Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 74 192 Kč, spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 11,5 % ročně od 29. 8. 2025 do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Zamítá se žaloba v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení:- částky ve výši 43 355 Kč,- zákonného úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 117 547 Kč od 18. 12. 2024 do 28. 8. 2025, zákonného úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 43 355 Kč od 29. 8. 2025 do zaplacení a dalšího úroku z prodlení ve výši 1,25 % ročně z částky 74 192 Kč od 29. 8. 2025 do zaplacení,- částky ve výši 29 966,70 Kč,- úroku ve výši 72,85 % ročně z částky 98 330,91 Kč od 18. 12. 2024 do 10. 1. 2025 ve výši 4 577,28 Kč, úroku ve výši 12,75 % ročně z částky 98 330,91 Kč od 11. 1. 2025 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od 18. 12. 2024 dosáhne částky 371 635 Kč.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se žalobou podanou dne [datum] domáhala po žalované zaplacení částky [částka], zákonného úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, částky ve výši [částka] a úroku ve výši 72,85 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] ve výši [částka], úroku ve výši 12,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od [datum] dosáhne částky [částka], a to z titulu smlouvy o úvěru č. [hodnota] ze dne [datum], na jejímž základě poskytla žalované úvěr [částka]. Žalovaná se dle žalobkyně zavázala platit z poskytnutého úvěru smluvní úrok 72,85 % ročně, úvěr s úroky měl být splacen 48 měsíčními splátkami po [částka], počínaje červnem 2024. Žalovaná úvěr vyčerpala dne [datum], úvěr však řádně nesplácela. V důsledku prodlení žalované došlo k zesplatnění úvěru ke dni [datum] (do data zesplatnění žalovaná uhradila [částka]). Ke dni zesplatnění činila neuhrazená, tzv. nová jistina úvěru [částka], a dále žalobkyni vzniklo právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši [částka] (smluvní pokuta [částka] za každou splátku, s jejíž úhradou se ocitla žalovaná v prodlení; požadováno za splátky č. [hodnota] a 6), náhrady nákladů souvisejících s prodlením žalované ve výši [částka] ([částka] za každou splátku v prodlení) a smluvní pokuty ve výši [částka] (smluvní pokuta 0,1 % denně vypočtená z částky [částka] za období od [datum] do [datum]). Žalovaná dlužnou částku nezaplatila ani poté, kdy jí byla zaslána předžalobní upomínka.
2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila.
3. Z návrhu na uzavření smlouvy o úvěru / smlouvy o úvěru č. [hodnota], datované [datum], včetně předsmluvního formuláře a dodatku č. [hodnota], soud zjistil, že návrh na uzavření smlouvy učinila žalovaná žalobkyni, žalobkyně návrh akceptovala [datum]. Žalované měl být na základě smlouvy poskytnut úvěr [částka], celkem se žalovaná zavázala splatit [částka], a to 48 měsíčními splátkami po [částka], splatnými vždy 12. dne v měsíci. Úroková sazba činila 72,85 % ročně (maximální výše úroků měla činit [částka]). Úvěr měl být žalované vyplacen na její účet č. [č. účtu]. Při prodlení s úhradou splátky delším než 30 dnů měla žalovaná platit smluvní pokutu [částka] za každou splátku, s níž bude v prodlení přes 30 dnů, maximálně však [částka] ročně (bod 6.1 smlouvy), dále měla při prodlení hradit žalobkyni náhradu účelně vynaložených nákladů v paušální výši [částka] u každé splátky v prodlení (bod 6.2 smlouvy) a při prodlení 65 dnů mělo dojít automaticky k zesplatnění úvěru; zesplatněním se měla jistina, přirostlé úroky, smluvní pokuty a poplatky stát novou jistinou a při nezaplacení nové jistiny v den zesplatnění měla žalovaná platit smluvní pokutu 0,1 % denně z nové jistiny (bod 6.5 smlouvy). Nabídku měla žalovaná podepsat elektronicky dne [datum] v 18:00:57 hodin, kódem [Anonymizováno]. Žalovaná ve smlouvě uvedla adresu trvalého pobytu shodnou s adresou pro doručování, a to [adresa]. V předsmluvním formuláři byly uvedeny parametry úvěru shodně, jako ve smlouvě (návrhu na uzavření smlouvy). Podle dodatku č. [hodnota] měla žalovaná požádat o uzavření smlouvy prostřednictvím prostředků komunikace na dálku; dodatek č. [hodnota] byl podepsán stejně jako smlouva, včetně naprosto stejného času, a to shodným číselným kódem. Totožnost žalované byla žalobkyni doložena kopií občanského průkazu, podle něhož byla žalovaná vdaná.
4. Z dokumentu označeného jako základní informace o klientovi (žalované) a z dokumentu označeného jako průběh smluvního vztahu soud zjistil, že jako číslo účtu žalované bylo uvedeno č. [č. účtu], o úvěr měla žalovaná požádat dne [datum], podepsáno mělo být [datum] a vyplaceno [datum]. Dle průběhu smluvního vztahu pak dne [datum] měla být ze strany žalobkyně zaslána na účet žalované platba [částka], s variabilním symbolem platby [Anonymizováno], přičemž tento variabilní symbol měla žalovaná následně použít jako podpisový kód pro smlouvu. Žalovaná měla rovněž odeslat žalobkyni dne [datum] SMS zprávu s textem, v němž uvedla, že souhlasí se smlouvou a toto měla doplnit kódem pro podpis, tj. variabilním symbolem platby [částka].
5. Z oznámení žalobkyně o schválení úvěru ze dne [datum], včetně splátkového kalendáře a doručenky, pak soud zjistil, že poslední splátka úvěru měla být žalovanou zaplacena dne [datum]. Žalovaná si písemnost nepřevzala, dle sdělení pošty se odstěhovala, doručováno bylo žalované [datum].
6. Z listiny označené jako hodnocení klienta – žalované bylo soudem zjištěno, že finanční potřeba žalované měla činit [částka]. Žalovaná měla mít příjem [částka] čistého měsíčně ze zaměstnání ([právnická osoba], zaměstnána od [datum] na dobu neurčitou); jiný příjem žalované nebo manžela uveden [částka], ostatní příjmy [částka], celkem příjmy [částka]. Výdaje žalované uvedeny jako životní minimum [částka], žalovaná neměla s nikým sdílet domácnost, neměla mít v domácnosti děti, neměla hradit jiné úvěry nebo půjčky, na bydlení měla hradit [částka] měsíčně (nájemné, inkaso); celkem měla mít výdaje [částka] měsíčně a volné prostředky [částka] měsíčně. Žalovaná měla být vdaná, neměla žít s manželem ve společné domácnosti, měla mít vysokoškolské vzdělání a měla mít vlastní bydlení. Z prohlášení klienta – žalované pak soud zjistil, že žalovaná měla mimo jiné žalobkyni prohlásit, že nemá žádné dluhy po splatnosti, a že uvedené skutečnosti jsou úplné a pravdivé.
7. Z výpisu záznamů z registru SOLUS a z nebankovního registru NRKI pak soud zjistil, že dotaz do registru SOLUS byl učiněn [datum] (tedy ještě před podáním žádosti žalované o úvěr), a to k žádosti č. [hodnota], žalovaná bez záznamu; dotaz do registru NRKI byl učiněn rovněž [datum], žalovaná dle výpisu žádala jiné společnosti o poskytnutí úvěru nebo půjčky (celkem [hodnota] žádosti); žalovaná dlužila na úvěrech částku [částka] (splátkové úvěry) a [částka] (úvěrový rámec, kreditní karta); po splatnosti neměla mít žádnou splátku.
