Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

RozsudekVyhověno

Spisová značka

9 C 32/2024

Soud: Okresní soud v NymburceDatum rozhodnutí: 24. 9. 2024Č. j.: 9 C 32/2024-59Soudkyně: Mgr. Petra ŠárovcováAgenda: Civilní (sporné) (C)Zveřejněno: 6. 5. 2025Předmět řízení: O zaplacení 295 661,15 Kč s příslušenstvímECLI:CZ:OSNB:2024:9.C.32.2024.1
srážky ze mzdysmlouva o úvěrupostoupení pohledávky
Poznámka k výběru rozhodnutí: Rozhodnutí okresních, krajských a vrchních soudů přebíráme z veřejné databáze rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti (rozhodnuti.justice.cz, otevřená data). Soudy do databáze vkládají jen vybraná rozhodnutí: od prosince 2020 hlavně pravomocná odůvodněná rozhodnutí z civilních věcí v prvním stupni, rozhodnutí vrchních soudů od konce roku 2025. Nepatří sem například platební rozkazy, rozsudky pro zmeškání nebo pro uznání, schválené smíry a většina trestních věcí. Výběr proto nelze zobecňovat na všechna řízení. K 18. 11. 2026 máme 604 848 z 615 621 rozhodnutí zveřejněných v databázi.

Použité předpisy

Označená místa (165) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši [částka], spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 15 % ročně od [datum] do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Zamítá se žaloba v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky [částka], úroku ve výši [částka] za období od [datum] do [datum], úroku ve výši 7,3 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši [částka] za období prodlení od [datum] do [datum] a zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši [částka] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalobkyně.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky [částka] s úrokem ve výši [částka] za období od [datum] do [datum], s úrokem ve výši 7,3 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši [částka] za období prodlení od [datum] do [datum] a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení s tím, že mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba]., IČO: [IČO] (dále jen „Původní věřitel“), a žalovaným došlo dne [datum] k uzavření smlouvy o úvěru č. [hodnota], na základě které poskytl Původní věřitel žalovanému úvěr ve výši [částka]. Žalovaný se zavázal splácet poskytnutý úvěr měsíčními splátkami po [částka], první splátka měla být zaplacena [datum] (jednalo se anuitní splátku zahrnující jistinu úvěru a sjednaný smluvní úrok; smluvní úrok činil 7,3 % ročně). Žalovaný své povinnosti vyplývající ze smlouvy o úvěru neplnil, a proto Původní věřitel úvěr ke dni [datum] prohlásil za okamžitě splatný. Žalovaný dlužnou částku ani poté neuhradil. Dlužnou částku tvoří jistina úvěru [částka], kapitalizovaný smluvní úrok [částka], poplatky [částka] a kapitalizovaný úrok z prodlení [částka]. Pohledávka Původního věřitele za žalovaným vyplývající ze shora uvedené smlouvy o úvěru byla postoupena na žalobkyni, postoupení bylo žalovanému písemně oznámeno. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou, žalovaný dlužnou částku neuhradil.

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, k jednání nařízenému na [datum] se bez omluvy nedostavil, ačkoli mu bylo předvolání řádně doručeno. Soud proto dle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného.

3. Ze smlouvy o úvěru s pojištěním schopnosti splácet – [Anonymizováno] ze dne [datum] soud zjistil, že byla uzavřena mezi Původním věřitelem a žalovaným, na základě smlouvy se Původní věřitel zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši [částka], úvěr měl být veden na úvěrovém účtu č. [č. účtu]. Žalovaný se smlouvou zavázal splatit úvěr 120 měsíčními anuitními splátkami po [částka], a dále se zavázal platit pojištění [částka] měsíčně – celkem měla měsíční splátka činit [částka] (poslední splátka při řádném splácení úvěru měla činit [částka], včetně pojistného pak [částka]). Splátky měl žalovaný hranit vždy k 15. dni v měsíci, počínaje dnem [datum]. Z úvěru měl žalovaný platit smluvní úrok 7,3 % ročně, celkem se zavázal vrátit Původnímu věřiteli [částka], úvěr měl žalovaný čerpat bezhotovostně na účet č. [č. účtu]. Smlouvu žalovaný podepsal elektronicky za využití tabletu; jako adresa žalovaného byla ve smlouvě uvedena [adresa].

