12 C 84/2025

Odůvodnění

1. Žalobou, doručenou soudu dne [datum], se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky [částka] spolu se smluvním úrokem z prodlení ve výši 0,5 % ročně od [datum] do zaplacení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, včetně náhrady nákladů řízení. Žalobu odůvodnila tvrzením, že žalobkyně jako úvěrující uzavřela s žalovaným jako úvěrovaným dne [datum] dle § 2395 a násl. občanského zákoníku Smlouvu o úvěru na podporu a rozvoj podnikání č. [Anonymizováno]. Smlouva byla uzavřena s žalovaným jako podnikatelem a smluvní vztah se tak neřídí zákonem č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím datové schránky tak, že žalobkyně zaslala žalovanému datovou schránkou znění smlouvy a žalovaný datovou zprávou toto znění odsouhlasil. Žalobkyně ověřila oprávnění žalovaného k podnikatelské činnosti výpisem z živnostenského rejstříku veřejně přístupným na síti internet. Podle Smlouvy o úvěru poskytla žalobkyně žalovanému úvěr ve výši [částka] na účet žalovaného sjednaný ve Smlouvě o úvěru, a to dne [datum]. Žalovaný se zavázal úvěr splatit společně s příslušnými poplatky ve 2 měsíčních splátkách po [částka] splatných vždy do 2. dne kalendářního měsíce, počínaje [datum] a konče [datum]. Nedílnou součástí Smlouvy jsou Parametry úvěru a Sazebník, které jsou obsaženy v těle samotné Smlouvy. Dle čl. III Smlouvy o úvěru je žalobkyně oprávněna požadovat na žalovaném za své služby poplatky dle Parametrů úvěru a Sazebníku. Žalovaný se zavázal dle čl. III. Smlouvy splatit poskytnutou částku úvěru spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši [částka] a dále poplatkem za přijetí, posouzení a vyhodnocení žádosti o úvěr ve výši [částka]. V případě dodržení termínu splatnosti úvěru tak měl žalovaný uhradit žalobci celkem částku [částka]. Žalovaný neuhradil žalobkyni řádně a včas 1. splátku splatnou dne [datum]. Dluh se tak stal splatným 15. kalendářním dnem od počátku prodlení, tedy dne [datum] (čl. VIII.6. Smlouvy). Podle čl. VIII.1. Smlouvy (Následky porušení smlouvy a sankce) má žalobkyně v případě prodlení žalovaného nárok na smluvní úrok z prodlení ve výši 0,5 % denně z celkové dlužné částky až do zaplacení (čl. VIII.1.a. Smlouvy), náhradu účelně vynaložených nákladů, které žalobkyni vznikly v důsledku prodlení žalovaného s úhradu dlužné částky z úvěru (čl. VIII.1.b. Smlouvy), kdy tyto náklady jsou specifikovány v Sazebníku, smluvní pokutu ve výši 50 % z celkové dlužné částky v případě marného uplynutí 15. kalendářního dne od počátku prodlení (čl. VIII.1.c. Smlouvy). Podle čl. V.1. Smlouvy má žalobce v případě prodlení žalovaného nárok na poplatek za poskytnutí úvěru (bez slevy), neboť žalovaný v důsledku prodlení nárok slevu na poplatku ztrácí. Žalované poplatky (náhrada účelně vynaložených nákladů) podle čl. VIII.1.b. Smlouvy a Sazebníku ve výši [částka] jsou tvořeny účtovaným poplatkem za SMS upomínku ve výši 6 x [částka], doporučenou písemnou upomínkou ve výši [částka]. Podle § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., činí minimální výše nákladů spojených s uplatněním každé pohledávky [částka]. Žalovaný do data podání žaloby neuhradil na dlužnou pohledávku ničeho. Žalovaný dluží žalobkyni k dnešnímu dni částku [částka], sestávající z dlužné jistiny ve výši [částka], poplatku za poskytnutí úvěru ve výši [částka], poplatku za přijetí, posouzení a vyhodnocení žádosti o úvěru ve výši [částka], smluvní pokuty ve výši 50 % z dlužné částky ve výši [částka], poplatku (náhrada účelně vynaložených nákladů) ve výši [částka] a dále pak paušální částku podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve výši [částka] a dále pak smluvní úrok z prodlení ve výši 0,5 % denně z částky [částka] od [datum] do zaplacení.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázané, že dne [datum] žalovaný akceptoval návrh žalobkyně na uzavření Smlouvy o úvěru na podporu a rozvoj podnikání č. [Anonymizováno], v níž se žalobkyně (jako úvěrující) zavázala poskytnout žalovanému (úvěrovanému) částku ve výši [částka] a žalovaný se zavázal vrátit tuto částku spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši [částka] a poplatkem ve výši [částka] za přijetí, posouzení a vyhodnocení žádosti o úvěr, a to ve dvou měsíčních splátkách po [částka], když první splátka byla splatná dne [datum] a druhá dne [datum]; poplatek ve výši [částka] byl splatný ke dni [datum]. Částka ve výši [částka] byla žalovanému poskytnuta dne [datum]. (Ze smlouvy o úvěru, z akceptace, z dodejky datové zprávy, potvrzení o provedení transakce). Podle čl. VIII.1. Smlouvy, ocitne-li se Úvěrovaný v prodlení s úhradou dlužné splátky Úvěru a poplatku za poskytnutí Úvěru, má Úvěrující vůči Úvěrovanému nárok: a) na smluvní úrok z prodlení ve výši 0,5 % denně z dlužné částky až do zaplacení. Prodlení Úvěrovaného nevylučuje trvání nároku na smluvní úrok z dlužné jistiny z Úvěru sjednaný dle této Smlouvy. Uvedené znamená, že nárok Úvěrujícího na smluvní úrok trvá i poté, kdy dojde k prodlení na straně Úvěrovaného a ke vzniku nároku na smluvní úrok z prodlení; c) na zaplacení smluvní pokuty ve výši 50 % z celkové dlužné částky v případě marného uplynutí 15-tého kalendářního dne od počátku prodlení; za dlužnou částku se pro účely tohoto čl. považuje dlužná jistina Úvěru a poplatek za poskytnutí Úvěru. Podle části Smlouvy nazvané „Parametry úvěru“ se strany dohodly mimo jiné na následujících poplatcích, a to poplatku ve výši [částka] za odeslání doporučené upomínky a poplatku ve výši [částka] za odeslání jedné sms upomínky. Podle čl. V.

4. Smlouvy se smluvní strany dohodly, že Úvěrující je oprávněn započíst pravidelné i mimořádné splátky Úvěru k úhradě nejdříve splatného peněžitého závazku Úvěrovaného ze Smlouvy o úvěru, se kterým je Úvěrovaný v prodlení, a to postupně nejprve k úhradě nákladů spojených s případným vymáháním pohledávky, smluvních pokut, úroků z prodlení a příslušenstvím pohledávky. (Ze smlouvy o úvěru). Z tzv. „[adresa] odeslaných SMS“ vyplývá, že dluh žalovaného do dne [datum] činil celkem [částka], včetně veškerého příslušenství 1. splátky a poplatků (poplatky za 3x sms zprávu po [částka], poplatek za zpracování úvěru ve výši [částka] a dlužné úroky z prodlení za 10 dnů prodlení). Podle této „[adresa] “ žalovaný dne [datum] zaplatil žalobkyni jí požadovanou částku ve výši [částka], což mu žalobkyně zprávou sms potvrdila. Následně byl žalovaný vyzýván dalšími šesti sms zprávami k zaplacení dluhu (jednalo se o zprávy ze dne [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum]). Žalovaný přitom zaplatil dne [datum] částku ve výši [částka], což mu žalobkyně zprávou sms opět potvrdila (Z [adresa] odeslaných SMS, kterou předložila žalobkyně). Dne [datum] zaslala žalobkyně žalovanému výzvu k úhradě dluhu, v níž uvedla, že žalovaný nezaplatil splátku úvěru splatnou dne [datum] ve výši [částka], a proto po něm požaduje včetně sankcí zaplatit částku v celkové výši [částka]; výzva byla žalovanému doručena téhož dne do datové schránky (z výzvy ze dne [datum], z dodejky). Žalovaný byl vyzván k zaplacení dluhu předžalobní výzvou ze dne [datum] (z výzvy, z dodejky).4. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále „o.z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

5. Podle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

6. Podle ustanovení § 122 odst.1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouzea) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu,b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, neboc) smluvní pokutu.

7. Podle ustanovení § 122 odst.2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy. Omezení podle věty první se neuplatní na souhrn smluvních pokut uplatněných do okamžiku, kdy se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, pokud je tento souhrn pokut v kalendářním roce, v němž nebo v jehož části byl spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy, nižší než [částka] a pokud výše smluvních pokut zahrnutých v tomto souhrnu uplatněných ve vztahu k prodlení s každou jednotlivou splátkou spotřebitelského úvěru činí nejvýše [částka].

8. Podle ustanovení § 122 odst.5 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, odstavce 1, 2 a 4 se použijí obdobně i na odloženou platbu, peněžitou zápůjčku, úvěr nebo obdobnou finanční službu, kde dlužník, který je fyzickou osobou, avšak není spotřebitelem, je v prodlení delším než 90 dnů s plněním peněžitého dluhu. Souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut v takovém případě nesmí přesáhnout součin čísla [hodnota] a celkové výše odložené platby, peněžité zápůjčky, úvěru nebo obdobné finanční služby.

9. Podle ustanovení § 2048 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále „o.z.“), ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém10. Shora uvedený skutkový stav ve věci smlouvy uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným dne [datum] soud posoudil dle citovaných ustanovení. Při tomto hodnocení dospěl k závěru, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru podle ustanovení § 2395 OZ. Na základě této smlouvy poskytla úvěrující žalobkyně úvěrovanému žalovanému částku ve výši [částka], a úvěrovaný měl částku vrátit včetně smluveného poplatku za poskytnutí úvěru a smluveného poplatku za přijetí, posouzení a vyhodnocení žádosti o úvěr ve výši [částka] ve dvou splátkách po [částka], když první splátka byla splatná dne [datum] a druhá dne [datum] (poplatek ve výši [částka] byl přitom splatný dne [datum], tedy s první splátkou). Jakkoliv žádný z účastníků netvrdil, že by na dlužnou částku bylo cokoliv plněno, tak z důkazů předložených žalobkyní jednoznačně vyplynulo, že žalovaný první splátku zaplatil po splatnosti dne [datum], a zároveň s ní zaplatil i do té doby splatné příslušenství a poplatky (3x sms zprávu po [částka], dlužný poplatek ve výši [částka] a dlužné úroky z prodlení za 10 dnů prodlení). Dlužnou tedy zůstala druhá splátka v celkové výši [částka], splatná dne [datum], na kterou žalovaný plnil dne [datum] částku ve výši [částka]. Podle čl. V.4. Smlouvy pak bylo třeba započíst zaplacenou částku ve výši [částka] nejdříve na úhradu nákladů spojených s případným vymáháním pohledávky, smluvních pokut, úroků z prodlení a příslušenství, přičemž náklady spojené s uplatněním pohledávky (tj.6x [částka] za sms poplatek a [částka] za poplatek za výzvu) a smluvní pokutu (ve výši [částka]) požadovala žalobkyně touto žalobou jako samostatné nároky, a proto se započtení mohla týkat toliko (smluvených) úroků z prodlení, které za období od [datum] do [datum] představují částku ve výši [částka] (0,5% denně z částky [částka]). Z částky [částka] tak zbude po započtení úroků z prodlení částka ve výši [částka], kterou je třeba odečíst od nezaplacené druhé splátky ve výši [částka], čímž lze dospět k výši nesplacené jistiny, tedy k částce [částka], kterou žalovaný žalobkyni dluží.11. Žalobkyně požadovala z částky nesplacené jistiny (včetně poplatků) smluvní úrok z prodlení ve výši 0,5% denně. Zde je však třeba zdůraznit, že předmětná úvěrová smlouva sice podle svého obsahu není smlouvou o spotřebitelském úvěru, nicméně ve smyslu ust. § 122 odst.5 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, je nutno odst. 1, 2 a 4 tohoto ustanovení na předmětnou věc aplikovat, neboť tato ustanovení je třeba použít přiměřeně na jakoukoliv odloženou platbu, peněžitou zápůjčku, úvěr nebo obdobnou finanční službu, kde sice dlužník není spotřebitelem, ale je fyzickou osobou, což žalovaný je. Proto bylo možno žalobkyni ze skutečně dlužné jistiny ve výši [částka] podle ust. § 122 odst. 1, 5 zákona č. 257/2016 Sb., přiznat smluvený úrok pouze za dobu 90 dnů (tedy od [datum] do [datum]) a dále již jen podle ust. § 1970 občanského zákoníku ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.12. Podle smluvních ujednání dluží žalovaný žalobkyni také smluvené poplatky ve výši 6x [částka] za sms s výzvou (jednalo se o zprávy ze dne [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum]) a [částka] za poplatek za výzvu ze dne [datum], tedy částku ve výši [částka].13. Žalobkyni vzniklo podle ust. § 2048 o.z. i právo na smluvní pokutu dle výše citovaných smluvních ujednání, nicméně celková výše dlužné částky, kterou je dle smlouvy dlužná jistina Úvěru a poplatek za poskytnutí Úvěru, činí pouze [částka] (viz výše), a proto má žalobkyně právo pouze na smluvní pokutu ve výši [částka] ([částka] / 2 = [částka]).14. Celková výše dlužné částky, kterou je dle shora uvedeného odůvodnění povinen žalovaný žalobkyni zaplatit pak činí [částka] ([částka] + [částka] + [částka]), když k této částce je třeba podle ust. § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. přičíst také částku ve výši [částka], představující minimální výši nákladů spojených s uplatněním každé pohledávky vzniklé ze závazků mezi podnikateli. Ve zbylé části byla žaloba, s ohledem na výše uvedené, jako nedůvodná zamítnuta.15. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2 občanského soudního řádu (dále jen "o.s.ř.") podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalobkyně byla v řízení úspěšná co do částky [částka] a neúspěšná co do částky [částka], tedy žalobkyně byla úspěšná z 31 % a neúspěšná z 69 %. V rámci poměru úspěchu a neúspěchu byl tedy úspěšnější žalovaný, kterému však žádné náklady v rámci tohoto řízení nevznikly, a proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.