Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] spolu s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se co do částky [částka], představující náklady spojené s uplatněním pohledávky, zamítá.
III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni na nákladech tohoto řízení částku [částka] k rukám zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
1. Návrhem podaným ke zdejšímu soudu se žalobkyně domáhala na žalovaném zaplacení částky [částka] s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši [částka] s tím, že mezi účastníky byla dne [datum] uzavřena smlouva o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. [hodnota], kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši [částka]. Úroky úvěru měly být žalovaným žalobkyni hrazeny v měsíčních splátkách po [částka] vždy k 15. dni každého příslušného měsíce. Před uzavřením smlouvy o úvěru došlo k řádnému posouzení úvěruschopnosti žalovaného. Žalovaný splátkový kalendář nedodržel a dostal se do prodlení se splátkou, která byla splatná dne [datum]. Žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě dlužné splátky upomínkou ze dne [datum] a dále pak upomínkou ze dne [datum]. I přes zaslání upomínek nebyla ze strany žalovaného tato splátka řádně uhrazena. Žalobkyně proto zaslala žalovanému zesplatnění ze dne [datum]. Ke dni podání žaloby žalovaný na dluh ničeho neuhradil. Krom dlužné jistiny a úroku z prodlení žalobkyně dále požaduje částku [částka] za upomínky č. [hodnota] a 2 v souhrnné výši [částka].
2. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil.
3. Soud k projednání věci nařídil na [datum] jednání. Zástupce žalobkyně se z jednání omluvil, souhlasil s rozhodnutím v jeho nepřítomnosti, žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil. Soud proto jednal v jejich nepřítomnosti.
4. Ke zjištění skutkového stavu soud provedl následující důkazy, z nichž zjistil tyto pro řízení podstatné skutečnosti:
5. Mezi účastníky bylo dle smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. [hodnota] sjednáno, že žalobkyně poskytne žalovanému částku ve výši [částka] na bankovní účet č. [č. účtu]. (dle smlouvy č. [hodnota])
6. Přílohou smlouvy byly informace ohledně posouzení úvěruschopnosti žalovaného, kdy žalobkyně vycházela z toho, že žalovaný je svobodný, nemá děti, je zaměstnán s průměrným příjmem za poslední tři měsíce ve výši [částka]. Náklady na bydlení činí [částka], pravidelné finanční závazky pak [částka]. Žalovaný neměl žádná záznamy v lustrovaných registrech. (dle přílohy smlouvy)
7. V rámci dopisu ze dne [datum] a emailu ze stejného data byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné splátky [částka] a poplatku [částka] za zaslání upomínky. (dle upomínky č. [hodnota])
8. V rámci dopisu ze dne [datum] a emailu ze stejného data byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné splátky [částka] a poplatku [částka] za zaslání upomínek. (dle upomínky č. [hodnota])
9. Dopisem ze dne [datum] byl žalovaný vyrozuměn o tom, že byl poskytnutý úvěr zesplatněn a byl vyzván k úhradě dlužné částky do [datum]. (dle výzva ze dne [datum])
10. Dopis ze dne [datum] byl žalovanému zaslán dne [datum]. (dle podacího lístku)
11. Žalobkyně dne [datum] na účet č. [č. účtu] zaslala částku [částka]. (dle detailu bezhotovostní platby)
12. Majitelem účtu č. [č. účtu] je žalovaný, dne [datum] byla na účet žalovaného připsána částka [částka]. (dle sdělení č.l. 17 a výpisu z účtu č.l. 18-19)
13. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci:
14. Mezi účastníky probíhala jednání o uzavření smlouvy o úvěru. Na základě této smlouvy žalobkyně zaslala žalovanému dne [datum] na účet vedený na jméno žalovaného částku [částka]. Žalovaný na poskytnutou částku ničeho neuhradil. Dopisem ze dne [datum], který byl žalovanému téhož dne odeslán, byl žalovaný vyzván k vrácení dlužné částky do [datum].
15. Shora zjištěný skutkový stav soud posuzoval po stránce právní takto:
16. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od [datum] (tj. ke dni tvrzeného uzavření smlouvy o zápůjčce), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
17. Podle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
18. Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
19. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.
20. Podle § 1970 o.z. může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
21. Na základě zjištěného skutkového stavu, s odkazem na citovaná zákonná ustanovení, dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná jen částečně. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně na základě smlouvy o úvěru zaslala žalovanému na účet dne [datum] částku [částka]. V souvislosti s touto smlouvou však žalobkyně v řízení pouze tvrdila, že ve smyslu § 86 zákona o spotřebitelském úvěru posuzovala úvěruschopnost žalovaného a odkázala na skutečnosti uvedené v příloze ke smlouvě (viz odst. 6). Aby však soud mohl posoudit, zda žalobkyně postupovala v souladu s tímto ustanovením, potřeboval by primárně vědět, jaké informace byly ze strany žalovaného žalobkyni poskytnuty a především, zda vůbec a příp. jak si žalobkyně tyto informace ověřovala, zejména pokud se týče příjmů a výdajů žalovaného.
