Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 27 254,74 Kč spolu s- kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 2 069,24 Kč,- kapitalizovaným úrokem ve výši 974,67 Kč,- zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 27 254,74 Kč od 25.9.2024 do zaplacení,- úrokem ve výši 10,9% % ročně z částky 25 154,74 Kč od 21.2.2024 do zaplacení,to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
Předmětem řízení bylo zaplacení částky [částka] s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru. Žalobkyně uvedla, že její právní předchůdce [právnická osoba]. uzavřel s žalovanou dne [datum] smlouvu o úvěru, na základě které poskytl žalované úvěr ve výši [částka]. Žalovaná se zavázala uhradit úvěr ve splátkách spolu s úrokem ve výši 10,9% ročně. Žalovaná se dostala do prodlení a úvěr byl dopisem ze dne [datum] zesplatněn. Pohledávka byla smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupena na žalobkyni, o této skutečnosti byla žalovaná vyrozuměna. Dlužná částka je tvořena jistinou ve výši [částka], poplatky a smluvní pokutou ve výši [částka], kapitalizovaným úrokem ve výši [částka], zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, úrokem ve výši 10,9% % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení. Žalobkyně vyzvala žalovanou k plnění předžalobní výzvou.Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.První jednání ve věci se konalo dne [datum]. K tomuto jednání se žalovaná bez omluvy nedostavila, přestože byla řádně obeslána a předvolání bylo žalované doručeno v souladu s § 49 odst. 4 a § 50l zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „občanský soudní řád“ nebo „o.s.ř.“) do vlastních rukou náhradním doručením. Žalobkyně se k jednání dostavila a navrhla, aby soud rozhodl rozsudkem pro zmeškání.Podle § 153b odst. 1 občanského soudního řádu platí, že zmešká-li žalovaný, kterému byly řádně doručeny do jeho vlastních rukou (§ 49) žaloba a předvolání k jednání nejméně deset dnů přede dnem, kdy se jednání má konat, a který byl o následcích nedostavení se poučen, bez důvodné a včasné omluvy první jednání, které se ve věci konalo, a navrhne-li to žalobce, který se dostavil k jednání, pokládají se tvrzení žalobce obsažená v žalobě o skutkových okolnostech, týkající se sporu, za nesporná a na tomto základě může soud rozhodnout o žalobě rozsudkem pro zmeškání.Podle § 153b odst. 3 občanského soudního řádu rozsudek pro zmeškání nelze vydat ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1, 2), nebo došlo-li by takovým rozsudkem ke vzniku, změně nebo zrušení právního poměru mezi účastníky.V daném případě se žalovaná bez omluvy nedostavil k prvnímu nařízenému jednání ve věci, přestože v souladu s občanským soudním řádem bylo žalované do vlastních rukou doručeno předvolání k jednání. Předvolání (vzor o. s. ř. č. [hodnota]) obsahovalo poučení o možnosti vydání rozsudku pro zmeškání a bylo zachována desetidenní lhůta pro doručení přede dnem jednání u soudu, jak stanoví výše citované ustanovení § 153b odst. 1 občanského soudního řádu. Soud uzavřel, že byly splněny veškeré podmínky stanovené občanským soudním řádem pro vydání rozsudku pro zmeškání, soud proto rozhodl v nepřítomnosti žalované tak, jak je uvedeno ve výroku rozsudku pod bodem I, přičemž charakter projednávané věci vydání rozsudku pro zmeškání nevylučoval (§ 153b odst. 3 o. s. ř.).Právní posouzení věci vychází z ustanovení § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. O úrocích z prodlení bylo rozhodnuto dle § 1970 občanského zákoníku, § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a dle úředního sdělení České národní banky o úpravě základních úrokových sazeb.Zmešká-li žalovaný z omluvitelných důvodů první jednání ve věci, při němž byl vynesen rozsudek pro zmeškání, soud na návrh žalovaného tento rozsudek zruší a nařídí jednání. Takový návrh může účastník podat nejpozději do dne právní moci rozsudku pro zmeškání (§ 153b odst. 4 občanského soudního řádu).O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka]. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci a z částky [částka] za jeden úkon uvedený v § 11 odst. 1 a. t. realizovaný po podání návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a paušální náhrady výdajů ve výši [částka] dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka]. Soud přiznal žalobkyni náhradu nákladů za první tři úkony právní služby dle §14b, neboť právní zástupce žalobkyně zastupuje žalobkyni opakovaně ve skutkově obdobných případech a žaloby jsou podávána formulářově. Soud naopak nepřiznal žalobkyni úkon právní služby – podání ze dne [datum], neboť tímto podáním žalobkyně doplňovala svá tvrzení označená v žalobě. To, že je žaloba bezchybná a zcela projednatelná, tíží žalobkyni a toto je povinna žalobkyně učinit již v žalobě.Lhůta pro splnění povinností uložených žalované tímto rozsudkem byla soudem stanovena na základě § 160 odst. 1 o. s. ř., tedy v délce tří dnů od právní moci rozsudku.