Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 20 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z této částky od 5.1.2025 do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá do částky 1 000 Kč.
III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení v částce [částka] k rukám advokáta [Jméno advokáta] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se v žalobě doručené soudu dne [datum] domáhala po žalovaném zaplacení částky vymezené ve výroku I. a II. spolu s příslušenstvím tamtéž. Uvedla, že dne [datum] uzavřela se žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru č.[hodnota], na jejímž základě poskytla žalovanému částku [částka]. Smlouva byla uzavřena elektronicky. Žalovaný se zavázal úvěr splatit v měsíčních splátkách po [částka]. Žalovaný se dostal počínaje již první splátkou splatnou k [datum] do prodlení, proto žalobkyně úvěr k datu [datum] zesplatnila. Žalobkyně požadovala zaplacení částky [částka] jako jistiny pohledávky a náklady za 2 upomínky dle čl. V odst. 5.4. smlouvy v částce [částka].
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Oba účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání dle § 115a o.s.ř. Soud vycházel z předložených listinných důkazů, na jejichž základě učinil následující skutková zjištění.
3. Mezi účastníky bylo na základě elektronické komunikace ( žalovaným podepsáno dne [datum] v 11:36 hod prostřednictvím SMS kódu s uvedením IP adresy, identifikátoru a časového klíče), že žalobkyně poskytne žalovanému částku [částka]. Žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit 12 pravidelných měsíčních splátkách ve výši [částka].
4. Součástí smluvní dokumentace byla i příloha č.[hodnota] Posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, kde je mimo kontaktů žalovaného, čísla občanského průkazu uveden rodinný stav svobodný a bezdětný. Dále označen zaměstnavatel [Anonymizováno] [právnická osoba] [Anonymizováno]., jeho příjem [částka] měsíčně, náklady bydlení [částka] a finanční zůstatek [částka] s tím, že nejsou uvedeny žádné pravidelné finanční závazky, ani sázky. Dále je odkázáno na výsledky lustrací SOLUS, insolvencí, odcizených dokladů, interní databáze poskytovatele bez záznamů a hodnocení skóringu pozitivní.
5. Z detailů pohybu na účtu č. [č. účtu] má soud prokázáno, že částka [částka] byla připsána na účet žalovaného téhož dne [datum].
6. Z dopisu ze dne [datum] včetně podacího lístku soud zjistil dále, že žalobkyně oznámila žalovanému zesplatnění úvěru a vyzvala ho k zaplacení částky [částka] celkem do [datum].
7. Žalobkyně jiné důkazy k posuzování procesu úvěruschopnosti žalovaného nedoložila. Zároveň ze strany žalovaného nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by na uvedený závazek cokoliv uhradil.
8. Při právním hodnocení vycházel soud z níže citovaných ustanovení.
9. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že na požádání úvěrovaného poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
10. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
11. Podle ust. § 86 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru ( dále jen z.s.ú.) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
12. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
13. Podle § 87 odst. 1 s.p.ú. pokud poskytne poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
14. Podle ust. § 580 odst. 1 o.z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
15. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
16. Podle ust. § 2991 odst. 2 o.z. se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
17. Na základě výše uvedených zjištění a po právním hodnocení dle citované úpravy soud posoudil žalobu za uplatněnou žalobkyní po právu v převážné části. Žalovanému měly být v projednávané věci poskytnuty peněžní prostředky ve výši [částka] na základě uzavřené smlouvy o úvěru dle citovaného ustanovení § 2395 a násl. o.z. modifikované ustanoveními z.č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru. Žalovaný poskytnuté prostředky čerpal a zavázal se je splatit v 12 měsíčních splátkách spolu s úrokem celkem v částce [částka]. Žalobkyně tak v rámci své podnikatelské činnosti poskytla žalovanému, fyzické nepodnikající osobě jako spotřebiteli peněžité plnění, tedy činnost upravenou v § 2 odst. 1 a § 3 odst. 1 písm. a) z.s.ú.. S ohledem na ustanovení § 86 odst. 1 tohoto zákona se soud zabýval předně posouzením míry zkoumání úvěruschopnosti žalovaného ze strany žalobkyně jako úvěrující. Vycházel tak ve shodě s posledními judikatorními závěry, jak Nejvyššího soudu v rozhodnutí vydaném pod sp. zn. [spisová značka], tak Ústavního soudu pod sp. zn. III. ÚS 4129/2018.
18. Citované ust. § 86 odst. 1 z.s.ú. ve svém rámci upravuje postup při zkoumání úvěruschopnosti spotřebitele a umožňuje poskytnutí úvěru až poté, nejsou-li důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Přičemž výchozími informacemi jsou skutečnosti sdělené úvěrovaným, avšak poskytovatelem prověřené s uvedením příkladů databází dlužníků apod. Význam tohoto postupu shrnuje právě Ústavní soud v posledně uvedeném rozhodnutí s odkazem na předchozí rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp.zn. [spisová značka] a Nejvyššího správního soudu sp.zn. [spisová značka] kdy uvedl, že „důsledky neschopnosti splácet úvěr se netýkají jen dlužníka (spotřebitele), ale dotýkají se společnosti jako celku, neboť na tu mají vliv důsledky dlužníkova předlužení a případné insolvence. Do veřejné sociální sítě pak spadne často nejen dlužník, ale většinou i osoby na něm závislé, dojde k porušení rodinných a sociálních vztahů. Proto je na věřiteli (zde vedlejší účastníci), aby dlužníka - spotřebitele (zde stěžovatele) náležitě před poskytnutím úvěru prověřil (posoudil jeho schopnost úvěr splácet). Úvěr pak smí spotřebiteli poskytnout jen tehdy, když odbornou péčí schopnost dlužníka posoudil a z jeho zjištění je zřejmé, že dlužník bude schopen úvěr splácet. Neprověří-li věřitel dlužníka dostatečně nebo poskytne-li dlužníkovi úvěr i přes svá negativní zjištění, je úvěrová smlouva podle Nejvyššího soudu neplatná.“
19. V projednávané věci žalobkyně ke zkoumané úvěruschopnosti žalovaného sice tvrdila, že se touto otázkou zabývala, dle názoru soudu však obecně a nedostatečně, neboť nedoložila ověření příjmů žalovaného, jeho výdajů včetně provedených lustrací. Dle názoru soudu jsou tyto závěry žalobkyně o vyhodnocení úvěruschopnosti nedostatečné, tato se v tomto směru spokojila jen s prohlášením dlužníka o jejich výši, kusém ověření, aniž by tyto poměřovala k dosahovaným příjmům, dalším běžným výdajům, a zejména zkoumala jeho platební morálku. Tyto okolnosti soud neshledává za dostatečné zkoumání kredibility dlužníka ve světle shora nastíněných ustanovení ZSÚ a judikatorních závěrů vyšších soudů, a také zjištěných závazků uplatněných vůči žalovanému jiným věřitelem u zdejšího soudu. Soud proto závazkový vztah hodnotil jako neplatný i bez návrhu podle ust. § 580 odst. 1 o.z. ve spojení s ust. § 588 o.z.1. Jelikož v daném případě žalovaný převzal plnění na základě neplatné smlouvy, je povinen tuto částku vrátit dle principů vydání bezdůvodného obohacení v § 2991 odst. 2 o.z. Žalovaný obdržel částku [částka], jiné úhrady sám netvrdil, ani neprokázal, bylo mu soudem uloženo zaplatit vyplacenou částku [částka] spolu s úrokem z prodlení v zákonné výši dle nař. vl. 351/2013 Sb. od [datum] do zaplacení, když o úhradě zesplatněného dluhu byl žalovaný vyzýván předžalobní výzvou z [datum] (výrok I). Tuto lhůtu lze považovat také za přiměřenou jejím možnostem dle § 87 odst. 1 z.s.ú. Ve zbývající části soud žalobu jako nedůvodnou pro tuto absolutní neplatnost zamítl ( do [částka] za zaslané upomínky– výrok II. )
20. O nákladech řízení soud rozhodoval dle převážného úspěchu žalobkyně dle § 142 odst. 3 o.s.ř. a uložil neúspěšnému žalovanému zaplatit částku [částka] za zaplacený soudní poplatek, odměnu za zastoupení žalobkyně v řízení zahájeném na návrh podaný na ustáleném vzoru uplatňovaném žalobcem opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech po [částka] za 1 úkon právní služby dle § 14b odst. 1 vyhl.č. 177/1996 Sb. ve znění po novele vyhl.č. 258/2004 Sb, celkem [hodnota] úkony (sepis žaloby, převzetí věci a sepis předžalobní výzvy) po [částka], náhradou hotových výdajů za 3 úkony po [částka] dle § 14b odst. 5 písm.a) této vyhlášky, vše zvýšené o DPH ve výši 21% v částce [částka], kterou je zástupce žalobce z odměny náhrad odvést dle zvláštního právního předpisu. Celkem tak výše nákladů přiznaných žalobkyni činí částku [částka].
21. Lhůtu k plnění v obou případech určil dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. zákonnou třídenní.