8. Z karty klienta – žalované pak soud zjistil, že žalovaná celkem na předmětný úvěr zaplatila [částka], a to následovně: splátky po [částka], zaplaceny dne [datum], [datum], [datum] a [datum] (celkově zaplacená částka souhlasí s tvrzením žalobkyně - dle žaloby měla žalovaná zaplatit celkem [částka]).
9. Z potvrzení o příchozí úhradě ze dne [datum] soud zjistil, že podle potvrzení [právnická osoba]. měly být na účet žalované č. [č. účtu] přijaty následující platby z účtu č. [č. účtu], pod variabilním symbolem: [var. symbol] (rodné číslo žalované): dne , datum[částka] částka, , dne , datum[částka] částka, .
10. Z dokladu o vyplacení úvěru soud zjistil, že úvěr ve výši [částka] byl žalované vyplacen [datum] na účet č. [č. účtu] (účet žalované dle smlouvy), pod variabilním symbolem: [var. symbol] (číslo smlouvy o úvěru).
11. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužných částek dopisy ze dne [datum] a [datum] (výzvy se týkaly neuhrazených splátek č. [hodnota] a č. [hodnota]), následně měla žalované zaslat oznámení o zesplatnění úvěru ze dne [datum] (ze strany žalobkyně nebyly doloženy doklady o odeslání uvedených výzev). Naposledy byla žalovaná vyzvána k zaplacení předžalobní upomínkou žalobkyně ze dne [datum], která jí byla dle poštovního podacího archu odeslána téhož dne na adresu dle smlouvy; dluh měla žalovaná zaplatit do 15 dnů od odeslání.
12. Ze sdělení banky a z výpisu z bankovního účtu žalované č. [č. účtu] za období od [datum] do [datum] soud zjistil, že účet č. [č. účtu] je účtem žalované. Počáteční zůstatek k [datum] činil [částka], konečný zůstatek k [datum] pak byl [částka] (příchozí platby celkem [částka], odchozí platby celkem [částka]). Pokud jde o platby v březnu 2024, pak na účet žalované byla připsána dne , datum[částka] částka, (výživné na děti), dne [datum] příchozí platba [částka] (přídavky na dítě za únor 2024 na celkem [hodnota] děti); dne [datum] byla na účet žalované připsána mzda [částka]. Žalovaná v březnu 2024 hradila částku [částka] (dne [datum], příjemce [jméno FO]), částku [částka] (dne [datum], VS: [var. symbol]), splácela úvěr [právnická osoba]. částkami [částka], [částka] a [částka], dále hradila pojištění k úvěru [částka]. V březnu 2024 pak žalovaná čerpala jiné úvěry nebo půjčky, a to [datum] částku [částka] od [právnická osoba] a [datum] částku [částka] od [právnická osoba]. V dubnu 2024 pak byly na účet žalované vyplaceny přídavky na dítě [částka] ([datum]), výživné na děti [částka] ([datum]) a mzda [částka] ([datum]). Žalovaná opět splácela půjčku [právnická osoba]. částkou [částka] (dne [datum]), [částka] a pojistné [částka] (dne [datum]). Žalovaná hradila opakující se platby, a to částku [částka] (dne [datum], příjemce [jméno FO]) a částku [částka] (dne [datum], VS: [var. symbol]). Dne [datum] byla na účet žalované připsána úhrada [částka], jakožto ověřovací platba předmětného úvěru (placeno z účtu č. [č. účtu], variabilní symbol: [var. symbol]), předmětný úvěr [částka] byl na účet žalované vyplacen dne [datum]. Dne [datum] žalovaná čerpala úvěr ve výši [částka] od [právnická osoba]. Dle výpisů z účtu žalovaná sázela (kasino, herny, podobné hry a sázky).
13. Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že účastníci uzavřeli dne [datum] smlouvu o úvěru č. [hodnota], na jejímž základě žalobkyně poskytla žalované úvěr [částka]; k jeho vyplacení došlo bezhotovostně na účet žalované dne [datum]. Žalovaná se zavázala takto poskytnutý úvěr splatit 48 měsíčními splátkami po [částka]. Při vyhodnocení žádosti žalované o poskytnutí úvěru nezjišťovala žalobkyně skutečné výdaje žalované, ale vycházela z životního minima jakožto výdajů žalované ve výši [částka] měsíčně, výdaje na bydlení žalované (nájemné, inkaso) měly činit [částka] (celkové výdaje žalované měly činit dle zjištění žalobkyně [částka] měsíčně). Žalovaná měla být vdaná, neměla žít s manželem ve společné domácnosti, neměla mít ve své domácnosti děti. Žalovaná měla mít příjem pouze ze zaměstnání, a to [částka] čistého měsíčně. Dle výpisů z bankovního účtu splácela žalovaná měsíčně jiné úvěry nebo půjčky nejméně částkou [částka] (včetně pojištění úvěru), další její opakující se úhrady činily nejméně [částka] měsíčně. Žalovaná čerpala jiné úvěry nebo půjčky, opakovaně žádala o poskytnutí úvěru nebo půjčky, přičemž dle výpisu z nebankovního registru klientských informací žalovaná dlužila celkem na splátkových úvěrech částku [částka] a měla vyčerpaný úvěrový rámec či rámec na kreditní kartě ve výši [částka]. Žalovaná na žalobkyní poskytnutý úvěr ve výši [částka] celkem zaplatila [částka], poslední úhradu provedla [datum].
14. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
15. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
16. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění ke dni uzavření smlouvy o úvěru, tj. ke dni [datum] (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
17. Podle § 419 o. z. je spotřebitelem každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.
18. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odstavce 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
19. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem20. Podle § 3 odst. 1 písm. c) zákona o spotřebitelském úvěru se pro účely tohoto zákona rozumí posouzením úvěruschopnosti spotřebitele posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr.21. V daném případě žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výši [částka], aniž by před jeho poskytnutím náležitě posoudila úvěruschopnost žalované, jakožto spotřebitele, resp. bylo prokázáno, že toto posouzení provedla zcela nedostatečně a čistě formalisticky. Žalobkyně poskytla žalované úvěr bez jakéhokoli doložení či alespoň ověření výdajů žalované. Žalobkyně vycházela ze životního minima [částka], jakožto výdajů žalované, nesnažila se ani ve formě tvrzení získat informace o skutečných výdajích žalované. Pokud jde o náklady uváděné jako náklady na bydlení, pak bez dalšího žalobkyně vycházela z částky [částka], přičemž nebylo vůbec zřejmé, jak k této částce dospěla, co tyto náklady tvoří; žalobkyně neměla nijak doloženo, že žalovaná má vlastní bydlení. Další výdaje žalovaná dle žalobkyně mít neměla, ačkoli dle výpisu z nebankovního registru klientských informací žalovaná dlužila celkem na úvěrech [částka], dle výpisů z bankovního účtu žalovaná splácela jiné úvěry nebo půjčky nejméně částkou [částka] měsíčně, další její opakující se úhrady činily nejméně [částka] měsíčně, přičemž žalovaná čerpala další úvěry nebo půjčky od jiných společností, opakovaně žádala o jejich poskytnutí. Je tak zřejmé, že žalovaná nebyla schopna poskytnutý úvěr splácet částkou [částka] měsíčně, neboť její příjem nepostačoval ani k úhradě jejích pravidelných měsíčních výdajů. Rovněž tak žalobkyně zcela nesprávně vycházela z toho, že žalovaná je bezdětná, resp. že nemá žádnou vyživovací povinnost, ačkoli z výpisu z bankovního účtu žalované bylo zcela zřejmé, že žalovaná má vyživovací povinnost ke třem dětem v její péči (pobírala výživné, přídavky na děti). Soud proto dospěl k závěru, že žalobkyně nesplnila svou zákonnou povinnost a náležitě odborně neposoudila, zda je žalovaná schopna úvěr částkou [částka] měsíčně splácet, resp. bylo prokázáno, že žalovaná nebyla schopna