Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši [částka], spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 14,75 % ročně od [datum] do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Zamítá se žaloba v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky [částka], smluvního úroku ve výši [částka], smluvního úroku ve výši 16,9 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši [částka], zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], z částky [částka] od [datum] do zaplacení a dalšího úroku z prodlení ve výši 0,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se žalobou podanou dne [datum] domáhala po žalované zaplacení částky [částka] se smluvním úrokem [částka], se smluvním úrokem 16,9 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši [částka] a se zákonným úrokem z prodlení 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení s tím, že mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba]., IČO: [IČO] (dále jen „Původní věřitel“), a žalovanou došlo dne [datum] k uzavření smlouvy o revolvingovém úvěru č. [hodnota], na jejímž základě Původní věřitel poskytnul žalované úvěr (úvěrový limit) [částka]. Žalovaná se ve smlouvě zavázala úvěr splácet pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 5 % ze sjednaného úvěrového limitu, tj. ve výši [částka], a to počínaje listopadem 2020. Dále se žalovaná zavázala platit z vyčerpaného úvěru smluvní úrok 16,9 % ročně. Původní věřitel před poskytnutím úvěru ověřil úvěruschopnost žalované – v žádosti o poskytnutí úvěru žalovaná uvedla příjem [částka], měla být vdaná bez vyživovací povinnosti a měla bydlet v nájmu. Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas, a proto Původní věřitel úvěr dne [datum] zesplatnil. Pohledávka Původního věřitele za žalovanou vyplývající ze shora uvedené smlouvy o revolvingovém úvěru byla ke dni [datum] postoupena na žalobkyni. Žalovaná po postoupení pohledávky ničeho nezaplatila, dlužnou částku měla tvořit jistina úvěru [částka], smluvní úrok [částka], úrok z prodlení [částka] a nezaplacené poplatky [částka]. Žalovaná ničeho nezaplatila ani poté, kdy jí byla zaslána předžalobní upomínka.
2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila, k jednání soudu se bez omluvy nedostavila.
3. Ze smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne [datum] soud zjistil, že Původní věřitel poskytnul žalované úvěrový limit [částka] s možností opakovaného čerpání již splacené částky, úvěr byl veden na úvěrovém účtu č. [č. účtu]. Žalovaná se smlouvou zavázala poskytnutý úvěr splácet měsíčními splátkami po [částka], a to spolu se smluvním úrokem 16,9 % ročně. Žalovaná byla oprávněna čerpat úvěr bezhotovostně na svůj účet č. [č. účtu], z něhož byla zároveň povinna vyčerpaný úvěr splácet.
4. Ze žádosti o poskytnutí uvěrového produktu ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná měla být zaměstnána, její domácnost měly tvořit čtyři osoby (včetně žalované), přičemž dva členové domácnosti měli být bez pravidelného příjmu. Žalovaná měla být vdaná, měla bydlet v nájmu, měla mít středoškolské vzdělání s maturitou a měla pracovat na základní škole, pracovní poměr od [datum] do [datum] (na dobu určitou) s příjmem [částka] (příjem byl doložen výpisy z účtu u jiné banky). K výdajům pak žalovaná uvedla pouze výdaje na nájemné [částka], jiné výdaje (splátky úvěrů mimo ČS, a.s., jiné pravidelné výdaje – výživné, srážky ze mzdy, léky) uvedla žalovaná [částka]. Žalovaná požádala o poskytnutí úvěru s úvěrovým limitem [částka] a se splátkou [částka] měsíčně. Žádost žalovaná podepsala.
