Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 77 258,54 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 76 351,04 Kč od 28. 5. 2024 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 907,50 Kč od 29. 5. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
Žalobkyně se domáhá na žalovaném zaplacení pohledávky ve výši [částka]. Dle tvrzení žalobkyně tento nárok vznikl z titulu neuhrazených plateb za odběr elektřiny v odběrném místě na adrese [adresa], na základě smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny č. [hodnota] ze dne [datum]. Pohledávka sestává z nezaplacené ceny za elektřinu ve výši [částka] a poplatku za samostatné odpojení elektřiny ve výši [částka].Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.Soud ve věci rozhodoval bez nařízení jednání ve smyslu ustanovení § 115a o.s.ř. na základě listinných důkazů předložených účastníky, neboť žalobkyně a žalovaný svůj souhlas vyslovili postupem dle ustanovení § 101 odst. 4 o.s.ř.Z listiny označené jako „Smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny ze sítí NN č.[hodnota] “ soud zjistil, že tato byla účastníky podepsána dne [datum]. Žalobkyně se v ní zavázala dodávat žalovanému elektřinu do odběrného místa na adrese [adresa]. Součástí smlouvy jsou všeobecné obchodní podmínky.Ze všeobecných obchodních podmínek soud zjistil, že tyto obsahují ujednání o povinnosti žalovaného uhradit náklady na ukončení dodávky elektřiny v případě neoprávněného odběru.Z daňového dokladu č. [hodnota] soud zjistil, že jím byl vyúčtován nedoplatek za odebranou elektřinu za období od [datum] do [datum] ve výši [částka] se splatností [datum].Z daňového dokladu č. [hodnota] soud zjistil, že jím byl vyúčtován poplatek za samostatné odpojení ve výši [částka] se splatností [datum].Podle ustanovení § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „EnerZ“) se smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce nebo obchodník s elektřinou dodávat zákazníkovi elektřinu vymezenou množstvím a časovým průběhem a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet dopravu elektřiny a související služby a zákazník se zavazuje zaplatit výrobci nebo obchodníkovi s elektřinou za dodanou elektřinu cenu a za dopravu elektřiny a související služby cenu regulovanou.Podle § 2079 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.z.“), se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními dospěl soud k závěru, že mezi účastníky řízení byla platně uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny ve smyslu ustanovení § 50 odst. 2 EnerZ ve spojení s § 2079 odst. 1 o.z. Žalovaný nesplnil svoji povinnost včas a řádně uhradit vyfakturovanou cenu dodávky elektřiny, k čemuž se zmíněnou smlouvou zavázal. Žalobkyně má proto právo na zaplacení ceny za elektřinu ve výši [částka] včetně nákladů na ukončení dodávky elektřiny ve výši [částka]. Soud proto žalobě v celém rozsahu vyhověl a žalobkyni přiznal i zákonný úrok z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a to ode dne požadovaného žalobkyní, kdy všechny pohledávky byly již po splatnosti dle vystavených faktur.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka]. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. a z částky [částka] za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka]. Soud přiznal odměnu za jednoduchou výzvu k plnění, neboť postrádala základní právní rozbor.