Výrok
pro uznáníI. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkynia) částku 398 787,97 Kč,b) kapitalizovaný úrok ve výši 30 878 Kč,c) kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 40 145,11 Kč,d) úrok 11,49 % ročně z částky 398 133,97 Kč od 1. 4. 2024 do zaplacení,e) zákonný úrok z prodlení z částky 398 133,97 Kč od 1. 4. 2024 do zaplacení ve výši 15 % ročně,a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se návrhem doručeným soudu dne [datum] domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši [částka] s příslušenstvím. V návrhu uvedla, že uzavřela dne [datum] s žalovaným smlouvu o úvěru, na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši [částka]. K čerpání úvěru došlo bezhotovostně dne [datum]. Žalovaný měl úvěr splácet v pravidelných měsíčních splátkách po [částka] počínaje dnem [datum]. Žalovaný neplnil splátky řádně a včas, úvěr byl k [datum] zesplatněn. Žalobkyně se tedy domáhá jistiny ve výši [částka], kapitalizovaných úroků ve výši [částka], kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši [částka], úroku 11,49 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a zákonného úroku z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení ve výši 15 % ročně. Žalovanému byla zaslána předžalobní výzva k plnění.
2. Zdejší soud v usnesení dne [datum], č. j. [spisová značka] vyzval žalovaného dle § 114b zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), aby se ve věci vyjádřil ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení této výzvy s tím, že ve vyjádření je povinen uvést, zda nárok žalobkyně uznává, popřípadě zda nárok uznává jen zčásti nebo co do základu. Žalovaný byl poučen, že uzná-li nárok, rozhodne soud na tomto základě o věci samé (o její části nebo o jejím základu) rozsudkem pro uznání (§ 153a odst. 1 o. s. ř.). Dále byl žalovaný poučen, že jestliže nárok uplatněný v žalobě zcela neuzná, je povinen ve vyjádření vylíčit rozhodující skutečnosti o věci samé, na nichž staví svoji obranu proti žalobě, označit důkazy k prokázání svých tvrzení; k vyjádření musí připojit listiny, na něž se ve svém vyjádření odvolává. Nemůže-li žalovaný podat ve stanovené lhůtě písemné vyjádření ve věci samé, je povinen před uplynutím stanovené lhůty sdělit soudu, jaký vážný důvod mu v tom brání. Na výzvu soudu je povinen tvrzený vážný důvod prokázat. Žalovaný byl dále poučen, že jestliže se bez vážného důvodu ve věci samé včas písemně nevyjádří a ani ve stanovené lhůtě soudu nesdělí, jaký vážný důvod mu v tom brání, bude mít soud za to, že nárok, který je proti němu žalobou uplatňován, uznává. Soud proto ve věci samé proti němu rozhodne rozsudkem pro uznání (§ 153a odst. 3 o. s. ř.). Toto usnesení bylo žalovanému doručeno dne [datum].
3. Žalovaný dne [datum] uznal nárok ve výši [částka] žalobkyně. Dluh žádal uhradit formou nízkých měsíčních splátek s odůvodněním, že nemá dostatek prostředků k úhradě celé částky na jednou.
4. Podle § 153 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“) uzná-li žalovaný v průběhu soudního řízení nárok nebo základ nároku, který je proti němu žalobou uplatňován, rozhodne soud rozsudkem podle tohoto uznání. Uzná-li žalovaný nárok proti němu žalobou uplatněný jen zčásti, rozhodne soud rozsudkem podle tohoto uznání, jen navrhne-li to žalobce.
5. Podle ustanovení § 153a odst. 2 o. s. ř. rozsudek pro uznání nelze vydat ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2).
6. Vzhledem k tomu, že se jedná o věc, ve které lze uzavřít a schválit smír, neboť předmětem řízení je zaplacení peněžité částky, soud rozhodl při splnění zákonných podmínek dle § 153a o. s. ř. rozsudkem pro uznání tak, že žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku [částka], včetně kapitalizovaného úroku ve výši [částka], kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši [částka], úroku 11,49 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a zákonného úroku z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení ve výši 15 % ročně. Pro vydání rozsudku pro uznání nebylo třeba nařizovat jednání.
7. Dále soud dodává, že žalovaný ve smyslu § 153a odst. 1 uznal základ nároku co do celé jistiny ve výši [částka], aniž rozporoval požadované příslušenství.
8. Konečně soud podotýká, že pakliže by podání žalovaného ze dne [datum] nesplňovala podmínky pro vydání rozsudku pro uznání dle § 153a odst. 1 o. s. ř., tak s ohledem na doručenou výzvu žalovanému dle § 114b o. s. ř., by bylo namístě vydat rozsudek pro uznání dle § 153a odst. 3 o. s. ř.
9. Dle § 153a odst. 4 o. s. ř. soud rozhodl bez nařízení jednání.
10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka]. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva a návrh ve věci samé ze dne [datum]) včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka].
11. Podle § 160 o. s. ř. uložil-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moci rozsudku nebo, jde-li o vyklizení bytu, do patnácti dnů od právní moci rozsudku; soud může určit lhůtu delší nebo stanovit, že peněžité plnění se může stát ve splátkách, jejichž výši a podmínky splatnosti určí.
12. Soud ve věci neshledal důvody pro stanovení jiné než obecné pariční lhůty v délce tří dnů dle § 160 o. s. ř. K požadavku žalovaného na nízké měsíční splátky soud konstatuje, že žalovaný jejich výši nespecifikoval a zejména neuvedl nic konkrétního, co by bylo způsobilé stanovit výši splátek.
13. Konečně soud poukazuje na celkovou výši žalované částky zkapitalizovanou v návrhu [částka], tak kdyby soud stanovil splátku ve výši [částka] měsíčně, žalovaný by pouze tuto částku splácel 94 měsíců tedy téměř 8 let, což je nepřiměřené vůči žalobkyni. Naopak, kdy splatnost rozložil do jednoho roku (12 měsíců) činila by měsíční splátka více než [částka], kterou by jistě žalovaný nepovažoval z nízkou