Výrok
I. Žaloba o zaplacení 63 917,38 Kč spolu s úrokem ve výši 29 % ročně jdoucím z částky 21 434,51 Kč od 29. 1. 2022 do zaplacení a spolu s úroky z prodlení ve výši 9,75 % jdoucími z částky 8 763,47 Kč od 29. 1. 2022 do zaplacení, ve výši 9 % jdoucími z částky 12 671,04 Kč od 29. 1. 2022 do zaplacení, se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu dne [datum] jako právní nástupkyně společnosti [právnická osoba] [IČO] IČO, , se sídlem [adresa], (dále jen jako „právní předchůdkyně žalobkyně“), domáhala zaplacení částky [částka] s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila zejména tím, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovaným dne [datum] smlouvu o zápůjčce č. [hodnota], na jejímž základě byly žalovanému v hotovosti poskytnuty peněžní prostředky ve výši [částka]. Poskytnuté prostředky se žalovaný zavázal vrátit v 60týdenních splátkách po [částka], a to spolu s kapitalizovanými úroky za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši [částka] s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně, odměnou za administrativní zpracování zápůjčky ve výši [částka] a náklady za hotovostní inkaso splátek ve výši [částka]. Poslední splátka byla stanovena na [datum]. Sjednané splátky žalovaný nehradil řádně a včas, poslední splátka byla ze strany žalovaného uhrazena dne [datum]. Marným uplynutím lhůty pro úhradu poslední splátky byl žalovaný v prodlení se všemi sjednanými a neuhrazenými splátkami a právní předchůdkyně žalobkyně měla možnost požadovat uhrazení celé dlužné částky, která na dlužné jistině činila [částka] a na dlužném poplatku [částka]. V souladu s čl. 16 smluvních podmínek má žalobkyně rovněž právo požadovat úrok z prodlení v zákonné výši z celkové dlužné jistiny. Pohledávka ze smlouvy o zápůjčce včetně příslušenství byla na žalobkyni postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], a to s účinností od tohoto data. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem z téhož dne. Žalovaný od uzavření smlouvy do podpisu smlouvy o postoupení pohledávek uhradil na svůj závazek celkem částku [částka]. Po žalovaném tak žalobkyně požaduje zaplacení celkové dlužné částky ve výši [částka] sestávající z dlužné jistiny ve výši [částka] a dlužné částky poplatku ve výši [částka], dále kapitalizovaných úroků ve výši [částka] (tj. úrok ve výši 29 % ročně z dlužné jistiny ve výši [částka] od [datum] do [datum]), kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši [částka] (tj. zákonného úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně z dlužné jistiny ve výši [částka] od [datum] do [datum]), úroků ve výši 29 % z dlužné jistiny ve výši [částka] od [datum] do zaplacení a úroků z prodlení v zákonné výši 9,75% ročně z dlužné jistiny ve výši [částka] od [datum] do zaplacení. Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovaným taktéž dne [datum] smlouvu o zápůjčce č. [hodnota], na jejímž základě byly žalovanému v hotovosti poskytnuty peněžní prostředky ve výši [částka], které se žalovaný zavázal vrátit v 60 týdenních splátkách po [částka], a to spolu s úrokem ve výši [částka] s úrokovou sazbou 29 % ročně, odměnou za administrativní zpracování zápůjčky ve výši [částka] a náklady za hotovostní inkaso splátek ve výši [částka]. Poslední splátka byla stanovena na [datum]. Sjednané splátky žalovaný nehradil řádně a včas, poslední splátku uhradil dne [datum]. Marným uplynutím lhůty pro úhradu poslední splátky byl žalovaný v prodlení se všemi sjednanými a neuhrazenými splátkami a právní předchůdkyně žalobkyně měla možnost požadovat uhrazení celé dlužné částky, která na dlužné jistině činila [částka] a na dlužném poplatku částku [částka]. V souladu s čl. 16 smluvních podmínek má žalobkyně rovněž právo požadovat úrok z prodlení v zákonné výši z celkové dlužné jistiny. Pohledávka ze smlouvy o zápůjčce včetně příslušenství byla na žalobkyni postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], a to s účinností od tohoto data. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem z téhož dne. Žalovaný od uzavření smlouvy do podpisu smlouvy o postoupení pohledávek uhradil na svůj závazek celkem částku [částka]. Po žalovaném tak žalobkyně požaduje zaplacení celkové dlužné částky ve výši [částka] sestávající z dlužné jistiny ve výši [částka] a dlužné částky poplatku ve výši [částka], dále kapitalizovaných úroků ve výši [částka] (tj. úrok ve výši 29 % ročně z dlužné jistiny ve výši [částka] od [datum] do [datum]), kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši [částka] (tj. zákonného úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z dlužné jistiny ve výši [částka] od [datum] do [datum]), úroků ve výši 29 % z dlužné jistiny ve výši [částka] od [datum] do zaplacení a úroků z prodlení v zákonné výši 9% ročně z dlužné jistiny ve výši [částka] od [datum] do zaplacení.
