12 C 342/2024

Odůvodnění

1. Žalobou doručenou soudu dne [datum], doplněnou podáním ze dne [datum], se žalobkyně domáhala na žalované zaplacení částky [částka] s kapitalizovaným úrokem ve výši [částka], úrokem ve výši 11,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši [částka], zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení ve výši 11,75 %. Žalobu odůvodnila tím, že žalobkyně uzavřela se žalovanou dne [datum] Smlouvu o úvěru číslo [Anonymizováno]. Žalobkyně se zavázala poskytnout žalované v rámci úvěru peněžní prostředky až do výše [částka]. Použití peněžních prostředků nebylo účelově nijak vázáno. Úvěr je veden u žalobkyně na úvěrovém účtu č. [č. účtu]. Žalovaná vyčerpala úvěr dle Smlouvy tak, že dnem [datum] vyčerpala částku ve výši [částka]. Ve Smlouvě se žalovaná zavázala splácet předmětný úvěr v měsíčních splátkách ve výši [částka] splatných vždy k 14 kalendářnímu dni každého kalendářního měsíce, přičemž první splátka bude zaplacena [datum] a poslední splátka při řádném splácení měla být zaplacena dne [datum]. Úvěruschopnost pak byla podle žalobkyně řádně posouzena. Žalobkyně tvrdila, že posoudila jak stránku příjmovou, tak výdajovou, když při posouzení vycházela z žádosti, z výpisu z osobního účtu a z bankovních registrů (CRIF,CBCB). Úvěr byl tedy řádně poskytnut s doložením příjmů a posouzením výdajů. Ve smlouvě se žalovaná zavázala splatit žalobkyni úvěr spolu s úvěrovým úrokem, přičemž výše úrokové sazby činí dle Smlouvy 12,90 % ročně. Žalobkyně však požaduje úrok ve výši 11,75 %. Ke dni [datum] (datum podání žaloby) činí pohledávka žalobkyně částku [částka] tj. jistina úvěru po splatnosti ve výši [částka], poplatky po splatnosti ve výši [částka] a příslušenství pohledávky tvořené řádným úvěrovým úrokem ve výši 11,75 % ročně z jistiny pohledávky ve výši [částka] z jednotlivých neuhrazených splátek a ode dne zesplatnění do dne podání žaloby, tj. ode dne [datum] (zesplatnění) v kapitalizované výši [částka] a zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z jistiny a poplatků ve výši [částka] z nezaplacených splátek do zesplatnění a ode dne zesplatnění tj. ode dne [datum] do dne podání žaloby v kapitalizované výši [částka], a to v souladu se Smlouvou. Dle Smlouvy byla žalovaná povinna hradit poplatek za pojištění úvěru ve výši [částka] měsíčně. Poplatek za udržování pojištění je nárokován za tento termín [datum]. Za poplatek za udržování pojištění tak je nárokováno celkem [částka], který nebyl uhrazen. Žalovaná byla k úhradě výše uvedené pohledávky písemně vyzvána kvalifikovanou předžalobní výzvou zaslanou dne [datum]. Podáním ze dne [datum] žalobkyně doplnila žalobu o podrobnější tvrzení, jakým způsobem byla zkoumána úvěruschopnost žalované.

2. Podáním ze dne [datum] změnila žalobkyně žalobu co do částky kapitalizovaného úroku z prodlení, když nově (po přepočtu dlužné částky) požadovala zaplacení jistiny ve výši [částka], spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši [částka], s úrokem ve výši 12,90 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši [částka] a zákonný úrok z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení ve výši 11,75 %. Usnesením ze dne [datum] soud změnu žaloby připustil.

3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. K jednání nařízenému na den [datum] se účastníci nedostavili, když zástupce žalobkyně se z jednání omluvil, žalovaná se nedostavila bez omluvy. Soud proto věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků, když přitom vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů (§ 101 odst. 3 občanského soudního řádu (dále jen "o.s.ř.")).

