Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkynia) částku 8 000 Kč,b) zákonný úrok z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 8 000 Kč od 30. 6. 2025 do zaplacení,a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá v části, ve které žalobkyně požadovala zaplacenía) částky 10 140,82 Kč,b) zákonného úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 8 454,70 Kč od 11. 3. 2025 do 29. 6. 2025,c) zákonného úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 454,70 Kč od 30. 6. 2025 do zaplacení,d) částky 95,86 Kč.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Ve věci bylo rozhodnuto na základě listinných důkazů bez nařízení jednání za podmínek § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“).
2. Žalobkyně se po žalovaném domáhá zaplacení částky [částka] s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaná částka představuje nesplacený úvěr a smluvní pokutu, když mezi žalobkyní a žalovaným došlo k uzavření smlouvy o revolvingovém úvěru na základě které žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky v celkové výši [částka]. Stanovené splátky žalovaný neplatil. Pro případ neuznání nároku z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru navrhuje, aby soud přiznal jistinu z titulu bezdůvodného obohacení.
3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.
4. Soud ve věci zjistil následující skutkový stav.
5. Žalobkyně převedla na účet žalovaného peněžní prostředky dne [datum] ve výši [částka] a dne [datum] ve výši [částka] (zjištěno z výpisu z účtu). Zástupce žalobkyně vyzval dopisem ze dne [datum] podaným téhož dne a doručeným dne [datum] k zaplacení žalované částky do tří dnů (zjištěno z dopisu ze dne [datum] včetně podacího lístku a sledování zásilek). Listina nadepsaná „SMLOUVA O REVOLVINGOVÉM SPOTŘEBITELSKÉM ÚVĚRU č. [hodnota] “ neobsahuje vlastnoruční ani elektronický podpis žalovaného. Obsahem listiny je pouze text vyhovený v textovém editoru (zjištěno ze Smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. [hodnota]).
6. Soud pro nadbytečnost neprovedl důkazy týkající se prověřování úvěruschopnosti žalovaného.
7. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu.
8. Žalobkyně převedla na účet žalovaného peněžní prostředky v celkové výši [částka]. Zástupce žalobkyně vyzval dopisem ze dne 19. 6 2025 doručovaným dne [datum] žalovaného k zaplacení žalované částky do tří dnů. Soud nemá za prokázané, že by žalovaný souhlasil s obsahem listiny „SMLOUVA O REVOLVINGOVÉM SPOTŘEBITELSKÉM ÚVĚRU č. [hodnota] “ či že by mezi žalovaným a žalobkyní došlo k jakémukoli dvoustrannému právnímu jednání. V řízení nebyla tvrzena úhrada poskytnutých prostředků ze strany žalovaného.
9. Po právní stránce soud věc posoudil následovně.
10. Soud neshledal žádný právní důvod, který by opravňoval žalovaného k obdržení peněžních prostředků ve výši [částka] od žalobkyně. Tato tak poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši [částka], aniž by k tomu byl dán právní důvod, tedy žalovaný ve smyslu § 2991 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“) získal majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, a proto je povinen dle § 2991 odst. 1 o. z. vydat oč se obohatil, tedy částku [částka].
11. Jelikož je žalovaný se svým peněžitým plněním v prodlení, má žalobkyně nárok na zákonný úrok z prodlení. Splatnost částky [částka] představující bezdůvodné obohacení nastala dle § 1958 o. z. v důsledku doručení předžalobní výzvy žalovanému dne [datum], žalovaný je tak v prodlení s placením svého peněžitého dluhu od [datum], kdy marně uplynula stanovená tří denní lhůta k zaplacení, a proto soud uložil povinnost žalovanému zaplatit úroky z prodlení od tohoto data dle § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.
12. Soud shledal nárok za důvodný co do návrhu žalobkyně na vydání bezdůvodného obohacení ve výši [částka] a úroku z prodlení výši 12 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a v ostatním rozsahu uplatněný nárok zamítl. Soud vyhověl návrhu žalobkyně co do bezdůvodného obohacení, a proto nenařídil ve věci jednání za účelem poučení dle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř.
13. Lhůtu k plnění soud stanovil podle § 160 odst. 1 o. s. ř., když neshledal důvody pro její prodloužení.
14. Žalovaný byl v řízení převážně úspěšný, avšak za řízení mu žádné náklady nevznikly, a proto soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.