2. Žalovaný s žalobou nesouhlasil a při jednání soudu dne [datum] vznesl námitku promlčení celého dluhu.
3. Ze smlouvy o zápůjčce č. [hodnota] ze dne [datum] má soud prokázáno, že mezi společností [právnická osoba] [IČO] IČO, , se sídlem [adresa] a žalovaným byla uzavřena smlouva, na základě které byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši [částka], které žalovaný v hotovosti při uzavření smlouvy převzal v místě jeho bydliště, což potvrdil svým podpisem na smlouvě. Žalovaný se zároveň zavázal věřiteli vrátit poskytnuté prostředky spolu s poplatkem ve výši [částka], sestávajícím z úroku ve výši [částka], poplatku za administrativní činnost ve výši [částka] a poplatku za hotovostní režim splátek ve výši [částka]. Celkem se tedy žalovaný zavázal zaplatit [částka] v 60 týdenních splátkách po [částka]. První splátku byl žalovaný povinen zaplatit 7. kalendářní den od data uzavření smlouvy a každou následující splátku až po předposlední vždy nejpozději do konce dalšího následujícího (sedmidenního) období. Poslední splátka ve výši [částka] byla splatná nejpozději do konce následujícího týdenního období, tj. do [datum]. Ve smlouvě bylo dále dohodnuto, že smluvní podmínky na zadní straně formuláře smlouvy jsou součástí smlouvy. Výše výpůjční úrokové sazby byla sjednána na 29 % p.a. Podle čl. 9 se zákazník a věřitel dohodli, že práva zákazníka a [Anonymizováno] vzniklá na základě této smlouvy, a to včetně práv z porušení této smlouvy, se promlčují ve lhůtě 6 let, počítané ode dne, kdy práva mohla být uplatněna poprvé.
4. Ze zákaznické karty ze dne [datum] má soud prokázáno, že totožnost žalovaného byla ověřována z občanského průkazu platného do dne [datum]. Žalovaný uvedl, že žije v nájemním bytě, je ženatý, má čtyři vyživovací povinnost a je vlastníkem automobilu. Příjmy má z pracovního poměru a je zaměstnán jako vedoucí u společnosti [Anonymizováno] v [adresa]. Čistý měsíční příjem vykázal ve výši [částka]. Tento příjem měl být ověřován pouze z výpisu z výplatních pásek za období 9,10,11/2017. Dále žalovaný předložil pracovní smlouvu na dobu neurčitou od [datum]. Ostatní příjmy byly vykázány v částce [částka] a v kolonce další čisté příjmy domácnosti byla uvedena částka [částka]. Běžné měsíční výdaje žalovaného činily celkem [částka] a sestávaly z externích splátek žalovaného ve výši [částka], interních splátek ve výši 5 850 a odhadovaných běžných výdajů ve výši [částka]. V zákaznické kartě bylo dále uvedeno, že žalovaný má i další spotřebitelské úvěry mimo společnost [právnická osoba] Žalovaný dále prohlásil, že proti němu není vedena exekuce. Obsahem smlouvy bylo mj. i prohlášení žalovaného o tom, že poskytl úplné, pravdivé a přesné údaje nezbytné pro posouzení schopnosti splácet poskytnuté peněžní prostředky.
5. Ze smlouvy o zápůjčce č. [hodnota] ze dne [datum] má soud prokázáno, že mezi společností [právnická osoba] [IČO] IČO, , se sídlem [adresa] a žalovaným byla uzavřena smlouva, na jejímž základě byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši [částka], které žalovaný v hotovosti při uzavření smlouvy převzal v místě jeho bydliště, což potvrdil svým podpisem na smlouvě. Žalovaný se zároveň zavázal věřiteli vrátit poskytnuté prostředky spolu s poplatkem ve výši [částka], sestávajícím z úroku ve výši [částka], poplatku za administrativní činnost ve výši [částka] a poplatku za hotovostní režim splátek ve výši [částka]. Celkem se tedy žalovaný zavázal zaplatit [částka] v 60týdenních splátkách po [částka]. První splátku byl žalovaný povinen zaplatit 7. kalendářní den od data uzavření smlouvy a každou následující splátku až po předposlední vždy nejpozději do konce dalšího následujícího (sedmidenního) období. Poslední splátka ve výši [částka] byla splatná nejpozději do konce následujícího týdenního období, tj. do [datum]. Ve smlouvě bylo dále dohodnuto, že smluvní podmínky na zadní straně formuláře smlouvy jsou součástí smlouvy. Výše výpůjční úrokové sazby byla sjednána na 29 % p.a. Podle čl. 9 se zákazník a věřitel dohodli, že práva zákazníka a Providentu vzniklá na základě této smlouvy, a to včetně práv z porušení této smlouvy, se promlčují ve lhůtě 6 let, počítané ode dne, kdy práva mohla být uplatněna poprvé.
