Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 21 878 Kč, přičemž uvedenou povinnost je žalovaný povinen splnit v pravidelných po sobě jdoucích měsíčních splátkách po 3 000 Kč splatných vždy ke každému poslednímu dni v měsíci, počínaje měsícem následujícím po měsíci, v němž tento rozsudek nabude právní moci s tím, že nebude-li zaplacena byť i jediná splátka řádně a včas, nastane splatnost celého dluhu.
II. Žaloba se zamítá v části o zaplacení 16 078,16 Kč, úroku ve výši 1 234,08 Kč, úroku ve výši 12,75 % ročně z částky 23 589,85 Kč od 7. 10. 2024 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od 13. 9. 2024 dosáhne částky 44 956 Kč a úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 29 717 Kč od 13.9.2024 do zaplacení.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu domáhá po žalovaném zaplacení [částka] s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně od [datum] do zaplacení, smluvní pokuty ve výši [částka] a úroku ve výši 82,17 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] v částce [částka] a úroku ve výši 12,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení. Svůj nárok odůvodnila tím, že dne [datum] uzavřela žalobkyně s žalovaným smlouvu o úvěru č. [hodnota], na jejímž základě byla žalovanému poskytnuta částka [částka]. Žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky žalobkyni vrátit společně s úrokem ve výši 82,17 % ročně ve 12 měsíčních splátkách po [částka]. Žalobkyně prověřila platební schopnost žalovaného porovnáním příjmů a výdajů a lustrací v databázích SOLUS a NRKI. Žalovaný na úvěr zaplatil [částka]. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s úhradou splátek, byl celý úvěr zesplatněn. Ke dni zesplatnění přirostly i úroky k nesplacené jistině. Dle smlouvy byla žalobkyně oprávněna požadovat smluvní pokutu v případě zesplatnění úvěru ve výši 0,1% denně z dlužné jistiny a přirostlých úroků. Smluvní pokutu žalobkyně požadovala od [datum] do data vypracování žaloby v celkové výši [částka]. Dále žalobkyně požadovala zaplacení smluvní pokuty ve výši [částka] za prodlení se splátkami č. [hodnota] a 3 a náklady na vymáhání ve výši [částka] za splátky č. [hodnota], 2 a 3.
2. Žalovaný se ve věci vyjádřil tak, že je mu líto vzniklé situace a slíbil, že celý dluh bude zaplacen v listopadu.
3. Z listiny označené jako „Návrh na uzavření smlouvy o úvěru / smlouva o úvěru“ soud zjistil, že jejím obsahem je žádost žalovaného o poskytnutí úvěru ve výši [částka] za podmínek, že uhradí celkem [částka] ve 12 splátkách po [částka]. Úroková sazba byla sjednána ve výši 82,17 % ročně.
4. Z listiny označené jako „Oznámení o schválení úvěru ke smlouvě o úvěru č. [hodnota] “ soud zjistil, že jejím obsahem je oznámení žalobkyně adresované žalovanému o akceptaci návrhu na uzavření smlouvy o úvěru.
5. Z dokladu o vyplacení úvěru soud zjistil, že dne [datum] zaslala žalobkyně částku [částka] na účet č. [č. účtu].
6. Z potvrzení o příjmu ze dne [datum] soud zjistil, že průměrný čistý měsíční příjem za poslední 3 měsíce činil [částka].
7. Z karty klienta soud zjistil, že žalovaný zaplatil jednu splátku ve výši [částka].
8. Z výpisu z účtu žalovaného za období od [datum] do [datum] soud zjistil, že počáteční zůstatek činil [částka] a konečný zůstatek [částka]. Příjmy činily [částka] a výdaje [částka]. Výpis zachycuje minimálně 9 příchozích plateb označených jako půjčka či úvěr od společností [právnická osoba]., [právnická osoba], [právnická osoba], [právnická osoba]., [právnická osoba]. a [právnická osoba].
9. Z výzev ze dne [datum] a [datum] soud zjistil, že žalovaný byl upozorňován na možnost zesplatnění úvěru.
10. Z oznámení ze dne [datum] soud zjistil, že žalovanému bylo oznámeno zesplatnění pohledávky.
11. Z výzvy ze [datum] včetně podacího archu z téhož dne má soud prokázáno, že žalovaný byl vyzván k zaplacení dlužné částky před podáním žaloby do 15 dnů od odeslání.
12. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
13. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
14. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
15. Předmětnou smlouvu soud posuzoval dle § 2395 o.z. jako smlouvu o úvěru. Zároveň se jedná o spotřebitelský úvěr ve smyslu zákona č. 257/2016 Sb.
16. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, (dále jen „zákon č. 257/2016 Sb.“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
17. Podle § 86 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
18. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
19. Soud se v prvé řadě zabýval tím, zda byla mezi účastníky smlouva řádně uzavřena. Vzhledem k užití prostředků komunikace na dálku. Soud uzavření smlouvy hodnotil s přihlédnutím k ustanovení § 562 o.z., které stanoví, že písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Byť samotná smlouva neobsahuje podpis, který by zaručoval integritu podepisovaného dokumentu, vycházel soud v tomto směru zejména z vyjádření žalovaného, který byl v řízení aktivní a nijak uzavření smlouvy nesporoval, naopak vyjádřil ochotu dluh zaplatit. Soud nepovažoval vyjádření žalovaného jako uznání dluhu, neboť pro účely uznání dluhu co do důvodu a výše nebyl takový projev vůle dostatečně určitý. Pro závěr o tom, zda došlo k uzavření smlouvy je vyjádření žalovaného ve spojení s provedenými důkazy je však vyjádření žalovaného podstatné. Soud proto vycházel ze skutečnosti, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 o.z.
20. Z provedeného dokazování však vyplývá, že žalobkyně postupovala při posuzování schopnosti žalovaného úvěr splácet formálně, když ověřila pouze příjem žalovaného. Výdaje přitom nijak nezjišťovala ani neověřovala. Pokud jde o příjem, tak ten byl zjištěn sice v nadprůměrné výši, nicméně z výpisu z účtu za měsíc předcházející poskytnutí úvěru vyplývá, že žalovaný čerpal během jednoho měsíce minimálně 9 úvěrů/zápůjček. Při takovém zjištění bylo nasnadě, aby žalobkyně vyvinula o to větší úsilí k ověření toho, zda další poskytnutý úvěr bude žalovaný schopen splácet. Z provedených důkazů však nevyplývá nic, co by naznačovalo detailnějšímu posuzování výdajů žalovaného.
21. Soud tedy vycházel z toho, že žalobkyně v daném případě nesplnila svoji povinnost poskytovatele spotřebitelského úvěru podle § 86 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb. řádně posoudit úvěruschopnost spotřebitele. Porušení této povinnosti pak podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. ve spojení s § 588 o. z. vede k absolutní neplanosti smlouvy o úvěru, neboť toto odporuje smyslu a účelu zákona a současně zjevně narušuje veřejný pořádek. Absolutně neplatné právní jednání nevyvolává žádné zamýšlené právní následky.
22. V řízení však bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalovanému částku [částka]. Vzhledem k neplatnosti smlouvy o úvěru se jedná o plnění bez právního důvodu a příjemci vzniká bezdůvodné obohacení (§ 2991 odst. 2 o. z.). Žalovaný zaplatil celkem [částka] a k vrácení tak zbývá [částka].
23. Soud proto vyhověl žalobě co do zaplacení částky [částka] a v souladu s § 87 odst. 1 věta třetí zákona č. 257/2016 Sb. rozhodl o povinnosti žalovaného plnit tento dluh ve splátkách po [částka] pod ztrátou výhody splátek, neboť tuto částku považoval za přiměřenou možnostem žalovaného, který vyjádřil ochotu dluh zaplatit ale současně poukazoval na špatnou finanční situaci.
24. S ohledem na neplatnost smlouvy nezbylo, než žalobu ve zbývající části o zaplacení jistiny, smluvní pokuty, úroků a úroků z prodlení zamítnout (výrok II.). Vzhledem k tomu, že soud při vyhlášení rozsudku opomenul rozhodnout o části předmětu řízení, konkrétně o úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, doplnil soud v souladu s § 166 odst. 1 o.s.ř. výrok II. o tuto část.
25. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, neboť žalovaný byl ve větší části úspěšný (s přihlédnutím k příslušenství kapitalizovanému ke dni vyhlášení rozsudku), ale žádné náklady řízení mu nevznikly.