Výrok
I. Zamítá se žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky ve výši 13 514,18 Kč, smluvního úroku ve výši 5 433,73 Kč, smluvního úroku ve výši 11,75 % ročně z částky 5 638,75 Kč od 26. 10. 2024 do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši 3 442,09 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 5 764,39 Kč od 26. 10. 2024 do zaplacení.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se žalobou podanou dne [datum] domáhala po žalované zaplacení částky [částka] se smluvním úrokem ve výši [částka], se smluvním úrokem ve výši 11,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši [částka] a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení s tím, že mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba]., IČO: [IČO] (dále jen „Původní věřitel“), a žalovanou došlo dne [datum] k uzavření smlouvy o úvěru č. [hodnota]. Na základě uzavřené smlouvy poskytl Původní věřitel žalované úvěr ve výši [částka], a to v hotovosti. Žalovaná se ve smlouvě zavázala úvěr vrátit a zaplatit smluvní úrok ve výši [částka], poplatek za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši [částka], úhradu za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši [částka] a úhradu za umožnění platit splátky v hotovosti v místě bydliště ve výši [částka] – celkem se tak žalovaná zavázala uhradit Původnímu věřiteli částku [částka], a to 14 měsíčními splátkami po [částka], poslední splátka měla být zaplacena [datum]. Původní věřitel dle žalobkyně před uzavřením smlouvy o úvěru náležitě posoudil schopnost žalované splácet poskytnutý úvěr, kdy vycházel z údajů uvedených žalovanou v žádosti o poskytnutí úvěru, a dále z listin, které žalovaná k prokázání těchto údajů předložila (příjem žalované činil [částka] měsíčně, výdaje [částka] měsíčně, zohledněn byl také příjem ostatních členů domácnosti žalované ve výši [částka]; žalovaná byla vdaná, měla jednu vyživovací povinnost a měla vlastní bydlení). Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas, poslední úhradu žalovaná provedla dne [datum]. Pohledávka Původního věřitele za žalovanou byla s účinností ke dni [datum] postoupena na žalobkyni, postoupení bylo žalované písemně oznámeno. Po postoupení pohledávky žalovaná žalobkyni ničeho nezaplatila, dlužnou částku ve výši [částka] tvoří neuhrazená jistina úvěru ve výši [částka], smluvní úrok za sjednanou poskytnutí úvěru ve výši [částka], nezaplacená úhrada za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši [částka], nezaplacená úhrada za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši [částka], dlužná částka za umožnění platit splátky v hotovosti v místě bydliště ve výši [částka] a smluvní pokuty ve výši [částka]. Žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení předžalobní upomínkou, žalovaná dlužnou částku ani částečně neuhradila.
2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila, k jednání soudu se bez omluvy nedostavila.
3. Ze smlouvy o úvěru č. [hodnota] ze dne [datum], včetně předpisu splátek, jakožto přílohy č. [hodnota], soud zjistil, že smlouvu uzavřela žalovaná, jakožto dlužník, s Původním věřitelem, na základě smlouvy se Původní věřitel zavázal poskytnout žalované hotovostní úvěr [částka], a žalovaná se jej zavázala splatit 14 měsíčními splátkami po [částka]. Žalovaná potvrdila podpisem smlouvy, že částku [částka] v hotovosti převzala.
4. Ze žádosti žalované o úvěr soud zjistil, že žalovaná požádala Původního věřitele o poskytnutí úvěru ve výši [částka] na 14 měsíců, se splátkami k 15. dni ve výši [částka] měsíčně. V žádosti žalovaná jako své bydliště uvedla adresu [adresa] a ke svým poměrům uvedla, že je na mateřské/rodičovské dovolené (toto mělo být ze strany Původního věřitele ověřeno), pobírá rodičovský příspěvek [částka], sama hradí na bydlení a energie [částka] měsíčně, na dopravu, jídlo a osobní náklady vynakládá [částka] měsíčně; celkem výdaje žalované měly činit [částka] měsíčně. Výdaje domácnosti žalované měly být na bydlení a energie celkem [částka] měsíčně, na dopravu, jídlo a osobní náklady [částka]; celkem výdaje žalované a její domácnosti [částka] měsíčně. Příjem manžela žalované měl dle žádosti být [částka] měsíčně, což mělo být Původnímu věřiteli doloženo potvrzením zaměstnavatele. Celkový použitelný příjem žalované a jejího manžela měl být [částka] a vyhodnocen jako dostatečný. Žalovaná s manželem měli bydlet ve vlastní nemovitosti, žalovaná měla být vdaná a měla mít jednu vyživovací povinnost k dítěti do 26 let, měla mít vysokoškolské vzdělání, neměla mít bankovní účet. Žádost žalovaná podepsala [datum].
5. Z přehledu vyplacených dávek, včetně oznámení o změně výše dávky z [datum], soud zjistil, že žalovaná pobírala rodičovský příspěvek, a to od července 2020 do října 2020 ve výši [částka] měsíčně, a to na dítě narozené [datum]. Z potvrzení o výši příjmu manžela žalované pak soud zjistil, že manžel žalované měl mít pracovní poměr na dobu neurčitou, jeho průměrný měsíční příjem za posledních 12 měsíců měl činit [částka] čistého, průměrný měsíční příjem za poslední tři měsíce pak [částka] čistého.
6. Z přehledu úhrad ke smlouvě č. [hodnota] soud zjistil, že na poskytnutý úvěr byla celkem zaplacena v období od [datum] do , datum[částka] částka, (platby byly následující: [datum] – [částka], [datum] – [částka], [datum] – [částka], [datum] – [částka], [datum] – [částka], [datum] – [částka], [datum] – [částka], [datum] - [částka], [datum] – [částka], [datum] – [částka], [datum] – [částka], [datum] – [částka] a [datum] – [částka].
7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], včetně seznamu postoupených pohledávek a potvrzení o zaplacení kupní ceny ze dne [datum], pak bylo soudem, zjištěno, že smlouva byla uzavřena mezi Původním věřitelem, jako postupitelem, a žalobkyní, jako postupníkem, předmětem postoupení byla mimo jiné pohledávka za žalovanou ze smlouvy č. [hodnota] (pohledávka uvedena pod položkou č. [hodnota]), výše postoupené pohledávky měla činit [částka]. Z oznámení Původního věřitele o postoupení pohledávky za žalovanou ze dne [datum] pak soud zjistil, že Původní věřitel oznámil žalované postoupení pohledávky, tímto oznámením byla žalovaná zároveň vyzvána k zaplacení dlužné částky [částka]. Ze strany žalobkyně nebyl předložen doklad o odeslání oznámení.
8. Žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení dlužné částky předžalobní upomínkou ze dne [datum], která byla žalované dle poštovního podacího lístku odeslána [datum] na adresu dle smlouvy o úvěru, tj. [adresa] dne [datum]. Žalovaná byla vyzvána k úhradě do [datum], dluh měl činit celkem [částka], přičemž se dle upomínky mělo jednat o dlužnou částku ze smlouvy o úvěru č. [hodnota] ze dne [datum], kterou měla uzavřít žalovaná s Původním věřitelem, na základě smlouvy měl být žalované vyplacen úvěr [částka].
9. Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že Původní věřitel poskytl dne [datum] v hotovosti žalované úvěr ve výši [částka], žalovaná se zavázala úvěr splatit 14 měsíčními splátkami po [částka]. Žalovaná na poskytnutý úvěr celkem uhradila [částka] (ke dni [datum] zaplatila [částka], ke dni poslední úhradu, tedy k [datum] uhradila celkem [částka]). Žalovaná v souvislosti se žádostí o poskytnutí úvěru Původnímu věřiteli uvedla, že je na mateřské/rodičovské dovolené, pobírá rodičovský příspěvek [částka] (toto bylo Původním věřitelem ověřeno z přehledu žalované vyplacených dávek a z oznámení o změně výše dávky z [datum]), žalovaná měla sama hradit na bydlení a energie částku [částka] měsíčně, na dopravu, jídlo a osobní náklady pak částku [částka] měsíčně; výdaje domácnosti žalované měly být na bydlení a energie celkem [částka] měsíčně, na dopravu, jídlo a osobní náklady [částka]. Celkem tak výdaje žalované a její domácnosti měly činit [částka] měsíčně. Průměrný měsíční příjem manžela žalované za poslední tři měsíce měl činit [částka] čistého (toto bylo ze strany Původního věřitele ověřeno potvrzením o příjmu manžela žalované). Žalovaná s manželem měli bydlet ve vlastní nemovitosti, žalovaná měla být vdaná a měla mít jednu vyživovací povinnost k dítěti do 26 let, měla mít vysokoškolské vzdělání, neměla mít bankovní účet. Pohledávka Původního věřitele za žalovanou z uvedené smlouvy o úvěru byla postoupena na žalobkyni. Žalovaná byla vyzvána k zaplacení dlužné částky do [datum].
10. Po provedeném dokazování naopak soud nemá za prokázané, že Původní věřitel před poskytnutím úvěru žalované ve výši [částka] s odbornou péčí posoudil úvěruschopnost žalované, neboť žalobkyně náležitě netvrdila, jakým způsobem byla úvěruschopnost žalované posouzena, jaká zjištění Původní věřitel v této věci učinil, zejména pokud jde o výdaje žalované a její domácnosti, a k jakým závěrům dospěl; žalobkyně nepředložila žádné důkazy, kterými by mohlo být splnění této zákonem stanovené povinnosti prokázáno, a to ani poté, kdy byla soudem poučena ve smyslu § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. o tom, že neunáší břemeno tvrzení a břemeno důkazní, včetně poučení o možném procesním neúspěchu ve věci. Původní věřitel žádným způsobem neověřoval výdaje žalované, spokojil se s pouhým tvrzením obecných výdajů bez jejich konkretizace o tom, o jaké skutečné výdaje žalované a její domácnosti se jedná, co je tvoří. Původní věřitel neměl k dispozici výpis z bankovního účtu žalované a/nebo jejího manžela, nezajímal se o případné splátky jiných úvěrů nebo půjček, nezjišťoval skutečné výdaje žalované na energie, a to ani za situace, kdy žalovaná byla s nezletilým dítětem na rodičovské dovolené a jejím jediným příjmem byl rodičovský příspěvek. Původní věřitel nezjišťoval, po jakou dobu bude žalovaná ještě rodičovský příspěvek pobírat, přičemž se spokojil s oznámením ze dne [datum], ačkoli úvěr byl žalované poskytován až dne [datum], tedy téměř po dvou letech, a nebylo tak zřejmé, zda je potvrzení o výplatě rodičovského příspěvku žalované stále aktuální. zda tento příspěvek ještě vůbec pobírá. Původní věřitel rovněž nijak blíže nezkoumal uváděné vlastní bydlení žalované.
11. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
12. Podle § 1970 věta první o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný.
13. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
14. Podle § 419 o. z. je spotřebitelem každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.
15. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odstavce 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
16. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle odstavce 2 téhož ustanovení, je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.
17. Podle § 3 odst. 1 písm. c) zákona o spotřebitelském úvěru se pro účely tohoto zákona rozumí posouzením úvěruschopnosti spotřebitele posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr.
18. V daném případě Původní věřitel poskytl žalované úvěr [částka], aniž by před jeho poskytnutím náležitě posoudil úvěruschopnost žalované, jakožto spotřebitele, resp. bylo prokázáno, že toto posouzení provedl zcela nedostatečně. Původní věřitel bez dalšího ověření vycházel pouze z doložených příjmů manžela žalované a z téměř dva roky starého potvrzení o tom, že žalovaná pobírala rodičovský příspěvek (jakožto její jediný příjem). Původní věřitel si žádným způsobem výdaje žalované neověřil, ani nepožadoval jejich bližší specifikaci, tedy nedostál zákonnému požadavku na náležité a odborné posouzení schopnosti žalované splácet poskytnutý úvěr. Původní věřitel pro doložení poměrů žalované nepožadoval ani výpis z jejího bankovního účtu nebo z účtu manžela, kdy jeho příjem byl pro splácení úvěru zcela zásadní. S ohledem na shora uvedené je třeba uzavřít, že Původní věřitel nepostupoval s odbornou péčí a náležitě neposoudil úvěruschopnost žalované, kdy toto posouzení provedl čistě formalisticky, bez skutečného bližšího zkoumání a náležitého odborného posouzení, neboť pokud by uváděné skutečnosti posoudil náležitě odborně, musel by přinejmenším po žalované požadovat doplnění údajů k jejím majetkovým poměrům, včetně jejich doložení.
19. S ohledem na nedostatečné posouzení úvěruschopnosti žalované shledal soud uzavřenou smlouvu o úvěru absolutně neplatnou dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Nárok žalobkyně na zaplacení žalované částky tak bylo možné posoudit jen jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení, kterého se žalované vyplacením částky [částka] v hotovosti dostalo. V průběhu řízení však bylo rovněž prokázáno, že žalovaná uhradila v souvislosti s neplatnou smlouvou o úvěru [částka], tedy na straně žalované k žádnému bezdůvodnému obohacení nedošlo, když poskytnutou částku ve výši [částka] zcela Původnímu věřiteli vrátila, a to dne [datum] (k tomuto datu žalovaná zaplatila celkem [částka], přičemž celkem ke dni [datum] zaplatila [částka]). Případný zákonný úrok z prodlení byl Původnímu věřiteli také uhrazen – žalobkyně navíc požadovala zákonný úrok z prodlení od [datum], ačkoli žalovaná byla prokazatelně vyzvána k zaplacení dlužné částky až výzvou odeslanou [datum] – dle této výzvy pak měla žalovaná zaplatit do [datum]. Možné prodlení žalované by tak nastalo až dne [datum], k tomuto datu však již žalovaná v prodlení nebyla, neboť částku [částka] zcela zaplatila [datum]. Soud proto podanou žalobu jako nedůvodnou v plném rozsahu zamítnul.
20. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení, neboť právo na zaplacení náhrady nákladů řízení vzniklo žalované, která byla ve věci zcela úspěšná, avšak žalované v průběhu řízení žádné náklady nevznikly.