Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 12 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z této částky od 5. 3. 2024 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se co do částky [částka], co do smluvní pokuty ve výši [částka] a co do úroku z prodlení z částky [částka] od [datum] do [datum] a z částky [částka] od [datum] do zaplacení zamítá.
III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni na nákladech tohoto řízení částku [částka] k rukám zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
1. Návrhem podaným ke zdejšímu soudu se žalobkyně domáhala na žalovaném zaplacení částky [částka] s úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že mezi účastníky byla uzavřena dne [datum] smlouva o spotřebitelském úvěru č. [hodnota]. K uzavření smlouvy došlo prostřednictvím internetových stránek [Anonymizováno]. Žalovaný svou totožnost a vlastnictví účtu, na který měl být úvěr vyplacen, prokázal kopií svého občanského průkazu a verifikační platbou ze svého účtu. Následně mu žalobkyně vyplatila úvěr na účet č. [č. účtu] dne [datum]. Dle smlouvy se žalovaný zavázal uhradit žalobkyni smluvní úrok ve výši 40 % z jistiny. Žalovaný měl dle smlouvy splácet každý měsíc, vždy nejpozději ke 2. dni v měsíci, úrok přirostlý za uplynuté období. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou úvěru, na což byl žalobkyní opakovaně upozorněn, s úhradou celého úvěru je žalovaný od [datum]. Předmětem řízení je pohledávka žalobkyně v celkové výši [částka], skládající se z nesplacené jistiny ve výši [částka] a ze smluvního úroku ve výši [částka], nejpozději splatných dne [datum]. Žalovaný je dále povinen zaplatit žalobkyni smluvní pokutu dle smlouvy ve výši 0,1 % denně z částky, v níž je žalovaný v prodlení, a to od [datum] do [datum] ve výši [částka].
2. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil, Anonymizováno3. Soud k projednání věci nařídil na [datum] jednání. Žalobkyně se z jednání omluvila s tím, že s ohledem na to, že je žalovaný nečinný, nejsou zde žádná právně významná skutková tvrzení, která by nezůstala nesporná. Z důvodu procesní ekonomie se pak žalobkyně domnívá, že je její nepřítomnost při jednání i ve prospěch žalovaného, s ohledem na předpokládané náklady. Pokud by soud nemohl žalobě v plném rozsahu vyhovět, pak žalobkyně žádá v souladu s principem předvídatelnosti postupu a rozhodnutí soudu, aby byla před konáním jednání vyzvána pro doplnění tvrzení a důkazních návrhů. Žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil.4. Před nařízením jednání byla žalobkyně usnesením zdejšího soudu č.j. [spisová značka] ze dne [datum] vyzvána, nechť doplní svá tvrzení ohledně toho, jakým způsobem a jaké získala žalobkyně informace ohledně schopnosti žalovaného úvěr splácet a k těmto svým tvrzením, nechť označí důkazy. Na to žalobkyně reagovala tak, že žalobkyně vycházela z informací, které jí byly poskytnuty žalovaným, dále jej prověřovala prostřednictvím registrů NRKI, BRKI, SOLUS a Centrální evidence exekucí a insolvenčním rejstříku. Dále srovnává příjmy žadatele, které jsou ověřovány z jím doloženého bankovního účtu, a jeho výdaje, které žalovaný vyplnil v žádosti o poskytnutí úvěru.5. Ke zjištění skutkového stavu soud k důkazu provedl následující listiny, z nichž zjistil tyto pro řízení podstatné skutečnosti:6. Mezi účastníky bylo dle smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] sjednáno, že žalobkyně poskytne žalovanému částku až do výše [částka] na bankovní účet č. [č. účtu]. Úrok byl sjednán ve výši 40 % ročně. (dle smlouvy č. [hodnota])7. Totožnost žalovaného byla žalobkyní ověřena mj. z občanského průkazu žalovaného a jeho karty zdravotní pojišťovny. (dle kopie dokladů žalovaného)8. Dopisem ze dne [datum] měl být žalovaný vyrozuměn o tom, že dne [datum] došlo k zesplatnění jeho úvěru. (dle dopisu ze dne [datum])9. Majitelem účtu č. [č. účtu] je žalovaný, dne [datum] byla na účet žalovaného připsána částka [částka], dne , datum[částka] částka, a dne [Anonymizováno] částka [částka]. Zároveň bylo z tohoto výpisu z účtu zjištěno, že za červenec 2023 byla jediným příjmem žalovaného platba označená jako výplata ve výši [částka]. (dle sdělení č.l. 15-21)10. Žalovaný v rámci žádosti o úvěr uvedl, že je svobodný, v domácnosti bydlí 2 členové s příjmem, bydlí v pronájmu, dosahuje měsíčního příjmu [částka], jeho výdaje činí [částka]. (dle potvrzení o provedení ověření bonity klienta)11. Dle výplatních pásek činil příjem žalovaného za prosinec 2021 částku [částka], za květen 2023 částku [částka], za duben 2023 částku [částka], za březen 2023 částku [částka], za únor 2022 částku [částka] a za leden 2022 částku [částka]. (dle výplatních pásek č.l. 29-34)12. Žalovaný byl žalobkyní vyzván k úhradě dlužné částky dopisem ze dne [datum], v němž byl žalovaný vyzván, aby dlužnou částku uhradil do 3 dnů. (dle výzvy ze dne [datum])13. Tato výzva byla žalovanému zaslána dne [datum]. (dle podacího lístku ze dne [datum])14. Shora zjištěný skutkový stav soud posuzoval po stránce právní takto:15. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od [datum] (tj. ke dni tvrzeného uzavření smlouvy o zápůjčce), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.16. Podle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.17. Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.18. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.19. Podle § 1970 o.z. může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.20. Na základě zjištěného skutkového stavu, s odkazem na citovaná zákonná ustanovení, dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná jen částečně. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně na základě smlouvy o úvěru zaslala žalovanému na účet v souhrnu částku [částka]. V souvislosti s touto smlouvou však žalobkyně v řízení pouze tvrdila, že ve smyslu § 86 zákona o spotřebitelském úvěru vycházela ze skutečností, které žalovaný uvedl a z lustrace v databázích, příjem žalovaného pak posoudila dle jím předložených výplatních pásek. Ze žádosti o spotřebitelský úvěr však není zřejmé, co žalovaný myslel jím uvedenými výdaji, a už vůbec ne to, jakým způsobem byly tyto informace ověřovány. Aby soud mohl posoudit, zda žalobkyně postupovala v souladu s § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, potřeboval by primárně vědět, jaké informace byly ze strany žalovaného žalobkyni poskytnuty, a především zda vůbec a příp. jak si žalobkyně tyto informace ověřovala, zejména pokud se týče výdajů žalovaného.21. Podle ustanovení § 101 odst. 1 písm. a) a b) o. s. ř. k tomu, aby bylo dosaženo účelu řízení, jsou účastníci povinni tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti a plnit důkazní povinnost. Podle § 118a odst. 1 o. s. ř. ukáže-li se v průběhu jednání, že účastník nevylíčil všechny rozhodné skutečnosti nebo že je uvedl neúplně, předseda senátu jej vyzve, aby svá tvrzení doplnil, a poučí jej, o čem má tvrzení doplnit a jaké by byly následky nesplnění této výzvy. Podle ustanovení § 118a odst. 3 o. s. ř. zjistí-li předseda senátu v průběhu jednání, že účastník dosud nenavrhl důkazy potřebné k prokázání všech svých sporných tvrzení, vyzve jej, aby tyto důkazy označil bez zbytečného odkladu, a poučí jej o následcích nesplnění této výzvy. Poučovací povinnost podle ustanovení § 118a odst. 1 až 3 o. s. ř. soud plní při jednání, při jiném úkonu soud poučení o povinnosti tvrzení a o povinnosti důkazní neposkytuje a je nepřípustné jednání odročit jen proto, aby mohlo být poskytnuto poučení účastníku, který se k jednání nedostavil a který z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání (srov. rozsudek ze dne [datum], sp.zn. [spisová značka]). Jelikož se žalobkyně k jednání nedostavila, vzdala se tím dobrodiní poučení dle tohoto ustanovení. Vzhledem k tomu, že žalobkyně neunesla břemeno tvrzení a břemeno důkazní, že dostála své povinnosti stanovené v § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, pokud