Výrok
I. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky 5 624 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 8 000 Kč od 17. 5. 2024 do 25. 2. 2025 a s úrokem z prodlení ve výši 2,75 % ročně z částky 8 000 Kč od 26. 2. 2025 do zaplacení zamítá.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 8 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 8 000 Kč od 26. 2. 2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
Žalobkyně se domáhá na žalovaném zaplacení [částka] s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel dne [datum] se společností [právnická osoba]. (dále jen „původní věřitel“) smlouvu o spotřebitelském úvěru č. [hodnota], na základě které žalovaný čerpal [částka]. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím internetových stránek [Anonymizováno], kdy při registraci žalovaný uvedl požadované údaje včetně e-mailové adresy, čísla účtu a mobilního telefonu. Žalovaný se zavázal úvěr splatit do [datum]. Žalovaný však úvěr nesplatil. Původnímu věřiteli tak vzniklo právo na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Pohledávka byla postoupena na žalobkyni dne [datum]. Ke dni podání žaloby činila dlužná jistina [částka], poplatek za poskytnutí úvěru [částka], úrok [částka] a smluvní pokuta [částka]. Žalovaný ani přes výzvu ze dne [datum] pohledávku nezaplatil.Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.Z provedených důkazů soud zjistil, že listina označená jako „Smlouva o spotřebitelském úvěru [Anonymizováno] “ byla dle obsahu podepsána SMS kódem [Anonymizováno] dne [datum]. Na účet žalovaného uvedený v listině bylo připsáno [částka] dne [datum]. Dopisem ze dne [datum] odeslaným [datum] byl žalovaný vyzván k zaplacení pohledávky do 7 dnů od doručení výzvy.Podle § 561 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.z.“), k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.V projednávaném případě nebylo prokázáno, že by žalovaný listinu označenou jako „Smlouva o spotřebitelském úvěru [Anonymizováno] “ podepsal. Podle zák. č. 397/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru v elektronické transakce, v němž jsou zakotveny požadavky na elektronický podpis, lze k podepisování elektronickým podpisem použít kvalifikovaný elektronický podpis (srov. § 5), uznávaný elektronický podpis (srov. § 6), nebo případně jiný typ elektronického podpisu (srov. § 7). Samotné přímo použitelné nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 (dále jen „eIDAS“) ve svém čl. 25 odst. 2 právní účinky rovnocenné s vlastnoručním podpisem spojuje pouze s kvalifikovaným elektronickým podpisem. Takový podpis však k podepsání písemnosti nebyl použit. Použití jiné formy elektronického podpisu pak soud hodnotí s přihlédnutím k ustanovení § 562 o.z., které stanoví, že písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Dle soudu však žalobkyně neprokázala, že by písemnost byla podepsána způsobem, který by zaručoval integritu podepisovaného dokumentu, tedy že by osoba zasílající SMS zprávu souhlasila se zněním smlouvy v podobě, jaká je soudu předkládána. Z předmětného jednání nelze ani jednoznačně identifikovat jednající osobu, neboť zadat osobní identifikační údaje může i jiná osoba odlišná od žalovaného. Jelikož však bylo prokázáno zaslání [částka] na účet žalovaného a nebyl prokázán žádný právní důvod zaslání těchto prostředků, jedná se o bezdůvodné obohacení, které je žalovaný povinen vrátit ve smyslu § 2991 odst. 1 o.z.Soud proto vyhověl žalobě co do zaplacení částky [částka] a vzhledem k tomu, že žalovaný byl od [datum] v prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení (den následující po splatnosti dle předžalobní výzvy), vyhověl soud žalobě rovněž co do příslušenství z uvedené částky ve smyslu § 1970 o.z., dle kterého má věřitel právo požadovat vedle plnění i úroky z prodlení ve výši specifikované v § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění.Z důvodu neuzavření smlouvy nezbylo než žalobu ve zbývající části požadovaných poplatků a smluvní pokuty zamítnout (výrok I.).O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka], přičemž tato částka představuje 17,44 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 58,72 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 41,28 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka].