17 C 6/2025

Odůvodnění

1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu se žalobkyně domáhá uložení povinnosti žalované zaplatit jí částku [částka], spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši [částka] za období od [datum] do [datum] a s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení. Žalobkyně tento svůj nárok odůvodňuje tím, že mezi žalobkyní a žalovanou byla dne [datum] uzavřena smlouva o hotovostním úvěru č. [Anonymizováno]. Součástí smlouvy jsou všeobecné obchodní podmínky, sazebník a úrokový lístek. Na základě smlouvy se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši [částka], který se žalovaná zavázala žalobkyni vrátit ve 24měsíčních splátkách po [částka] měsíčně, splatných vždy k 2. dni v měsíci. Žalovaná však nesplnila svou povinnost a neuhradila řádně a včas splátky za měsíc srpen, září a říjen 2023, proto žalobkyně využila svého práva a od smlouvy odstoupila. Při posuzování úvěruschopnosti žalobkyně vycházela ze skutečností, které byly žalovanou uvedeny v rámci žádosti, kdy tyto zkontrolovala na základě příchozích transakcí na účet žalované, zároveň pak její výdaje posuzovala dle odhadu na základě historických statistických dat. Výdaje žalobkyně stanovila po zohlednění situace žalované dle interního ekonomického modelu na [částka], žalovaná tak měla dostatek finančních prostředků k úhradě stanovené měsíční splátky [částka] měsíčně.[právnická osoba] ohledem na skutečnost, že je žalobkyně právnickou osobou se sídlem mimo území České republiky, konkrétně v Polsku, tedy na území členského státu Evropské unie, soud s ohledem na přítomnost tohoto tzv. cizího prvku předně posoudil otázku tzv. mezinárodní pravomoci a rozhodného práva. Svou mezinárodní pravomoc rozhodovat v předmětné věci soud určil s odkazem na čl. 17 odst. 1 písm. b) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne [datum] o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (tzv. Brusel I. bis), neboť v projednávané věci jde o spor ze spotřebitelské smlouvy a žalovaný, jako spotřebitel, má na území České republiky, v obvodu nadepsaného soudu, své bydliště. Jako rozhodné právo soud určil právní řád České republiky, ve smyslu čl. 6 odst. 1 písm. a) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne [datum] o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (tzv. Řím I.), opět s přihlédnutím k povaze projednávané věci a místu obvyklého bydliště žalované - spotřebitele.3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.4. Ke zjištění skutkového stavu soud provedl následující důkazy, z nichž zjistil tyto pro řízení podstatné skutečnosti:5. Mezi účastnicemi byla dne [datum] uzavřena smlouva o vedení účtu, na jejímž základě byl žalované zřízen u žalobkyně bankovní účet. V rámci žádosti o zřízení účtu žalovaná uvedla, že má příjem ze zaměstnání, pracuje jako technik a zaměstnanec na střední úrovni. (dle smlouvy č.l. 35-37)6. Žalovaná požádala žalobkyni o poskytnutí půjčky, kdy v rámci žádosti uvedla, že je svobodná, bydlí u rodiny, její nejvyšší dosažené vzdělání je středoškolské s maturitou, má jednu vyživovací povinnost. Je zaměstnána na dobu určitou do [datum], její čistý měsíční příjem činí [částka], pracuje jako dělnice. Neuvedla žádné závazky, ani náklady na bydlení. Žádala o poskytnutí úvěru ve výši [částka] s dobou splatnosti 24 měsíců se splátkou [částka] měsíčně. (dle žádosti č.l. 38-40)7. V rámci interního systému žalobkyně nebyly zjištěny žádné jiné úvěry. (dle výpisu č.l. 41)8. Průměrný čistý měsíční příjem žalované činil za poslední 3 měsíce [částka], za posledních 12 měsíců [částka]. (dle potvrzení č.l. 42)9. Z výpisu z účtu žalované soud za období od [datum] do [datum] soud zjistil, že žalované byla na její účet zaslána dne , datum[částka] částka, , označená jako „poskytnutí úvěru“. V okamžiku poskytnutí úvěru měla žalovaná na účtu záporný zůstatek. V červnu 2022 byla žalované na účet zaslána od zaměstnavatele částka [částka], v červenci [částka], v srpnu [částka]. Před výplatou měla žalovaná na účtu vždy záporný zůstatek. (dle výpisu z účtu č. [hodnota] -45)10. Mezi účastnicemi byla dne [datum] uzavřena smlouva o hotovostním úvěru č. [Anonymizováno] /2022, na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalované částku [částka], žalovaná se tuto částku zavázala žalobkyni splatit v pravidelných 24 měsíčních splátkách po [částka] měsíčně. (dle smlouvy č.l. 46-48)11. Na úvěr č. [Anonymizováno] žalovaná uhradila celkem [částka]. Již v listopadu byla žalovaná s úhradou splátky v prodlení, když celou splátku uhradila až dne [datum], v lednu 2023 pak uhradila splátku až se zpožděním několika týdnů. (dle historie č.l. 51)12. Výzvou ze dne [datum] byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky ve výši [částka] s tím, že pokud dlužnou částku do 7 dnů ode dne doručení této výzvy neuhradí, odstupuje žalobkyně od smlouvy o [Anonymizováno]. Tato výzva byla žalované zaslána dne [datum]. (dle výzvy č.l. 49 a dodejky č.l. 50)13. Výzvou ze dne [datum] byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky, a to ve lhůtě 7 dní ode dne odeslání této výzvy. Výzva byla žalované odeslána dne [datum]. (dle výzvy č.l. 52 a podacího archu č.l. 53)14. Takto uvedený skutkový závěr soud posoudil po stránce právní takto:15. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy o úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 87 odst. 1 věta prvá zákona o spotřebitelském úvěru Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.16. Podle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.17. Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.18. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.19. Podle § 1970 o.z. může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.20. Na základě zjištěného skutkového stavu, s odkazem na citovaná zákonná ustanovení, dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná jen částečně. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně žalované poskytla částku [částka], a to na základě smlouvy o úvěru. V souvislosti s touto smlouvou však žalobkyně v řízení neprokázala, že ve smyslu ustanovení § 86 zákona o spotřebitelském úvěru poskytla spotřebitelský úvěr žalované po posouzení její úvěruschopnosti s odbornou péčí, tvrdila toliko, že tuto ověřovala na základě skutečností, které jí žalovaná sdělila, a ze svých interních databází. Pokud tomu tak však bylo, tak žalobkyně pochybila, když dospěla k závěru, že žalovaná byla schopna poskytnutý úvěr řádně splácet. Vycházeje ze skutečností uvedených žalovanou a ověřených z jejího účtu, dospěla žalobkyně k závěru, že žalovaná má jednak příjem ve výši cca [částka] měsíčně, vedle toho však opomněla zhodnotit, že má žalovaná jednu vyživovací povinnost, a především pak nesprávně zhodnotila právě onen poskytnutý výpis z účtu, z něhož je zřejmé, že žalovaná neměla žádné volné disponibilní prostředky, žila od výplaty k výplatě. Žalobkyně tak nedostála své povinnosti stanovené v § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, neboť řádně nevyhodnotila majetkové poměry žalované, proto posoudil soud předmětnou smlouvu o úvěru dle výše uvedeného ustanovení jako absolutně neplatnou, přičemž k absolutní neplatnosti je soud povinen přihlédnout i bez návrhu, neboť porušení zákonné povinnosti zkoumat před poskytnutím spotřebitelského úvěru schopnost spotřebitele splácet odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]).21. Žalobkyně tak poskytla žalované částku ve výši [částka] z neplatné smlouvy o úvěru, čímž se žalovaná na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatila co do částky [částka] (když částku [částka] na poskytnutý úvěr již uhradila), a proto je povinna žalobkyni toto obohacení ve smyslu § 2991 a násl. o.z. vydat. Žalovaná tak byla povinna vrátit bezdůvodné obohacení bez zbytečného odkladu po výzvě k plnění dle § 1958 o.z. Za tuto výzvu k plnění pak soud považoval výzvu ze dne [datum], kdy teprve touto výzvou byla žalovaná vyzvána k vrácení celé dlužné částky, a to do 7 dnů ode dne jejího odeslání. Tato výzva byla žalované zaslána dne [datum], byla tedy povinna plnit do [datum], ode dne následujícího je s plněním v prodlení ve smyslu § 1970 o.z.. Soud proto přiznal žalobkyni krom částky [částka] právo na úrok z prodlení ode dne [datum], a to ve výši, vyplývající z ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. (výrok I. rozsudku)22. Ve zbývajícím rozsahu (co do částky [částka], co do kapitalizovaného úroku ve výši [částka], co do úroku z prodlení z částky [částka] od [datum] do [datum] a z částky [částka] od [datum] do zaplacení) soud žalobu jako nedůvodnou zamítl, neboť nebylo prokázáno, že mezi účastníky došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru, od níž žalobkyně své nároky (právo na úhradu poplatků, potažmo počátek prodlení žalované) odvíjela (výrok II. rozsudku).23. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka]. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t. ze dne [datum], z částky [částka] za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. ze dne [datum], z částky [částka] za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne [datum] a z částky [částka] za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne [datum] včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a paušální náhrady výdajů ve výši [částka] dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka]. Soud přistoupil k užití § 14b a.t., když jen u zdejšího soudu je vedeno několik řízení, v nichž byl návrh žalobkyní podán v právně shodných a skutkově obdobných věcech na ustáleném vzoru (viz řízení sp.zn. [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka]).24. Lhůta k plnění byla určena v obou případech podle § 160 odst. 1 o. s. ř. v délce tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, neboť nebyly shledány žádné důvody pro její prodloužení. [adresa] plnění náhrady nákladů pak bylo určeno podle § 149 odst. 1 o. s. ř., tj. k rukám zástupce žalobkyně.