4. Ze žádosti žalovaného o úvěr ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný ke svým poměrům uvedl, že je zaměstnán jako řemeslník/dělník od [datum] s průměrným měsíčním příjmem za poslední 3 měsíce ve výši [částka] čistého; jeho pracovní poměr měl být sjednán na dobu neurčitou, měl být vyučen, svobodný, měl bydlet u rodičů od [datum], bez vyživovací povinnosti. Žalovaný neměl hradit jiné splátky, neměl mít srážky ze mzdy, nezbytné měsíční náklady uvedl [částka], příjem domácnosti uvedl [částka] čistého měsíčně. Žalovaný žádal o úvěr [částka] se 120 splátkami.

5. Z potvrzení o výši příjmu žalovaného z [datum] soud zjistil, že žalovaný byl zaměstnán jako skladník od [datum] s průměrným měsíčním příjmem za poslední tři měsíce ve výši [částka]; příjem za posledních 12 měsíců činil celkem [částka] čistého, tj. měsíčně v průměru [částka]. Pracovní poměr žalovaného měl být sjednán na dobu neurčitou.

6. Z vyjádření Původního věřitele ke zkoumání úvěruschopnosti žalovaného z [datum] soud zjistil, že Původní věřitel vycházel z příjmu žalovaného dle potvrzení [částka], žalovaný neměl mít žádné jiné splátky, jeho výdaje, jakožto životní náklady, byly Původním věřitelem stanoveny částkou [částka], volné prostředky žalovaného měly činit [částka]. Původní věřitel ověřoval úvěruschopnost žalovaného na základě skutečností, které mu žalovaný sdělil, dále provedl lustraci žalovaného ve veřejných databázích; příjem žalovaného byl ověřován na základě poskytnutých listin od žalovaného a pohyby na jeho běžném účtu; do výdajů žalovaného byly započteny výdaje doložené v žádosti, částka životního minima, normativní náklady na bydlení a výše dosavadních splátek. Žalovaný měl být zaměstnán na dobu neurčitou, měl být svobodný, bydlet u rodičů, celkový příjem domácnosti žalovaného měl činit [částka] měsíčně čistého a na výdajích na bydlení domácnosti se měl žalovaný podílet v rozsahu 37,78 %. Žalovaný neměl mít vyživovací povinnost ani jiné splátky.

7. Z platební historie a výpisů z úvěrového účtu žalovaného bylo soudem zjištěno, že žalovaný čerpal úvěr [částka] dne [datum], celkem uhradil [částka] (žalovaný zaplatil pouze 4 splátky řádně, poslední úhradu provedl dne [datum]).

8. Žalovaný byl Původním věřitelem upomínán o zaplacení dlužných splátek, a to upomínkami ze dne [datum], [datum] a [datum]. Dopisem Původního věřitele ze dne [datum] byl žalovaný vyrozuměn o zesplatnění úvěru, tento dopis byl žalovanému dle poštovního podacího archu odeslán [datum]. Úvěr byl prohlášen za splatný ke dni [datum], k tomuto dni měl dluh činit [částka] a měl být žalovaným uhrazen do [datum].

9. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi Původním věřitelem, jako postupitelem, a žalobkyní, jako postupníkem, ze dne [datum], včetně potvrzení o připsání úplaty ze dne [datum] a seznamu postoupených pohledávek (příloha č. [hodnota] smlouvy ze dne [datum]), soud zjistil, že pohledávka Původního věřitele za žalovaným vyplývající ze shora uvedené smlouvy o úvěru byla postoupena na žalobkyni s účinností k [datum] (pohledávka za žalovaným je v seznamu postoupených pohledávek uvedena pod položkou č. [hodnota]). Postoupení pohledávky bylo žalovanému ze strany Původního věřitele oznámeno dopisem z [datum], odeslaným dle poštovního podacího archu dne [datum], a to na adresu žalovaného uvedenou ve smlouvě o úvěru.

10. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou ze dne [datum], odeslanou téhož dne - žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky ve výši [částka], a to do 7 dnů od odeslání výzvy, tj. do [datum].

11. Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že Původní věřitel na základě smlouvy o úvěru ze dne [datum] poskytl žalovanému úvěr [částka], úvěr byl veden na úvěrovém účtu č. [č. účtu], žalovaný jej měl čerpat bezhotovostně převodem na bankovní účet č. [č. účtu]. Poskytnutý úvěr se žalovaný zavázal splatit 120 měsíčními splátkami ve výši [částka] (včetně sjednaného pojištění), splátky měl žalovaný hranit vždy k 15. dni v měsíci, počínaje dnem [datum], součástí splátek měl být rovněž sjednaný smluvní úrok 7,3 % ročně. Jako adresa žalovaného byla ve smlouvě o úvěru uvedena [adresa]. Při posuzování schopnosti žalovaného splácet poskytnutý úvěr Původní věřitel vycházel z prohlášení žalovaného a potvrzení o příjmu žalovaného, podle nichž měl být žalovaný zaměstnán jako skladník od [datum] s průměrným měsíčním příjmem za poslední tři měsíce ve výši [částka] čistého (příjem žalovaného za posledních 12 měsíců činil v průměru [částka] měsíčně čistého), jeho pracovní poměr měl být sjednán na dobu neurčitou, měl být vyučen, svobodný, od [datum] měl bydlet u rodičů, žalovaný neměl mít vyživovací povinnost. Žalovaný neměl hradit jiné splátky, neměl mít srážky ze mzdy, nezbytné měsíční náklady uvedl ve výši [částka], příjem domácnosti uvedl [částka] čistého měsíčně. Původní věřitel stanovil výdaje žalovaného, jakožto životní náklady, částkou [částka] měsíčně s tím, že na výdajích na bydlení domácnosti se měl žalovaný podílet v rozsahu 37,78 %. Žalovaný úvěr ve výši [částka] vyčerpal dne [datum] a celkem splatil [částka] (poslední úhradu provedl dne [datum]). Dopisem Původního věřitele ze dne [datum] byl žalovaný vyrozuměn o zesplatnění úvěru, tento dopis byl žalovanému odeslán [datum] - úvěr byl prohlášen za splatný ke dni [datum], k tomuto dni měl dluh činit [částka] a měl být žalovaným uhrazen do [datum]. Pohledávka Původního věřitele za žalovaným z uvedené smlouvy o úvěru byla s účinností k [datum] postoupena na žalobkyni, a to smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum], postoupení pohledávky bylo žalovanému ze strany Původního věřitele písemně oznámeno dopisem ze dne [datum]. Žalovaný dlužnou částku žalobkyni ani částečně neuhradil, ačkoli byl k zaplacení vyzván předžalobní upomínkou odeslanou mu [datum].

12. Po provedeném dokazování naopak soud nemá za prokázané, že Původní věřitel před poskytnutím úvěru žalovanému ve výši [částka] s odbornou péčí zkoumal úvěruschopnost žalovaného, neboť žalobkyně náležitě netvrdila, jakým způsobem byla úvěruschopnost žalovaného posouzena, jaká zjištění Původní věřitel v této věci učinil, zejména pokud jde o příjmy a výdaje žalovaného a jeho domácnosti, a k jakým závěrům dospěl; žalobkyně nepředložila žádné důkazy, kterými by mohlo být splnění této zákonem stanovené povinnosti prokázáno, a to ani poté, kdy byla poučena soudem ve smyslu § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. o tom, že neunáší břemeno tvrzení a břemeno důkazní, včetně poučení o možném procesním neúspěchu ve věci.

13. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

14. Podle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 odst. 1 o. z. nabývá postupník postoupením pohledávky také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

15. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

16. Podle § 419 o. z. je spotřebitelem každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.

17. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odstavce 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

18. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle odstavce 2 téhož ustanovení, je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.

19. Podle § 3 odst. 1 písm. c) zákona o spotřebitelském úvěru se pro účely tohoto zákona rozumí posouzením úvěruschopnosti spotřebitele posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr.

20. V daném případě Původní věřitel poskytl žalovanému úvěr ve výši [částka], aniž by před jeho poskytnutím náležitě posoudil úvěruschopnost žalovaného, jakožto spotřebitele. Žalobkyně tak neunesla břemeno tvrzení a břemeno důkazní, neboť dostatečně netvrdila a neprokázala, že Původní věřitel s odbornou péčí posoudil před uzavřením smlouvy o úvěru úvěruschopnost žalovaného, tedy jeho schopnost poskytnutý úvěr splácet. Původní věřitel nijak nezkoumal výdaje žalovaného (zejména na bydlení a energie, kdy výdaje nebyly žalovaným ani uvedeny, resp. žalovaný je uvedl ve výši [částka]), rovněž tak příjmy domácnosti žalovaného nebyly nijak zjišťovány či ověřovány, ačkoli žalovaný tyto příjmy uváděl ve výši [částka] čistého měsíčně. Ověřen byl pouze příjem žalovaného, a to v průměrné výši [částka] měsíčně čistého. Žalovaná výdaje žalovaného stanovila pouhým odhadem na částku [částka], nezjišťovala výdaje žalovaného, a to ani výdaje na bydlení a bez dalšího stanovila, že se na výdajích na bydlení žalovaný podílí v rozsahu 37,78 % - Původní věřitel však neměl ani ve formě tvrzení žalovaného zjištěno, jaké tyto výdaje na bydlení jsou a co je tvoří Původní věřitel se rovněž nijak nezajímal o to, jak je bydlení žalovaného zajištěno (zda je jako náklad na bydlení hrazeno nájemné, a případně v jaké výši), rovněž se nezajímal o to, kdo tvoří domácnost žalovaného a jaký další příjem domácnost žalovaného má, když tento měl činit [částka] čistého měsíčně (nebylo zjišťováno, o jaký příjem se jedná, kdo jej pobírá). S ohledem na shora uvedené tak soud dospěl k závěru, že Původní věřitel nepostupoval při posouzení úvěruschopnosti žalovaného s odbornou péčí a schopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr náležitě neposoudil, resp. toto fakticky neposoudil vůbec.

21. S ohledem na shora uvedené byla tedy smlouva o úvěru uzavřená mezi Původním věřitelem a žalovaným dne [datum] posouzena dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru jako neplatná, neboť Původní věřitel před uzavřením smlouvy náležitě odborně neposoudil úvěruschopnost žalovaného. Vzhledem k tomu, že žalovaný vyčerpal dne [datum] úvěr ve výši [částka] a celkem zaplatil [částka], byla postupem podle § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku [částka], představující vyčerpanou a nesplacenou jistinou úvěru. Dále je žalovaný z uvedené částky [částka] povinen zaplatit žalobkyni zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně od [datum] do zaplacení. Pokud jde o prodlení žalovaného, pak žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky dopisem Původního věřitele ze dne [datum], odeslaným žalovanému [datum], přičemž dluh měl zaplatit do [datum], což neučinil, a proto je od [datum] v prodlení. Žalobkyně však požadovala úrok z prodlení ve správné výši až od [datum], a proto až od tohoto dne byl žalovanému uložen k zaplacení (povinnost zaplatit úrok z prodlení vyplývá z § 1970 o. z., výši úroků z prodlení pak stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb. - ke dni [datum] činil zákonný úrok z prodlení 15 % ročně).

22. Ve zbývající části, v níž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky [částka], úroku ve výši [částka] za období od [datum] do [datum], úroku ve výši 7,3 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši [částka] za období prodlení od [datum] do [datum] a zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, byla žaloba zamítnuta (poplatky a smluvní úrok nebylo možné žalobkyni z důvodu neplatnosti smlouvy o úvěru přiznat; požadovaný úrok z prodlení byl částečně zamítnut, protože nebylo prokázáno, že by se žalovaný dostal do prodlení dříve než ke dni [datum]).

23. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 o. s. ř. a přiznal žalobkyni vůči žalovanému právo na náhradu nákladů řízení ve výši [částka], neboť žalobkyně byla neúspěšná pouze v nepatrné části předmětu sporu. Žalobkyni přiznanou náhradu nákladů řízení tvoří odměna advokáta za čtyři úkony právní služby ve výši [částka] (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem věci, účast u jednání soudu dne [datum]; tarifní hodnota [částka], jeden úkon právní služby [částka]) dle § 6 odst. 1 a § 7 bod 5. vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „a. t.“), čtyři režijní paušály po [částka] dle § 13 odst. 4 a. t., náhrada cestovních výdajů ve výši [částka] podle § 13 odst. 4 a. t. (jízdenka pro cestu vlakem z [adresa] a zpět v ceně [částka] a [částka]), náhrada za promeškaný čas v délce osmi půlhodin ve výši [částka] podle § 14 a. t., 21 % daň z přidané hodnoty z částky [částka] ve výši [částka] a soudní poplatek [částka]. V souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen uhradit náklady řízení k rukám právního zástupce žalobkyně.

24. Pokud žalobkyně požadovala přiznání náhrady nákladů řízení za jeden další úkon právní služby, a to za vyjádření žalobkyně ze dne [datum], soud neshledal tento nárok žalobkyně za důvodný. Uvedené vyjádření žalobkyně sice bylo učiněno na základě výzvy soudu, nicméně doplněny byly skutečnosti a důkazní návrhy, které měly být uvedeny již v samotné žalobě. Soud proto žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení ve vztahu k tomuto podání nepřiznal.

25. Lhůta pro splnění povinností uložených žalovanému tímto rozsudkem byla soudem stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř., tedy v délce tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací