Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

RozsudekČástečně vyhověno

Spisová značka

13 C 165/2024

Soud: Okresní soud v Novém JičíněDatum rozhodnutí: 8. 8. 2024Č. j.: 13 C 165/2024-17Soudce: JUDr. Tomáš HozaAgenda: Civilní (sporné) (C)Zveřejněno: 26. 9. 2024Předmět řízení: <nezadán>ECLI:CZ:OSNJ:2024:13.C.165.2024.1
smlouva o zápůjčce
Poznámka k výběru rozhodnutí: Rozhodnutí okresních, krajských a vrchních soudů přebíráme z veřejné databáze rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti (rozhodnuti.justice.cz, otevřená data). Soudy do databáze vkládají jen vybraná rozhodnutí: od prosince 2020 hlavně pravomocná odůvodněná rozhodnutí z civilních věcí v prvním stupni, rozhodnutí vrchních soudů od konce roku 2025. Nepatří sem například platební rozkazy, rozsudky pro zmeškání nebo pro uznání, schválené smíry a většina trestních věcí. Výběr proto nelze zobecňovat na všechna řízení. K 19. 11. 2026 máme 605 157 z 615 941 rozhodnutí zveřejněných v databázi.

Použité předpisy

Označená místa (30) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku [částka] spolu s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně za dobu od [datum] do zaplacení, do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Pokud se žalobce dále domáhal po žalovaném zaplacení částky [částka] spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně za dobu od [datum] do zaplacení, zaplacení úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] za dobu od [datum] do [datum] a zaplacení úroku z prodlení z částky [částka] ve výši nad 12,75 % ročně za dobu od [datum] do zaplacení, žaloba se v této části zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalobce se svou žalobou došlou soudu dne [datum] domáhal po žalovaném zaplacení částky [částka]. Žalobu odůvodnil tím, že dne [datum] uzavřeli žalovaný a žalobce smlouvu o zápůjčce, na základě které žalovaný čerpal částku [částka], kterou však žalobci nevrátil.

2. Žalovaný se k věci nevyjádřil.

3. Podle § 86 zák. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

4. Podle § 87 zák. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. Změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.

5. Na základě zjištěného skutkového stavu soud učinil právní závěr, že smlouva o zápůjčce nebyla uzavřena platně. Žalovaný, a to na rozdíl od žalobce, nejednal při uzavření smlouvy v rámci své podnikatelské činnosti nebo samostatného výkonu svého povolání § 3 písm. a) a b) ZosÚ, ve znění zákona č. 43/2013 Sb.]. Splněny jsou také předpoklady vyplývající z § 1 a § 2 ZosÚ.

6. Princip odpovědného úvěrování, resp. ochrana spotřebitele před neúměrným zadlužováním a zároveň ochrana věřitele před nedobytností pohledávky byl posílen zavedením sankce pro případ, nedostojí-li věřitel odborné péče při posuzování schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Jinak vyjádřeno nedostojí-li vysoce kvalifikované činnosti profesionála v příslušném oboru, při níž plní všechny povinnosti stanovené zákonem a současně jedná čestně, spravedlivě, v souladu se zásadami dobré víry a nejlepším zájmu dlužníka, jak dovozuje shodně teorie i soudní praxe při vymezení odborné péče (k tomu srovnej rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka] odst. 26). V tomto rozsudku Nejvyšší správní soud zformuloval a odůvodnil závěr o nezbytnosti poskytovatele úvěru aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat, a proto za součást odborné péče poskytovatele úvěru považuje takovou obezřetnost, která nespoléhá jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také prověřuje. Jedině takovýto skutkový podklad, který podmiňuje analýzu pasivní a aktivní stránky poměrů dlužníka vede k odpovídajícímu zjištění, zda spotřebitel bude schopen splatit poskytnutý úvěr dohodnutým způsobem.

7. Žalobce nedostál odborné péče poskytovatele spotřebitelských úvěrů (pod což lze podřadit i zápůjčku uzavřenou mezi podnikatelem a spotřebitelem) náležitě zjistit schopnost žalovaného splácet dluh ve sjednaných splátkách. Obvyklá praxe poskytovatelů spotřebitelských úvěru je vyžadovat alespoň výplatnice, SIPO a výpis z účtu žadatele, a to více než za jeden měsíc. Tato praxe koresponduje s rozsudkem Soudního dvora EU ze dne [datum] ve věci C-449/13, který výslovně konstatoval, že: „ničím nepodložená prohlášení spotřebitele nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady“. Žalobce v tomto případě přes výzvu soudu nedoložil, na základě jakých dokumentů zkoumal schopnost žalovaného dluh řádně splácet. Soud proto dospěl k závěru, že nebylo prokázáno, že by schopnost žalovaného řádně dluh splácet byla žalobcem zkoumána Tato skutečnost nutně vede k závěru o neplatnosti smlouvy o zápůjčce.

8. Podle § 588 občanského zákoníku soud k neplatnosti tohoto právního jednání přihlíží i bez návrhu, neboť je v rozporu se zákonem, jehož smyslu a účelu nelze dosáhnout jinak, než stanovením absolutní neplatnosti právního jednání (viz. závěry občanskoprávní teorie – Lavický, P. a kol. Občanský zákoník I. Obecná část (§ 1 – 654). Komentář. 1. Vydání. [adresa]: [právnická osoba]. Beck, 2014, s. 2084). Jinak by totiž byl popřen samotný smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči poskytovateli, jak z hlediska vyjednávací a ekonomické síly, tak úrovně informovanosti, pozitivním zásahem ze strany soudu, čemuž zcela konvenuje ustálená judikatura Soudního dvora Evropské unie, kterou je nezbytné zohlednit také v rámci konformního výkladu čl. 9 odst. 1 ZosÚ, potažmo druhu jeho neplatnosti Soudní dvůr ve své judikatuře opakovaně zdůraznil povinnost tzv. konformního výkladu. Vnitrostátní soud členského státu je povinen při výkladu vnitrostátního práva, v poměrech souzené věci § 86 a 87 zákona 257/2016 Sb. ve spojení s § 588 občanského zákoníku, vykládat v co největším rozsahu ve světle znění a účelu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne [datum] tak, aby dosáhl jí zamýšleného výsledku, a to i v horizontálních sporech (viz rozsudky Marleasing [jméno FO] C-106/89, EU:C:1990:395, [jméno FO] C-240–244/98, EU:[právnická osoba]:346, K. A. C-212/04, EU:C:2006:443); což zcela akceptoval také Nejvyšší soud např. v rozsudku z [datum], sp. zn. [spisová značka].] Definitivní výklad pak učinil Soudní dvůr EU ve svém rozsudku ze dne [datum] ve věci C-679/18, když rozhodl o předběžné otázce podané Okresním soudem v [adresa], zda neplatnost smlouvy při porušení povinnosti úvěrujícího zkoumat schopnost dlužníka splácet je absolutní nebo relativní, tedy jen k námitce dlužníka ve prospěch absolutní neplatnosti.

9. Skutková podstata zakotvená v § 2991 odst. 2 občanského zákoníku – plnění bez právního důvodu – zahrnuje také případy, kdy bylo plněno na závazek, byť neplatný. Takový závazek ovlivňuje předpoklady a podobu nároku na vydání bezdůvodného obohacení (§ 2991 odst. 1 občanského zákoníku). Podle § 2993 občanského zákoníku plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Protože žalovaný neuhradil na splátkách dluhu ničeho, přiznal soud žalobci nárok na vrácení celé poskytnuté částky, to je [částka]. Vzhledem k neplatnosti smlouvy nemohou být shledány důvodnými žalobní nároky na zaplacení jakýchkoliv poplatků, úroků, či smluvních pokut. Soud proto zamítl žalobu v té části, ve které žalobce požadoval zaplatit vše nad přiznanou jistinu.

10. Splatnost pohledávky z bezdůvodného obohacení, pro absenci dohody a zákonné úpravy, nastává uplynutím zákonné či věřitelem stanovené lhůty poté, kdy žalující věřitel plnění požaduje (§ 1958 odst. 2 občanského zákoníku). Žalovaný byl dle názoru soudu vyzván k plnění až doručenou žalobou dne [datum] a až od následujícího dne je proto žalovaný v prodlení. Proto bylo žalobci přiznáno příslušenství spočívající v úroku z prodlení ve výši zákonné sazby podle § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízením vlády č. 351/2013 Sb., tedy ve výši 12,75 % z částky [částka] za dobu od [datum] do zaplacení. Vzhledem k nižší zákonné sazbě úroků z prodlení ve druhém pololetí roku 2024 než žalovaných 15 % ročně, soud zamítl požadavek na úrok z prodlení nad sazbu 12,75 % ročně.

11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud na základě skutečnosti, že převážně úspěšné žalovanému žádné náklady v řízení nevznikly.

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací