Výrok
I. Žaloba se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se domáhá po žalovaném zaplacení [částka] s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že se žalovaným uzavřela dne úvěrovou smlouvu prostřednictvím internetových stránek www.[Anonymizováno]. Identitu žalovaného ověřila platbou [částka] z účtu žalovaného. Na základě této smlouvy žalovanému poskytla úvěr ve výši [částka]. Z důvodu nesplácení úvěru žalobkyně zesplatnila úvěr ke dni [datum]. Pohledávka sestává z jistiny ve výši [částka], úroku ve výši [částka] a smluvní pokuty ve výši [částka].
2. Žalovaný namítal, že nebylo provedeno dostatečné posouzení jeho schopnosti úvěr splácet. Má za to, že smlouva o úvěru je neplatná.
3. Z provedených důkazů soud zjistil, že na účet žalovaného uvedený v listině označené jako „Smlouva o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] “ bylo v období od [datum] do [datum] poukázáno celkem [částka]. Dle obsahu listiny byla tato podepsána SMS kódem. Z listiny označené jako „Smlouva o postoupení pohledávek“ soud zjistil, že tato byla podepsána postupitelem a postupníkem dne [datum]. Dle čl. 2 odst. 1 smlouvy „Postupitel bude na pravidelné měsíční bázi po dobu účinnosti Smlouvy předávat prostřednictvím e-mailu na e-mailovou adresu [e-mail] a [e-mail] Postupníkovi seznam Pohledávek (dále jen „Seznam“), které má zájem mu postoupit (dále jen „Portfolio pohledávek“)“. Podle čl. 2 odst. 5 smlouvy „Postoupení pohledávek dle Seznamu jsou Smluvní strany povinny písemně potvrdit uzavřením datovaného a číslovaného dodatku ke Smlouvě, podepsaného oběma Smluvními stranami, s případnou specifikací vyloučených pohledávek dle dohody stran. Podepsaný dodatek se stane nedílnou součástí této smlouvy.“. Z výplatních pásek soud zjistil, že mzda žalovaného činila v květnu [částka] a v červnu [částka]. Ze žádosti o úvěr soud zjistil, že je v něm uveden příjem ve výši [částka] a výdaje [částka]. Z výpisů z účtu za období od dubna do června 2024 soud zjistil, že výdaje žalovaného byly v téměř shodné výši jako jeho příjmy.
4. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
5. Podle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
6. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od [datum] (dále jen „zákon č. 257/2016 Sb.“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
7. Podle § 86 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
8. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
9. Předmětnou smlouvu soud posuzoval dle ustanovení o.z. jako smlouvu o úvěru. Zároveň se však jedná o spotřebitelský úvěr ve smyslu zákona č. 257/2016 Sb.
10. Z provedeného dokazování vyplývá, že původní věřitel k posouzení úvěruschopnosti podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. přistupoval převážně formálně, nepostupoval s řádnou péčí odborníka a nebylo spolehlivě zjištěno, že žalovaný bude schopen dostát svým závazkům. Původní věřitel vycházel sice ověřil žalovaným uvedené příjmy, ale z předložených důkazů nevyplývá, jakým způsobem hodnotil výdaje žalovaného, které odpovídaly jeho příjmům, ačkoli v žádosti měl žalovaný uvést, že jeho výdaje byly minimálně v poloviční výši. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je přitom i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení. V souladu se § 86 odst. 2 zákon č. 257/2016 Sb. poskytovatel posouzení činí zejména na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele, a dále způsobu plnění dosavadních dluhů. K tomuto porovnání však reálně vzhledem k nedostatku jakýchkoli podkladů k příjmům a výdajům žalovaného v daném případě nemohlo dojít. Porušení této povinnosti pak podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. vede k absolutní neplanosti smlouvy o úvěru a současně vzniká žalovanému povinnost k vrácení poskytnutých prostředků, v tomto případě částky [částka]. Vzhledem ale k tomu, že žalobkyně neprokázala postoupení pohledávky, soud žalobu v celém rozsahu zamítl.
11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že ji nepřiznal žádnému z účastníků, neboť žalobkyně nebyla se žalobou úspěšná, ale žalovanému žádné náklady řízení nevznikly.