Výrok
Soud nařizuje prodej zástavy, a to pozemku par. Č. [Anonymizováno], jehož součástí je stavba čp. [Anonymizováno], v k.ú. a obci [adresa], k uspokojení pohledávky zástavního věřitele za zástavním dlužníkem ve výši [částka] s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a nákladů tohoto řízení.
Odůvodnění
1. Zástavní věřitel se návrhem ze dne [datum] domáhal nařízení soudního prodeje zástavy s odůvodněním, že zástavní věřitel uzavřel se zástavním dlužníkem dne [datum] smlouvu o zápůjčce, na základě které mu poskytl [částka]. K vrácení zápůjčky byl zástavní dlužník vyzván dne [datum] a splatnost zápůjčky nastala [datum]. Za účelem zajištění pohledávky uzavřel zástavní věřitel se zástavním dlužníkem dne [datum] zástavní smlouvu. Na základě této smlouvy bylo zřízeno zástavní právo k pozemku parc. č. st. [Anonymizováno], jehož součástí je stavba [právnická osoba] v k.ú. [adresa]. Zástavní dlužník ničeho nezaplatil. Ke dni podání žaloby činila pohledávka [částka] a úrok z prodlení zástavní věřitel požaduje ve výši 1,75 % ročně od [datum].
2. Zástavní dlužník s návrhem nesouhlasil. Namítl, že pohledávka ze smlouvy o zápůjčce je promlčena. Jako obranu uplatnil vůči zástavnímu věřiteli svoji pohledávku ve výši [částka] z titulu dlužného nájemného a [částka] jako bezdůvodné obohacení za užívání [Anonymizováno]. Návrh považuje za odporující dobrým mravům, když zástavní věřitel znemožnil možnost splacení zápůjčky svým jednáním spočívajícím v nevyklizení autodílny.
3. Z listiny označené jako „Smlouva o zápůjčce“ soud zjistil, že tato byla podepsána zástavním věřitelem a zástavním dlužníkem dne [datum]. Obsahem listiny ujednání o zápůjčce ve výši [částka] na účet zástavního dlužníka a závazek zástavního dlužníka tuto vrátit 6 měsíců od výzvy k vrácení zápůjčky.
4. Z listiny označené jako „Zástavní smlouva“ soud zjistil, že tato byla podepsána zástavním věřitelem a zástavním dlužníkem dne [datum]. Obsahem listiny je ujednání o zřízení zástavního práva k pozemku parc. č. st. [Anonymizováno], jehož součástí je stavba [právnická osoba] v k.ú. [adresa] za účelem zajištění pohledávky vyplývající ze smlouvy o zápůjčce ze dne [datum] pro pohledávku ve výši [částka].
5. Z dopisu ze dne [datum] soud zjistil, že tento obsahuje výzvu k zaplacení zápůjčky.
6. Z výpisu z katastru nemovitostí soud zjistil, že jako vlastník pozemku parc. č. st. [Anonymizováno] jehož součástí je stavba [právnická osoba] v k.ú. [adresa], je evidován zástavní dlužník. Je v něm zaznamenáno i zástavní právo na základě smlouvy ze dne [datum].
7. Podle § 358 odst. 1 z. ř. s. soud nařídí prodej zástavy, doloží-li zástavní věřitel zajištěnou pohledávku, zástavní právo k zástavě a kdo je zástavním dlužníkem. Rozhodnutí o nařízení prodeje zástavy je vykonatelné dnem, kterým nabylo právní moci.
8. Při aplikaci ustanovení § 358 odst. 1 z.ř.s. soud respektoval právní závěry, ke kterým dospěl Nejvyšší soud České republiky v rozhodnutí pod sp. zn. [spisová značka] a v němž uzavřel, že „soud v řízení o soudním prodeji zástavy při zkoumání, zda byla ve smyslu ustanovení § 200z odst.1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) (tehdy účinného o. s. ř., dnes § 358 odst. 1 z.ř.s.) doložena zástavním právem zajištěná pohledávka, přihlíží též k důvodu její neplatnosti, avšak jen vyšel-li zcela zřejmě (evidentně) z obsahu smlouvy nebo jinak za řízení najevo“. V rozhodnutí pod sp. zn. [spisová značka] pak tentýž soud uzavřel, že „v řízení o soudním prodeji zástavy mohou být jiné (další) skutečnosti, než které jsou uvedeny v ustanovení § 200z odst. 1 o. s. ř. (tehdy účinného o. s. ř., dnes § 358 odst. 1 z.ř.s.), důvodně uplatněny nebo jejich osvědčení může být zpochybněno až ve druhé fázi tohoto řízení, tj. v rámci řízení o výkon rozhodnutí prodejem zástavy (bude-li takový návrh podán), a to zejména prostřednictvím návrhu na zastavení výkonu rozhodnutí nebo vylučovací (excindační) žaloby podané po nařízení výkonu rozhodnutí podle ustanovení § 267 odst.1 o. s. ř.“.
9. V daném případě zástavní věřitel doložil shora uvedenými důkazy existenci zajištěné pohledávky ve výši [částka], přičemž mu náleží i příslušenství pohledávky ve smyslu ustanovení § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, když období, za něž zástavní věřitel úrok z prodlení požaduje, je obdobím, kdy byl zástavní dlužník s plněním své povinnosti již v prodlení. Požadovaná výše úroků z prodlení pak odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění. Dále zástavní věřitel doložil smlouvou o zřízení zástavního práva k nemovité věci. Přitom v daném řízení nevyšel najevo žádný evidentní důvod, pro který by bylo možné uvažovat o neplatnosti smlouvy. Zástavním dlužníkem namítané skutečnosti mohou být důvodně uplatněny až ve druhé fázi tohoto řízení, tj. v rámci řízení o výkon rozhodnutí prodejem zástavy. Soud proto s poukazem na všechny shora uvedené skutečnosti návrhu jako důvodnému vyhověl.
10. Ačkoliv usnesením, kterým soud vyhověl návrhu, se řízení končí, v tomto případě soud nerozhoduje o náhradě nákladů řízení, byť by tak měl učinit (§ 151 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s § 1 odst. 3 z.ř.s.). Tato výjimka vyplývá z nálezové judikatury Ústavního soudu, neboť Ústavní soud opakovaně dospěl k závěru, že je porušením práva na spravedlivý proces a principu rovnosti účastníků, pokud je v řízení o soudním prodeji zástavy současně s vyhovujícím výrokem o nařízení prodeje zástavy rozhodnuto i o nákladech řízení. V souladu s požadavkem spravedlnosti naopak je, aby o nákladech řízení bylo v takovém případě rozhodnuto až v rámci vykonávacího řízení, tedy poté, co bude postaveno najisto, zda bylo v řízení o soudním prodeji zástavy rozhodnuto po právu (II. ÚS 114/06, I. ÚS 28/14 nebo III. ÚS 68/16).