se posouzení výdajové stránky žalovaného týče, posoudil soud předmětnou smlouvu o úvěru dle ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru jako absolutně neplatnou.22. Soud tak vycházel z toho, že žalobkyně poskytla žalovanému částku ve výši [částka] z neplatné smlouvy o úvěru, čímž se žalovaný na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil co do této částky, a proto je povinen toto obohacení ve smyslu § 2991 a násl. o.z. vydat na výzvu k vracení plnění. Vzhledem k tomu, že nebylo prokázáno, že by žalovaný byl vyzýván k úhradě celé dlužné částky dříve, než výzvou ze dne [datum], přičemž nepřítomnou žalobkyni nebylo možné vyzvat dle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. k tvrzení a označení důkazů, bylo třeba za výzvu k plnění považovat právě až doručení výzvy žalobkyně ze dne [datum], kde byl žalovaný vyzván k plnění do 3 dnů. Tato výzva byla žalovanému zaslána dne [datum], do dispozice žalovaného se tak dostala nejpozději dnem [datum]. Žalovaný tak byl povinen vrátit žalobkyni poskytnuté plnění nejpozději dne [datum], avšak neučinil tak, ode dne [datum] je žalovaný ve smyslu § 1970 o.z. v prodlení. Soud proto přiznal žalobkyni krom částky [částka] právo na úrok z prodlení od žalobkyní požadovaného data, a to ve výši, vyplývající z ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.. (výrok I. rozsudku)23. Ve zbývajícím rozsahu, tedy co do částky [částka], co do smluvní pokuty ve výši [částka] a co do úroku z prodlení z částky [částka] od [datum] do [datum] a z částky [částka] od [datum] do zaplacení, soud žalobu jako nedůvodnou zamítl, neboť nebylo prokázáno, že mezi účastníky došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru (k tomu viz. odst. 20-21 tohoto rozsudku), od níž žalobkyně své nároky na zaplacení smluvního úroku, smluvní pokuty a počátku prodlení odvíjela. (výrok II. rozsudku)24. Nad rámec uvedeného je k omluvě žalobkyně k jednání a skutečnostem zde uvedeným třeba uvést, že její názor je vadný potud, pokud má za to, že zůstává-li žalovaný v řízení nečinný, činí to skutečnosti žalobkyní tvrzené za nesporné. Každý z účastníků má povinnost tvrdit všechny rozhodné skutečnosti a označit důkazy k jejich prokázání, je to tedy právě žalobkyně, která je povinna svá žalobní tvrzení prokázat, a to právě označenými důkazy (k tomu srov. § [právnická osoba].ř.). Pouze byla-li by tvrzení obou účastníků shodná, tzn. naopak byl-li by žalovaný v řízení činný a se všemi žalobními tvrzeními by souhlasil, mohl by soud takováto tvrzení vzít za svá skutková zjištění (k tomu § 120 odst. 3 o.s.ř.). Žádá-li pak žalobkyně v rámci omluvy z jednání o to, aby byla soudem vyzvána k doplnění tvrzení a označení důkazů, dospěje-li soud k závěru, že žalobě není možno vyhovět, pak se jedná o úkon tzv. podmíněný, k němuž soud dle § 41a odst. 2 o.s.ř. nepřihlíží, neboť je vázán na splnění podmínky, tj. dospěje-li soud k závěru, že není možno žalobě vyhovět. Pokud žalobkyně v tomto směru reaguje předvídatelností postupu a rozhodnutí soudu, pak je třeba zdůraznit, že pokud by měl soud za to, že žalobkyně svá tvrzení předloženými listinnými důkazy řádně prokázala, pak by přistoupil k rozhodnutí bez nařízení jednání ve smyslu § 115a o.s.ř. Už jen to, že bylo ve věci nařízeno jednání, svědčí o tom, že zde vyvstávají pochybnosti spojené se žalobním nárokem, což mělo žalobkyni k účasti na jednání vést.25. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka], přičemž tato částka představuje 32,62 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 66,31 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 33,69 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka].26. Lhůta k plnění byla určena v obou případech podle § 160 odst. 1 o. s. ř. v délce tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, neboť nebyly shledány žádné důvody pro její prodloužení. [adresa] plnění náhrady nákladů pak bylo určeno podle § 149 odst. 1 o. s. ř., tj. k rukám zástupce žalobkyně.