4. Z provedených důkazů má soud prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovanou byla dne [datum], na základě žádosti žalované, uzavřena Smlouva o úvěru, kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalované neúčelový úvěr do výše [částka] a žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr za sjednaných podmínek [Anonymizováno] splatit spolu s úroky a hradit poplatky a související služby. Výše úrokové sazby činila 12,9 % ročně a celková částka, kterou měla žalovaná zaplatil byla ve výši [částka]. Žalovaná se zavázala splácet úvěr formou 48měsíčních splátek ve výši [částka] (s výší poslední splátky [částka]). V rámci smlouvy si účastníci sjednali v čl. V. odst. 2 písm. d) poplatek za pojištění úvěru ve výši [částka] měsíčně; pro případ upomínky nebo výzvy k uhrazení dlužné částky si sjednali poplatek ve výši [částka], resp. [částka]. Podle čl. VIII. odst.3 Smlouvy je [Anonymizováno] oprávněna zesplatnit Úvěr, neumožnit čerpání Úvěru, snížit Úvěrový limit, blokovat účty Klienta, změnit pořadí splácení, použít zůstatky účtů a došlé úhrady na splacení splatných závazků Klienta, pokud nastane skutečnost, která může ohrozit splacení Úvěru. Mezi tyto skutečnosti patří zejména prodlení se splácením peněžitých částek vůči [Anonymizováno] a vedení insolvenčního řízení vůči Klientovi. (Ze smlouvy o úvěru, z žádosti o úvěr). Žalovaná čerpala předmětný úvěr ve výši [částka] dne [datum] a zaplatila celkem [částka], když platila dne [datum] částku ve výši [částka], dne [datum] částku ve výši [částka], dne [datum] částku ve výši [částka], dne [datum] částku ve výši [částka] a dne [datum] částku ve výši [částka] (z výpisu z úvěrového účtu, z přehledu plateb). Vzhledem k tomu, že vůči žalované bylo rozhodnuto v rámci insolvenčního řízení o úpadku, využila žalobkyně svého práva a v souladu s čl. VIII. odst. 3 Smlouvy úvěr zesplatnila ke dni 2. 3 .2022 a zároveň vyzvala žalovanou k neprodlené úhradě dlužné částky (z oznámení o zesplatnění, z dodejky). Insolvenční řízení vůči žalované bylo vedeno u Krajského soudu v [adresa] pod sp.zn. [Anonymizováno] [spisová značka] v době od [datum] do [datum], kdy bylo usnesením schválené oddlužení zrušeno a insolvenční řízení zastaveno. (Z nahlížení do insolvenčního rejstříku). Ke dni [datum] byla dlužná částka ve výši [částka] (Z historie účtu). Žalovaná v řízení netvrdila, ani neprokazovala, že by dlužnou částku žalobkyni uhradila. Žalovaná byla vyzván k zaplacení dlužné částky také předžalobní výzvou (z výzvy ze dne [datum], z poštovního podacího archu).

5. Před uzavřením smlouvy o úvěru žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalované, a to jak příjmovou stránku (průměrný příjem žalované byl tři měsíce před uzavřením smlouvy ve výši [částka]), tak i stránku výdajovou (tj. pravidelné výdaje za posledních 5 měsíců_ inkaso, SIPO, trvalé příkazy, pravidelné jednorázové příkazy, ale i nepravidelné výdaje žalovaného), která byla zjištěna ve výši [částka]. Platební kapacita žalované byla spočtena na [částka]. Dále mimo jiné žalobkyně zjistila, že účet žalované nevykazuje nestandardní transakce. (Z úvěrové zprávy). Žalobkyně prováděla také kontrolu žalované v externích databázích (informace z CBCB, CRIF) s negativním výsledkem (z CRIF a CBCB). Z výpisu z účtu žalované za období od [datum] do [datum] vyplývá, že celkové příjem na účtu žalované byl ve výši [částka] a celkové výdaje ve výši [částka], při konečném zůstatku ve výši [částka] na konci měsíce. Zároveň je z tohoto výpisu z účtu zřejmé, že příjem žalované ze zaměstnání činí toliko [částka], když z dalších příjmů činí celkem [částka] položky označené jako čerpání úvěru. Zároveň je z tohoto výpisu zřejmé, že žalovaná splácela úvěr společnosti [právnická osoba] (ve výši [částka] dne [datum]) a další splátku úvěru ve výši [částka] (dne [datum]). Z výpisu z účtu žalované za období od [datum] do [datum] pak vyplývá, že celkové příjem na účtu žalované byl ve výši [částka] a celkové výdaje ve výši [částka], při konečném zůstatku ve výši [částka] na konci měsíce. Zároveň je z tohoto výpisu z účtu zřejmé, že příjem žalované ze zaměstnání činí toliko [částka], když z dalších příjmů činí celkem [částka] položky označené jako čerpání úvěru (do doby poskytnutí předmětného úvěru). Zároveň je z tohoto výpisu zřejmé, že žalovaná poskytla na splátkách úvěrů celkem částku [částka] (rovněž do dne poskytnutí předmětného úvěru). Dne [datum] platila žalovaná z účtu nájem ve výši [částka] (z výpisu z účtu žalované).

6. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále také OZ), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

7. Podle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

8. Podle ustanovení § 86 odst.1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

9. Podle ustanovení § 87 odst.1 zákona č. 257/2016 Sb., (ve znění účinném ke dni [datum]) o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

10. Podle ustanovení § 2991 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

11. Shora uvedený skutkový stav ve věci smlouvy uzavřené mezi žalobkyní a žalovanou dne [datum], soud posoudil dle citovaných ustanovení. Při tomto hodnocení dospěl k závěru, že mezi účastníky byla dne [datum] uzavřena smlouva o úvěru podle ustanovení § 2395 OZ, která je podle svého obsahu smlouvou o spotřebitelském úvěru ve smyslu ust. §1 a násl. zákona č. 257/2016 Sb. V souladu s cit. ust. § 86 zákona č.145/2010 Sb., proto bylo povinností žalobkyně (předchůdce) posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů s tím, že úvěr mohl být pod sankcí neplatnosti smlouvy poskytnut pouze tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

12. Z výše uvedeného ustanovení § 87 odst.1 zákona č. 257/2016 Sb. lze sice dospět k závěru, že výše uvedená neplatnost smlouvy je toliko neplatností relativní, nicméně soudy v rámci rozhodovací praxe opakovaně dospěly k závěru, že neposoudí-li poskytovatel úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí podle ustanovení § 86 zák. č. 257/2016 Sb., soud k neplatnosti tohoto právního jednání přihlíží, aniž by se jí spotřebitel dovolal, tedy že se jedná o neplatnost absolutní, protože stanovení relativní neplatnosti právního jednání by bylo v rozporu se zákonem, jehož smyslu a účelu nelze dosáhnout jinak, než pozitivním zásahem ze strany soudu, aniž by byl popřen smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči poskytovateli z hlediska vyjednávací a ekonomické síly (srov. např. rozhodnutí Krajského soudu v [adresa] sp.zn. [spisová značka]).

13. V projednávané věci žalobkyně tvrdila, že žalovaná jí jako poskytovateli úvěru poskytla informace, na základě nichž bylo možno posoudit schopnost žalované úvěr splácet s odbornou péčí, jak poskytovateli úvěru ukládalo cit. ust. § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., a že žalobkyně tyto poměry prověřovala z výpisu z účtu žalované a nahlédnutím do externích a interních databází. Žalobkyně k důkazům stran zkoumání úvěruschopnosti předložila především výpisy z účtu žalované za období června a srpna 2021, z nichž mimo jiné vyplývá, (viz skutková zjištění pod bodem 5. odůvodnění tohoto rozsudku), že příjem žalované ve výši cca [částka] nepokryl ani nájemné, které v žalovaná platila v měsíci srpnu ve výši [částka], a především pak z něj vyplývá, že žalovaná nejméně dva měsíce před poskytnutí úvěru byla ve špatné finanční situaci, kterou řešila tím, že se brala úvěry ([částka] v červenci a [částka] v srpnu), kterými platila další své dluhy, a v rámci které tedy její výdaje výrazně převyšovaly její příjem ze zaměstnání. Za této situace je zjevné, když jen z výpisu z účtu žalované při uzavírání úvěrové smlouvy vyplývalo při jejím velmi nízkém příjmu ze zaměstnání a celkových příjmech na účtu pocházejících převážně z úvěrů a při výdajích mnohonásobně převyšujících příjem žalované ze zaměstnání (jen nájem převyšoval její příjem ze zaměstnání o [částka]), že žalovaná nebude schopna úvěr splácet a že žalobkyně zkoumala naprosto nedostatečně skutečné výdaje a příjmy žalované, a nelze než uzavřít, že žalobkyně neposuzovala podle ust. § 86 zákona č. 257/2016 Sb. úvěruschopnost spotřebitele na základě spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a tedy nemohla dospět k závěru, že zde nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

14. S ohledem na shora popsané má soud za to, že žalobkyně jako poskytovatel úvěru poskytla spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, a úvěrová smlouva je proto s odkazem na shora uvedenou judikaturu Nejvyššího soudu a Soudního dvora Evropské unie podle cit. ust. § 87 odst. 1 zákona č.257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, neplatná, a proto žalobkyni, nelze plnění z titulu smlouvy o úvěru přiznat. Žalobkyně tak mohla po žalované uplatnit toliko nárok na vydání bezdůvodného obohacení podle ust. § 87 zákona o spotřebitelském úvěru ve spojení s ust. § 2991 a násl. OZ.

