Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

RozsudekČástečně vyhověno

Spisová značka

12 C 97/2024

Soud: Okresní soud v Novém JičíněDatum rozhodnutí: 12. 9. 2024Č. j.: 12 C 97/2024-46Samosoudce: Mgr. Michal ChmelařAgenda: Civilní (sporné) (C)Zveřejněno: 21. 11. 2024Předmět řízení: pro zaplacení 148 326,50 Kč s příslušenstvímECLI:CZ:OSNJ:2024:12.C.97.2024.1
smlouva o úvěrubezdůvodné obohacení
Poznámka k výběru rozhodnutí: Rozhodnutí okresních, krajských a vrchních soudů přebíráme z veřejné databáze rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti (rozhodnuti.justice.cz, otevřená data). Soudy do databáze vkládají jen vybraná rozhodnutí: od prosince 2020 hlavně pravomocná odůvodněná rozhodnutí z civilních věcí v prvním stupni, rozhodnutí vrchních soudů od konce roku 2025. Nepatří sem například platební rozkazy, rozsudky pro zmeškání nebo pro uznání, schválené smíry a většina trestních věcí. Výběr proto nelze zobecňovat na všechna řízení. K 18. 11. 2026 máme 604 848 z 615 621 rozhodnutí zveřejněných v databázi.

Použité předpisy

Označená místa (95) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši [částka] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalované zaplatit žalobkyni částku ve výši [částka], zákonný úrok z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, kapitalizovaný úrok ve výši [částka] a náklady spojené s uplatnění pohledávky ve výši [částka].

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku [částka], k rukám [tituly před jménem] [Anonymizováno], advokáta se sídlem [adresa], do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobou, doručenou soudu dne [datum], ve znění doplnění ze dne [datum], se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, kapitalizovaným úrokem ve výši [částka] a náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši [částka], včetně náhrady nákladů řízení. Žalobu odůvodnila tvrzením, že žalobkyně uzavřela se žalovanou dne [datum] smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytla žalované úvěr ve výši [částka]. Žalobkyně poukazuje na skutečnost, že smlouva o úvěru byla sjednána elektronicky prostřednictvím klientské zóny v souladu s článkem X. smlouvy o úvěru, na čemž se smluvní strany dohodly a s čímž žalovaná souhlasila. Uzavření smlouvy o úvěru je patrné jak z autorizačních doložek připojených ke smluvní dokumentaci a k předsmluvním informacím, tak rovněž z navazujících úkonů žalované (zejm. zaslání verifikační platby, čímž se žalovaná zachovala podle smlouvy). Úroky úvěru měly být žalovanou žalobkyni hrazeny v měsíčních splátkách [částka] vždy k 15. dni každého příslušného kalendářního měsíce (viz. článek IV. a článek V. smlouvy o úvěru a článek II. odst. 2.

2. Smlouvy o zřízení doplňkové služby podpora, jež tvoří přílohu smlouvu o úvěru). Žalovaná však nedodržela splátkový kalendář a dostala se do prodlení se splátkou, jež byla splatná dne [datum]. Na základě tohoto porušení smluvních povinností zaslala žalobkyně žalované první upomínku ze dne [datum], kde vyzvala žalovanou k úhradě dlužné splátky. Žalovaná však vůči žalobkyni své splatné závazky neuhradila. Žalobkyně proto zaslala žalované druhou upomínku ze dne [datum], kde opětovně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné splátky. I přes zaslání několika upomínek tak nebyla ze strany žalované řádně uhrazena pravidelná měsíční splátka úvěru splatná dne [datum]. Na jednotlivé upomínky nebylo reagováno zaplacením, proto žalobkyni nezbývalo jiné možnosti, než přistoupit dle ustanovení článku V. odst. 5.5. smlouvy o úvěru k zesplatnění úvěru, a vyzvat žalovanou s ohledem na porušení smlouvy o úvěru k úhradě zbývající jistiny úvěru, kapitalizovaného smluvního úroku vypočteného ode dne prodlení s danou splátkou do dne zaslání zesplatnění, náklady na upomínkování a nákladů právního zastoupení. Žalovaná k dnešnímu dni neuhradila na jistinu pohledávky ničeho. Žalovaná byla dne [datum] vyzvána předžalobní upomínkou k úhradě dlužné částky. Podáním ze dne [datum] žalobkyně doplnila žalobu o podrobnější tvrzení, jakým způsobem byla zkoumána úvěruschopnost žalované.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázaný následující skutkový stav: Žalobkyně a žalovaná uzavřely dne [datum] Smlouvu o úvěru č. [hodnota], v níž se žalobkyně (jako poskytovatel) zavázala poskytnout žalované (jako spotřebiteli) částku [částka], když částka ve výši [částka] měla být vyplacena žalované na její účet, částka ve výši [částka] měla být vyplacena ve prospěch věřitele žalované za účelem plné úhrady předchozího závazku žalované a částka ve výši [částka] měla být započtena na náklady poskytovatele úvěru. Žalovaná se zavázala vrátit žalobkyni částku ve výši [částka] v 72 měsíčních splátkách po [částka]; zápůjční úroková sazba byla sjednána ve výši 26,54 % ročně. (Ze smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. [hodnota] ze dne [datum], z detailu pohybu k verifikační platbě). [adresa] 285 Kč poskytla žalobkyně žalované na její účet dne [datum], částku ve výši [částka] převedla žalobkyně na vlastní účet dne [datum] (z detailu pohybu). Protože žalovaná neuhradila přes výzvy žalobkyně pravidelnou měsíční splátku spotřebitelského úvěru č. [hodnota] splatnou dne [datum], zesplatnila žalobkyně úvěr dopisem ze dne [datum]; zároveň byla žalovaná vyzývána písemnou předžalobní výzvou ze dne [datum] k zaplacení dluhu. (Ze zesplatnění úvěru - z výzvy, podacího archu). Žalovaná zaplatila žalobkyni celkem částku ve výši [částka] (Z tvrzení žalobkyně v podání ze dne [datum], přičemž sama žalovaná v řízení ani netvrdila, zda a jakou část úvěru již zaplatila).[právnická osoba] výzvě soudu, aby žalobkyně doložila, že prověřovala úvěruschopnost žalované, ve smyslu ust. § 86 odst.1 zákona č. 257/2016 Sb., žalobkyně předložila soudu výpisy z účtu žalované za měsíc 1/2023 – 3/2023. Z výpisu z účtu za měsíc leden 2023 vyplývá, že počáteční zůstatek činil – [částka] a konečný zůstatek na účtu žalované byl – [částka], když kreditní položky činili [částka] a debetní [částka]; příjem žalované byl [datum] ve výši [částka] a výše splátky dluhu žalované u žalobkyně z předcházejícího úvěru byla [částka], která byla žalované stržena z účtu dne [datum]. Dále je z tohoto výpisu z účtu zřejmé, že již od [datum] vyčerpala žalovaná prostředky ze svého účtu, takže dále čerpala kontokorent a prostředky na účtu doplňovala drobnými hotovostními vklady. Z výpisu z účtu za měsíc únor 2023 pak vyplývá, že konečný stav na účtu žalované byl – [částka], když kreditní položky činili [částka] a debetní [částka]; výše příjmu žalované ze zaměstnání přitom činila dne [datum] částku ve výši [částka], přičemž již dne [datum] vyčerpala žalovaná prostředky ze svého účtu tak, že musela čerpat kontokorent a nebyla schopna žalobkyni zaplatit řádnou splátkou předchozího úvěru, a proto jí žalobkyně účtovala poplatky za upomínky dne [datum] a [datum] (inkaso splátky předchozího úvěru žalobkyně bylo odmítnuto pro nedostatek prostředků na účtu). Z výpisu z účtu za měsíc únor 2023 pak vyplývá, že konečný stav na účtu žalované za tento měsíc byl – [částka], když kreditní položky činili [částka] a debetní [částka]; příjem žalované ze zaměstnání přitom činil dne [datum] částku ve výši [částka] a žalovaná již dne [datum] musela čerpat na účtu kontokorent. Z výplatní pásky žalované vyplývá, že za měsíc 12/2022 byl její čistý měsíční příjem od zaměstnavatele Veterinární univerzita [adresa] ŠZP ve výši [částka], za měsíc 1/2023 ve výši [částka] a za měsíc 2/2023 ve výši [částka]. Podle výpisu z insolvenčního rejstříku proti ní nebylo vedeno insolvenční řízení a ani žádná exekuce. Žalobkyně prověřovala i platnost žalovanou předloženého občanského průkazu. Z přílohy č. [hodnota] předmětné smlouvy vyplývá, že žalovaná uvedla do soupisu, že má pravidelné finanční závazky ve výši [částka] a náklady na bydlení žalovaná uvedla ve výši [částka].5. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále také o.z.), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.6. Podle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.7. Podle ustanovení § 86 odst.1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.8. Podle ustanovení § 87 odst.1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.9. Podle ustanovení § 2991 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.10. Shora uvedený skutkový stav ve věci smlouvy uzavřené mezi společností [právnická osoba]. (jako úvěrující) a žalovanou (jako úvěrovaným) dne [datum] soud posoudil dle citovaných ustanovení. Při tomto hodnocení dospěl k závěru, že mezi úvěrujícím a úvěrovaným byla uzavřena smlouva o úvěru podle ustanovení § 2395 OZ, která je podle svého obsahu smlouvou o spotřebitelském úvěru ve smyslu ust. §1 a násl. zákona č. 257/2016 Sb. V souladu s cit. ust. § 86 zákona č. 257/2016 Sb., proto bylo povinností úvěrující společnosti (věřitele) posoudit úvěruschopnost spotřebitele (úvěrovaného) na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů s tím, že úvěr mohl být pod sankcí neplatnosti smlouvy poskytnut pouze tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Judikatura Nejvyššího soudu přitom již opakovaně dovodila, že věřitel nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum] spisové značky [spisová značka]).11. Z výše uvedeného ustanovení § 87 odst.1 zákona č. 257/2016 Sb. lze sice dospět k závěru, že výše uvedená neplatnost smlouvy je toliko neplatností relativní, nicméně z rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne [datum] ve věci [Anonymizováno]), jímž rozhodl o předběžné otázce podané Okresním soudem v [adresa], vyplývá, že články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být vykládány tak, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu (sankce spočívající v neplatnosti úvěrové smlouvy ve spojení s povinností spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem) a to bez ohledu na skutečnost, zda spotřebitel ve tříleté promlčecí době namítne tuto neplatnost.12. V projednávané věci žalobkyně tvrdila, že žalovaná věřiteli poskytla informace, na základě nichž bylo možno posoudit schopnost žalované úvěr splácet s odbornou péčí, jak věřiteli ukládalo cit. ust. § 86 odst.1 zákona č. 257/2016 Sb., a že věřitel tyto poměry prověřoval z listin předložených žalovanou – z výpisu z běžného účtu žalované, z výplatní pásky za měsíc 12/2022 – 2/2023, a dále prověřoval informace o žalované v dostupných rejstřících. K uvedeným tvrzením pak žalobkyně doložila výpisy z účtu žalované, z nichž především vyplývá, že žalovaná nejméně tři měsíce před uzavřením smlouvy byla v debetu, přičemž prostředky, které jí byly vypláceny jako mzda, vyčerpala z účtu během dvou až pěti dnů, když tato doba se od ledna do března 2023 zkracovala. Pro nedostatek prostředků na účtu žalované ostatně nemohla ani žalobkyně uplatnit inkaso ke splátce předchozího úvěru poskytnutého žalované. Nedostatek prostředků pak žalovaná řešila vkládáním prostředků na běžný účet, jejichž původ nebyl žalobkyni při sjednávání úvěru (a natož pak v tomto řízení) nijak vysvětlen. V řízení nebylo žalobkyní nijak tvrzeno, že by jakkoliv výdaje žalované zkoumala. Pokud se tedy za popsané situace žalobkyně spokojila pouze s prokázáním příjmu žalované z její mzdy, a vůbec nijak nereflektovala na to, že výdaje dle výpisu z účtu žalované jsou ve výši až dvojnásobku jejího příjmu, že žalovaná není schopna splácet ani předchozí úvěr u žalobkyně (opakovaně zamítnuté inkaso), a především se vůbec nijak nezabývala (konkrétními) výdaji žalované, nelze s ohledem na výše uvedené než uzavřít, že věřitel neposuzoval podle ust. § 86 zákona č. 257/2016 Sb. úvěruschopnost spotřebitele na základě spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a tedy nemohl dospět k závěru, že zde nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.13. S ohledem na shora popsané má soud za to, že úvěrující společnost (věřitel) poskytla spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, a úvěrová smlouva je proto s odkazem na shora uvedenou judikaturu Nejvyššího soudu a Soudního dvora Evropské unie podle cit. ust. § 87 odst. 1 zákona č.257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, neplatná, a proto žalobkyni, nelze plnění z titulu smlouvy o kontokorentu přiznat. Žalobkyně tak mohla po žalované uplatnit toliko nárok na vydání bezdůvodného obohacení podle ust. § 87 zákona o spotřebitelském úvěru ve spojení s ust. § 2991 a násl. OZ.14. Předně je přitom třeba zdůraznit, že ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o.z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru (viz. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR [spisová značka] dne [datum]). Pro výpočet výše bezdůvodného obohacení bylo nejprve třeba zjistit, kolik žalovaná žalobkyni zaplatila. Aby soud zjistil výši bezdůvodného obohacení dle shora uvedeného právního závěru, bylo třeba odečíst částku vrácených finančních prostředků od skutečně poskytnutých finančních prostředků. Za skutečně poskytnuté prostředky je přitom třeba považovat částku připsanou na účet žalované a částku, kterou byl zaplacen předchozí úvěr žalované u žalobkyně, tedy celkem částku [částka]. Výsledná částka je částkou bezdůvodného obohacení, kterou je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni ve výši [částka] (128 450 – 19 596). Ve zbývající části posuzovaného nároku (tedy včetně úroků z prodlení) žalobu zamítl jako nedůvodnou.15. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. Soud přiznal žalobkyni, jenž byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka], přičemž tato částka představuje 20 % z jejich celkové výše (žalobkyně byla v řízení úspěšná co do částky [částka] a žalovaná co do částky [částka], tedy žalobkyně byla úspěšná z 60 % a žalovaná pak ze 40 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí zastoupení, předžalobní výzva, sepis žaloby) včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 13 odst. 4 a. t..

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací