Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 22 570 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá v části o zaplacení 64 580 Kč, smluvního úroku z prodlení ve výši 0,1 % denně z částky 87 150 Kč od 14.3.2025 do zaplacení a úroku ve výši 55 % ročně z částky 87 150 Kč od 14.3.2025 do zaplacení.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobce se domáhá po žalovaném zaplacení 87 150 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že se žalovaným uzavřel dne [datum] smlouvu o zápůjčce prostřednictvím internetových stránek www.[Anonymizováno].cz. Smlouva byla uzavřena zadáním unikátního kódu, který se žalovanému vygeneroval a zaslal na e-mail. Kód žalovaný vepsal do klientské karty a tím projevil vůli uzavřít smlouvu. Totožnost žalovaného byla ověřena zasláním fotografie dokladu, telefonicky a ověřovací platbou. Na základě této smlouvy žalovanému poskytl [částka]. Žalovanému bylo vyplaceno [částka]. Žalovaný zápůjčku nesplatil. Zaplaceno bylo [částka]. Ke dni [datum] činila dlužná částka [částka].
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Z provedených důkazů soud zjistil, že listina označená jako „Smlouva o zápůjčce č. [hodnota] “ byla dle obsahu podepsána podpisovým kódem. Na účet žalovaného uvedený v listině bylo připsáno [částka]. Z účtu žalovaného bylo zaslána [částka] dne [datum]. Dopisem ze dne [datum] byl žalovaný vyzván k zaplacení dlužné částky do tří dnů.
4. Podle § 561 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.z.“), k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.
5. V projednávaném případě nebylo prokázáno, že by žalovaný listinu označenou jako „Smlouva o zápůjčce č. [hodnota] “ podepsal. Podle zák. č. 397/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru v elektronické transakce, v němž jsou zakotveny požadavky na elektronický podpis, lze k podepisování elektronickým podpisem použít kvalifikovaný elektronický podpis (srov. § 5), uznávaný elektronický podpis (srov. § 6), nebo případně jiný typ elektronického podpisu (srov. § 7). Samotné přímo použitelné nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 (dále jen „eIDAS“) ve svém čl. 25 odst. 2 právní účinky rovnocenné s vlastnoručním podpisem spojuje pouze s kvalifikovaným elektronickým podpisem. Takový podpis však k podepsání písemnosti nebyl použit. Použití jiné formy elektronického podpisu pak soud hodnotí s přihlédnutím k ustanovení § 562 o.z., které stanoví, že písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Dle soudu však žalobce neprokázal, že by písemnost byla podepsána způsobem, který by zaručoval integritu podepisovaného dokumentu, tedy že by osoba zasílající kód souhlasila se zněním smlouvy v podobě, jaká je soudu předkládána. Z předmětného jednání nelze ani jednoznačně identifikovat jednající osobu, neboť zadat osobní identifikační údaje a zaslat fotografii dokladu může i jiná osoba odlišná od žalovaného. Žalobce ani blíže nespecifikoval, jakým způsobem byla ověřena identita žalovaného prostřednictvím telefonátu. Jelikož však bylo prokázáno zaslání [částka] na účet žalovaného a nebyl prokázán žádný právní důvod zaslání těchto prostředků, jedná se o bezdůvodné obohacení, které je žalovaný povinen vrátit ve smyslu § 2991 odst. 1 o.z. Žalovaný zaplatil [částka], k vrácení tak zbývá [částka]. Soud proto vyhověl žalobě co do zaplacení částky 22 570.
6. Z důvodu neuzavření smlouvy nezbylo než žalobu ve zbývající části požadovaného příslušenství a smluvní pokuty zamítnout.
7. O náhradě nákladů řízení rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, neboť žalovaný byl z větší části ve věci úspěšný, ale žádné náklady řízení mu nevznikly.