Výrok
I. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky 17 659,20 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 52 659,20 Kč od 10. 4. 2025 do 23. 5. 2025 a s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 17 659,20 Kč od 24. 5. 2025 do zaplacení zamítá.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 35 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 35 000 Kč od 24. 5. 2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
Žalobkyně se domáhá po žalovaném zaplacení [částka] s úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že nabyla pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené [datum] se společností [Anonymizováno]. (dále jen „původní věřitel“). Původní věřitel uzavřel se žalovaným dne [datum] smlouvu o úvěru, na jejímž základě žalovaný na jeho bankovní účet čerpal celkem [částka]. Úvěr byl splatný [datum].Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.Na základě provedených důkazů soud zjistil, že listina označená jako „Úvěrová smlouva vztahující se na klienty s trvalým bydlištěm v České republice uzavřená s klientem dne [datum] “ není nijak podepsána. Na účet uvedený v listině vedený na jméno žalovaného bylo čerpáno celkem [částka]. Žalovaný na úvěr nezaplatil ničeho. Dopisem ze dne [datum] bylo žalovanému oznámeno postoupení pohledávky na žalobkyni a dopisem z téhož dne byl žalovaný vyzván k zaplacení pohledávky do tří dnů.Podle § 561 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.z.“), k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.V projednávaném případě nebylo prokázáno, že by žalovaný listinu označenou jako „Úvěrová smlouva vztahující se na klienty s trvalým bydlištěm v České republice uzavřená s klientem dne [datum] “ podepsal. Podle zák. č. 397/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru v elektronické transakce, v němž jsou zakotveny požadavky na elektronický podpis, lze k podepisování elektronickým podpisem použít kvalifikovaný elektronický podpis (srov. § 5), uznávaný elektronický podpis (srov. § 6), nebo případně jiný typ elektronického podpisu (srov. § 7). Samotné přímo použitelné nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 (dále jen „eIDAS“) ve svém čl. 25 odst. 2 právní účinky rovnocenné s vlastnoručním podpisem spojuje pouze s kvalifikovaným elektronickým podpisem. Takový podpis však k podepsání písemnosti nebyl použit. Použití jiné formy elektronického podpisu pak soud hodnotí s přihlédnutím k ustanovení § 562 o.z., které stanoví, že písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Dle soudu však žalobkyně neprokázala, že by písemnost byla nějak podepsána. Jelikož však bylo prokázáno zaslání [částka] na účet žalovaného a nebyl prokázán žádný právní důvod zaslání těchto prostředků, jedná se o bezdůvodné obohacení, které je žalovaný povinen vrátit ve smyslu § 2991 odst. 1 o.z.Soud proto vyhověl žalobě co do zaplacení částky [částka] a vzhledem k tomu, že žalovaný byl od [datum] v prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení (den následující po splatnosti dle výzvy), vyhověl soud žalobě rovněž co do příslušenství z uvedené částky ve smyslu § 1970 o.z., dle kterého má věřitel právo požadovat vedle plnění i úroky z prodlení ve výši specifikované v § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění.Z důvodu neuzavření smlouvy nezbylo než žalobu ve zbývající části požadovaného úroku z prodlení zamítnout.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka], přičemž tato částka představuje 32,94 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 66,47 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 33,53 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. a z částky [částka] za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka].