Výrok
I. Počínaje 1.9.2025 se zrušuje vyživovací povinnost žalobce vůči žalované ve výši [částka] měsíčně stanovená rozsudkem Okresního osudu v [adresa] ze dne [datum], č.j. [spisová značka].
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
Žalobce se žalobou ze dne [datum] domáhá zrušení vyživovací povinnosti vůči žalované počínaje [datum] s tím, že žalovaná nastoupila do zaměstnání.Žalovaná s návrhem na zrušení vyživovací povinnosti souhlasila s tím, že ke dni [datum] byla již zaměstnána na plný úvazek.Soud ve věci rozhodoval bez nařízení jednání ve smyslu § 115a o.s.ř., neboť žalobce i žalovaná svůj souhlas vyslovili postupem dle § 101 odst. 4 o.s.ř.Podle § 911 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.z.“), výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit.Soud vzal svá skutková zjištění shodná tvrzení účastníků o tom, že žalovaná byla ke dni [datum] zaměstnána na plný úvazek. Je tedy zřejmé, že byla minimálně ke dni [datum] schopna se sama živit. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl.O nákladech řízení soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobce byl v řízení úspěšný, ale žádné náklady řízení mu nevznikly.