6. Ze zákaznické karty ze dne [datum] má soud prokázáno, že totožnost žalovaného byla ověřována z občanského průkazu platného do dne [datum]. Žalovaný uvedl, že žije v nájemním bytě, je ženatý, má čtyři vyživovací povinnost a je vlastníkem automobilu. Příjmy má z pracovního poměru a je zaměstnán jako vedoucí u společnosti [Anonymizováno] v [adresa]. Čistý měsíční příjem vykázal ve výši [částka]. Tento příjem měl být ověřován pouze z výpisu z výplatních pásek za období 7, 8, 9/2017. Dále žalovaný předložil pracovní smlouvu na dobu neurčitou od [datum]. Ostatní příjmy byly vykázány v částce [částka] a v kolonce další čisté příjmy domácnosti byla uvedena částka [částka]. Běžné měsíční výdaje žalovaného činily celkem [částka] a sestávaly z externích splátek žalovaného ve výši [částka], a odhadovaných běžných výdajů ve výši [částka]. V zákaznické kartě bylo dále uvedeno, že žalovaný má i další spotřebitelské úvěry mimo společnost [právnická osoba] Žalovaný dále prohlásil, že proti němu není vedena exekuce. Obsahem smlouvy bylo mj. i prohlášení žalovaného o tom, že poskytl úplné, pravdivé a přesné údaje nezbytné pro posouzení schopnosti splácet poskytnuté peněžní prostředky.5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] a seznamu postoupených pohledávek má soud prokázáno, že mezi společností [právnická osoba] a žalobkyní bylo dohodnuto postoupení pohledávek za žalovaným ze smlouvy o zápůjčce č. [hodnota] a č. [hodnota].6. Z výzvy k plnění před podáním žaloby ze dne [datum] a podacího lístku má soud prokázáno, že žalovanému byla téhož dne na adresu [adresa] zaslána výzva k úhradě dlužných částek před podáním žaloby.
7. Z dalších listinných důkazů soud svá skutková zjištění nečinil, neboť pro právní posouzení věci nemají žádný význam.
8. Podle § 609 č. 89/2012 Sb., Občanský zákoník (dále jen „o. z.“), nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se a dlužník není povinen plnit. Plnil-li však dlužník po uplynutí promlčecí lhůty, nemůže požadovat vrácení toho, co plnil.
9. Podle § 610 odst. 1 o. z. k promlčení soud přihlédne, jen namítne-li dlužník, že je právo promlčeno. Vzdá-li se někdo předem práva uplatnit námitku promlčení, nepřihlíží se k tomu.
10. Podle § 619 o. z. jedná-li se o právo vymahatelné u orgánu veřejné moci, počne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé (odst. 1). Právo může být uplatněno poprvé, pokud se oprávněná osoba dozvěděla o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty, anebo kdy se o nich dozvědět měla a mohla (odst. 2).
11. Podle § 629 odst. 1 o.z. promlčecí lhůta trvá tři roky.
12. Podle § 630 odst. 1 o. z. strany si mohou ujednat kratší nebo delší promlčecí lhůtu počítanou ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé, než jakou stanoví zákon, nejméně však v trvání jednoho roku a nejdéle v trvání patnácti let. Podle odst. 2 věta první je-li kratší nebo delší lhůta ujednána v neprospěch slabší strany, nepřihlíží se k ujednání.
13. Judikatura Nejvyššího soudu je ustálena v závěru, že pokud je v řízení uplatněna námitka promlčení, je na soudu, aby se v souladu se zásadou hospodárnosti řízení obsaženou v § 6 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) přednostně zabýval otázkou promlčení práva, pokud to vede rychleji a účinněji k vydání rozhodnutí ve věci samé, a nikoliv nárokem samým (srov. např. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], či usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], uveřejněné jako i dále uvedená rozhodnutí Nejvyššího soudu na www.nsoud.cz.). Účelem občanského soudního řízení totiž je, rozhodnout na základě účelně a hospodárně zjištěného skutkového stavu, zda lze žalobnímu nároku vyhovět či nikoli, tedy rozhodnout, zda žalované právo je soudně vynutitelné. Je-li tato vynutitelnost odvrácena důvodnou námitkou promlčení, nemůže být již z tohoto důvodu uplatněné právo soudem přiznáno. [adresa] hospodárnosti řízení musí vést v takovém případě soud k tomu, aby se přednostně zabýval jen otázkou promlčení práva, pokud to vede rychleji a účinněji k vydání rozhodnutí ve věci samé (srov. stanovisko Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. Sc 2/83, publikované pod č. 29/1983 ve Sbírce rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu).
14. S ohledem na námitku promlčení vznesenou žalovaným se proto soud nejprve zabýval tím, zda žalobkyně nárok na zaplacení shora uvedených částek z titulu smluv o zápůjčce uplatnila včas, aniž by se zabýval otázkou platnosti smluv o zápůjčce při vědomí toho, že k absolutní neplatnosti právního jednání musí soud přihlížet z úřední povinnosti.
15. Na základě provedeného dokazování soud zjistil, že mezi žalovaným a společností [právnická osoba], jako právní předchůdkyní žalobkyně, byly uzavřeny dvě smlouvy o zápůjčce. Smlouvou o zápůjčce č. [hodnota] ze dne [datum] se žalovaný zavázal zaplatit částku [částka] nejpozději do [datum]; následujícího dne, tj. [datum], se dluh stal splatným a právo mohlo být poprvé vykonáno. Smlouvou o zápůjčce č. [hodnota] ze dne [datum] se žalovaný zavázal zaplatit částku [částka] nejpozději do [datum]; dluh se stal splatným dne [datum]. Podle čl. 9 obou smluv se účastníci dohodli na šestileté promlčecí době, která počíná běžet dnem, kdy mohlo být právo poprvé vykonáno. Žaloba byla podána dne [datum]. Promlčecí doba tak u první smlouvy uplynula dne [datum] a u druhé smlouvy dne [datum]. Ve vztahu k úroku z prodlení soud uvádí, že ačkoli má povahu opětujícího se plnění, povinnost jej hradit vzniká jednorázově dnem prodlení; tímto dnem počíná běžet promlčecí doba, jejímž uplynutím se promlčí právo na úrok z prodlení jako celek (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]). Soud proto shledal námitku promlčení důvodnou jak ve vztahu k jistině, tak i k úroku z prodlení.
16. Podle § 1805 odst. 1 o. z. není-li doba placení úroků ujednána, platí se úroky s jistinou, a je-li splatná později než za rok, platí se úroky ročně pozadu. Věřitel, který bez rozumného důvodu otálí s uplatněním práva na zaplacení dluhu tak, že úroky činí tolik co jistina, pozbývá právo požadovat další úroky. Ode dne, kdy uplatnil právo u soudu, mu však další úroky náleží (odst. 2).
17. Úroky a úroky z prodlení jsou příslušenstvím pohledávky podle § 513 o. z. Úroky ze smlouvy o úvěru představují úplatu za peněžní prostředky, jež byly dlužníku na požádání poskytnuty podle smlouvy o úvěru. Úroky jsou splatné ve sjednané době, jinak spolu se závazkem vrátit poskytnuté peněžní prostředky, popř. koncem každého kalendářního roku, byla-li lhůta pro vrácení poskytnutých peněžních prostředků sjednána delší než rok; v době, kdy má být vrácen zbytek poskytnutých peněžních prostředků, jsou splatné i úroky, které se jich týkají. Povinnost dlužníka platit úroky a úroky z prodlení (jako právního následku prodlení dlužníka se splněním peněžitého dluhu nemůže trvat déle, než trvá závazek hlavní. Splněním dluhu nebo jeho zánikem z jiného důvodu zaniká také povinnost platit úroky a úroky z prodlení. Jako vedlejší (akcesorický) závazkový právní vztah zůstává jen povinnost zaplatit dospělé úroky a úroky z prodlení. Dojde-li k promlčení hlavního závazkového právního vztahu, nemůže se takový právní následek uplynutí času nevztahovat k závazku vedlejšímu (akcesorickému). I když promlčení úroků běží (může běžet) samostatně, je nepochybné, že se promlčí, dojde-li k promlčení závazku dlužníka vrátit poskytnuté peněžní prostředky, ledaže by byla jen ohledně nich promlčecí doba stavena nebo přetržena. Povinnost úvěrového dlužníka plnit úroky se tak promlčuje spolu s promlčením jistiny úvěru (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]). Na tomto základě proto soud uzavřel, že i právo žalobkyně na zaplacení úroků se promlčelo spolu s jistinou.
18. Za této situace je námitka promlčení vznesená žalovaným důvodná ve vztahu ke všem žalobou uplatněným nárokům, a to bez ohledu na to, zda byla existence tvrzeného nároku osvědčena (viz bod 14 odůvodnění). Soud proto žalobu zamítl jako nedůvodnou (výrok I.).
19. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalovaný byl ve věci zcela úspěšný. Jelikož se však žalovaný náhrady nákladů řízení výslovně vzdal, soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II.