Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 32 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z této částky od 6. 6. 2024 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se co do částky 50 608,06 Kč, co do kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 1 429,45 Kč, co do úroku ve výši 8 % ročně z částky 34 311,35 Kč od 1. 3. 2024 do zaplacení, co do úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 36 255,58 Kč od 1. 3. 2024 do 5. 6. 2024 a co do úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 4 255,58 Kč do zaplacení, zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky [částka] spolu s kapitalizovanými úroky z prodlení ve výši [částka], úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a úroku ve výši 8 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně (společností [právnická osoba].[IČO] IČO, ) a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva o úvěru č. [hodnota], jejíž nedílnou součástí jsou smluvní podmínky, obsažené na další straně smlouvy. Před poskytnutím úvěru právní předchůdkyně žalobkyně posuzovala schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, a to především na základě zhodnocení žalovaným poskytnutých informací, tyto informace byly ověřovány oproti dokladům uvedeným v žádosti o úvěr a byly ověřeny na základě zde uvedených dokumentů. Na základě odborného posouzení dospěla právní předchůdkyně žalobkyně k závěru, že nejsou dány důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného poskytnuté zápůjčky a úvěr splácet, teprve poté byla smlouva se žalovaným uzavřena. Příjem žalovaného byl ověřován z pracovní smlouvy a výplatních pásek, kdy žalovaný dosahoval příjmu [částka] s tím, že výše jeho měsíčních výdajů byla [částka]. Na základě smlouvy ze dne [datum] poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému úvěr ve výši [částka], a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný stvrdil svým vlastnoručním podpisem. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaný zavázal zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně úrok za půjčené peněžní prostředky ve výši [částka], úhradu za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši [částka] a úhradu za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště ve výši [částka]. Celkovou částku ve výši [částka] se žalovaný zavázal uhradit v 20měsíčních splátkách po [částka], poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas. Na pohledávku uhradil pouze dne [datum] částku ve výši [částka]. Pohledávka za žalovaným byla na žalobkyni postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] s účinností ke dni [datum]. Postoupení pohledávek bylo žalovanému písemně oznámeno. Žalobkyně proto požaduje po žalovaném zaplacení částky [částka] jakožto jistiny úvěru, [částka] jakožto úroku za sjednanou dobu poskytnutí úvěru, [částka] jakožto úhrady za poskytnutí úvěru, [částka] jakožto úhrady za administrativní činnost, [částka] jakožto úhrady za umožnění platby splátek v hotovosti, [částka] jakožto smluvní pokuty a [částka] jakožto úroku z prodlení za dobu trvání prodlení žalovaného do [datum]. Žalobkyně pak dále požaduje ode dne [datum] úhradu smluvního úroku ve výši 8 % ročně a úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, k nařízenému jednání se bez omluvy nedostavil.
3. Při jednání soud k důkazu provedl následující listiny, z nichž zjistil tyto, pro řízení podstatné, skutečnosti:
4. Úvěruschopnost žalovaného právní předchůdkyně žalobkyně ověřovala ze skutečností, které jí sdělil žalovaný při vyplňování žádosti o úvěr ze dne [datum]. V rámci této karty žalovaný uvedl, že žádá o úvěr ve výši [částka]. Je zaměstnán od [datum] na dobu neurčitou, toto bylo telefonicky ověřeno. Své příjmy žalovaný doložil výplatními páskami a pracovní smlouvou. Dále žalovaný uvedl, že má příjem [částka], za bydlení a energie hradí [částka], za dopravu, jídlo a osobní náklady [částka], splátky stávajících půjček činí [částka], jeho celkové měsíční výdaje tak činí [částka]. Bydlí ve vlastním, je svobodný, nemá žádné vyživovací povinnosti, má středoškolské vzdělání. Má půjčku u [Anonymizováno] ve výši [částka], kde mu zbývá doplatit [částka]. (dle žádosti o úvěr č.l. 17)
5. Z výplatních pásek žalovaného soud zjistil, že za březen 2022 činil čistý příjem žalovaného [částka], za duben [částka] a za květen [částka]. (dle výplatních pásek č.l. 17-19)
6. Dle pracovní smlouvy ze dne [datum] byl žalovaný zaměstnán na dobu neurčitou. (dle pracovní smlouvy č.l. 21-22)
7. Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne [datum] smlouvu o úvěru č. [hodnota], v níž se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému částku [částka], kterou se žalovaný zavázal uhradit spolu s úrokem ve výši [částka], s úhradou za poskytnutí úvěru ve výši [částka], s náklady na vyhodnocení úvěru ve výši [částka] a s inkasním poplatkem ve výši [částka], celkem tedy [částka], v 20 měsíčních splátkách po [částka]. Žalovaný svým podpisem stvrdil, že částku [částka] převzal při podpisu smlouvy. (dle smlouvy č.l. 25-26).
