Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

RozsudekZamítnuto

Spisová značka

12 C 123/2024

Soud: Okresní soud v Novém JičíněDatum rozhodnutí: 27. 8. 2024Č. j.: 12 C 123/2024-35Samosoudce: Mgr. Michal ChmelařAgenda: Civilní (sporné) (C)Zveřejněno: 24. 10. 2024Předmět řízení: <nezadán>ECLI:CZ:OSNJ:2024:12.C.123.2024.1
smlouva pracovnísmlouva o úvěrubezdůvodné obohacenípostoupení pohledávky
Poznámka k výběru rozhodnutí: Rozhodnutí okresních, krajských a vrchních soudů přebíráme z veřejné databáze rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti (rozhodnuti.justice.cz, otevřená data). Soudy do databáze vkládají jen vybraná rozhodnutí: od prosince 2020 hlavně pravomocná odůvodněná rozhodnutí z civilních věcí v prvním stupni, rozhodnutí vrchních soudů od konce roku 2025. Nepatří sem například platební rozkazy, rozsudky pro zmeškání nebo pro uznání, schválené smíry a většina trestních věcí. Výběr proto nelze zobecňovat na všechna řízení. K 19. 11. 2026 máme 605 157 z 615 941 rozhodnutí zveřejněných v databázi.

Použité předpisy

Označená místa (71) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Výrok

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalovanému zaplatit žalobkyni částku ve výši [částka], zákonný úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši [částka], kapitalizovaný úrok ve výši [částka], náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši [částka] a částku ve výši [částka], se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalobou doručenou soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně od [datum] do zaplacení, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši [částka], kapitalizovaným úrokem ve výši [částka], náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši [částka] a smluvní pokutou ve výši [částka], včetně náhrady nákladů řízení. Žalobu odůvodnila tvrzením, že dne [datum] uzavřel žalovaný se společností [právnická osoba]., jako původním věřitelem, v písemné formě Smlouvu o úvěru č. [hodnota] jejíž přílohu č. [hodnota] tvořil Předpis splátek. Na základě uzavřené smlouvy žalovaný obdržel finanční hotovost ve výši [částka], kterou převzal v místě svého bydliště, což stvrdil vlastnoručním podpisem smlouvy. [adresa] s jistinou úvěru se žalovaný zavázal uhradit příslušenství úvěru za dobu jeho trvání ve výši [částka]. Celkově se tak žalovaný zavázal původnímu věřiteli uhradit částku ve výši [částka], a to ve 14měsíčních splátkách ve výši [částka], přičemž splatnost první splátky nastala do měsíce od podpisu smlouvy a splatnost následujících splátek byla sjednána vždy v 1. odstavci 1. strany smlouvy pod rekapitulací závazku. Splatnost poslední splátky a zároveň celková splatnost závazku pak připadala na den [datum]. Žalobkyně doplňuje, že smlouva byla uzavřena na základě žalovaným vyplněné Žádosti o úvěr, do které uvedl základní údaje o své osobě a dále pak okolnosti vypovídající o jeho finanční situaci, jakými jsou údaje o zaměstnání, ostatních finančních závazcích, výši měsíčních příjmů, výši měsíčních výdajů a požadovanou výši úvěru. Žalovaný však sjednanou částku neuhradil řádně a včas. Žalovaný uhradil částku ve výši [částka], která odpovídá 10 řádně uhrazeným splátkám. Jednotlivé úhrady splátek byly původním věřitelem alokovány poměrně na jistinu a smluvně sjednané příslušenství pohledávky. Závazek ze smlouvy o úvěru nebyl původním věřitelem zesplatněn, jeho splatnost tak nastala nejpozději ke dni splatnosti poslední předepsané splátky, tj. ke dni [datum]. Ode dne [datum] je tedy žalovaný v prodlení s úhradou shora uvedené částky. Žalovaný byl upomínán k úhradě dluhu upomínkami odeslanými původním věřitelem a následně i formou předžalobní upomínky prostřednictvím právního zástupce žalobkyně dne [datum] Žalobkyně nabyla pohledávku za žalovaným na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne [datum] mezi společností [právnická osoba]., jako původním věřitelem a postupitelem a společností [právnická osoba], jako postupníkem a novým věřitelem.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. K jednání nařízenému na den [datum] se účastníci nedostavili, když právní zástupce žalobkyně se z jednání omluvil, žalovaný se nedostavil bez omluvy. Soud proto věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků, když přitom vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů (§ 101 odst. 3 občanského soudního řádu dále jen "o.s.ř.").

3. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázaný následující skutkový stav: Právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba]. a žalovaný uzavřeli dne [datum] Smlouvu o úvěru č. [hodnota], v níž se [právnická osoba]. (jako věřitel) zavázala poskytnout žalovanému (dlužníkovi) částku [částka] a žalovaný se zavázal vrátit celkem částku [částka] ve čtrnácti měsíčních splátkách po [částka]. [adresa] [Anonymizováno] Kč převzal žalovaný v místě svého trvalého bydliště, což stvrdil vlastnoručním podpisem smlouvy. V rámci žádosti o úvěr žalovaný uvedl, že je zaměstnaný a pobírá mzdu ve výši [částka], za bydlení a energie platí [částka] a náklady na dopravu, jídlo a osobní náklady činí [částka]. K uvedenému doložil Dodatek pracovní smlouvy, výplatní pásky za měsíce 1-3/2020 z nichž vyplývá, že jeho příjem byl ve výši [částka], [částka] a [částka] a dále Smlouvu o podnájmu bytu, z níž vyplývá, že jeho výdaje na bydlení byly ve výši [částka] měsíčně. Dále uvedl, že je svobodný, bydlí v nájmu a nemá žádné vyživované děti. (Ze smlouvy o úvěru ze dne [datum], z žádosti o úvěr, z výplatních pásek, z pracovní smlouvy a ze smlouvy o podnájmu). Písemnou smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] došlo k postoupení pohledávky na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne [datum] a žalovaný byl vyzván, aby dluh zaplatil do 10 dnů od obdržení dopisu. Dopis byl žalovanému odeslán dne [datum] (Ze smlouvy o postoupení pohledávek, z oznámení o postoupení pohledávky, z podacího archu). K úhradě dluhu byl žalovaný vyzýván písemnou předžalobní výzvou ze dne [datum]. (Z předžalobní výzvy, podacího archu). Žalovaný na úvěr uhradil částku ve výši [částka] (z tvrzení žalobkyně, když žalovaný v řízení ani netvrdil, ani neprokazoval, jakou část pohledávky zaplatil).

4. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále také o.z.), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

5. Podle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

6. Podle ustanovení § 86 odst.1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

7. Podle ustanovení § 87 odst.1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

8. Podle ustanovení § 2991 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

9. Shora uvedený skutkový stav ve věci smlouvy uzavřené mezi společností [právnická osoba]. (jako úvěrující) a žalovaným (jako úvěrovaným) dne [datum] soud posoudil dle citovaných ustanovení. Při tomto hodnocení dospěl k závěru, že mezi úvěrujícím a úvěrovaným byla uzavřena smlouva o úvěru podle ustanovení § 2395 OZ, která je podle svého obsahu smlouvou o spotřebitelském úvěru ve smyslu ust. §1 a násl. zákona č. 257/2016 Sb. V souladu s cit. ust. § 86 zákona č. 257/2016 Sb., proto bylo povinností úvěrující společnosti (věřitele) posoudit úvěruschopnost spotřebitele (úvěrovaného) na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů s tím, že úvěr mohl být pod sankcí neplatnosti smlouvy poskytnut pouze tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Judikatura Nejvyššího soudu přitom již opakovaně dovodila, že věřitel nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum] spisové značky [spisová značka]).

10. Z výše uvedeného ustanovení § 87 odst.1 zákona č. 257/2016 Sb. lze sice dospět k závěru, že výše uvedená neplatnost smlouvy je toliko neplatností relativní, nicméně z rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne [datum] ve věci [Anonymizováno]), jímž rozhodl o předběžné otázce podané Okresním soudem v [adresa], vyplývá, že články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být vykládány tak, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu (sankce spočívající v neplatnosti úvěrové smlouvy ve spojení s povinností spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem) a to bez ohledu na skutečnost, zda spotřebitel ve tříleté promlčecí době namítne tuto neplatnost.

11. V projednávané věci žalobkyně tvrdila, že žalovaný věřiteli poskytl informace, na základě nichž bylo možno posoudit schopnost žalovaného úvěr splácet s odbornou péčí, jak věřiteli ukládalo cit. ust. § 86 odst.1 zákona č. 257/2016 Sb. K tomu žalobkyně doložila žádost o úvěr, v níž žalovaný uvedl, že pobírá mzdu ve výši [částka], za bydlení a energie platí [částka] a jeho náklady na dopravu, jídlo a osobní náklady činí [částka]. Zároveň žalobkyně doložila pracovní smlouvu žalovaného a jeho výplatní pásky za období leden – březen 2020, podle nichž odpovídá žalovaným deklarovaný příjem, avšak také předložila podnájemní smlouvu, podle níž měl žalovaný platit za bydlení a energie částku ve výši [částka] měsíčně, nikoliv výše uvedených [částka]. Toto zjištění pak mělo věřitele v rámci odborné péče vést k důslednějšímu zjišťování úvěruschopnosti žalovaného a zejména výdajů žalovaného, když ani žalovaným uváděná částka na jeho další výdaje (jídlo, ošacení, telefon atd.) ve výši [částka] měsíčně není pro dospělého muže reálná. Žalobkyně však nijak nedoložila, že by se věřitel výdaji žalovaného (při výše uvedeném rozporu v prohlášení žalovaného) jakkoliv zbýval. Soudu je navíc z jeho činnosti známo, že žalovaný měl v době sjednávání úvěru vyživovací povinnost k nezletilým dětem, nicméně zde připouští, že pro věřitele je ověření této informace od žalovaného přinejmenším obtížné. I přesto však s ohledem na uvedené soud nemá (s ohledem na nedostatečné zkoumání výdajů žalovaného alespoň prostřednictvím výpisu z jeho účtu) za to, že věřitel posuzoval podle ust. § 86 zákona č. 257/2016 Sb. úvěruschopnost spotřebitele na základě spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a tedy že poskytl spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou. Úvěrová smlouva je proto s odkazem na shora uvedenou judikaturu Nejvyššího soudu a Soudního dvora Evropské unie podle cit. ust. § 87 odst. 1 zákona č.257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, neplatná, a proto žalobkyni, nelze plnění z titulu smlouvy o kontokorentu přiznat. Žalobkyně, na kterou byla pohledávka postoupena podle ust. § 1879 o.z., tak mohla po žalovaném uplatnit toliko nárok na vydání bezdůvodného obohacení podle ust. § 87 zákona o spotřebitelském úvěru ve spojení s ust. § 2991 a násl. OZ.

12. Předně je přitom třeba zdůraznit, že ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o.z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru (viz. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR [spisová značka] dne [datum]). Pro výpočet výše nesplacené jistiny je podstatné zjištění, jakou částku žalovaný čerpal ([částka]) a jakou právnímu předchůdci žalobkyně zaplatil ([částka]). Výše nesplacené jistiny je pak dána rozdílem uvedených částek, přičemž v projednávané věci je zřejmé, že žalovaný již zaplatil více, než kolik obdržel, a proto žalobkyně nemá nárok na zaplacení již žádné další částky. Z toho důvodu soud žalobu v celém rozsahu zamítl.

13. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 občanského soudního řádu (dále jen "o.s.ř.") podle něhož měl-li účastník ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V daném případě byl plně úspěšný žalovaný, kterému však žádné náklady v rámci tohoto řízení nevznikly, a proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací