7 C 169/2025

Odůvodnění

1. Žalobkyně se v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu doručeném Okresnímu soudu [Anonymizováno] dne [datum] domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výroku I. a II. rozsudku. Uvedla, že na základě smlouvy uzavřené se žalovaným dne [datum] mu poskytla hotovostní úvěr ve výši [částka]. Tyto prostředky se žalovaný zavázal vrátit ve splátkách po [částka] s úrokem v sazbě 9,49 %. Dále byl sjednán poplatek za zprostředkování úvěru [částka]. Žalovaný nehradil tyto splátky řádně, uhradil toliko splátky za období 7.2.-[datum], úvěr byl ke dni [datum] zesplatněn. Žalovaný dluží jistinu v částce [částka], smluvní úrok ke dni předcházející zesplatnění [částka], smluvní pokutu [částka], pojistné [částka].

2. Okresní soud [Anonymizováno] usnesením ze dne [datum] č.j. [právnická osoba] [Anonymizováno] vyslovil místní nepříslušnost a postoupil věc Okresnímu soudu v [adresa]. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Při jednání dne [datum] toliko uvedl, že zřejmě stejně jako u jiných úvěrů byla zneužita jeho identita, tuto záležitost řeší již policie a následně dodal úřední záznam o podání vysvětlení Policii ČR, Krajské ředitelství policie Středočeského kraje, Územní odbor [adresa] z [datum] č.j. [Anonymizováno].

3. Soud učinil k tomuto orgánu dotaz na stav šetření a z odpovědi Krajského ředitelství policie Středočeského kraje, Územní odbor [adresa], obvodní oddělení [adresa] z [datum] č.j. [Anonymizováno] -[Anonymizováno] zjistil, že skutečně byly zahájeny na základě podání žalovaného úkony trestního řízení pro podezření z přečinů poškození cizích práv dle § 181 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku a úvěrového podvodu dle § 211 odst. 1,4 tr. zákoníku. Prověřováním však nebyly zjištěny žádné důvodné skutečnosti nasvědčující spáchání uvedených přečinů a věc byla podle § 159aodst. 1 tr. řádu odložena, usnesení je v právní moci dne [datum]. S ohledem na toto sdělení soud nařídil ve věci další jednání na den [datum], když neměl důvod ani přerušení řízení z tohoto důvodu. K tomuto jednání se žalobkyně omluvila, žalovaný bez omluvy nedostavil, proto jednal a rozhodoval v jeho nepřítomnosti, vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů ( § 101 odst. 3 o.s.ř.).

4. Po provedeném dokazování měl soud zjištěn následující skutkový stav.

5. Mezi žalovaným a žalobkyní byla na základě elektronické komunikace (žalovaným podepsáno dne [datum] prostřednictvím SMS kódu) uzavřena smlouva o úvěru [Anonymizováno], na jejímž základě měl být žalovanému poskytnut úvěr [částka], který měl zčásti sloužit k doplacení úvěru ze smlouvy z [datum] na částku [částka] a z [datum] na částku dalších [částka]. Žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit včetně úroku ve výši 9,49 % ročně v 35 měsíčních splátkách ve výši [částka] včetně pojistného.

6. Součástí smluvní dokumentace byla i Zpráva o prověření úvěruschopnosti žalovaného z [datum], kde je mimo kontaktů žalovaného uvedeno, že měly být prověřeny Bankovní a nebankovní registr, insolvenční rejstřík a centrální evidence exekucí bez negativních záznamů. Podle úvěrové zprávy byly zjištěny 4 existující splátkové závazky, jeden nesplátkový a 2 kreditní karty, se splátkami v částkách [částka], [částka], [částka], [částka] a [částka] a [částka] měsíčně. Z tohoto dva úvěry z [datum] a [datum] jsou s poznámkou o refinancování ( výše splátek [částka] a [částka]). Po započtení zjištěného příjmu u zaměstnavatele [právnická osoba] v částce [částka] byl zjištěn disponibilní příjem [částka]. Ohledně osoby žalovaného bylo dále vycházeno z údaje o rodinném stavu ženatý, s nájemním bydlením, počtem dětí a příjmu ostatních členů domácnosti 50 tis.Kč.

7. K výzvě soudu žalobkyně k ověření úvěruschopnosti žalovaného doložila dále výpis jeho účtu u [Jméno žalobkyně]. č. [č. účtu] za období 1.10.23-[datum], z něhož je patrný příjem v částce [částka] a [částka] od [právnická osoba] dne 4.10. a [datum], následně v částce [částka] dne [datum] a [částka] dne [datum] od [právnická osoba] Oproti tomu však výdaje z tohoto účtu za období měsíce 10/2023 vypočetl soud celkem na -[částka] a v měsíci 12/2023 na -[částka]. Na tento účet byla dne [datum] zaslána částka [částka] z tohoto závazkového vztahu.

8. Ze splátkového kalendáře vyplývá, že dosud žalovaný uhradil celkem [částka].

9. Žalobkyně jiné důkazy k posuzování procesu úvěruschopnosti žalované nedoložila. Zároveň ze strany žalovaného nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by na uvedený závazek cokoliv dalšího uhradil. Oba se k jednání nedostavili, čímž znemožnili možnou výzvu k doplnění těchto tvrzení či důkazů dle § 118a odst. 1,3 o.s.ř.

10. Při právním hodnocení vycházel soud z níže citovaných ustanovení.

11. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že na požádání úvěrovaného poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

12. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se mimo jiné určuje výše úroků z prodlení, odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

13. Podle ust. § 86 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru ( dále jen z.s.ú.) ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

14. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

15. Podle § 87 odst. 1 s.p.ú. pokud poskytne poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

16. Podle ust. § 580 odst. 1 o.z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

17. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

18. Podle ust. § 2991 odst. 2 o.z. se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

19. Na základě výše uvedených zjištění a po právním hodnocení dle citované úpravy soud posoudil žalobu za uplatněnou žalobkyní po právu jen v části. Žalovanému měly být v projednávané věci poskytnuty žalobkyní peněžní prostředky ve výši [částka] na základě uzavřené smlouvy o úvěru dle citovaného ustanovení § 2395 a násl. o.z. modifikované ustanoveními z.č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně tak v rámci své podnikatelské činnosti poskytla žalovanému, fyzické nepodnikající osobě jako spotřebiteli peněžité plnění, tedy činnost upravenou v § 2 odst. 1 a § 3 odst. 1 písm. a) z.s.ú.. S ohledem na ustanovení § 86 odst. 1 tohoto zákona se soud zabýval předně posouzením míry zkoumání úvěruschopnosti žalovaného ze strany žalobkyně jako úvěrující. Vycházel tak ve shodě s judikatorními závěry, jak Nejvyššího soudu v rozhodnutí vydaném pod sp. zn. [spisová značka], tak Ústavního soudu pod sp. zn. III. ÚS 4129/2018.

20. Citované ust. § 86 odst. 1 z.s.ú. ve svém rámci upravuje postup při zkoumání úvěruschopnosti spotřebitele a umožňuje poskytnutí úvěru až poté, nejsou-li důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Přičemž výchozími informacemi jsou skutečnosti sdělené úvěrovaným, avšak poskytovatelem prověřené s uvedením příkladů databází dlužníků apod. Význam tohoto postupu shrnuje právě Ústavní soud v posledně uvedeném rozhodnutí s odkazem na předchozí rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp.zn. [spisová značka] a Nejvyššího správního soudu sp.zn. [spisová značka] kdy uvedl, že „důsledky neschopnosti splácet úvěr se netýkají jen dlužníka (spotřebitele), ale dotýkají se společnosti jako celku, neboť na tu mají vliv důsledky dlužníkova předlužení a případné insolvence. Do veřejné sociální sítě pak spadne často nejen dlužník, ale většinou i osoby na něm závislé, dojde k porušení rodinných a sociálních vztahů. Proto je na věřiteli (zde vedlejší účastníci), aby dlužníka - spotřebitele (zde stěžovatele) náležitě před poskytnutím úvěru prověřil (posoudil jeho schopnost úvěr splácet). Úvěr pak smí spotřebiteli poskytnout jen tehdy, když odbornou péčí schopnost dlužníka posoudil a z jeho zjištění je zřejmé, že dlužník bude schopen úvěr splácet. Neprověří-li věřitel dlužníka dostatečně nebo poskytne-li dlužníkovi úvěr i přes svá negativní zjištění, je úvěrová smlouva podle Nejvyššího soudu neplatná.“

21. V projednávané věci právní žalobkyně dle názoru soudu ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalovaného nepostupovala s náležitou péčí a v souladu se shora popsanými pravidly. Její zjištění byla toliko kusá a mimo příjmu neověřená, či toto ověření nedoložila. Z doloženého výpisu účtu žalovaného sice vyplývá zjištění o výši jeho příjmu okolo 45 tis. Kč měsíčně, oproti tomu jeho výdaje v každém z výše uvedených měsíců přesahují [částka], což vyvolává minimálně pochybnost o jeho schopnosti převzatému závazku dostát, nadto za situace dalších zjištěných kontraktů se splátkami okolo 25 tis. Kč měsíčně. Takový postup nelze považovat za dostatečné zkoumání kredibility dlužníka ve světle shora nastíněných ustanovení z.s.ú. a judikatorních závěrů vyšších soudů. Soud proto závazkový vztah hodnotil jako neplatný i bez návrhu podle ust. § 580 odst. 1 o.z. ve spojení s ust. § 588 o.z. Pokud žalovaný namítal zneužití své identity, vzhledem k zjištěním policie a výpisům jeho účtu považuje soud tuto možnost za nepravděpodobnou a dále se touto námitkou nezabýval i vzhledem k vypořádání tohoto neplatného závazku.

22. Jelikož v daném případě žalovaný převzal plnění na základě neplatné smlouvy, je povinen tuto částku vrátit dle principů vydání bezdůvodného obohacení v § 2991 odst. 2 o.z. Žalovaný obdržel částku [částka] (částečně na refinancování úvěru), dosud uhradil [částka], sám jiné úhrady netvrdil, ani tedy neprokázal, vypořádal soud výše uvedené částky a uložil žalovanému zaplatit žalobkyni rozdíl v částce [částka]. Součástí tohoto plnění je i úrok z prodlení v zákonné výši dle nař. vl. 351/2013 Sb. Ve zbývající části soud žalobu jako nedůvodnou pro tuto absolutní neplatnost zamítl (výrok II ).

23. O nákladech řízení soud rozhodoval dle poměrného úspěchu účastníků v souladu s ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. a vzhledem k celkové výši požadovaného plnění včetně úroků dospěl k závěru, že žalobkyně má nárok na náhradu nákladů do 68% ( úspěch co do 84, neúspěch co do 16%), představované částkou [částka] za uhrazený soudní poplatek a [částka] nákladů nezastoupeného účastníka, tj. [částka], z čehož 68% činí [částka].

24. Lhůtu k plnění určil v obou případech dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. zákonnou třídenní.