Výrok
I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalovanému zaplatit žalobkyni částku ve výši 1 520 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 1 520 Kč od [datum] do zaplacení, se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne [datum] a doplněnou dne [datum] se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 1 520 Kč spolu s příslušenstvím. Žalobní návrh odůvodnila tvrzením, že žalovaný cestoval dopravním prostředkem bez platného jízdního dokladu a neuhradil přirážku k jízdnému dle čl. IX. Smluvních přepravních podmínek ve výši 1 500 Kč, spolu s jízdným, a to dne [datum] v 17:29 dne na lince 2. Společnost [anonymizována dvě slova] [právnická osoba], jakožto původní věřitel postoupila dne [datum] pohledávku včetně jejího příslušenství [právnická osoba] [anonymizováno] a.s. K zaplacení byl žalovaný vyzván předžalobní upomínkou.
Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. K jednání nařízenému na den [datum] se účastníci nedostavili, když právní zástupce žalobkyně se z jednání omluvila, žalovaný se nedostavil bez omluvy. Soud proto věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků, když přitom vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů (§ 101 odst. 3 občanského soudního řádu dále jen "o.s.ř.).
Po provedeném dokazování vzal soud za prokázané, že [právnická osoba] podnik [právnická osoba], jakožto původní věřitel postoupila na základě Smlouvy o postoupení souboru pohledávek dne [datum] pohledávku za žalovaným včetně jejího příslušenství [právnická osoba] [anonymizováno] a.s. Žalovaný byl předžalobní výzvou žalobkyně ze dne [datum] vyzván k zaplacení dluhu.
V řízení nebylo nijak prokázáno, že žalovaný cestoval dopravním prostředkem provozovaným [anonymizována dvě slova] [právnická osoba], bez platného jízdního dokladu dne [datum] v 17:29 na lince 2, a to i přesto, že žalobkyně byla usnesením ze dne [datum] vyzvána, aby dodatečně předložila zápis o přepravní dopravní kontrole, který k důkazům označila, avšak spolu s návrhem jej nedoložila.
Podle ustanovení § 37 odst. 5 písm. b) zák. č. 266/1994 Sb., o drahách, je cestující povinen při nástupu do drážního vozidla, pobytu v něm a při výstupu z drážního vozidla na výzvu pověřené osoby se prokázat platným jízdním dokladem. Neprokáže-li se platným jízdním dokladem z příčin na své straně, je povinen zaplatit jízdné z nástupní do cílové stanice nebo, nelze-li bezpečně zjistit stanici, kde cestující nastoupil, z výchozí stanice vlaku a přirážku k jízdnému, nebo pokud nezaplatí cestující na místě, prokázat se osobním dokladem a sdělit osobní údaje potřebné k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému.
Podle ustanovení § 37 odst. 6 zák. č. 266/1994 Sb. výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč. Přirážka za porušení podmínek stanovených přepravním řádem činí nejvýše 1 500 Kč.
Podle ustanovení § 7 odst. 6 vyhlášky č. 175/2000 Sb. nezakoupil-li si cestující jízdenku a je přepravován bez platné jízdenky, považuje se za cestujícího, který se z příčin na své straně neprokázal platným jízdním dokladem.
S ohledem na výše uvedené, tedy s ohledem na skutečnost, že žalobkyně neunesla důkazní břemeno stran základní skutkové okolnosti, tedy že neprokázala existenci dluhu vůči žalovanému z titulu neuhrazené přirážky k jízdnému dle čl. IX. Smluvních přepravních podmínek ve výši 1 500 Kč, spolu s jízdným, za jízdu bez platného dokladu dne [datum] v 17:29 na lince 2 provozovanou [anonymizována dvě slova] [právnická osoba], když nepředložila zápis o přepravní kontrole, a to ani po výzvě soudu, přičemž se nedostavila k jednání, na kterém mohla být poučena o následcích neunesení důkazního břemene, nelze mít za prokázané, že byly naplněny podmínky podle ustanovení § 37 odst. 5 písm. b) zák. č. 266/1994 Sb., o drahách, tak, aby mohlo být žalobkyni (coby právnímu nástupci [anonymizována dvě slova] [právnická osoba]) přiznáno jízdné a přirážka k jízdnému v požadované výši, a proto soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.
Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 občanského soudního řádu (dále jen "o.s.ř.) podle něhož měl-li účastník ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V daném případě byl plně úspěšný žalovaný, kterému však žádné náklady v rámci tohoto řízení nevznikly, a proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.