Výrok
I. Žaloba se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
Žalobkyně se po žalovaném domáhá zaplacení [částka] s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že společnost [právnická osoba], IČ: [IČO] (dále jen „původní věřitel“), uzavřela se žalovaným dne [datum] smlouvu o půjčce č. [hodnota] (dále jen „smlouva č. [hodnota] “) a dne [datum] smlouvu o zápůjčce č. [hodnota] (dále jen „smlouva č. [hodnota] “). Na základě smlouvy č. [hodnota] poskytl původní věřitel žalovanému [částka] v den podpisu smlouvy. Na základě smlouvy č. [hodnota] bylo žalovanému poskytnuto [částka] v den podpisu smlouvy. Žalovaný však zápůjčky nesplácel. Pohledávka sestává z požadovaných jistin, úroků z prodlení a úroků ze zápůjčky. Pohledávka byla postoupena žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum].Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] včetně podacích archů ze dne [datum] soud zjistil, že žalovanému byla odeslána oznámení o postoupení pohledávek společností [Anonymizováno] na žalobkyni, AnonymizovánoZe smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] včetně seznamu postupovaných pohledávek soud zjistil, že obsahem ujednání mezi společností [Anonymizováno] a žalobkyní je také postoupení pohledávek označených jménem žalovaného a číslem smlouvy č. [hodnota] a č. [hodnota].Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.z.“), věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).Soud se nejprve zabýval tím, zda je dána aktivní legitimace žalobkyně pro nárok vyplývající z tvrzených právních jednání. Z provedeného dokazování vyplývá, že pohledávky vyplývající ze smluv o půjček č. [hodnota] a č. [hodnota] byly obsahem smlouvy o postoupení uzavřené mezi žalobkyní a společností [Anonymizováno]. K tomu, aby bylo možné dospět k závěru o aktivní legitimaci žalobkyně, muselo by být prokázáno postoupení pohledávky původního věřitele na společnost [Anonymizováno], případně alespoň oznámení původního věřitele o postoupení pohledávky. Žalobkyně se k jednání nedostavila a nemohla tak využít poučení podle § 118a odst. 3 o.s.ř. Soud tedy vycházel z důkazů, které žalobkyně označila ve svých podáních. Ze žádného označeného důkazu však nebylo postoupení pohledávky původním věřitelem prokázáno. Na výzvu soudu žalobkyně pouze sdělila, že smlouvou o postoupení pohledávky uzavřenou původním věřitelem nedisponuje a dále si dovolila sdělit, že v případě potřeby se soud může zkusit obrátit na účastníky smlouvy. Takové sdělení není dle soudu řádně označeným důkazem, neboť jde v prvé řadě o podmíněný úkon (pro případ, že by soud shledal potřebu) a navíc není ani konkrétně uvedeno, s čím (dotazem, vyžádáním listiny, případně jaké) a konkrétně na koho by se měl soud zkusit obrátit.S ohledem na to, že žalobkyně neprokázala aktivní legitimaci pro podání žaloby, soud žalobu v celém rozsahu zamítl.O náhradě nákladů řízení soud rozhodl tak, že ji nepřiznal žádnému z účastníků, neboť žalovaný byl v řízení úspěšný, ale žádné náklady řízení mu nevznikly.