8 C 193/2025

Odůvodnění

Žalobkyně se domáhá po žalovaném zaplacení [částka] s úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že nabyla pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené [datum] se společností [Anonymizováno] c. (dále jen „původní věřitel“). Původní věřitel uzavřel se žalovaným dne [datum] smlouvu o úvěru, na jejímž základě žalovaný na jeho bankovní účet čerpal po [částka] celkem [částka] ve dnech [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum]. Žalovaný na úvěr zaplatil [částka]. Pohledávka sestává z jistiny ve výši [částka], nákladů ve výši [částka] a úroků ve výši [částka]. Žalovaný na úvěr ničeho nezaplatil.Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.Na základě provedených důkazů soud zjistil, že listina označená jako „Úvěrová smlouva vztahující se na klienty s trvalým bydlištěm v České republice uzavřená s klientem dne [datum] “ není nijak podepsána. Na účet uvedený v listině vedený na jméno žalovaného bylo čerpáno [částka]. Dopisem ze dne [datum] bylo žalovanému oznámeno postoupení pohledávky na žalobkyni a dopisem z téhož dne byl žalovaný vyzván k zaplacení pohledávky do tří dnů.Podle § 561 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.z.“), k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.V projednávaném případě nebylo prokázáno, že by žalovaný listinu označenou jako „Úvěrová smlouva vztahující se na klienty s trvalým bydlištěm v České republice uzavřená s klientem dne [datum] “ podepsal. Podle zák. č. 397/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru v elektronické transakce, v němž jsou zakotveny požadavky na elektronický podpis, lze k podepisování elektronickým podpisem použít kvalifikovaný elektronický podpis (srov. § 5), uznávaný elektronický podpis (srov. § 6), nebo případně jiný typ elektronického podpisu (srov. § 7). Samotné přímo použitelné nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 (dále jen „eIDAS“) ve svém čl. 25 odst. 2 právní účinky rovnocenné s vlastnoručním podpisem spojuje pouze s kvalifikovaným elektronickým podpisem. Takový podpis však k podepsání písemnosti nebyl použit. Použití jiné formy elektronického podpisu pak soud hodnotí s přihlédnutím k ustanovení § 562 o.z., které stanoví, že písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Dle soudu však žalobkyně neprokázala, že by písemnost byla nějak podepsána, neprokázala ani svá tvrzení o odeslání sms kódu. Ani tento způsob by však nezaručoval integritu podepisovaného dokumentu, tedy že by osoba zasílající kód souhlasila se zněním smlouvy v podobě, jaká je soudu předkládána. Z předmětného jednání nelze ani jednoznačně identifikovat jednající osobu, neboť zadat identifikační a kontaktní údaje může i jiná osoba odlišná od žalovaného. Jelikož však bylo prokázáno zaslání [částka] na účet žalovaného a nebyl prokázán žádný právní důvod zaslání těchto prostředků, jedná se o bezdůvodné obohacení, které je žalovaný povinen vrátit ve smyslu § 2991 odst. 1 o.z.Soud proto vyhověl žalobě co do zaplacení částky [částka] a vzhledem k tomu, že žalovaný byl od [datum] v prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení (den následující po splatnosti dle výzvy), vyhověl soud žalobě rovněž co do příslušenství z uvedené částky ve smyslu § 1970 o.z., dle kterého má věřitel právo požadovat vedle plnění i úroky z prodlení ve výši specifikované v § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění.Z důvodu neuzavření smlouvy nezbylo než žalobu ve zbývající části požadovaného úroku z prodlení zamítnout.