8. Dle transakční historie žalovaný na dlužnou částku uhradil dne [datum] splátku ve výši [částka]. (dle transakční historie č.l. 27)
9. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni, kdy vlastnická práva k převáděným pohledávkám na žalobkyni měla přejít dnem zaplacení úplaty. K zaplacení úplaty došlo dne [datum]. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne [datum]. (dle smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], vč. přílohy - str. 59, potvrzení o zaplacení úplaty, oznámení o postoupení pohledávky)
10. Výzvou ze dne [datum] byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky do [datum]. Tato výzva byla žalovanému odeslána dne [datum]. (dle výzvy č.l. 29-30 a podacího lístku č.l. 31)
11. Dle §1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě. Dle § 1880 odst. 1 o.z. nabývá postupník postoupením pohledávky také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.
12. Pokud se týče aktivní legitimace žalobkyně k podání žaloby, pak ta byla prokázána žalobkyní předloženou smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum], s účinností ke dni [datum]. Postoupení pohledávek bylo žalovanému písemně oznámeno přípisem ze dne [datum].
13. Shora zjištěný skutkový stav soud posuzoval po stránce právní takto:
14. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od [datum] (tj. ke dni tvrzeného uzavření smlouvy o zápůjčce), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
15. Podle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
16. Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
17. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.
18. Podle § 1970 o.z. může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
19. Na základě zjištěného skutkového stavu, s odkazem na citovaná zákonná ustanovení, dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná jen částečně. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným probíhalo jednání o uzavření smlouvy o úvěru. V souvislosti s tím měla právní předchůdkyně žalobkyně povinnost posoudit úvěruschopnost žalovaného, jakožto spotřebitele, a to na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od žalovaného, a to při každém jednotlivém poskytování zápůjčky. Úvěr měla žalovanému poskytnout pouze v případě, že z výsledku posouzení jeho úvěruschopnosti vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného spotřebitelský úvěr splácet. Právní předchůdkyně žalobkyně od žalovaného zjistila výši jeho příjmů, tuto dle předložených listin ověřila. Nijak blíže se však dle všeho nezabývala jeho výdaji, které by zcela jistě nebylo těžké ověřit, minimálně pokud se jeho výdajů za bydlení týče, když žalovaný uváděl, že bydlí ve vlastním. Tyto skutečnosti pak žalobkyně nebyla schopna doplnit ani po poučení dle § 118a odst. 1 a 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, kterého se jí při jednání dostalo.
20. K tomu, aby žalobkyně mohla být ve věci plně úspěšná, musela by především tvrdit a potažmo prokázat, že právní předchůdkyně žalobkyně dostála své povinnosti, uložené jí zákonem o spotřebitelském úvěru, a to řádně zkoumat schopnost žalovaného poskytnutý úvěr splácet. Žalobkyně v tomto směru však neunesla břemeno důkazní, když neprokázala, že by dostatečně zkoumala výdaje žalovaného, proto posoudil soud předmětnou smlouvu o úvěru dle výše uvedeného ustanovení jako absolutně neplatnou, přičemž k absolutní neplatnosti je soud povinen přihlédnout i bez návrhu, neboť porušení zákonné povinnosti zkoumat před poskytnutím spotřebitelského úvěru schopnost spotřebitele splácet odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka] – přičemž dle názoru soudu je tato judikatura aplikovatelná i po změně právní úpravy).
21. Soud tak vycházel z toho, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla částku [částka] z neplatné smlouvy o spotřebitelském úvěru, čímž se žalovaný na úrok právní předchůdkyně žalobkyně, potažmo žalobkyně bezdůvodně obohatil, a proto je povinen toto obohacení ve smyslu § 2991 a násl. o.z. vydat. Žalovaný právní předchůdkyni žalobkyně již uhradil částku [částka], je tak povinen vrátit žalobkyni bezdůvodné obohacení ve výši [částka], a to bez zbytečného odkladu po výzvě k plnění dle § 1958 o.z. Vzhledem k tomu, že nebylo tvrzeno, že by právní předchůdkyně žalobkyně žalovaného k plnění vyzývala, bylo třeba za výzvu k plnění dle tvrzení žalobkyně považovat až doručení výzvy ze dne [datum], kde byl žalovaný vyzván k plnění do [datum]. V souladu s § 1958 o.z. tak byl žalovaný povinen plnit dne [datum], avšak neučinil tak, ode dne [datum] je žalovaný ve smyslu § 1970 o. z. v prodlení. Soud proto přiznal žalobkyni krom částky [částka] právo na úrok z prodlení ode dne [datum], a to ve výši, vyplývající z ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., tj. 14,75 % ročně. (výrok I. rozsudku)
22. Ve zbývajícím rozsahu, tedy co do částky [částka], co do kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši [částka], co do úroku ve výši 8 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, co do úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] a co do úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky [částka] do zaplacení, soud žalobu jako nedůvodnou zamítl, neboť nebylo prokázáno, že mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru, od níž žalobkyně tyto své nároky (úhrada úroku, poplatků, smluvní pokuty, potažmo počátek prodlení žalovaného) odvíjela. (výrok II. rozsudku)
23. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř., přičemž v řízení byl dle jeho předmětu úspěšnější žalovaný (požadováno [částka], přiznáno [částka]), kterému však dle obsahu spisu žádné náklady nevznikly, proto soud o nákladech řízení rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu.