9 C 88/2025

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne [datum] domáhala po žalovaném zaplacení částky [částka] se smluvním úrokem ve výši [částka], se smluvním úrokem ve výši 14,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši [částka] a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení s tím, že mezi žalobkyní a žalovaným došlo dne [datum] k uzavření smlouvy o úvěru, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému úvěr [částka]. Žalovaný se ve smlouvě zavázal úvěr splácet pravidelnými měsíčními splátkami po [částka], splatnými vždy k 15. dni v měsíci. Dále se žalovaný zavázal platit z vyčerpaného úvěru smluvní úrok 15,99 % ročně. Žalobkyně před poskytnutím úvěru ověřila úvěruschopnost žalovaného – žalobkyně vycházela z průměrného příjmu žalovaného [částka] měsíčně, výdaje žalovaného stanovila žalobkyně za využití ekonomického modelu částkou [částka] měsíčně (žalovaný sám uvedl výdaje [částka]), žalovaný byl bez jakéhokoliv řádně nespláceného závazku. Žalobkyně navíc již před poskytnutím předmětného úvěru poskytla žalovanému dva jiné úvěry, které žalovaný řádně splácel - dne [datum] byl žalovanému poskytnut úvěr [částka] se splátkou [částka] měsíčně, který byl konsolidován druhým úvěrem ze dne [datum] ve výši [částka] se splátkou [částka] měsíčně, který byl následně konsolidován předmětným úvěrem ve výši [částka] dne [datum]. Z důvodu prodlení žalovaného byl úvěr ke dni [datum] zesplatněn, a to dopisem žalobkyně ze dne [datum]. Žalovaný byl poté vyzván k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou ze dne [datum], kdy po zesplatnění úvěru zaplatil pouze [částka]. Celkem žalovaný na předmětný úvěr dle žalobkyně zaplatil [částka].

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, k jednání soudu se bez omluvy nedostavil.

3. Ze smlouvy o úvěru ze dne [datum], včetně dodatku ze dne [datum], soud zjistil, že smlouva byla uzavřena mezi žalobkyní a žalovaným (adresa žalovaného: [adresa]), na základě smlouvy měl být žalovanému poskytnut úvěr [částka] s tím, že po úhradě konsolidovaného úvěru měl být zbytek úvěrové částky vyplacen na účet žalovaného č. [č. účtu], z něhož měl být úvěr také splácen. Jednalo se o účelový úvěr – konsolidace úvěrů, z úvěru měl být splacen jiný splátkový úvěr poskytnutý žalobkyní žalovanému, č. úvěrového účtu: [č. účtu], zůstatek tohoto spláceného úvěru měl činit [částka]. Úvěr byl veden na úvěrovém účtu č. [č. účtu], žalovaný se ho zavázal splatit 96 měsíčními splátkami po [částka], resp. poslední splátka měla činit [částka]; konečná splatnost [datum] (datum poslední splátky), splátky byly splatné k 15. dni v měsíci (anuitní, tj. splátka jistiny a úroku), první splátka byla splatná [datum]. Ve smlouvě se žalovaný zavázal platit smluvní úrok ve výši 15,99 % ročně (zvýhodněná sazba při řádném splácení měla činit 14,16 % ročně). Smlouva byla uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, a to prostřednictvím internetového bankovnictví (elektronicky). Dodatkem pak bylo od prosince 2023 změněno datum splatnosti splátek z 15. dne v měsíci na 20. den v měsíci; konečná splatnost úvěru pak byla posunuta do [datum] a poslední splátka měla činit [částka].

4. Z informace o uzavření smlouvy (listiny označené jako detail zadané operace), včetně odborného vyjádření společnosti [právnická osoba]., IČO: [IČO], k otázce uzavírání smluv prostřednictvím internetového bankovnictví žalobkyně ze dne [datum], soud zjistil, že žalovaný se do aplikace internetového bankovnictví žalobkyně přihlásil [datum] ve 12:14 hodin, následně si zobrazil příslušné dokumenty za účelem uzavření smlouvy o úvěru (souhlas se zpracováním údajů o zdravotním stavu, předsmluvní informace k úvěru, záznam o vysvětlení předsmluvních informací, informace k pojištění, brožura k pojištění, ceník, shrnutí nejdůležitějších informací, všeobecné obchodní podmínky, návrh smlouvy), zobrazil si smlouvu o úvěru, byla mu zaslána k autorizaci a pomocí tzv. [Anonymizováno] žalovaný smlouvu o úvěru podepsal (prostřednictvím svého mobilního zařízení). Podle odborného vyjádření se při sjednání smlouvy a podepisování v internetovém bankovnictví [Anonymizováno] jedná o platný, bezpečný a dostatečně průkazný způsob podepisování dokumentů jak ve variantě SMS, tak [Anonymizováno].

5. Z posouzení úvěruschopnosti klienta (žalovaného) bylo soudem zjištěno, že byl ověřen žalovaný a jeho zaměstnavatel v insolvenčním rejstříku, splátková morálka žalovaného v CBCB, dle interní evidence žalobkyně neměl žalovaný záznam např. o podvodném jednání nebo kriminálních aktivitách, exekuce apod. Žalovaný pro účely poskytnutí úvěru uvedl výdaje [částka], žalobkyně je proto stanovila dle dat sdělených žalovaným (počet vyživovaných osob, způsob bydlení apod.), v kombinaci s interními informacemi žalobkyně, včetně využití statistických údajů, a to na částku [částka] měsíčně; splátkové zatížení žalovaného po poskytnutí úvěru mělo být vůči jeho příjmu 18,56 %. Žalovaný uvedl splátky úvěrů [částka], dle zjištění žalobkyně splácel žalobkyni úvěr splátkou [částka] měsíčně (úvěr byl následně předmětným úvěrem konsolidován; tento původní úvěr, který byl konsolidován, byl žalovanému poskytnut [datum]), splátka nového úvěru činila [částka] měsíčně. Příjem žalovaného byl dle hodnocení žalobkyně dostatečný, po odečtení splátky mu mělo zbývat [částka] měsíčně na jeho životní náklady.

6. Z výpisů z bankovního účtu žalovaného č. [č. účtu] za období od [datum] do [datum] soud mimo jiné zjistil, že mzda žalovaného vyplacená na účet činila v září 2022 částku [částka], v říjnu 2022 celkem [částka], v listopadu 2022 byla žalovanému vyplacena mzda ve výši [částka] a [částka], v prosinci 2022 ve výši [částka], v lednu 2023 mzda [částka] a nemocenská [částka] a v únoru 2023 činila mzda [částka]. Žalovanému byl na účet dne [datum] vyplacen předchozí úvěr od žalobkyně ve výši [částka], i přesto však byl ke dni [datum] zůstatek na účtu žalovaného záporný, a to -[částka]. Dne [datum] byl na účet žalovaného čerpán předmětný úvěr ve výši [částka] (tedy část jistiny úvěru, která nebyla určena na splátku předchozího úvěru). Dále pak z výpisů z bankovního účtu žalovaného za období od [datum] do [datum] soud zjistil, že žalovaný neměl na svém účtu dostatek finančních prostředků k úhradě splátky úvěru ve výši [částka] měsíčně. Zůstatek na účtu byl zpravidla v řádu desítek korun nebo záporný; výjimkou byl měsíc červen 2022, kdy počáteční zůstatek činil [částka], konečný zůstatek byl v červnu 2022 pak jen [částka], a to i přesto, že žalovanému byl dne [datum] vyplacen na účet úvěr [částka], dále pak v březnu 2022 činil počáteční zůstatek na účtu žalovaného [částka], konečný zůstatek pak [částka]. Žalovaný čerpal od žalobkyně dne [datum] úvěr [částka], který následně splácel splátkami [částka] měsíčně (takto zaplatil splátku v červenci a srpnu 2022), úvěr byl následně splacen z úvěru poskytnutého žalobkyní žalovanému dne [datum] ve výši [částka], splátky ve výši [částka] žalovaný uhradil v měsících říjen, listopad a prosinec 2022 a v lednu 2023 (tento úvěr byl následně splacen předmětným úvěrem ve výši [částka] dne [datum]). Dle výpisů z bankovního účtu byly žalovanému zasílány na bankovní účet peníze od rodinných příslušníků a dalších osob, přičemž bezprostředně po připsání na účet byly v hotovosti peníze z účtu vybrány.

7. Z výpisu z úvěrového účtu č. [č. účtu] za období od [datum] do [datum] soud zjistil, že dne [datum] proběhlo čerpání úvěru ve výši [částka] na účet č. [č. účtu] (úvěrový účet dle smlouvy pro úhradu konsolidovaného úvěru; částka takto čerpané částky byla nižší, než bylo ve smlouvě uvedeno), zbývající část úvěru [částka] byla čerpána také [datum] na účet žalovaného dle smlouvy o úvěru[č. účtu] č. účtu, ; celkem bylo čerpáno [částka]. Žalovaný na všech platbách zaplatil částku [částka], poslední částečná úhrada ve výši [částka] proběhla dne [datum].

8. Z přehledu k úvěrovému účtu žalovaného č. [č. účtu] (podklady pro soudní řízení) soud zjistil, že žalovaný na úvěr po datu [datum] uhradil ještě [částka], celkem na úvěr zaplatil [částka] (poslední úhrada proběhla dne [datum]).

9. Z výzvy žalobkyně k úhradě dlužné částky ze dne [datum] soud zjistil, že ke dni [datum] žalovaný dlužil [částka], byl vyzván k úhradě do [datum] s tím, že jinak bude úvěr zesplatněn. Dopisem žalobkyně ze dne [datum] byl úvěr zesplatněn z důvodu prodlení žalovaného s úhradou splátek, a to ke dni [datum], dlužná částka činila [částka].

10. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou ze dne [datum] (dlužná částka činila [částka], žalovaný byl vyzván k zaplacení do 7 dnů od doručení výzvy); podle poštovního podacího lístku byl dopis odeslán žalovanému na adresu dle smlouvy o úvěru, tj. [adresa], a to dne [datum].

11. Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že žalovaný uzavřel se žalobkyní dne [datum] smlouvu o úvěru, na jejímž základě žalobkyně poskytla dne [datum] žalovanému úvěr ve výši [částka] (část úvěrové částky ve výši [částka] byla účelově vázána na splacení předchozího úvěru vedeného na úvěrovém účtu č. [č. účtu]; zbývající část úvěru ve výši [částka] čerpal žalovaný bezhotovostně na svůj bankovní účet). Žalovaný se smlouvou zavázal splatit úvěr 96 měsíčními splátkami po [částka], první splátka byla splatná [datum]. Ve smlouvě se žalovaný zavázal platit smluvní úrok ve výši 15,99 % ročně. Průměrná mzda vyplacená na účet žalovaného v období od září 2022 do února 2023 (včetně náhrady v době nemoci) činila [částka] čistého měsíčně. V rámci posouzení schopnosti žalovaného splácet úvěr žalobkyně stanovila jeho životní výdaje na částku [částka] měsíčně (žalovaný uvedl výdaje [částka]), žalovaný dále splácel úvěr poskytnutý mu žalobkyní, a to částkou [částka] měsíčně (úvěr byl následně předmětným úvěrem splacen). Žalovanému byly zasílány na jeho bankovní účet peníze od rodinných příslušníků a dalších osob, přičemž bezprostředně po připsání na účet byly v hotovosti peníze z účtu vybrány. Žalovaný neměl v měsících předcházejících poskytnutí úvěru na svém účtu dostatek finančních prostředků k úhradě splátky úvěru ve výši [částka] měsíčně. Žalovaný čerpal dne [datum] úvěr [částka] poskytnutý mu žalobkyní, který následně splácel splátkami [částka] měsíčně (takto zaplatil splátku v červenci a srpnu 2022), úvěr byl poté doplacen z dalšího úvěru poskytnutého mu žalobkyní dne [datum] ve výši [částka] – tento druhý úvěr splácel žalovaný částkou [částka] měsíčně, splátky uhradil v měsících říjen, listopad a prosinec 2022 a v lednu 2023 (tento úvěr byl následně splacen předmětným úvěrem ve výši [částka] dne [datum]). Žalovaný celkem na poskytnutý úvěr ze dne [datum] zaplatil částku [částka], poslední úhrada proběhla [datum]. Žalobkyně opakovaně vyzývala žalovaného k úhradě dlužné částky, naposledy pak předžalobní upomínkou ze dne [datum], odeslanou mu téhož dne. Žalovaný na žalovanou částku ničeho nezaplatil.

12. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

13. Podle § 2991 odst. o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení, se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

14. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

15. Podle § 419 o. z. je spotřebitelem každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.

16. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odstavce 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

17. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle odstavce 2 téhož ustanovení, je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.

18. Podle § 3 odst. 1 písm. c) zákona o spotřebitelském úvěru se pro účely tohoto zákona rozumí posouzením úvěruschopnosti spotřebitele posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr.

19. Dle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], který byl dne [datum] schválen k publikaci ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu, je § 87 zákona o spotřebitelském úvěru speciálním ustanovením k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení, přičemž upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů „lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok pouze na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvních úroků a poplatků, navíc v nové době splatnosti, která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. proto poskytovateli úvěru vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru; účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů.

20. V daném případě žalobkyně poskytla žalovanému úvěr [částka], aniž by před jeho poskytnutím náležitě posoudila úvěruschopnost žalovaného, jakožto spotřebitele, resp. bylo prokázáno, že toto posouzení provedla zcela nedostatečně a formalisticky, neboť pokud by zjištěné údaje byly skutečně náležitě odborně posouzeny, musela by žalobkyně dospět k závěru, že úvěr [částka] nelze žalovanému bez dalšího šetření jeho úvěruschopnosti poskytnout. Žalobkyně nijak nezjišťovala skutečné výdaje žalovaného, přičemž sám žalovaný uvedl výdaje [částka], a žalobkyně proto stanovila měsíční výdaje žalovaného na částku [částka]. Žalobkyně neměla k dispozici podklady vztahující se k osobě žalovaného a jeho výdajům, vycházela pouze z určitých ekonomických modelů a statistických údajů, přičemž se ani v rovině tvrzení nezajímala o to, jaké měsíční pravidelné výdaje žalovaný hradí, žalobkyně neměla informace o tom, jakým způsobem má žalovaný zajištěno bydlení (zda např. platí nájemné a v jaké výši, jakou částku vynakládá na energie), kdo tvoří domácnost žalovaného a zda tyto případné další osoby mají svůj vlastní příjem a případně v jaké výši, zda má žalovaný vyživovací povinnost. Žalobkyně při posouzení schopnosti žalovaného splácet úvěr nepřihlédla ani k tomu, že žalovaný nemá dlouhodobě na svém účtu dostatek finančních prostředků pro úhradu sjednaných splátek, a že jsou na jeho účet zasílány i platby od rodinných příslušníků a dalších osob, které jsou následně vybírány v hotovosti. Ani tato zjištění však nevedla žalobkyni k dalšímu prověřování úvěruschopnosti žalovaného, ani na základě těchto skutečností žalobkyně nepožadovala od žalovaného žádné další informace, nic nechtěla doložit, naopak žalovanému v krátkém časovém úseku poskytla tři úvěry, resp. postupně navyšovala výši poskytnutého úvěru za současného doplacení úvěru předchozího. Žalobkyně tak v daném případě i přes soudem poskytnuté poučení dle § 118b odst. 1 a 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), neunesla břemeno tvrzení a břemeno důkazní o tom, že náležitě odborně posoudila před poskytnutím úvěru úvěruschopnost žalovaného.

21. S ohledem na shora uvedené soud dospěl k závěru, že žalobkyně neměla žalovanému na základě nedostatečně provedeného posouzení jeho úvěruschopnosti úvěr ve výši [částka] s měsíční splátkou [částka] poskytnout, neboť zde byly důvodné pochybnosti o tom, že žalovaný bude schopen takový úvěr splácet. Žalobkyně schopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr neposoudila náležitě odborně a řádně, naopak úvěruschopnost žalovaného posuzovala pouze formalisticky, ve snaze úvěr poskytnout. Je totiž nepochybné, že i učiněná nedostatečná zjištění by musela při náležitém posouzení vést k závěru, že bez dalšího posuzování nelze úvěr žalovanému poskytnout, a to pro důvodné pochybnosti o tom, že bude schopen jej splácet. Pokud žalobkyně i přes učiněná zjištěná žalovanému úvěr poskytla, je třeba uzavřenou smlouvu o úvěru hodnotit jako absolutně neplatnou, a to dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Postupem podle § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru proto byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku [částka], představující vyčerpanou a nesplacenou jistinu úvěru (žalovaný celkem vyčerpal [částka], splatil částku [částka] – veškeré platby žalovaného je třeba s ohledem na neplatnost smlouvy o úvěru započítat na částku, která byla žalovanému na základě neplatně uzavřené smlouvy o úvěru žalobkyní poskytnuta, tj. na vyčerpanou „jistinu úvěru“). S ohledem na judikaturu Nejvyššího soudu, kdy úprava počátku prodlení spotřebitele dle § 87 zákona o spotřebitelském úvěru je úpravou speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení, má být lhůta k vydání bezdůvodného obohacení žalovaným stanovena jako doba přiměřená jeho možnostem. Žalovaný se však ve věci nijak nevyjádřil, k jednání soudu se opakovaně nedostavil, soud tak nezná jeho poměry rozhodné pro stanovení přiměřené lhůty k plnění, a proto stanovil lhůtu pro vydání bezdůvodného obohacení žalovanému v délce tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, jakožto obecnou lhůtu k plnění dle § 160 o. s. ř.

22. Ve zbývající části, v níž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky [částka], smluvního úroku ve výši [částka], smluvního úroku ve výši 14,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši [částka] a zákonného úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, byla žaloba zamítnuta (z důvodu absolutní neplatnosti smlouvy o úvěru nelze žalobkyni přiznat právo na zaplacení smluvních úroků a dalších poplatků sjednaných v neplatné smlouvě o úvěru).

23. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. a přiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení v rozsahu 56 % - žalobkyně byla úspěšná ohledně částky [částka] a neúspěšná ohledně jistiny v částce [částka], tedy ve vztahu k celkové žalované částce [částka] byla žalobkyně úspěšná v 78 %, neúspěšná ve 22 % (žalobkyni proto byla přiznána náhrada nákladů řízení v rozsahu odpovídajícím jejímu úspěchu sníženému o její neúspěch, tedy uvedených 56 %). Celkové náklady řízení vynaložené žalobkyní činily [částka] a tvořila je odměna advokáta za šest úkonů právní služby ve výši [částka] dle § 7 bod 6. vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „a. t.“) (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva k plnění, žaloba, doplnění žaloby k výzvě soudu, účast u jednání dne [datum] a dne [datum]; tarifní hodnota [částka], odměna advokáta za jeden úkon [částka]), šest režijních paušálů ve výši [částka] podle § 13 a. t. (dva úkony učiněné do [datum] po [částka] – převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva k plnění; čtyři úkony učiněné po [datum] po [částka]), náhrada cestovních výdajů ve výši [částka] podle § 13 odst. 4 a. t., ve spojení se zákonem č. 262/2006 Sb., zákoník práce, a vyhláškou č. 475/2024 Sb. (jedna cesta z [adresa] a zpět v délce 120 km dne [datum], žalobkyni vzniknul nárok na náhradu poloviny nákladů, neboť zástupce žalobkyně se u Okresního soudu v [adresa] účastnil ještě jednoho dalšího jednání, a to ve věci vedené pod sp. zn. [spisová značka]; vozidlo značky [Anonymizováno], průměrná spotřeba benzinu automobilového 95 oktanů 3,7 l/100 km při ceně [částka], opotřebení vozidla [částka] /km), náhrada za promeškaný čas v délce dvou půlhodin ve výši [částka] (s ohledem na dvě jednání téhož dne) podle § 14 a. t., 21 % daň z přidané hodnoty z částky [částka] ve výši [částka] a soudní poplatek [částka]. Žalobkyni tak byla vůči žalovanému přiznána náhrada nákladů řízení ve výši [částka], tedy 56 % z celkových nákladů řízení ve výši [částka]. V souladu s § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen uhradit náklady řízení k rukám právního zástupce žalobkyně.

24. Lhůta pro splnění povinností uložených žalovanému tímto rozsudkem byla soudem stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř., tedy v délce tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.