Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 27 074,35 Kč spolu s úrokem ve výši 12,75 % ročně z částky 23 054,08 Kč od 1.2.2025 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 23 054,08 Kč od 1.2.2025 do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni na nákladech tohoto řízení částku [částka] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu doručeném soudu dne [datum] domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výroku I. rozsudku. Požadovaný nárok odůvodnila tak, že se žalovaným uzavřela smlouvu o kontokorentním úvěru s limitem ve výši [částka] k účtu č. [hodnota]. Žalovaný se zavázal poskytnuté prostředky splácet způsobem stanoveným ve smlouvě s úrokem ve výši 18,90% ročně. Současně se zavázal nepřekročit limit čerpání kontokorentu a celou výši kontokorentu splatit do 1 roku od čerpání. Žalovaný tuto povinnost porušil. Žalobkyně proto přistoupila k zesplatnění úvěru k [datum]. Žalobkyně požaduje zůstatek úvěru k [datum] v částce [částka].
2. Oba účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaný postupem dle § 101 odst. 4 o.s.ř., proto soud dle §115a o.s.ř. rozhodoval na základě účastníky předložených listin. Žaloba byla doručena žalovanému spolu s uvedenou výzvou dne [datum] na adresu trvalého bydliště v záhlaví. K žalobě se nijak nevyjádřil.
3. Soud vycházel z takto zjištěného skutkového stavu. Dne [datum] uzavřeli [právnická osoba]. a žalovaný smlouvu o poskytnutí kontokorentního úvěru na účtu č, [č. účtu], podle které se banka zavázala poskytnout kontokorentní úvěr v limitu do [částka]. Úroková sazba byla sjednána ve výši 18,9%. Žalovaný se zavázal hradit bance pohledávky z úvěru způsobem uvedeným v podmínkách. Žalovaný byl dopisem ze dne [datum] upozorněn na dluh ve výši [částka] a možné zesplatnění k [datum] v případě, že dluh neuhradí. Dle výpisů účtu činila výše dluhu [částka].
4. Na základě výše uvedeného dospěl soud k závěru, že žaloba uplatněná žalobkyní je důvodná v celém rozsahu. Právní vztah mezi účastníky soud posoudil jako smlouvu o úvěru ve smyslu ustanovení § 2395 o.z. modifikovaném zákonem č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru. Z provedených důkazů měl soud prokázáno, že žalobkyně jako banka poskytla žalovanému možnost kontokorentního úvěru za podmínek ve smlouvě, které žalovaný jejich přečerpáním porušil, banka proto využila svého práva a pro porušení smlouvy úvěr zesplatnila k [datum], o čemž byl žalovaný vyrozuměn. S ohledem na výše uvedené soud uložil žalovanému splnit povinnost spočívající v zaplacení dlužné jistiny úvěru v částce [částka] a sjednaných úroků a úroků z prodlení v zákonné výši dle § 1970 o.z., ve výši odpovídající výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. za požadovaná období ve výroku I.
5. O nákladech řízení rozhodl soud v souladu s ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s ust. § 142a o.s.ř. tak, že uložil žalovanému povinnost nahradit úspěšné žalobkyni účelně vynaložené náklady v tomto řízení, představované částkou [částka] za zaplacený soudní poplatek, dále náklady nezastoupeného účastníka po [částka] del § 151 odst. 3 o.s.ř..
6. Lhůta k plnění byla soudem v obou případech určena dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. jako zákonná třídenní.