Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkynia) částku 30 000 Kč,b) zákonný úrok z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 30 000 Kč od 21. 12. 2024 do zaplacení,a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá v části, ve které žalobkyně požadovala zaplacenía) částky 15 364,38 Kč,b) zákonného úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 45 364,38 Kč od 9. 11. 2024 do 20. 12. 2024,c) zákonného úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 15 364,38 Kč od 21. 12. 2024 do zaplacení.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně advokáta [Jméno advokáta].
Odůvodnění
1. Ve věci bylo rozhodnuto na základě listinných důkazů bez nařízení jednání za podmínek § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“).
2. Žalobkyně se po žalovaném domáhá zaplacení částky [částka] s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaná částka představuje nesplacený úvěr, když mezi předchůdkyní žalobkyně společností [Anonymizováno]. (dále jen „předchůdkyně žalobkyně“) došlo dne [datum] k uzavření smlouvy o úvěru na základě, které předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši [částka]. Pro případ neuznání nároku z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru navrhuje, aby soud přiznal jistinu z titulu bezdůvodného obohacení.
3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.
4. Předchůdkyně žalobkyně převedla na účet žalovaného peněžní prostředky ve výši [částka] (zjištěno ze sdělení banky a výpisu z účtu). Předchůdkyně žalobkyně dopisem ze dne [datum] podaným téhož dne a doručovaným dne [datum] oznámila žalovanému postoupení žalované pohledávky na žalobkyni (zjištěno z dopisu ze dne [datum] včetně podacího lístku a sledování zásilek). Zástupce žalobkyně vyzval dopisem ze dne [datum] podaným téhož dne a doručovaným dne [datum] žalovaného k zaplacení žalované částky do tří dnů (zjištěno z dopisu ze dne [datum] včetně podacího lístku a sledování zásilek). Předchůdkyně žalobkyně postoupila žalovanou pohledávku na žalobkyni (zjištěno ze smlouvy o postoupení pohledávek včetně dodatku a seznamu postoupených pohledávek).
5. Listina nadepsaná „[Anonymizováno] P.[právnická osoba]. - ÚVĚROVÁ SMLOUVA VZTAHUJÍCÍ [jméno FO] KLIENTY S TRVALÝM BYDLIŠTĚM V ČESKÉ REPUBLICE UZAVŘENÁ S KLIENTEM DNE [datum] “ neobsahuje vlastnoruční ani elektronický podpis žalovaného. Obsahem listiny je pouze text vyhovený v textovém editoru (zjištěno z úvěrové smlouvy).
6. Soud pro nadbytečnost neprovedl důkazy: standartní podmínky úvěrové smlouvy, standartní informace o spotřebitelském úvěru, faktura, loan application info, data from ledger, external_payout,7. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu.8. Předchůdkyně žalobkyně převedla na účet žalovaného peněžní prostředky ve výši [částka]. Předchůdkyně žalobkyně postoupila žalovanou pohledávku na žalobkyni. Zástupce žalobkyně vyzval dopisem doručovaným dne [datum] žalovaného k zaplacení žalované částky do tří dnů. Soud nemá za prokázané, že by žalovaný souhlasil s obsahem listiny „[Anonymizováno].[právnická osoba]. - ÚVĚROVÁ SMLOUVA VZTAHUJÍCÍ [jméno FO] KLIENTY S TRVALÝM BYDLIŠTĚM V ČESKÉ REPUBLICE UZAVŘENÁ S KLIENTEM DNE [datum] “ či, že by mezi žalovaným a předchůdkyní žalobkyně došlo k jakémukoli dvoustrannému právnímu jednání.9. Po právní stránce soud věc posoudil následovně.10. Soud neshledal žádný právní důvod, který by opravňoval žalovaného k obdržení peněžních prostředků ve výši [částka] od předchůdkyně žalobkyně, která tak poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši [částka], aniž by k tomu byl dán právní důvod, tedy žalovaný ve smyslu § 2991 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OZ“) získal majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, a proto je povinen dle § 2991 odst. 1 vydat oč se obohatil, tedy částku [částka].11. Soud ve věci shledal aktivní legitimaci žalobkyně, neboť tato nabyla pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávky dle § 1879 OZ.12. Jelikož je žalovaný se svým peněžitým plněním v prodlení, má žalobkyně nárok na zákonný úrok z prodlení. Splatnost částky [částka] představující bezdůvodné obohacení nastala dle § 1958 OZ v důsledku doručení výzvy žalovanému dne [datum], žalovaný je tak v prodlení s placením svého peněžitého dluhu od [datum], kdy marně uplynula stanovená tří denní lhůta k zaplacení, a proto soud uložil povinnost žalovanému zaplatit úroky z prodlení od tohoto data dle § 1970 OZ ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.13. Soud tedy v plném rozsahu vyhověl žalobkyni co do jejího návrhu na vydání bezdůvodného obohacení, a proto soud nenařídil ve věci jednání za účelem poučení dle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř.14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka], přičemž tato částka představuje 30 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 65 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 35 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, návrh ve věci samé) včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka].