Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

RozsudekČástečně vyhověno

Spisová značka

12 C 80/2024

Soud: Okresní soud v Novém JičíněDatum rozhodnutí: 27. 6. 2024Č. j.: 12 C 80/2024-26Samosoudce: Mgr. Michal ChmelařAgenda: Civilní (sporné) (C)Zveřejněno: 16. 8. 2024Předmět řízení: <nezadán>ECLI:CZ:OSNJ:2024:12.C.80.2024.1
postoupení pohledávkybezdůvodné obohaceníinvestiční fondsmlouva o úvěru
Poznámka k výběru rozhodnutí: Rozhodnutí okresních, krajských a vrchních soudů přebíráme z veřejné databáze rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti (rozhodnuti.justice.cz, otevřená data). Soudy do databáze vkládají jen vybraná rozhodnutí: od prosince 2020 hlavně pravomocná odůvodněná rozhodnutí z civilních věcí v prvním stupni, rozhodnutí vrchních soudů od konce roku 2025. Nepatří sem například platební rozkazy, rozsudky pro zmeškání nebo pro uznání, schválené smíry a většina trestních věcí. Výběr proto nelze zobecňovat na všechna řízení. K 20. 11. 2026 máme 605 451 z 616 245 rozhodnutí zveřejněných v databázi.

Použité předpisy

Označená místa (73) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši [částka] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku [částka], k rukám [tituly před jménem] [jméno FO], advokáta se sídlem [adresa], do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobou doručenou soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala na žalovaném zaplacení částky [částka] s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že původní věřitel, společnost [Anonymizováno] s.r.o., IČO: [IČO] postoupila pohledávku za žalovaným na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] na společnost [právnická osoba].[IČO] IČO, a následně společnost [právnická osoba].[IČO] IČO, , jako postupitel, postoupila pohledávku na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne [datum] na společnost [Jméno zainteresované společnosti 0/0], IČ [IČO], jako postupníka a nového věřitele. Původní věřitel uzavřel se žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě poskytl žalovanému dne [datum] úvěr ve výši [částka], který měl být splacen nejpozději dne [datum]. Předmětem žalobního návrhu je pohledávka skládající se z dosud nesplacené jistiny úvěru ve výši [částka]. Původní věřitel poskytuje úvěry prostřednictvím své webové stránky www.[Anonymizováno].cz (dříve [Anonymizováno].[Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno].cz), na které si žalovaný vybral dle své vlastní volby dostupné parametry, jako jsou výše požadovaného úvěru v českých korunách a dobu splatnosti úvěru ve dnech. Následně žalovaný vyplnil registrační formulář, kde uvedl své osobní údaje, které jsou uvedeny v části B tohoto návrhu, a to včetně svého telefonního čísla a emailové adresy. Poté byl žalovaný povinen obeznámit se s obsahem, podmínkami, právy a povinnostmi a sankčními ujednáními plynoucími z uzavření Smlouvy. Vzhledem k výše popsaným skutečnostem původní věřitel tento návrh smlouvy akceptoval a úvěr žalovanému vyplatil dne [datum]. Úvěr byl převeden z bankovního účtu původního věřitele na bankovní účet žalovaného č. [č. účtu] pod variabilním symbolem [var. symbol], jenž odpovídá číslu Smlouvy. Úvěr byl žalovanému prokazatelně poskytnut, jak je patrno z přiloženého výpisu z bankovního účtu žalobce (nebo potvrzením o provedené platbě), ale přesto nebyl žalovaným do dnešního dne uhrazen v celé výši. Žalovaný nevrátil úvěr v datech splatnosti. Žalovaný byl prokazatelně upomínán k úhradě dluhu upomínkami odeslanými původním věřitelem a následně i formou předžalobní upomínky prostřednictvím právního zástupce žalobkyně odeslané dne [datum]. Celková výše nároků žalobkyně činí celkem [částka] nejpozději splatných dne [datum]. Podáním ze dne [datum] žalobkyně doplnila, že úvěruschopnost žalovaného byla zkoumána především z veřejně dostupných databází a z prohlášení žalovaného.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Po provedeném dokazování zjistil soud z jednotlivých důkazů následující skutečnosti: Dne [datum] uzavřela společnost [Anonymizováno] [právnická osoba]. se žalovaným prostřednictvím elektronických prostředků komunikace na dálku smlouvu o spotřebitelském úvěru, v níž se společnost Viva [právnická osoba]. zavázala poskytnout žalovanému finanční prostředky ve výši [částka] a žalovaný se zavázal této společnosti poskytnutý úvěr splatit v celkové výši [částka] nejpozději do dne [datum]. Částka ve výši [částka] byla žalovanému poskytnuta převodem na bankovní účet žalovaného (ze Smlouvy o úvěru ze dne [datum], z výpisu z účtu). Mezi společností [Anonymizováno] s.r.o. (dříve [Anonymizováno] [právnická osoba].). a společností [právnická osoba]. byla uzavřena smlouva o postoupení pohledávek, na základě nž byla předmětná pohledávka postoupena společnosti [právnická osoba]. Mezi společností [právnická osoba]. a žalobkyní byla dne [datum] uzavřena smlouva o postoupení pohledávek, kterou byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni (ze smlouvy o postoupení pohledávek vč. přílohy). Žalovanému bylo postoupení pohledávky oznámeno dopisem ze dne [datum] a dále byl předžalobní výzvou ze dne [datum] vyzván k zaplacení dluhu do tří dnů; listiny mu byly odeslány taktéž dne 11. 1 .2024 (z oznámení o postoupení pohledávky, z výzvy, z podacího lístku).

4. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále také o.z.), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

5. Podle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

6. Podle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

7. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

8. Podle ustanovení § 2991 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

9. Shora uvedený skutkový stav ve věci smlouvy uzavřené mezi společností [Anonymizováno] s.r.o., dříve [Anonymizováno] [právnická osoba]., (jako úvěrující) a žalovaným (jako úvěrovaným) dne [datum] soud posoudil dle citovaných ustanovení. Při tomto hodnocení dospěl k závěru, že mezi úvěrující a úvěrovaným byla uzavřena smlouva o úvěru podle ustanovení § 2395 OZ, která je podle svého obsahu smlouvou o spotřebitelském úvěru ve smyslu ust. §1 a násl. zákona č. 257/2016 Sb. [právnická osoba] s cit. ust. § 86 zákona č. 257/2016 Sb., proto bylo povinností úvěrující společnosti (věřitele) posoudit úvěruschopnost úvěrovaného (spotřebitele, dlužníka) na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů s tím, že úvěr mohl být pod sankcí neplatnosti smlouvy poskytnut pouze tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Judikatura Nejvyššího soudu přitom již opakovaně dovodila, že věřitel nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum] spisové značky [spisová značka]).

10. Z výše uvedeného ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. lze sice dospět k závěru, že výše uvedená neplatnost smlouvy je toliko neplatností relativní, nicméně z rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne [datum] ve věci C – 679/18 ([Anonymizováno] -[Anonymizováno]), jímž rozhodl o předběžné otázce podané Okresním soudem v [adresa], vyplývá, že články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být vykládány tak, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu (sankce spočívající v neplatnosti úvěrové smlouvy ve spojení s povinností spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem) a to bez ohledu na skutečnost, zda spotřebitel ve tříleté promlčecí době namítne tuto neplatnost.

11. V projednávané věci žalobkyně, pouze tvrdila, že žalovaný společnosti [Anonymizováno] s.r.o. poskytl informace, na základě nichž bylo možno posoudit schopnost žalovaného úvěr splácet s odbornou péčí, jak to úvěrující společnosti ukládalo cit. ve smyslu ust. § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., a že úvěrující společnost tyto poměry prověřovala nahlédnutím do externích a interních databází. K uvedeným tvrzením pak žalobkyně ničeho nedoložila a neunesla tedy důkazní břemeno stran tvrzení o zkoumání úvěruschopnosti žalovaného. Protože v řízení nebylo prokázáno, že by úvěrující společnost jakkoliv podle ust. § 86 zákona č. 257/2016 Sb. posuzovala úvěruschopnost spotřebitele, natož pak na základě spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, učinil soud závěr, že úvěrující společnost poskytla spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, a úvěrová smlouva je proto s odkazem na shora uvedenou judikaturu Nejvyššího soudu a Soudního dvora Evropské unie podle cit. ust. § 87 odst. 1 zákona č.257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, neplatná. Proto žalobkyni, na kterou byla pohledávka postoupena podle ust. § 1879 o.z., nelze plnění z titulu smlouvy o úvěru přiznat; žalobkyně mohla po žalovaném uplatnit toliko nárok na vydání bezdůvodného obohacení podle ust. § 87 zákona o spotřebitelském úvěru ve spojení s ust. § 2991 a násl. OZ.

12. Předně je přitom třeba zdůraznit, že ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o.z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru (viz. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR [spisová značka] dne [datum]). Nesplacenou výší jistiny úvěru dle výše uvedeného závěru je v projednávané věci částka odpovídající rozdílu poskytnutých finančních prostředků a vrácených finančních prostředků, tedy částka ve výši [částka], kterou je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni, když v řízení nebylo ani tvrzeno, že by žalovaný cokoliv na svůj dluh uhradil.

13. S ohledem na výše uvedené soud ve zbývající části posuzovaného nároku (tedy úroků z prodlení) žalobu zamítl jako nedůvodnou.

14. Úspěšné žalobkyni soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř. přiznal náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva. Náklady řízení žalobkyně tedy sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí zastoupení, předžalobní výzva, sepis žaloby) včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka].

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací