plnění, smluvního úroku a úroku z prodlení soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.

24. O nákladech řízení bylo dále rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř., když oba účastníci mělí ve věci úspěch jen částečný, přitom úspěšnější ve sporu byla žalobkyně o 45,51 %. Soud proto náhradu nákladů poměrně rozdělil a přiznal žalobkyni právo na náhradu 45,51 % všech jejích účelně vynaložených nákladů, za které soud považuje odměnu za zastoupení dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., a to za 4 úkony právní služby (převzetí a příprava, výzva k plnění, sepis žaloby, účast při jednání) po 9.700 Kč, 4 x režijní paušál po 300 Kč, 21% DPH z částky 48.400 ve výši 8.400 Kč, zaplacený soudní poplatek 13.915 Kč. Veškeré účelně vynaložené náklady žalobkyně činily celkem 62.315 Kč. Žalobkyně má právo na zaplacení 45,51 % z této částky, tj. na zaplacení částky 28.359,56 Kč.

25. Lhůta k plnění byla určena podle § 160 odst. 1 o. s. ř. a místo plnění náhrady nákladů podle § 149 odst. 1 o. s. ř.

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací