Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkynia) částku ve výši 4 655,93 Kč,b) zákonný úrok z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 4 655,93 Kč od 24. 8. 2024 do zaplacení,a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá v části, ve které žalobkyně požadovala zaplacenía) částky 5 344,07 Kč,b) zákonného úroku z prodlení z částky [PSČ obec] od 2.7.2015 do 31.12.2015 ve výši 7,05 % ročně.c) zákonného úroku z prodlení z částky [PSČ obec] od 1.1.2016 do 30.6.2016 ve výši 7,05 % ročně.d) zákonného úroku z prodlení z částky [PSČ obec] od 1.7.2016 do 31.12.2016 ve výši 7,05 % ročně.e) zákonného úroku z prodlení z částky [PSČ obec] od 1.1.2017 do 30.6.2017 ve výši 7,05 % ročně.f) zákonného úroku z prodlení z částky [PSČ obec] od 1.7.2017 do 31.12.2017 ve výši 7,05 % ročně.g) zákonného úroku z prodlení z částky [PSČ obec] od 1.1.2018 do 30.6.2018 ve výši 7,50 % ročně.h) zákonného úroku z prodlení z částky [PSČ obec] od 1.7.2018 do 31.12.2018 ve výši 8,00 % ročně.i) zákonného úroku z prodlení z částky [PSČ obec] od 1.1.2019 do 30.6.2019 ve výši 8,75 % ročně.j) zákonného úroku z prodlení z částky [PSČ obec] od 1.7.2019 do 31.12.2019 ve výši 9,00 % ročně.k) zákonného úroku z prodlení z částky [PSČ obec] od 1.1.2020 do 30.6.2020 ve výši 9,00 % ročně.l) zákonného úroku z prodlení z částky [PSČ obec] od 1.7.2020 do 31.12.2020 ve výši 7,25 % ročně.m) zákonného úroku z prodlení z částky [PSČ obec] od 1.1.2021 do 30.6.2021 ve výši 7,25 % ročně.n) zákonného úroku z prodlení z částky [PSČ obec] od 1.7.2021 do[Anonymizováno] 31.12.2021 ve výši 7,50 % ročně.o) zákonného úroku z prodlení z částky [PSČ obec] od 1.1.2022 do 30.6.2022 ve výši 10,75 % ročně.p) zákonného úroku z prodlení z částky [PSČ obec] od 1.7.2022 do 31.12.2022 ve výši 14,00 % ročně.q) zákonného úroku z prodlení z částky [PSČ obec] od 1.1.2023 do 30.6.2023 ve výši 14,00 % ročně.r) zákonného úroku z prodlení z částky [PSČ obec] od 1.7.2023 do 31.12.2023 ve výši 14,00 % ročně.s) zákonného úroku z prodlení z částky [PSČ obec] od 1.1.2024 do 23. 8. 2024 s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí.t) částky 1 295,93 Kč.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se po žalovaném domáhá zaplacení částky ve výši [částka] s příslušenstvím s odůvodněním, že dne [datum] uzavřel žalovaný a předchůdkyně žalobkyně společnost [Anonymizováno] [právnická osoba]. smlouvu o půjčce č. [tel. číslo] na základě, které poskytla společnost [Anonymizováno] [právnická osoba]. žalovanému hotově v den uzavření smlouvy peněžní prostředky ve výši [částka] a žalovaný se zavázal je vrátit v 52 týdenních splátkách spolu se souhrnným poplatkem ve výši [částka]. Žalovaný uhradil toliko peněžní prostředky ve výši [částka], přičemž co do celé částky [částka] byly započteny na poplatek. Žalovanou částku [částka] tvoří co do částky [částka] nedoplatek jistiny půjčky a co do částky [částka] nedoplatek souhrnného poplatku.
2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.
3. Soud ve věci rozhodoval bez nařízení jednání ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“) na základě listinných důkazů předložených účastníky, neboť žalobkyně s tímto postupem výslovně souhlasila a žalovaná svůj souhlas vyslovil postupem dle § 101 odst. 4 o. s. ř.
4. Soud zjistil následující skutkový stav.
5. Společnost [Anonymizováno] [právnická osoba]. přenechala dne [datum] žalovanému peněžní prostředky ve výši [částka] a žalovaný se zavázal je vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši [částka], tedy celkem [částka], v 52 týdenních splátkách po [částka] (zjištěno ze smlouvy o půjčce ze dne [datum]).
6. Společnost [Anonymizováno] [právnická osoba]. postoupila dne [datum] žalovanou pohledávku za žalovaným na společnost [Anonymizováno] [Anonymizováno]. (zjištěno ze smlouvy o postoupení pohledávek včetně přílohy). Společnost [Anonymizováno] [Anonymizováno] postoupila dne [datum] žalovanou pohledávku za žalovaným na žalobkyni (zjištěno ze smlouvy o postoupení pohledávek včetně seznamu příloh).
7. V období dubna 2006 činila průměrná úroková sazba úvěrů poskytnutých bankami domácnostem na spotřebu v České republice s fixací sazby na jeden rok 13,32 % ročně (zjištěno z ARAD).
8. K výzvě před podáním žaloby ze dne [datum], k oznámení o postoupení pohledávek ze dne [datum] a k oznámení o postoupení pohledávek ze dne [datum] soud konstatuje, že byly předloženy pouze podací archy, které však neprokazují kdy a zda byly uvedené písemnosti doručeny žalovanému.
9. Z důkazu Smluvní podmínky Smlouvy o půjčce pak soud nic podstatného s ohledem na posouzení věci nezjistil.
10. Po právní stránce soud věc posoudil následovně.
11. Podle § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OZ“) není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.
12. Podle § 657 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném od [datum] (dále jen „OZ 1964“) přenechává smlouvou o půjčce věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.
13. Podle § 658 odst. 1 OZ 1964 lze při půjčce peněžité dohodnout úroky.
14. Soud věc posuzuje dle přechodného ustanovení § 3028 odst. 3 OZ dle OZ 1964.
15. Dne [datum] došlo mezi společností [Anonymizováno] [právnická osoba]. a žalovaným k uzavření smlouvy o půjčce dle § 657 OZ 1964, když společnost [Anonymizováno] [právnická osoba]. přenechala žalovanému peněžní prostředky ve výši [částka] a žalovaný se je zavázal vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši [částka], tedy se zavázal vrátit peněžní prostředky ve výši [částka] a to v 52 týdenních splátkách.
16. Sjednaný souhrnný poplatek ve výši [částka] představuje úplatu za poskytnuté peněžní prostředky, a tedy jej soud posuzuje jako úrok dle § 658 odst. 1 OZ 1964.
17. Podle § 39 OZ 1964 je neplatný právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.
18. Nejvyšší soud v rozsudku ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka] dospěl k závěru, že „při sjednávání úroku při peněžité půjčce jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něho obtížné. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček.“ [právnická osoba] shledal, že dohodnutá úroková výše, která přesahuje čtyřikrát běžnou výši je v rozporu s dobrými mravy.
19. Dle veřejně přístupného systému databáze časových řad ARAD – statistická data České Národní banky v daném období činily úrokové sazby spotřebitelských úvěrů 13,32 % ročně. Po přepočtu sjednaného souhrnného poplatku na úrok činí jeho výše cca 66 % ročně, což představuje pětinásobek běžné úrokové sazby, a tedy se toto ujednání příčí dobrým mravům a je dle § 39 OZ 1964 absolutně neplatné.
20. Podle § 41 OZ 1964 vztahuje-li se důvod neplatnosti jen na část právního úkonu, je neplatnou jen tato část, pokud z povahy právního úkonu nebo z jeho obsahu anebo z okolností, za nichž k němu došlo, nevyplývá, že tuto část nelze oddělit od ostatního obsahu.
21. Soud je toho názoru, že bez sjednání souhrnného poplatku (úroku) by k uzavření smlouvy nedošlo, neboť motivací společnosti [Anonymizováno] [právnická osoba]. bylo poskytnout peněžní prostředky za úplatu, kterou představuje právě sjednaný souhrnný poplatek, a proto soud shledal, že dle § 41 OZ 1964 je neplatná celá smlouva.
22. Podle § 451 odst. 1 OZ 1964 musí, kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, obohacení vydat.
23. Podle § 451 odst. 2 OZ 1964 je bezdůvodným obohacením majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů.
24. Žalovaný dle § 451 odst. 2 OZ obdržel peněžní prostředky ve výši [částka] na základně neplatného právního úkonu, a proto je dle § 451 odst. 2 OZ povinen tyto peněžní prostředky vydat, přičemž je již vydal co do výše [částka], a proto soud uložil žalovanému povinnost zaplatit částku [částka] ([částka] – [částka]).
25. Podle § 1879 OZ může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
26. Žalovaná pohledávky byla dle § 1879 OZ postoupena společností [Anonymizováno] [právnická osoba]. na společnost [Anonymizováno] [Anonymizováno] která žalovanou pohledávku následně dle § 1879 OZ postoupila na žalobkyni. Soud shledal žalobkyni za aktivně legitimovanou.
27. Podle § 1958 odst. 2 OZ neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.
28. Podle § 1970 OZ může věřitel po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
29. Jelikož je žalovaný se svým plněním peněžitého dluhu ve výši [částka] v prodlení, má žalobkyně nárok na zákonný úrok z prodlení z této částky. Splatnost částky [částka] s ohledem na neplatnost smlouvy nastala dle § 1958 odst. 2 OZ na základě doručení žaloby žalovanému. Soud zde podotýká, že ve věci nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by nějaká výzva k zaplacení byla žalovanému skutečně doručena. Žaloba byla žalovanému doručena dne [datum], tedy v prodlení je od následujícího dne [datum], a proto je povinen od tohoto data dle § 1970 OZ ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., zaplatit zákonný úrok z prodlení. V době, kdy se žalovaný dostal do prodlení, činila výše zákonného úroku z prodlení 14,75 % ročně.
30. Jelikož soud shledal celou smlouvu o půjčce ze dne [datum] za neplatnou dle § 41 OZ 1964, uložil žalovanému dle § 451 odst. 2 OZ 1964 povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši [částka] představující bezdůvodné obohacení a úrok z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení. V ostatním rozsahu žalobu zamítl.
31. Žalovaný byl ve věci úspěšnější než žalobkyně, tedy mu dle § 142 odst. 2 o. s. ř. náleží náhrada nákladů řízení. Žalovanému však žádné náklady nevznikly, a proto soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.