22. Podle ustanovení § 101 odst. 1 písm. a) a b) o. s. ř. k tomu, aby bylo dosaženo účelu řízení, jsou účastníci povinni tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti a plnit důkazní povinnost. Podle § 118a odst. 1 o. s. ř. ukáže-li se v průběhu jednání, že účastník nevylíčil všechny rozhodné skutečnosti nebo že je uvedl neúplně, předseda senátu jej vyzve, aby svá tvrzení doplnil, a poučí jej, o čem má tvrzení doplnit a jaké by byly následky nesplnění této výzvy. Podle ustanovení § 118a odst. 3 o. s. ř. zjistí-li předseda senátu v průběhu jednání, že účastník dosud nenavrhl důkazy potřebné k prokázání všech svých sporných tvrzení, vyzve jej, aby tyto důkazy označil bez zbytečného odkladu, a poučí jej o následcích nesplnění této výzvy. Poučovací povinnost podle ustanovení § 118a odst. 1 až 3 o. s. ř. soud plní při jednání, při jiném úkonu soud poučení o povinnosti tvrzení a o povinnosti důkazní neposkytuje a je nepřípustné jednání odročit jen proto, aby mohlo být poskytnuto poučení účastníku, který se k jednání nedostavil a který z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání (srov. rozsudek ze dne 24. 3. 2010, sp.zn. 21 Cdo 4314/2008). Jelikož se žalobkyně k jednání nedostavila, vzdala se tím dobrodiní poučení dle tohoto ustanovení, přičemž přistoupil-li soud k nařízení jednání, mohla žalobkyně předpokládat, že dosavadní tvrzení a předložené listiny ze strany žalobkyně nejsou dostatečné. Vzhledem k tomu, že žalobkyně neunesla břemeno tvrzení a břemeno důkazní, že dostála své povinnosti stanovené v § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, pokud se posouzení příjmové a výdajové stránky žalovaného týče, posoudil soud předmětnou smlouvu o úvěru podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru jako absolutně neplatnou.
23. Soud tak vycházel z toho, že žalobkyně poskytla žalovanému částku ve výši [částka] z neplatné smlouvy o úvěru, čímž se žalovaný na úkor žalobkyně co do této částky bezdůvodně obohatil, a proto je povinen toto obohacení ve smyslu § 2991 a násl. o.z. vydat, a to na výzvu k vracení plnění. Vzhledem k tomu, že nebylo prokázáno, že by žalovaný byl vyzýván k úhradě celé dlužné částky dříve, než výzvou ze dne [datum], přičemž nepřítomnou žalobkyni nebylo možné vyzvat dle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. k tvrzení a označení důkazů, bylo třeba za výzvu k plnění považovat právě až výzvu žalobkyně ze dne [datum], kde byl žalovaný vyzván k plnění do [datum]. Žalovaný tak byl povinen vrátit žalobkyni poskytnuté plnění nejpozději dne [datum], avšak neučinil tak, ode dne [datum] je žalovaný ve smyslu § 1970 o.z. v prodlení. Soud proto přiznal žalobkyni krom částky [částka] právo na úrok z prodlení od žalobkyní požadovaného data, a to ve výši, vyplývající z ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. (výrok I. rozsudku)
24. Ve zbývajícím rozsahu, tedy co do částky [částka], představující poplatky za zaslání upomínek, které měly být mezi účastníky sjednány v rámci předmětné smlouvy o úvěru, soud žalobu jako nedůvodnou zamítl, neboť nebylo prokázáno, že mezi účastníky došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru (k tomu viz. odst. 21-22 tohoto rozsudku), od níž žalobkyně své nároky na zaplacení nákladů na vymáhání odvíjela. (výrok II. rozsudku)
25. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení neúspěšná jen v nepatrném rozsahu, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka]. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 4 písm. a), § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka]. Soud přistoupil k užití § 14b a. t., neboť jen u zdejšího soudu je vedeno několik řízení k návrhu žalobkyně, podaného na ustáleném vzoru ve skutkově téměř totožných a právně stejných věcech (k tomu srov. např. řízení sp.zn. [spisová značka], [spisová značka], [právnická osoba]). Užití tohoto ustanovení je tak plně na místě, Anonymizováno26. Lhůta k plnění byla určena v obou případech podle § 160 odst. 1 o. s. ř. v délce tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, neboť nebyly shledány žádné důvody pro její prodloužení. Místo plnění náhrady nákladů pak bylo určeno podle § 149 odst. 1 o. s. ř., tj. k rukám zástupce žalobkyně.