5. Z listiny Původního věřitele označené jako posouzení úvěruschopnosti klienta soud zjistil, že příjem žalované ze zaměstnání měl činit [částka] (byl ověřen výpisy z účtu u jiné banky), dále byl za účelem posouzení úvěruschopnosti žalované ze strany Původního věřitele ověřen insolvenční rejstřík, splátková morálka v CBCB, interní evidence banky, včetně možného exekučního řízení. Výdaje žalovaná uvedla [částka] na nájem, Původní věřitel dle počtu členů domácnosti, dle svých interních pravidel a statistických údajů stanovil měsíční výdaje žalované na částku [částka]. Dále Původní věřitel zjistil splátky žalované placené Původnímu věřiteli i jinému subjektu: u Původního věřitele žalovaná využívala kontokorentní úvěr ve výši [částka] s orientační splátkou [částka] měsíčně a spotřebitelský úvěr se splátkou [částka] měsíčně, a dále osobní úvěr mimo Původního věřitele s limitem [částka] a splátkou [částka] měsíčně (od [datum]).
6. Z výpisu z bankovního účtu žalované u [právnická osoba]., číslo účtu [č. účtu], za období od [datum] do [datum], pak soud zjistil, že počáteční zůstatek na účtu k [datum] činil [částka], konečný zůstatek k [datum] pak činil [částka] a ke dni [datum] pak [částka]. Příjem žalované ze zaměstnání byl dle výpisu následující: dne , datum[částka] částka, , dne , datum[částka] částka, . Ve výpisu je uvedena platba nájemného ve výši [částka] (dne [datum]), splátka úvěru [částka] dne [datum] a dne [datum], a dále opakující se platba (na stejný účet) [částka] dne [datum] a [datum].
7. Z výzvy Původního věřitele ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužné částky - dluh měl činit [částka], zaplatit jej měla žalovaná do [datum], jinak byla upozorněna na předčasné zesplatnění celého úvěru. Z rozhodnutí Původního věřitele ze dne [datum] pak soud zjistil, že Původní věřitel rozhodl o zesplatnění celého úvěru poskytnutého žalované, a to ke dni [datum], dlužná částka byla vyčíslena na [částka].
8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], včetně seznamu postoupených pohledávek (příloha č. [hodnota] smlouvy), dohody o úplatě ze dne [datum] a potvrzení o zaplacení úplaty z [datum], soud zjistil, že smlouva o postoupení pohledávek byla uzavřena mezi Původním věřitelem, jako postupitelem, a žalobkyní, jako postupníkem, přičemž na jejím základě byla pohledávka Původního věřitele za žalovanou, vyplývající z uvedené smlouvy o revolvingovém úvěru, postoupena na žalobkyni, a to s účinností ke dni [datum] (v seznamu pohledávek je pohledávka za žalovanou uvedena pod položkou č. [hodnota]; úplata za postoupené pohledávky měla být ze strany žalobkyně zaplacena [datum]). Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno, a to dopisem Původního věřitele ze dne [datum], který byl dle poštovního podacího archu odeslán téhož dne (oznámení bylo zasláno žalované na adresu jejího trvalého bydliště, tj. [adresa]; ke dni postoupení měla neuhrazená částka činit [částka]).
9. Žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení dlužné částky předžalobní výzvou ze dne [datum], odeslanou dle poštovního podacího archu téhož dne – podle výzvy měla žalovaná dlužnou částku zaplatit do [datum].
10. Z výpisu týkajícího se čerpání úvěru žalovanou, č. úvěrového účtu [č. účtu], bylo soudem zjištěno, že celkem žalovaná vyčerpala [částka] a celkem splatila [částka] (rozdíl mezi načerpanou a splacenou částkou činí [částka]).
11. Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že Původní věřitel poskytnul žalované dne [datum] revolvingový úvěr [částka], kdy žalovaná byla oprávněna opakovaně bezhotovostně čerpat finanční prostředky až do výše úvěrového limitu [částka] (již splacenou část úvěru byla oprávněna opětovně čerpat). Žalovaná celkem vyčerpala [částka] a splatila celkem [částka] (žalovaná nehradila řádně a včas sjednané splátky [částka] měsíčně). V žádosti o poskytnutí úvěru žalovaná uvedla, že je vdaná, bydlí v nájmu a hradí nájemné [částka] měsíčně, jiné výdaje (splátky úvěrů, výživné, srážky ze mzdy, léky) uvedla žalovaná [částka]; její domácnost měly tvořit čtyři osoby, přičemž dva členové domácnosti měli být bez pravidelného příjmu. Žalovaná měla mít středoškolské vzdělání s maturitou a měla pracovat na základní škole s příjmem [částka] (příjem byl doložen výpisy z účtu u jiné banky), pracovní poměr žalované byl sjednán na dobu určitou od [datum] do [datum]. Žalovaná požádala o poskytnutí úvěru s úvěrovým limitem [částka] a se splátkou [částka] měsíčně. Původní věřitel nevycházel z výdajů uvedených žalovanou ve výši [částka] měsíčně, ale stanovil je na částku [částka] měsíčně, přičemž zjistil, že žalovaná využívala u Původního věřitele kontokorentní úvěr ve výši [částka] s orientační splátkou [částka] měsíčně a spotřebitelský úvěr se splátkou [částka] měsíčně, a dále osobní úvěr u jiného subjektu s limitem [částka] a splátkou [částka] měsíčně (od [datum]). Počáteční zůstatek na účtu žalované u [právnická osoba]., číslo účtu [č. účtu], činil k [datum] částku [částka], konečný zůstatek k [datum] pak činil [částka] a ke dni [datum] pak [částka]. Příjem žalované ze zaměstnání byl dle výpisu dne [datum] ve výši [částka] a dne [datum] ve výši [částka]. Dle výpisu žalovaná hradila ze svého účtu platbu označenou jako nájemné ve výši [částka] (dne [datum]), splácela úvěr částkou [částka] dne [datum] a [datum], a dále byla z jejího účtu strhávána opětovně platba [částka] ve dnech [datum] a [datum]. Žalobkyně, resp. Původní věřitel žádným způsobem neověřoval výdaje žalované a její domácnosti, resp. výdaje nebyly ze strany žalované ani tvrzeny a žádným způsobem doloženy, přičemž žalobkyně pro potřeby posouzení úvěruschopnosti žalované vycházela pouze z interních výpočtů a statistických údajů, kdy bez dalšího výdaje žalované stanovila částkou [částka] měsíčně. Původní věřitel nijak nezjišťoval případné další příjmy domácnosti žalované, kdy její domácnost měla čtyři členy, přičemž dva členové domácnosti žalované byli bez pravidelného příjmu. Původní věřitel se pak nijak blíže nezajímal o žalovanou placené nájemné, a to přesto, že žalovaná uváděla na nájemném nepřiměřeně nízkou částku [částka], a Původní věřitel ani přesto nechtěl nic dalšího doložit, výdaje na nájemné si nijak neověřil.
12. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
13. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se mimo jiné určuje výše úroků z prodlení, odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.
14. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
15. Podle § 419 o. z. je spotřebitelem každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.
16. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odstavce 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
17. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle odstavce 2 téhož ustanovení, je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.
18. Podle § 3 odst. 1 písm. c) zákona o spotřebitelském úvěru se pro účely tohoto zákona rozumí posouzením úvěruschopnosti spotřebitele posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr.
19. V daném případě Původní věřitel poskytnul žalované úvěr ve formě úvěrového rámce ve výši [částka], aniž by před jeho poskytnutím náležitě posoudil úvěruschopnost žalované, jakožto spotřebitele, resp. bylo prokázáno, že toto posouzení provedl zcela nedostatečně a formalisticky, neboť pokud by zjištěné údaje byly skutečně náležitě odborně posouzeny, musel by Původní věřitel dospět k závěru, že požadovaný úvěr [částka] nelze bez dalšího žalované poskytnout, neboť žalovaná není schopna jej splácet (navíc žalovaná uvedla ve své žádosti o poskytnutí úvěru neúplné, resp. nepravdivé údaje). Původní věřitel bez náležitých podkladů dokládajících příjmy domácnosti žalované vycházel z příjmů žalované ze zaměstnání ve výši [částka] měsíčně, a to i přesto, že domácnost žalované měla čtyři členy a pracovní poměr žalované byl sjednán na dobu určitou od [datum] do [datum] (revolvingový úvěr, s předpokládaným opětovným čerpáním již splacené částky, byl žalované poskytnut [datum]). Původní věřitel pak nijak nezjišťoval případné další příjmy domácnosti a nezjišťoval ani výdaje žalované a její domácnosti, kdy tyto stanovil na částku [částka] – Původní věřitel nezkoumal faktické výdaje žalované a její domácnosti, a to i přesto, že žalovaná měla bydlet v nájmu, kdy nejméně v této části lze výdaje velmi snadno ověřit; navíc žalovaná splácela tři další úvěry částkou [částka] měsíčně, přičemž tyto výdaje Původnímu věřiteli ani nesdělila.
20. Na základě zjištěných údajů měl Původní věřitel nepochybně od žalované požadovat další informace a podklady, aby mohl náležitě odborně úvěruschopnost žalované posoudit, neboť informace, které měl k dispozici, vzbuzovaly důvodné pochybnosti o tom, že žalovaná bude schopna poskytnutý úvěr splácet. Pokud tak Původní věřitel neučinil, je třeba posoudit uzavřenou smlouvu o revolvingovém úvěru jako absolutně neplatnou, a to dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Postupem podle § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru proto byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku [částka], představující vyčerpanou a nesplacenou jistinu úvěru (žalovaná celkem vyčerpala [částka] a splatila [částka] – veškeré platby žalované je třeba s ohledem na neplatnost smlouvy o revolvingovém úvěru započítat na částku, která byla žalované na základě neplatně uzavřené smlouvy o úvěru žalobkyní poskytnuta, tj. na vyčerpanou „jistinu úvěru“), a to spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně od [datum], kdy nejpozději k tomuto datu byla žalovaná v prodlení (žalovaná byla k zaplacení dlužné částky řádně vyzvána předžalobní upomínkou ze dne [datum], odeslanou téhož dne – podle výzvy měla dlužnou částku zaplatit do [datum], a pokud tak neučinila, je od následujícího dne v prodlení), do zaplacení.
21. Ve zbývající části, v níž se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky [částka], smluvního úroku ve výši [částka], smluvního úroku ve výši 16,9 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši [částka], zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], z částky [částka] od [datum] do zaplacení a dalšího úroku z prodlení ve výši 0,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, byla žaloba zamítnuta. S ohledem na neplatnost smlouvy o revolvingovém úvěru nebylo možné žalobkyni přiznat smluvní úrok ani další poplatky ve smlouvě sjednané, zákonný úrok z prodlení pak bylo možné přiznat žalobkyni až od [datum], neboť až v tento den se s ohledem na neplatnost smlouvy dostala žalovaná do prodlení, a to pouze ohledně dlužné částky [částka].
22. S ohledem na shora uvedené právní posouzení, kdy smlouva o revolvingovém úvěru byla soudem shledána absolutně neplatnou, bylo nadbytečné doplňovat dokazování všeobecnými obchodními podmínkami Původního věřitele účinnými od [datum], ceníkem pro soukromou klientelu účinným od [datum] a ceníkem Původního věřitele pro bankovní obchody účinným od [datum], neboť při neplatné smlouvě o úvěru nelze vycházet ani ze smluvních ujednání, obchodních podmínek a ceníků, které jsou přílohou (součástí) takové absolutně neplatné smlouvy. Soud proto tyto důkazní návrhy žalobkyně jako zcela nadbytečné zamítnul.
23. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř., kdy úspěch žalobkyně a úspěch žalované byly přibližně srovnatelné. Soud proto rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
24. Lhůta pro splnění povinností uložených žalované tímto rozsudkem byla soudem stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř., tedy v délce tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.