15. Předně je přitom třeba zdůraznit, že ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o.z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru (viz. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR [spisová značka] ze dne [datum], a viz níže). Ke splatnosti nároku věřitele na vydání bezdůvodného obohacení pak nadřízený soud opakovaně judikoval, že tato splatnost nesplacené jistiny se odvíjí od doby přiměřené možnostem spotřebitele dluh z bezdůvodného obohacení vrátit, nikoliv od výzvy věřitele k zaplacení. Zjištění, zda a k jakému okamžiku se stal dluh (či jeho část) splatný, je otázkou rozhodnou pro posouzení, zda se spotřebitel dostal do prodlení se zaplacením dluhu, a tedy i s otázkou, zda věřiteli náleží úroky z prodlení a v jaké výši, když tato se odvíjí od sazby stanovené pro první den prodlení dlužníka, a to bez ohledu na to, odkdy věřitel úrok z prodlení požaduje; břemeno tvrzení a břemeno důkazní nese žalovaná. O tom, že žalovaná nese břemeno tvrzení a důkazní ohledně toho, že nebylo v jejích možnostech dluh uhradit a jaké jsou její konkrétní možnosti a schopnosti k úhradě dluhu, by přitom byla žalovaná okresním soudem dle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. poučena, nicméně se k jednání soudu, ač byl řádně a včas předvolána, nedostavila. Žalovaná tedy netvrdila a neprokázala, že by nebylo v jejích možnostech předmětný dluh žalobkyni vrátit ode dne následujícího po dni, kdy prostředky čerpala, neboť tyto prokazatelně měla v důsledku tohoto čerpání ve své dispozici a objektivně je tedy mohl ihned vrátit poskytovateli úvěru. Pokud se žalovaná v řízení nebránila a netvrdila ničeho, z čeho by bylo možno učinit závěr, že její možnosti a schopnosti za této situace vrátit dluh nebyly či byly nižší, než-li činí dlužná částka, pak neunesla břemeno tvrzení a břemeno důkazní v tomto směru. Jelikož žalovaná netvrdila a neprokázala, že nebyla schopna vrátit dluh ani do dne [datum] (když k čerpání došlo již v roce 2021), dostala se nejpozději dnem [datum] do prodlení se zaplacením nesplacené jistiny ve výši [částka] (když žalovaná ani netvrdila, zda a jakou část na poskytnutý úvěr platila, a soud mohl vyjít toliko z tvrzení žalobkyně o výši nezaplacené jistiny, resp. z výpisu plateb, přičemž poskytnuto bylo [částka] a vráceno bylo [částka]), a proto nejpozději od tohoto dne náleží žalobkyni kromě částky nesplacené jistiny také úrok z prodlení z této částky (§ 1970 občanského zákoníku, ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.), a to v zákonné sazbě, kterou žalobkyně požadovala (cit. rozsudek Krajského soudu v [adresa] ze dne [datum], č.j. [spisová značka], na jehož odůvodnění soud v podrobnostech odkazuje).

16. S ohledem na výše uvedené soud žalobě vyhověl co do částky nesplacené jistiny ve výši [částka] s úrokem z prodlení od [datum] do [datum] v kapitalizované výši [částka] a co do úroku z prodlení od [datum] do zaplacení ve výši 11,75 % ročně z částky [částka], a dále žalobu stran dalších požadovaných nároků zamítl, neboť nad částku [částka] a úrok z prodlení od [datum] do zaplacení z částky nad [částka], jsou veškerá ujednání z uvedené smlouvy o úvěru co do základu a výše nedůvodná, když smlouva je jako celek neplatná z důvodů porušení zákonné povinnosti věřitele zkoumat schopnost dlužníka splácet úvěr před uzavřením smlouvy.

17. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka], přičemž tato částka představuje 86 % z jejich celkové výše když žalobkyně byla v řízení úspěšná v částce [částka] a neúspěšná v částce [částka] (rozdíl úspěchu žalobkyně v řízení v rozsahu 93 % a úspěchu žalované v rozsahu 7 %). Náklady žalobkyně pak sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí zastoupení, předžalobní výzva, podání žaloby) včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka].