9 C 100/2024

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne [datum] domáhala po žalované zaplacení částky [částka], smluvního úroku ve výši [částka], smluvního úroku ve výši 20,88 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši [částka] a zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení s tím, že žalovaná uzavřela s právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], IČO: [IČO] (dále jen „Původní věřitel“), dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru č. [hodnota], na základě které byl žalované poskytnut úvěr [částka], žalovaná stvrdila převzetí peněz podpisem smlouvy. Původní věřitel před uzavřením smlouvy o úvěru náležitě posoudil úvěruschopnost žalované. Žalovaná se smlouvou zavázala vrátit poskytnutý úvěr [částka] a zaplatit částku [částka], zahrnující smluvní úrok za dobu řádného trvání smlouvy a poplatky, a to 21 měsíčními splátkami po [částka], poslední splátka byla splatná [datum]. Žalovaná úvěr řádně a včas nesplácela, poslední splátku uhradila dne [datum], celkem zaplatila [částka]. Na žalobkyni byla pohledávka za žalovanou postoupena smlouvou ze dne [datum], což bylo žalované ze strany Původního věřitele písemně oznámeno, zároveň s tímto oznámením byla žalovaná vyzvána k úhradě dluhu. Žalovaná dlužnou částku nezaplatila ani poté, kdy jí byla zaslána předžalobní upomínka.

2. Žalovaná se k žalobě nijak nevyjádřila, k jednání soudu se bez omluvy nedostavila.

3. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] ze dne [datum] a zařazení zákazníka do pojistného programu soud zjistil, že smlouva byla uzavřena mezi Původním věřitelem a žalovanou, na jejím základě byl žalované poskytnut úvěr [částka], přičemž převzetí peněz potvrdila žalovaná podpisem smlouvy. Žalovaná se zavázala vrátit poskytnutý úvěr [částka] a zaplatit poplatek [částka] (úrok [částka], poplatek za zpracování úvěru [částka], poplatek za službu komfortního a flexibilního splácení [částka]) a doplňkové pojištění [částka], a to vše 21 měsíčními splátkami po [částka], přičemž první splátka byla splatná do sedmi dnů od uzavření smlouvy. Žalovaná uvedla adresu [adresa].

4. Ze zákaznické karty – žádosti o spotřebitelský úvěr ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná požádala o úvěr [částka] a ke svým poměrům uvedla, že je zaměstnána na plný úvazek jako prodavačka s příjmem [částka] čistého měsíčně, měla mít další příjem [částka] měsíčně na dohodu o provedení práce a další příjem domácnosti žalované měl být [částka] čistého měsíčně. Příjem žalované měl být ověřen dvěma výplatními páskami, pracovní smlouvou a dvěma výpisy z bankovního účtu. Dále žalovaná uvedla, že její měsíční běžné výdaje činí odhadem [částka], bydlí v nájmu, je svobodná bez vyživovací povinnosti, má středoškolské vzdělání, nevlastní osobní automobil, má zápůjčku u jiné osoby – splátka měsíčně [částka], nemá kreditní kartu, má zřízen bankovní účet. Požadovaný úvěr chtěla žalovaná využít úhradu neočekávaných výdajů. Totožnost žalované byla dle zákaznické karty při uzavírání smlouvy o úvěru ověřena občanským průkazem. Žalovaná listinu podepsala. Jako adresa výběru peněz byla v žádosti uvedena adresa žalované: [adresa].

5. Z tabulky umoření ze dne [datum] ke smlouvě č. [hodnota] soud zjistil, že žalovaná na uvedený úvěr ve výši [částka] zaplatila celkem [částka] (dne [datum] zaplatila [částka] a dne [datum] částku [částka]).

6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], včetně přílohy, soud zjistil, že smlouva byla uzavřena mezi Původním věřitelem, jako postupitelem, a žalobkyní, jako postupníkem, předmětem postoupení byla mimo jiné pohledávka za žalovanou ze smlouvy o úvěru č. [hodnota].

7. Z oznámení o postoupení pohledávky za žalovanou ze dne [datum], včetně poštovního podacího lístku, soud zjistil, že Původní věřitel oznámil žalované postoupení pohledávky a toto oznámení bylo odesláno [datum] na adresu [adresa]. Tímto oznámením byla dále žalovaná vyzvána k zaplacení dlužné částky nejpozději do 10 dnů od jeho obdržení.

8. Žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení dlužné částky předžalobní upomínkou ze dne [datum], která byla dle poštovního podacího lístku žalované odeslána [datum] na adresu [adresa].

9. Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že dne [datum] Původní věřitel uzavřel se žalovanou smlouvu o spotřebitelském úvěru č. [hodnota], na jejímž základě byl žalované poskytnut úvěr [částka], tyto finanční prostředky žalovaná převzala oproti podpisu smlouvy. Dne [datum] žalovaná uvedla, že je zaměstnána na plný úvazek jako prodavačka s příjmem s příjmem [částka] čistého měsíčně. Žalovaná dále uvedla, že má ještě příjem [částka] měsíčně na dohodu o provedení práce a další příjem domácnosti měl činit [částka] čistého měsíčně. Dle žalované činily její měsíční běžné výdaje činí odhadem [částka]. Žalovaná uvedla, že bydlí v nájmu, je svobodná bez vyživovací povinnosti, má středoškolské vzdělání, nevlastní osobní automobil, má zápůjčku u jiné osoby se splátkou [částka] měsíčně, nemá kreditní kartu, má zřízen bankovní účet. Požadovaný úvěr chtěla žalovaná využít úhradu neočekávaných výdajů. Žalovaná celkem na poskytnutý úvěr zaplatila [částka]. Pohledávka Původního věřitele za žalovanou vyplývající ze shora uvedené smlouvy o úvěru byla postoupena na žalobkyni, postoupení pohledávky bylo žalované písemně Původním věřitelem oznámeno. Žalovaná byla k úhradě dlužné částky vyzvána žalobou, která jí byla doručena [datum], předchozí výzvy žalobkyně byly žalované zaslány na jinou adresu, než kterou žalovaná uvedla ve smlouvě a žádosti o poskytnutí o úvěru.

10. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Dle § 2392 odst. 1 o. z. lze při peněžité zápůjčce ujednat úroky.

11. Podle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 odst. 1 o. z. nabývá postupník postoupením pohledávky také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

12. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

13. Podle § 419 o. z. je spotřebitelem každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.

14. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odstavce 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

15. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle odstavce 2 téhož ustanovení, je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.

16. Podle § 3 odst. 1 písm. c) zákona o spotřebitelském úvěru se pro účely tohoto zákona rozumí posouzením úvěruschopnosti spotřebitele posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr.

17. V daném případě Původní věřitel poskytl žalované úvěr [částka], aniž by před jeho poskytnutím náležitě posoudil úvěruschopnost žalované, jakožto spotřebitele, resp. bylo prokázáno, že toto posouzení provedl zcela nedostatečně. Původní věřitel bez dalšího ověření vycházel pouze z odhadovaných výdajů žalované [částka] měsíčně, žádným způsobem si výdaje žalované neověřil, ani nepožadoval jejich bližší specifikaci, a to navíc v situaci, kdy výdaje uváděné žalovanou byly nepřiměřeně nízké. Případné výdaje stanovené vědomě pouhým odhadem pak v žádném případě nenaplňují zákonný požadavek na náležité a odborné posouzení schopnosti žalované splácet poskytnutý úvěr. Údaje vyplněné k osobě žalované ve formuláři tak musely v Původním věřiteli vzbuzovat pochybnosti o jejich správnosti, resp. úplnosti a pravdivosti, a proto bylo namístě, aby si je Původní věřitel dále ověřil, případně požadoval po žalované jejich doložení, a to zejména pokud jde o výdaje (a to především na bydlení, kdy žalovaná uváděla, že bydlí v nájmu, přičemž tento výdaje lze poměrně snadno doložit - ověřit). Původní věřitel se pak ani nezajímal o to, kdo má v domácnosti žalované další příjem [částka] a o jaký příjem se jedná, a to přesto, že žalovaná uvedla, že je svobodná. Pokud však Původní věřitel další podklady a informace od žalované nevyžadoval a její poměry si dále neověřoval a úvěr jí poskytnul (a to navíc ve vyšší částce, než kolik žalovaná požadovala), je třeba uzavřít, že nepostupoval s odbornou péčí a náležitě neposoudil úvěruschopnost žalované, kdy toto posouzení provedl čistě formalisticky, neboť pokud by uváděné skutečnosti posoudil náležitě odborně, musel by přinejmenším požadovat doplnění údajů k osobním a majetkovým poměrům žalované a toto chtít doložit (pokud jde o výdaje, ale rovněž i další uváděné příjmy žalované [částka] a příjmy její domácnosti [částka] (Původní věřitel nezjišťoval skutečné výdaje žalované; ohledně dalších uváděných příjmů nebylo ani zřejmé, o jaké příjmy se jedná a kdo je pobírá, nebylo ani jasné, kdo tvoří domácnost žalované).

18. Soud proto dospěl k závěru, že Původní věřitel neměl žalované na základě nedostatečně zjištěných informací úvěr ve výši [částka] vůbec poskytnout, neboť nebylo ani osvědčeno, že žalovaná bude schopna jej splácet, a pokud i přesto Původní věřitel žalované úvěr poskytnul, je třeba uzavřenou smlouvu o úvěru považovat za neplatnou dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, přičemž v souladu s judikaturou Nejvyššího soudu ČR (rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]) a v souladu s judikaturou Soudního dvora Evropské unie (zejména rozsudek SDEU (druhého senátu) z [datum] ve věci C-679/18), se jedná o neplatnost absolutní, k níž je soud povinen přihlížet z úřední činnosti. Postupem podle § 87 odst. 1 věty třetí zákona o spotřebitelském úvěru pak byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku [částka] představující vyčerpanou a nesplacenou jistinu úvěru (žalovaná na vyčerpanou jistinu [částka] celkem uhradila [částka]), a to spolu s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,25 % ročně od [datum], kdy nejpozději k tomuto datu byla žalovaná v prodlení, do zaplacení. Pohledávka Původního věřitele ze smlouvy o úvěru byla postoupena na žalobkyni, čímž právo na zaplacení přešlo na žalobkyni. Žalovaná byla vyzvána k zaplacení dlužné částky až podanou žalobou, která jí byla doručena [datum]; žalovaná měla by zaplatit (bezdůvodné obohacení vydat) den následující, tj. [datum], a pokud tak neučinila, je od [datum] v prodlení. Pokud jde o výši úroku z prodlení, pak ke dni [datum] činil zákonný úrok z prodlení 15 % ročně, avšak žalobkyně požadovala zákonný úrok z prodlení pouze ve výši 12,75 % ročně, avšak žalobkyně požadovala úrok z prodlení v nižší výši 8,25 % ročně, a proto byl žalované uložen k zaplacení tento nižší úrok z prodlení (soud nemůže překročit žalobní návrh).

19. Ve zbývající části, v níž se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky [částka] (rozdíl mezi žalovanou částkou [částka] a částkou přiznanou [částka]), a to včetně kapitalizovaného smluvního úroku ve výši [částka], smluvního úroku ve výši 20,88 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši [částka], zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] a z částky [částka] od [datum] do zaplacení, byla žaloba zamítnuta. S ohledem na neplatnost smlouvy o úvěru nebylo možné žalobkyni přiznat smluvní úrok ani další poplatky ve smlouvě sjednané, zákonný úrok z prodlení pak bylo možné přiznat žalobkyni až od [datum], neboť až v tento den se s ohledem na neplatnost smlouvy dostala žalovaná do prodlení, a to pouze ohledně dlužné částky [částka].

20. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. a žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení, neboť úspěch žalobkyně a úspěch žalované byly přibližně srovnatelné.

21. Lhůta pro splnění povinností uložených žalované tímto rozsudkem byla soudem stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř., tedy v délce tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.