předmětný úvěr splácet, tento úvěr ve výši [částka] jí tak neměl být ze strany žalobkyně vůbec poskytnut.22. Své povinnost zakotvené v ustanovení § 86 zákona o spotřebitelském úvěru se pak žalobkyně nemohla zprostit ani prohlášením žalované o tom, že veškeré údaje, které uvedla, jsou úplné a pravdivé, neboť dle aktuální judikatury posouzení úvěruschopnosti spotřebitele pouze na základě údajů o aktuální výši příjmů a výdajů, které uvede spotřebitel, bez jejich prokázání jakýmikoli doklady, nelze vůbec hodnotit jako ověření úvěruschopnosti. Zákon o spotřebitelském úvěru v § 86 odst. 1 výslovně vyžaduje jak porovnání příjmů a výdajů, tak posouzení spotřebitelovy úvěrové historie; poskytovatel spotřebitelského úvěru je tak před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru povinen posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací; věřitel by tak měl úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat, nikoliv se spokojit pouze s jeho ničím nedoloženými prohlášeními. Povinnost porovnání příjmů a výdajů žadatele o úvěr přitom nelze mít za splněnou ani posouzením žadatelovy úvěrové historie, zjišťované obvykle nahlédnutím do evidence exekucí či nebankovního registru dlužníků. Blíže lze odkázat např. na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne [datum], č.j. [spisová značka], rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne [datum], č. j. [spisová značka].23. S ohledem na shora uvedené soud dospěl k závěru, že mezi účastníky uzavřená smlouva o úvěru ze dne [datum] je absolutně neplatná dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Nárok žalobkyně na zaplacení žalované částky proto soud s ohledem na neplatnost smlouvy o úvěru posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení a uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku [částka], představující vyčerpanou a nesplacenou jistinu úvěru (žalovaná na vyčerpanou jistinu [částka] celkem uhradila [částka]), a to spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 11,5 % ročně od [datum], kdy nejpozději k tomuto datu byla žalovaná v prodlení, do zaplacení. Žalovaná byla vyzvána k zaplacení dlužné částky předžalobní výzvou žalobkyně ze dne [datum], která jí byla odeslána na správnou adresu dle smlouvy téhož dne (středa); ve smyslu § 573 o. z. se taková výzva považuje za doručenou třetím pracovním dnem, tj. [datum] (pondělí). Dle výzvy měla žalovaná zaplatit do 15 dnů od odeslání písemnosti, tj. do [datum] (čtvrtek), což neučinila, a od [datum] je v prodlení. Pokud jde o výši úroku z prodlení, pak ke dni [datum] činil zákonný úrok z prodlení 11,5 % ročně.24. Ve zbývající části, v níž se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky [částka] (rozdíl mezi žalovanou částkou [částka] a částkou přiznanou [částka]), zákonného úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], zákonného úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a dalšího úroku z prodlení ve výši 1,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, částky ve výši [částka] a úroku ve výši 72,85 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] ve výši [částka], úroku ve výši 12,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od [datum] dosáhne částky [částka], byla žaloba zamítnuta. S ohledem na absolutní neplatnost smlouvy o úvěru nebylo možné žalobkyni přiznat smluvní pokutu, smluvní úrok, ani další poplatky ve smlouvě sjednané; zákonný úrok z prodlení pak bylo možné přiznat žalobkyni až od [datum], neboť až v tento den se s ohledem na neplatnost smlouvy o úvěru dostala žalovaná do prodlení, a to pouze ohledně dlužné částky [částka], kdy zákonný úrok z prodlení činil 11,5 % ročně a nikoli žalobkyní požadovaných 12,75 % ročně.25. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. a žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení, neboť úspěch žalobkyně a úspěch žalované byly přibližně srovnatelné.26. Lhůta pro splnění povinností uložených žalované tímto rozsudkem byla soudem stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř., tedy v délce tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.