Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

RozsudekČástečně vyhověno

Spisová značka

13 C 158/2026

Téma · generováno AISpotřebitelský úvěr a nepřiměřené smluvní sankce

Soud: Okresní soud v Novém JičíněDatum rozhodnutí: 20. 8. 2026Č. j.: 13 C 158/2026-24Soudce: JUDr. Tomáš HozaAgenda: Civilní (sporné) (C)Zveřejněno: 5. 10. 2026Předmět řízení: o 23 083,55 Kč s příslušenstvímECLI:CZ:OSNJ:2026:13.C.158.2026.1
náklady řízenílhůtynáhrada nákladůpodnikatel

Shrnutí · generováno AI

Soud přiznal věřiteli nevrácenou jistinu, přiměřenou smluvní pokutu, poplatky a zákonný úrok z prodlení. Zamítl však požadavek na smluvní úrok 1,07 % denně, protože jej považoval za nepřiměřený vůči spotřebiteli a rozporný s dobrými mravy. Posouzení úvěruschopnosti shledal dostatečným.

Shrnutí vytvořila AI z plného textu rozhodnutí. Není to text soudu ani právní věta; ověřte ho v plném textu níže.

Poznámka k výběru rozhodnutí: Rozhodnutí okresních, krajských a vrchních soudů přebíráme z veřejné databáze rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti (rozhodnuti.justice.cz, otevřená data). Soudy do databáze vkládají jen vybraná rozhodnutí: od prosince 2020 hlavně pravomocná odůvodněná rozhodnutí z civilních věcí v prvním stupni, rozhodnutí vrchních soudů od konce roku 2025. Nepatří sem například platební rozkazy, rozsudky pro zmeškání nebo pro uznání, schválené smíry a většina trestních věcí. Výběr proto nelze zobecňovat na všechna řízení. K 22. 11. 2026 máme 605 659 z 616 458 rozhodnutí zveřejněných v databázi.

Použité předpisy

Právní věta

⚠ Generováno AI

U spotřebitelského úvěru podle § 2395 občanského zákoníku věřitel splní povinnost posoudit úvěruschopnost dle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., vychází-li vedle registrů i z ověřitelných údajů o příjmech, výdajích a závazcích spotřebitele. Smluvní úrok 1,07 % denně je pro značnou nerovnováhu v neprospěch spotřebitele podle § 1813 občanského zákoníku a rozpor s dobrými mravy dle § 580 odst. 1 neplatný. Smluvní pokuta 0,1 % denně byla v okolnostech věci přiměřená.

Opěrné pasáže v textu rozhodnutí (3)

Doslovné úryvky z odůvodnění, které AI označila jako oporu právní věty. Ověřeno proti textu rozhodnutí.

  • Soud proto neshledal důvod k závěru, že by žalobce při posouzení úvěruschopnosti postupoval v rozporu s § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.
    Zobrazit v textu
  • Ujednání o smluvním úroku ve výši 1,07 % denně z dlužné jistiny (to je 390,55 % ročně), celkem , částka, (to je přes 121 % jistiny) je ujednáním, které zakládá k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu ve smyslu § 1813 občanského zákoníku a současně odporuje požadavku poctivosti a dobrým mravům (§ 6 odst. 1 a § 580 odst. 1 občanského zákoníku).
    Zobrazit v textu
  • Soud uvážil výši poskytnutých peněžních prostředků, výši sankční povinnosti (0,1 % denně) a dospěl k závěru, že sjednaná smluvní pokuta je přiměřená, a tudíž souladně sjednána se shora citovanou směrnicí včetně její přílohy, a proto žalobě v této části vyhověl.
    Zobrazit v textu

Upozornění: Tuto právní větu vytvořila AI z plného textu rozhodnutí. Není to oficiální právní věta publikovaná soudem; ověřte ji v plném textu rozhodnutí níže nebo na webu soudu.

Předpisy v právní větě

Označená místa (31) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku [částka] spolu s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky [částka] za dobu od [datum] do zaplacení, do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Pokud se žalobce dále domáhal po žalovaném zaplacení částky [částka], žaloba se v této části zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalobce se svou žalobou došlou soudu dne [datum] domáhal po žalovaném zaplacení částky [částka]. Žalobu odůvodnil tím, že žalobce se žalovaným prostřednictvím prostředků komunikace na dálku uzavřeli Smlouvu o úvěru, na jejímž základě žalobce dne [datum] a dne [datum] žalovanému poskytl celkem částku [částka], kterou žalovaný v dohodnuté lhůtě splatnosti nevrátil. Vedle jistiny dluhu se žalobce s odkazem na citovanou smlouvu dále domáhal zaplacení:- zákonného úroku z prodlení z částky , částka- smluvního úroku ve výši 1,07 % denně z dlužné jistiny, celkem , částka- smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně, celkem , částka- poplatku za vyplacení tranší úvěru ve výši , částka- poplatku za službu „[Anonymizováno] [Anonymizováno] “ , částka- poplatku za službu „[Anonymizováno] “ , částka- poplatku za službu „[Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] “ , částka2. Žalovaný se k věci nevyjádřil.3. V souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. soud rozhodoval bez jednání a dospěl k závěru, že žalobce se žalovaným prostřednictvím prostředků komunikace na dálku uzavřel Smlouvu o úvěru, na jejímž základě žalobce dne [datum] žalovanému poskytl částku [částka] a dne [datum] částku [částka], celkem tedy [částka], kterou žalovaný v dohodnuté lhůtě splatnosti nevrátil. Dopisem ze dne [datum] byl žalovaný před podáním žaloby vyzván k úhradě dluhu.4. Podle § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.5. Podle § 2048 občanského zákoníku ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Podle § 2049 občanského zákoníku zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený.6. Podle § 1813 občanského zákoníku se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.7. Podle § 580 odst. 1 občanského zákoníku neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.8. Na základě shora uvedeného skutkového závěru, s odkazem na citovaná zákonná ustanovení, dospěl soud k právnímu závěru, že mezi žalobce a žalovaným (žalobce coby podnikatel a žalovaný coby spotřebitel; § 1810 občanského zákoníku) byla platně uzavřena spotřebitelská smlouva o úvěru podle § 2395 občanského zákoníku. Soud dospěl k závěru, že žalobce před poskytnutím úvěru splnil povinnost řádně posoudit úvěruschopnost žalovaného. Neomezil se pouze na nahlédnutí do úvěrových registrů, ale vycházel rovněž z výpisů z běžného účtu žalovaného, z nichž bylo možné ověřit skutečnou výši a pravidelnost jeho příjmů, rozsah běžných výdajů, existenci dalších závazků i způsob jejich plnění. Na základě takto zjištěných údajů měl žalobce k dispozici dostatečné, spolehlivé a vzájemně ověřitelné informace o finanční situaci žalovaného a mohl odpovědně vyhodnotit, zda je schopen dostát povinnostem vyplývajícím z úvěrové smlouvy. Soud proto neshledal důvod k závěru, že by žalobce při posouzení úvěruschopnosti postupoval v rozporu s § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Jelikož žalovaný poskytnuté peněžní prostředky ve výši [částka] nevrátil, uložil mu tuto povinnost soud rozsudkem.9. Úprava spotřebitelských smluv má svůj původ v právu Evropské unie (viz § 1810 a násl. občanského zákoníku), národní úpravu, třebaže neprovádějící nebo nedostatečně provádějící směrnici, je nutné v co největším rozsahu interpretovat ve světle znění a účelu směrnice, aby bylo dosaženo výsledku uvedeného ve směrnici, nezbytnost ochrany je dána nerovným postavením ve vztahu spotřebitel – podnikatel (profesionál), vnitrostátní soud musí posuzovat zneužívající charakter určité smluvní klauzule z úřední povinnosti, přičemž ochrany spotřebitele se dosahuje zejména zákazem určitých typových smluvních ujednání (k tomu srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. [spisová značka], který přehledně uvádí judikaturu Evropského soudního dvora týkající se spotřebitelského práva).10. Základ národní (vnitrostátní) právní úpravy ochrany spotřebitele představují ustanovení § 1810 a následující občanského zákoníku, která jsou recepcí šesti směrnic Evropských společenství do právního řádu České republiky, mimo jiné i směrnice Rady 93/13/EHS ze dne [datum] o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách. Vymezení pojmu nepřiměřených podmínek (zneužívajících klauzulí) obsahuje § 1813 občanského zákoníku. Oproti příloze směrnice ustanovení § 1814 občanského zákoníku mezi demonstrativně vyjmenovaná nepřípustná ujednání (zneužívající klauzule) výslovně nezahrnuje požadavek na spotřebiteli, který neplní svůj závazek, aby platil nepřiměřeně vysoké odškodné písm. e)]. Smluvní ujednání odporující nejen § 1813 občanského zákoníku, ale i směrnici Rady 93/13/EHS s přílohou je absolutně neplatné dle § 580 odst. 1 občanského zákoníku, přičemž k takové neplatnosti soud přihlíží z úřední povinnosti.11. Optikou citovaných zákonných ustanovení a judikaturních závěrů soud posuzoval další ujednání účastníků, obsažených ve smlouvě o úvěru podle § 2395 občanského zákoníku.12. Mezi ujednání týkající se odměny za poskytnutí peněžních prostředků se řadí jednak poplatek za uzavření smlouvy, jednak úroky. V rozporu s dobrými mravy (§ 580 odst. 1 ve spojení s § 1 odst. 2 občanského zákoníku) je zpravidla výše úroků, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček (k tomu srovnej například rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. [spisová značka]). Ujednání o smluvním úroku ve výši 1,07 % denně z dlužné jistiny (to je 390,55 % ročně), celkem [částka] (to je přes 121 % jistiny) je ujednáním, které zakládá k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu ve smyslu § 1813 občanského zákoníku a současně odporuje požadavku poctivosti a dobrým mravům (§ 6 odst. 1 a § 580 odst. 1 občanského zákoníku). Z toho důvodu soud žalobu v této části zamítl.13. Mezi ujednání týkající se placení odškodného spotřebitelem, který neplní svůj závazek, se řadí smluvní úrok z prodlení, jednorázová smluvní pokuta, smluvní pokuta vyjádřená v závislosti na délce porušování závazku a rovněž poplatky za upomínku.14. Při zkoumání platnosti ujednání o smluvní pokutě z hlediska dobrých mravů je nutno uvážit funkce smluvní pokuty (funkce preventivní, uhrazovací a sankční). Přiměřenost výše smluvní pokuty je třeba posoudit s přihlédnutím k celkovým okolnostem úkonu, jeho pohnutkám a účelu, který sledoval. V úvahu je třeba rovněž vzít výši zajištěné částky, z níž lze také usoudit na nepřiměřenost smluvní pokuty s ohledem na vzájemný poměr původní a sankční povinnosti (k tomu srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. [spisová značka], v němž soud dovodil, že smluvní pokuta ve výši 1 % denně je nepřiměřená, naopak smluvní pokuta 0,5 % denně je přiměřená). Soud uvážil výši poskytnutých peněžních prostředků, výši sankční povinnosti (0,1 % denně) a dospěl k závěru, že sjednaná smluvní pokuta je přiměřená, a tudíž souladně sjednána se shora citovanou směrnicí včetně její přílohy, a proto žalobě v této části vyhověl.15. Co se týče poplatků, a to poplatku za vyplacení tranší úvěru ve výši [částka], poplatku za službu „Klidné spaní“ [částka], poplatku za službu „Presto“ [částka] a poplatku za službu „Informační SMS servis“ [částka], tak soud v této části žalobě vyhověl když se až na poplatek za vyplacení jedná o poplatky za fakultativní služby, které si žalovaný nemusel zvolit a jejich výše je zcela přiměřená.16. Konečně žalobce požaduje po žalovaném placení zákonného úroku z prodlení ve výši, která odpovídá ustanovení § 1970 občanského zákoníku ve spojení s § 2 prováděcího nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších změn a doplňků, a to ode dne následujícího po splatnosti shora uvedené, soud proto žalobě v této části vyhověl.17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud na základě skutečnosti, že převážně úspěšnému žalovanému žádné náklady v tomto řízení nevznikly.

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací